|
|
Divočina a rekreace v NP Šumava - typologie vztahu
Zitová, Anna ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení vztahu mezi divočinou a rekreací, a to konkrétně na území českého Národního parku Šumava. Šumava se řadí mezi unikátní přírodní lokality, a to nejenom díky své poloze ve střední Evropě, ale i díky svému jedinečnému přírodnímu bohatství ukrytému v srdci Evropy. Slatě, rašeliniště, prameniště řek, ale například i pralesní vegetace a mnoho dalšího patří mezi poklady tohoto českého národního parku. Je zřejmé, že tato místa jsou lákadlem pro mnoho návštěvníků. Práce zkoumá, jak tyto dvě protichůdné tendence sladit. Z jedné strany je to touha ochránit přírodní prostředí a z druhé strany stále rostoucí tlak cestovního ruchu a rekreace. Diplomová práce je členěna do dvou základních částí. První část tvoří rešerše vyhodnocení samotné "divočiny" a nabízí pohledy na tento pojem z různých úhlů. Je patrné, že náhled na divočinu bude ve světovém kontextu odlišný od toho, jaký známe z České republiky. Dále je možné se v rešeršní části seznámit s tím, jaký vliv má rekreace na přírodní prostředí, resp. na "divočinu". Nejpodrobněji práce zkoumá vlivy rekreace na faunu a flóru. V praktické části je pak řešena problematika vztahu rekreace a "divočiny" na příkladu Národního parku Šumava. Zkoumány a vyhodnocovány jsou jak biotické systémy a jejich kvalita, tak i návštěvnost...
|
|
|
Výstavba odborného textu ve starší a v současné češtině: srovnávací syntaktický rozbor
Zitová, Anna ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá sémantickými vztahy ve struktuře textu (diskurzu). Na materiále dvou skupin textů vymezených shodnými stylovými charakteristikami v rámci kategorie odborného stylu, ale odlišnou dobou vzniku (1500-1620, 1950-) je zjišťována míra explicitnosti vyjadřování vztahů mezi základními textovými jednotkami, výpověďmi, pomocí specifických lexikálních prostředků, textových konektorů. Materiál byl pro účely analýzy popsán podle schématu pro anotaci diskurzu v Pražském závislostním korpusu. Výsledky analýzy potvrdily hypotézu, že jsou mezivýpovědní sémantické vztahy v textech ze střední doby vyjadřovány častěji než v textech novočeských. Podrobnější zkoumání ukázalo, že je tento rozdíl způsoben odlišnými konvencemi signalizace určitých vztahů spíše než preferovaným vytvářením určitých sémantických vztahů. Cílem práce je přispět k poznání stylu starších českých památek na pozadí moderních textů.
|
|
|
Jazyk české soukromé korespondence v období humanismu
Zitová, Anna ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Tato práce se zaměřuje na jazyk nebeletrizované soukromé korespondence z let 1611-1618 a jejím cílem je popsat výskyt, formu a funkci těch jazykových jevů, které nesou příznak vyššího či nižšího stylu. Analyzovaným materiálem je 8 dopisů z Archivu Matouše Konečného (Muzeum Mladoboleslavska). Rukopisy byly transliterovány a transkribovány, aby mohlo být využito co nejvíce přídatných textových informací. Jevy sledované na jednotlivých jazykových rovinách jsou nejprve vymezeny na základě odborné literatury, aby byla získána představa o jejich podobě v reprezentativních historických dílech, a v závěru jsou pak zjištění vyplývající z materiálu s těmito výklady konfrontována. Druhým výstupem je shrnutí vlivu stylotvorných faktorů (vyjadřovací kompetence pisatelů, vztahu k adresátovi a tematických a funkčních aspektů textu) na míru výsledné kultivace zkoumaných jazykových projevů. Klíčová slova: počátek 17. století, soukromá korespondence, stylový příznak, vyšší styl, nižší styl, stylotvorné faktory
|
host ::
RSS.