|
|
Homo Sapiens nebo Homo Brutalis? Psychiatrické vědění, násilí a kriminalita v poválečném Československu, západním Německu a Velké Británii (1945-1970)
Střelec, Jakub ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Gjuričová, Adéla (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Tato disertační práce se zabývá forenzní psychiatrií, násilím a kriminalitou v poválečné Evropě. Zaměřuje se na proměny vnímání násilného chování v psychiatrickém vědění a na posuzování násilné kriminality v trestních řízeních v Československu, západním Německu a Velké Británii od konce druhé světové války do přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Cílem této práce je přispět k většímu porozumění vlivu expertního vědění o člověku, jeho chování a duševním zdraví v různých poválečných modernizačních projektech. Na úvod vymezuje disertační práce pojem odpovědnosti pachatelů s duševní poruchou v trestním právu v jednotlivých zemích a postavení psychiatrů jako znalců u soudu. Následně se zaměřuje na dvě hlavní části: v první zkoumá psychiatrické vědění o násilí a kriminalitě na základě rozboru odborných článků a publikací, které byly psychiatry a psychology publikovány ve sledovaném období. Zde se soustředí na různé interpretace násilného a agresivního chování u člověka, stejně tak na podobnosti a rozdíly v psychiatrickém vědění napříč železnou oponou. V druhé části se práce zaměřuje na posuzování násilné kriminality ze strany psychiatrů na základě vybraných sond do soudních spisů. Zabývá se tak dopady války na násilí v rodinném prostředí, infanticidou, sexuálními vraždami nebo etnicitou a násilnou...
|
|
| |
|
| |
|
|
The Inportance of the Marshall Plan for the Electrical Power industry in North Rhine Westphalia
Huclová, Tereza ; Zimmermann, Volker (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Diplomová práce "Význam Marshallova plánu pro elektrárenství Severního Porýní Vestfálska" popisuje, jakým způsobem přispěla americká pomoc к obnově válkou postižených elektrárenských společností, a jak se to projevilo na zásobování obyvatelstva elektřinou. Práce se soustředí na období let 1948-1952, kdy byla pomoc v rámci Marshallova plánu poskytována. Severní Porýní Vestfálsko bylo vhodné zkoumat z několika důvodů. Kvůli vysoké koncentraci průmyslu zde byla největší spotřeba elektřiny. Zároveň zde měly sídlo velké elektrárenské společnosti, díky kterým byla země také největší německý producent zásobující i ostatní spolkové země. Práce zjišťuje, jakým způsobem Marshallův plán vybraným společnostem RWE a VEW pomohl. Zkoumá, jaké projekty byly především podporovány a jak probíhala spolupráce mezi vedením společností, německými úřady a americkými administrátory Marshallova plánu. Zjišťuje, že RWE jako největší německá elektrárenská společnost s celoevropským významem získala oproti VEW větší příděly z rozpočtu Marshallova plánu a měla také větší prostor pro vlastní rozhodování. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Přistěhovalectví a velkoměsto: Politika integrace imigrantů v Berlíně a Vídni 1971-2011
Dimitrov, Michal ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Disertační práce srovnává a interpretuje vývoj lokálních integračních politik (Západního) Berlína a Vídně v letech 1971-2011 na pozadí proměny Německa a Rakouska z etnicky homogenních států v multikulturní země. Obě metropole nejprve balancovaly mezi odmítáním trvalého začlenění přistěhovalců ("dočasná integrace") a selekcí vybraných cizinců vhodných pro integraci, později hledaly rovnováhu mezi tradičním konceptem asimilace a modernějším multikulturalistickým přístupem a v posledním desetiletí se přihlásily k politice rozmanitosti ve více či méně těsné vazbě na koncept interkulturalismu. Tento vývoj však neprobíhal v obou městech, která v základním vymezení představují podobné případy, zcela přímočaře a současně, a to zejména v první fázi před migrační krizí na přelomu 80. a 90. let 20. století. Pozornost je v práci věnována především dvěma otázkám: proč došlo k rozvoji lokální integrační politiky v (Západním) Berlíně výrazně dříve než ve Vídni a proč města na počátku nového století začala podporovat politiku rozmanitosti. Komparativní rámec odvozený z metody kontrastu kontextů interpretuje vývoj lokálních integračních politik v kontextu národního a nadnárodního politického systému, lokálních politických konstelací, reakcí většinové společnosti na imigraci, významu přistěhovalectví pro hospodářský...
|
|
|
50 Years of Zentrale Stelle and Criminal Prosecution of Nazi Crimes in Federal Republic of Germany
Šindelářová, Lenka ; Zimmermann, Volker (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "50 let Zentrale Stelle a trestní stíhání nacistických zločinů ve Spolkové republice Německo" se věnuje instituci založené v roce 1958 v Ludwigsburgu, jejímž cílem bylo a je systematické odhalování nacistických zločinů, spáchaných zejména ve východní Evropě, a následná příprava a koordinace jejich trestního stíhání. Téměř všechny soudní procesy s nacistickými zločinci od tohoto data jsou se zmíněnou institucí úzce provázány a opírají se o vyšetřovací činnost jejích pracovníků. Za 50 let existence se Zentrale Stelle navíc podařilo shromáždit jedinečnou sbírku dokumentů a autentického materiálu a přispět tak významnou měrou k historickému bádání na poli výzkumu o nacistických pachatelích a jejich zločinech. Předkládaná práce zkoumá nejdříve instituci jako takovou, její fungování, způsob práce a problémy, s nimiž byla konfrontována. Následně se snaží podat jakousi bilanci oněch 50ti let a shrnuje výsledky Zentrale Stelle v kontextu celkového stíhání nacistických zločinců (západo)německými soudy. Nemalá pozornost byla rovněž věnována současné situaci v Ludwigsburgu resp. zde vytvořené sbírce, kjejímuž zpracování byly v budově instituce zřízenyjednak pobočka Bundesarchivu a dále výzkumné pracoviště Stuttgartské univerzity.
|
|
|
Hospodářský zázrak a konzumní společnost ve Spolkové republice Německo na příkladu Severního Porýní-Vestfálska (časopis Brigitte a VW Brouk)
Kočišová, Katarína ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Konzumní společnost ve Spolkové republice Německo se vyvíjela od provedení měnové reformy v roce 1948 a vyvíjí se dodnes. Německé hospodářství se odrazilo po válce rychle ode dna, z nedostatku jídla a oblečení směrem к uspokojování takových potřeb, jako například trávení dovolené. Na této cestě к materiálnímu blahobytu se Němcům podařilo vybudovat ekonomicky silný sociální stát, který svým obyvatelům poskytl vysoký životní standard a nebývalé sociální jistoty. Životní úroveň se v podstatě po celé dvě dekády, které jsem ve své práci z tohoto pohledu sledovala, zvyšovala a lidé spotřebovávali čím dál tím více a také stále kvalitnější výrobky a služby. Vnímání pojmu "životní standard" se měnilo. To, co bylo na začátku padesátých let normou, již za pět let neplatilo a za dalších deset let bylo považováno za chudobu. V časopise Brigitte, který jsem ke své práci použila, se oproti mému očekávání objevovalo více informací, než se ze začátku zkoumání zdálo jako reálné z tohoto zdroje získat. Jedná se především o reklamy a komentáře к automobilům obecně, kterak tento výrobek postupně získával místo v německých domácnostech a stal se součástí života všech vrstev společnosti. Je zajímavé, že se v Brigitte dočteme různá srovnání cen, postupů při nakupování ojetých automobilů a také můžeme vidět mnoho reklam na...
|
|
|
Germany's European policy in the Western Balkans on the example of Croatia's accession to the EU
Radalj, Lovorka ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Diplomová práce "Německá evropská politika na západním Balkánu na příkladu vstupu Chorvatska do EU" se zabývá rolí Spolkové republiky Německa v procesu evropeizace zemí západního Balkánu. Hlavními cíli Německa byla nenásilná řešení existujících konfliktů a s tím spojené zajištění stability v tomto regionu. Další důležité cíle německé evropské politiky na západním Balkánu byly obnovení demokracie, liberální tržní ekonomiky, zákonnosti, řešení problému uprchlíků, ochrana (etnických) menšin a lidských práv i regionální kooperace. Stabilizace západního Balkánu mělo být docíleno pomocí jeho integrace do EU a NATO. Od rozpadu Jugoslávie v 90 letech 20. století se Německo v této oblasti intenzivně angažuje. V souvislosti s aktivním angažováním za krize v Kosovu posílilo svou vedoucí roli a odpovědnost v rámci EU. Politickou, ekonomickou a humanitární účastí zároveň posílilo svou pozici v oblasti západního Balkánu. Práce se zaměřuje na popis a interpretací motivů německé angažovanosti v rámci integrace západního Balkánu do EU. Cílem je interpretovat kroky Německa jako silného zastánce vstupu Chorvatska do EU. V této souvislosti je dalším cílem najít odpověď na otázku, zda německá podpora byla výjimečná nebo představovala logické pokračování německé politiky rozšíření Evropské unie.
|
|
|
"Cikáni, metla venkova!" Tvorba a uplatňování proticikánských opatření v meziválečném Československu, za druhé republiky a v počáteční fázi Protektorátu Čechy a Morava (1918-1941)
Baloun, Pavel ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Sadílková, Helena (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Dne 22. prosince 1926 proběhla v Užhorodu na Podkarpatské Rusi slavnostní ceremonie při příležitosti otevření budovy "cikánské školy". Čeští úředníci, kteří při této události promluvili, upozornili přítomné na pedagogický význam vybudované instituce a označili ji za ojedinělý a výjimečný "pokus". Vytvoření speciální školy pro děti těch obyvatel, kteří byli označováni jako "cikáni", na území, jež bylo k Československu dodatečně připojeno po první světové válce a které v dobových představách ztělesňovalo specifické, "zaostalé" území, upevňovalo legitimitu první republiky jako demokratického, pokrokového, moderního, liberálního státu náležícího k vyspělému a civilizovanému Západu. O více než půl roku později, dne 14. července 1927, poslanci československého Národního shromáždění schválili zákon č. 117/1927 Sb. z. a n. o potulných cikánech. Vznik této legislativní normy souvisel s obrovským zájmem dobového tisku a veřejnosti o "cikány", který podnítilo obvinění přibližně dvaceti "cikánů" z východoslovenské obce Moldava nad Bodvou z velkého množství krádeží, loupeží a vražd. Oproti situaci těsně po skončení první světové války, kdy centrální československé úřady nevyhověly požadavkům lokálních státních úřadů na úpravu "cikánské otázky", i v kontrastu k většině evropských států, v roce 1927 středo pravá...
|
|
|
50 Years of Zentrale Stelle and Criminal Prosecution of Nazi Crimes in Federal Republic of Germany
Šindelářová, Lenka ; Zimmermann, Volker (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "50 let Zentrale Stelle a trestní stíhání nacistických zločinů ve Spolkové republice Německo" se věnuje instituci založené v roce 1958 v Ludwigsburgu, jejímž cílem bylo a je systematické odhalování nacistických zločinů, spáchaných zejména ve východní Evropě, a následná příprava a koordinace jejich trestního stíhání. Téměř všechny soudní procesy s nacistickými zločinci od tohoto data jsou se zmíněnou institucí úzce provázány a opírají se o vyšetřovací činnost jejích pracovníků. Za 50 let existence se Zentrale Stelle navíc podařilo shromáždit jedinečnou sbírku dokumentů a autentického materiálu a přispět tak významnou měrou k historickému bádání na poli výzkumu o nacistických pachatelích a jejich zločinech. Předkládaná práce zkoumá nejdříve instituci jako takovou, její fungování, způsob práce a problémy, s nimiž byla konfrontována. Následně se snaží podat jakousi bilanci oněch 50ti let a shrnuje výsledky Zentrale Stelle v kontextu celkového stíhání nacistických zločinců (západo)německými soudy. Nemalá pozornost byla rovněž věnována současné situaci v Ludwigsburgu resp. zde vytvořené sbírce, kjejímuž zpracování byly v budově instituce zřízenyjednak pobočka Bundesarchivu a dále výzkumné pracoviště Stuttgartské univerzity.
|
host ::
RSS.