Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 130 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hugo Bergman,poštmistr, starosta a politik
Beštová, Tereza ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Při zadávání diplomové práce v rámci studia na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze jsem si zvolila téma "Hugo Bergmann, poštmistr, starosta a politik". První poznatky o této významné postavě regionálního a zároveň celonárodního charakteru jsem získala při studiu archiválií k mé předchozí práci v rámci Semináře k obecným dějinám. Zde jsem se zabývala situací v mém rodném městě - Brandýse nad Labem - na konci dvacátých a v první polovině třicátých let 20. století, přičemž jsem se soustředila zejména na brandýské školství. Jméno Hugo Bergmann bylo v archiváliích velmi často uvedeno a jeho osoba mne velmi zaujala. Jak jsem již zmínila, brandýský starosta Hugo Bergmann nebyl pouze postavou regionální, nýbrž i politikem a poslancem Československé strany socialistické. Poslancem Národního shromáždění republiky Československé byl zvolen celkem čtyřikrát a mandát vykonával mezi lety 1923 - 1938.
Sokolovský zámek a jeho historie
Beranová, Jitka ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Za hlavní přínos práce považuji shrnutí dosud známých poznatků o zámku v Sokolově a jejich určitou revizi. Zejména studiem archivního materiálu se mi podařilo získat nové poznatky opravující a obohacující dosavadní znalosti. Značnou pozornost jsem věnovala především zámeckým inventářům. Díky tomu bylo možno mimo jiné zpřesnit dataci a průběh klasicistní přestavby, uskutečněné již před rokem 1800, snad na počátku roku 1795, kdy nejprve došlo k rozdělení tzv. velkého sálu a následně jídelny v severním křídle. Stejně tak považuji za přínosné objevení fotografií interiérů zámku, případně jeho nejbližšího okolí, neboť tento materiál k jeho historii nebyl zatím odborně využit. Provedené sondy do rodinné korespondence, spadající zejména do 19. stol., naznačují, jaký vztah měli Nosticové ke zdejší oblasti, kdy zde pobývali či jak trávili čas. Tato korespondence nebyla doposud více využita, badatelé se o ni spíše zajímali ve vztahu k osobnosti Josefa Dobrovského. Zámek v Sokolově stál z hlediska Nosticů poněkud ve stínu jejich paláce v Praze či zámku v Měšicích, nenacházely se zde ani jejich hlavní sbírky, jako např. sbírka mědirytin, obrazů či nostická majorátní knihovna. Do konce 18. stol. sloužil spíše jako správní centrum a členové rodu zde příliš času netrávili. Určitá změna nastala na poč. 19. stol., kdy byl...
Příbramský časopis Horymír v období 1871 - 1891
Černá, Růžena ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Význam tisku jako pramene a jako fenoménu spoluvytvářejícího dějinný vývoj je jednoznačně uznáván. Ve vývoji české žurnalistiky je počátečním mezníkem rok 1719, kdy začaly v Praze vycházet první české periodické noviny. Ze skromných začátků se v období národního obrození vyvíjejí noviny s buditelskými, osvícenskými a vzdělavatelskými cíli. Po zavedení ústavnosti v 60. letech 19. století se z nich stávají skutečné politické orgány, které jsou mluvčím již cílevědomé české buržoazie a jejich jazykových, národních a státoprávních nároků. Českou žurnalistiku pak po několika desetiletí představují mladočeské a staročeské listy. Po pádu punktací se žurnalistika dále diferencuje. S novými politickými stranami vznikají i nové politické noviny, vedle kvantity se mění i kvalita žurnalistiky.
Josef Ambrož Gabriel (Zakladatel české regionální historiografie na Sušicku)
Matyášová, Jitka ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Ferstl, Roman (oponent)
Šumava a konkrétně Sušicko s hradem Kašperkem si mě natrvalo získalo už před mnoha lety, když jsem na hradě Kašperku začala pracovat jako průvodkyně. Strávila jsem tam s přáteli nejedno léto i zimu, ať už jako průvodkyně nebo brigádník v době, kdy se hrad intenzívně rekonstruoval, a zajímala se o historii regionu. Když jsem si měla vybrat téma diplomové práce, bylo jasné, že se musí týkat dějin této oblasti. Původně jsme s vedoucím diplomové práce PhDr. Bohdanem Zilynským uvažovali o zpracování tématu širšího, a to České regionální historiografie na Sušičku. Jak ale práce na tomto tématu postupovala, ukázalo se, že Josef Ambrož Gabriel byl osobností vskutku zakladatelskou, přesto však o něm dodnes kromě několika menších prací neexistuje monografie, která by shrnovala nové poznatky o jeho životě a díle. Proto jsem se nakonec rozhodla věnovat se podrobněji právě tomuto prvnímu významnému historiografovi Sušická. Zaměřila jsem se především na jeho dílo, i když jeho strhující životní osud jsem nemohla vynechat.
Zdeňka Šemberová a její život (1841-1912)
Jeřábková, Iveta ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala zachycení života Zdeňky Šemberové, zajímavé ženy své doby. Ve své práci jsem při popisu života Zdeňky Šemberové postupovala nejprve chronologicky. Popsala jsem události jejího života tak, jak si je zaznamenala ve svých osobních denících. V nich se promítla její složitá osobnost. Svému deníku se svěřovala téměř se vším. Zaznamenala si, kdy byla nemocná a kdy navštívila společenskou nebo kulturní událost. Nevyhýbala se ani intimnějším tématům. Řešila rodinné konflikty, ale také milostná zklamání. Zásluhou její otevřenosti si lze udělat představu o životě měšťanské dívky a ženy v 19. století. Prostřednictvím svého otce Aloise Vojtěcha Šembery a bratra Vratislava Kazimíra se seznámila s řadou významných a zajímavých osobností, které v ní zanechaly hluboký dojem. S mnoha významnými osobnostmi Zdeňku nadále spojovala korespondence. Dopisovala si s dcerou Jana Kollára Ludmilou a později i s jejími dětmi. Při svých prázdninových pobytech ve Vysokém Mýtě podávala pravidelně zprávy své matce a otci o aktuálním dění na maloměstě, kde se zapojovala do řady kulturních a společenských akcí, kde byla čestným hostem. Korespondenci Zdeňky Šemberové jsou věnovány další dvě kapitoly. Pro svou práci jsem si vybrala osobní dopisy, které si Zdeňka vyměňovala se dvěma zajímavými...
Itinerarium tepelského premonstráta Caspara Johannese Norberta Brandla z let 1707-1710 jako pramen k církevním a politickým dějinám střední a východní Evropy v době velké severní války
Kulová, Zuzana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo vytvoření komentované kritické edice zmíněného latinského pramene, jeho popis a rozbor jednotlivých částí díla. Stejně významnou součástí je také alespoň částečné sestavení životních osudů tepelského premonstráta Caspara Brandla, přičemž jsme zcela odkázáni pouze na dochované prameny kláštera Teplá, popřípadě na kusé informace, jež na sebe prozradí sám autor. Nejvíce zpráv při tom získáváme jen k několika dnům Brandlova života, jež strávil jako zpovědník a kaplan v Toužimi u kněžny Charlotty a kdy bez dovolení řádových představených opustil Čechy jako součást kněžnina doprovodu a vydal se s ní směrem do Saska. Brandlův deník jako pramen alespoň částečně související s událostmi severní války, povstáním Františka II. Rákócziho a jeho kontakty s polským prostředím, poskytující navíc očima katolického kněze ze střední Evropy cenné postřehy z cest po východoevropských zemích, je v našem prostředí pramenem spíše ojedinělým a je obtížné najít dílo, jež by mohlo posloužit k případné komparaci. Jako nejvhodnější se zdá být Itinerarium Daniela Krmana, luteránského superintendenta z Horních Uher, jenž téměř ve stejné době putoval k švédskému králi Karlu XII., tehdy pobývajícímu se svým vojskem ve východní Evropě, a cestoval tak mnohdy přes stejná území jako otec Caspar, jen s...
Prolog sovětizace. Západní Bělorusko a Západní Ukrajina 1939-1941
Vojta, Tomáš ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Diplomová práce "Prolog sovětizace. Západní Bělorusko a Západní Ukrajina 1939 -1941" se zabývá analýzou anexe východopolského teritoria, ke které došlo krátce po podepsání paktu Ribbentrop - Molotov. Autor se v práci zabývá zkoumáním procedury unifikace teritoria se Sovětským svazem a snaží se identifikovat mocenské struktury sovětského režimu, jenž nesly za tuto proceduru odpovědnost. V textuje paralelně řešen problém, zdali lze v této souvislosti hovořit o korelaci mezi jednáním autochtonního obyvatelstva a ustavováním nového režimu. Autor rovněž analyzuje roli národnostního faktoru v sovětské unifikační politice. V práci je mimo jiné zpracována problematika sovětských represí a otázka geneze a fungování stranických, státních a bezpečnostních struktur sovětského režimu na tomto teritoriu v období 1939-1941. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Hrad Střekov jako symbol Ústecka v 19. a 20. století
Janečková, Kristýna ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
4.0 Resumé v diplomové práci je popsán hrad Střekov jako symbol města Ústí nad Labem a okolí města, především labského údolí v Českém středohoří, a jako památné místo regionu. Časový rozsah práce zahrnuje 19. a 20. století. Jedná se o dobu, kdy hrad, založený před rokem 1319, již dlouho neplnil svou původní funkci jako hrad strážní a celnice, ani jako sídlo šlechty, přestával být i hospodářskou jednotkou a postupně se stával vyhledávaným cílem turistů a inspirací pro umělce. Proto pramennou základnu tvoří především dobové tisky: turistické průvodce, monografie o hradu, místopisná literatura a periodika. Práce je členěna chronologicky podle jednotlivých období. Prvním zkoumaným obdobím je romantismus v 1. polovině 19. století. Hrad, od roku 1563 majetek rodu Lobkowiczů, prochází prvními stavebními úpravami, které ho mají zachránit od dalšího chátrání a zároveň přizpůsobit vzrůstajícímu turistickému ruchu. Střekov je inspirací pro - především výtvarné - umělce, kteří vyzdvihují jeho romantickou polohu v tajemné krajině. Ze známých návštěvníků jsou pro hrad nejdůležitější skladatel Richard Wagner, malíř Ludwig Richter a básník Theodor Korner, kteří motivy ze Střekova zachytili i ve svých dílech. Zabývání se středověkými hrady a především zříceninami, patří v této době k módní záležitosti, autoři však nekladou...
Kulturní a společenský život v Bystřici pod Hostýnem za první republiky
Matějčková, Gabriela ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Ve své práci jsem se zabývala kulturním a společenským životem v Bystřici pod Hostýnem v meziválečném období. Soustředila jsem se na shromáždění základních údajů o spolkovém životě ve městě s bližším zastavením u těch spolků a institucí, které na život města měly největší vliv. Pozornost jsem rovněž věnovala osobnostem, které za kulturními akcemi stály, nebo na kulturní a společenské dění nejvíce působily. Název mé práce je časově i obsahově poměrně omezený. Snažila jsem se proto v úvodní kapitole dát kulturní dějiny města do souvislostí s hospodářským apolitickým vývojem ve městě, protože i ten má na rozvoj kulturních aktivit nesporný vliv. Mnohá zde nastíněná témata, například činnost bystřického Sokola, instituce Krajinského muzea, aktivity a osobnost bystřického rodáka Františka Táborského, byla natolik bohatá, zajímavá a rozsáhlá, že by si zasloužila i samostatné zpracování. Bystřice pod Hostýnem byla na počátku 20. století městečkem s bezmála čtyřmi tisíci obyvateli, s kostelem na náměstí a zámkem. Byla sídlem soudu i berního úřadu a se světem byla spojena železnicí. Potud se podobala mnoha jiným místům stejné velikosti. Ne zcela obvyklá byla její tradice klimatického lázeňského místa. Za naprosto nezaměnitelnou pak lze označit její polohu na úpatí posvátného Hostýna. Lázeňští hosté, mezi kterými...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 130 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.