Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 65 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pan Oldřich III. z Hradce. Portrét českého šlechtice z doby vlády Jana Lucemburského
Miczanová, Veronika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Tato práce se zabývá životními osudy středověkého šlechtice Oldřicha III. z Hradce. Jejím cílem je zmapovat jeho život a činnost a zasadit je do širšího kontextu doby, v níž žil - první poloviny 14. století. Přestože Oldřich III. nevykonával žáden významný úřad a jeho život byl spjat se správou svého rozsáhlého panství, patří mezi nejvýznamnější představitele hradeckého rodu. Významně se podílel na úpravách Jindřichova Hradce, například nechal dostavět kostel svatého Jana Křtitele a povolal k němu řád minoritů. Jako přesvědčený katolík stál v čele první křížové výpravy proti valdenským, kteří se usadili na jeho panství. Také nechal na hradě v Jindřichově Hradci vyzdobit síň nástěnnou malbou s námětem legendy o svatém Jiří, patronem řádu německých rytířů, kteří i s templáři v Hradci sídlili. Pro svůj rod získal Oldřich III. královské panství Telč na Moravě, které se stalo významným majetkem pánů z Hradce až do vymření rodu v roce 1604. V politických záležitostech stál Oldřich III. na straně krále Jana Lucemburského a ke konci života, v roce 1347, se zúčastnil korunovace Karla IV. českým králem. Práce bude vycházet ze stávající literatury a editovaných pramenů, podle možností přihlédne také k pramenům netištěným uloženým v Národním archivu v Praze a ve Státním oblastním archivu v Třeboni, oddělení...
Mocenské kompetence krále v představách českých stavů. Okolnosti a tvůrci Vladislavského zřízení zemského a register archivu České koruny
Kulhánková, Veronika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Po nástupu Jagellonců na trůn a především v době trvalé nepřítomnosti krále v zemi sílily politické ambice českých stavů, zvláště panského a rytířského. Mimo jiné příslušníci stavů usilovali o vydání zemského zákoníku, což se jim na počátku 16. století podařilo, když král kodifikoval tzv. Vladislavské zřízení zemské. Současně si pořídili také inventář korunního archivu uloženého na Karlštejně, pro nějž se vžil název Registrum desíti truhlic Matouše z Chlumčan. Oba tyto dokumenty dokazují mocenské tendence české šlechty, která se snažila zakotvit své postavení v soudním a správním systému země a současně se stavěla spoluzodpovědná vedle krále za dobro království i celé České koruny. Práce sleduje postupný růst moci šlechtických stavů, které se snažily ukotvit své postavení nejen na úkor královských měst, ale také královské moci. Akcent je dán především na osoby či šlechtická uskupení, která měla v zemi nejvyšší vliv a největší měrou se podílela na tvorbě zmíněných dokumentů. Klíčová slova: 16. století, České království, české stavy, český král, česká šlechta, zemští úředníci, Vladislavské zřízení zemské, Registrum desíti truhlic Matouše z Chlumčan
Politika Václava IV. vůči Židům v Čechách
Holeček, Kajetán ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dosud nezpracovaným tématem politiky Václava IV. vůči Židům v Čechách. Vychází především z panovníkových listin, dále pak z vybraných narativních pramenů. Hlavní osu práce tvoří vyvlastnění židovských dluhů z roku 1385, dále útok na pražské Židy z roku 1389 a konečně pak exkurs do králova přístupu k Židům v jednotlivých městech: Chebu, Hradci Králové a Českých Budějovicích. Na základě tohoto pramenného základu se pokusím vystihnout základní rysy postupu Václava IV. vůči Židům, nakolik odpovídal dobovým konvencím a reflektoval jednání svých předků.
Obraz Ludvíka Bavora ve Zbraslavské kronice a v autobiografii Karla IV.
Doubková, Kateřina ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Obraz Ludvíka Bavora ve Zbraslavské kronice a autobiografii Karla IV. Abstrakt Předkládaná bakalářská práce se věnuje osobnosti římského krále a císaře Ludvíka Bavora a jeho zobrazení v kronikách české provenience z doby Karla IV. Důraz je kladen především na Zbraslavskou kroniku Petra Žitavského a na autobiografii Karla IV. - Vita Caroli, které poskytují pohled současníků dané doby, církevního hodnostáře a samotného vladaře. V práci je však přihlédnuto i k dalším kronikám doby Karla IV. z českého prostředí. Pro verifikaci tvrzení v kronikách je využíváno i listinného materiálu. Cílem práce je postihnout, která fakta o Ludvíku Bavorovi jsou v kronikách napsána, v jakých souvislostech a jak jsou autorem hodnocena. Zároveň také poukázat na absenci záznamů některých důležitých událostí a pokusit se zjistit příčinu absence. Práce by ráda přispěla k postižení vztahu Ludvíka Bavora k Janovi Lucemburskému a později jeho synovi Karlovi IV. Klíčová slova: Ludvík Bavor, Zbraslavská kronika, Vita Caroli, Jan Lucemburský, Karel IV., Svatá říše římská
Aleš a Petr Holičtí, dvě generace Šternberků a jejich působení na české politické scéně v první polovině 15. století
Koula, Vít ; Zilynská, Blanka (oponent)
Rigorózní práce se zabývá dvěma představiteli rodu Šternberků Alešem Holickým a jeho synem Petrem. Nejprve je pozornost věnována Alešovi a jeho činnosti v Zikmundově táboře. Mapuje Šternberkův politický program, jeho naplňování a cíle. Dále sleduje Alešovu politickou orientaci po konverzi ke kalichu na počátku třicátých let 15. století a snaží se postihnout východiska Alešova vzestupu, včetně vlivu v politických uskupeních, jichž byl členem. V tomto kontextu je pak vysvětlena Alešova role v Ptáčkově a Poděbradově straně a jeho podíl na formulování a prosazování jejích požadavků. Na základě získaných poznatků se práce v závěru snaží zodpovědět otázku, komu vlastně Alešova politika přinesla prospěch, zda pouze jemu, potažmo jeho rodu, kališnickým uskupením, v nichž působil, nebo i zemi. Práce se také snaží revidovat některé závěry starší historiografie, v níž je podceněn Alešův vliv ve stranách, k nimž patřil i jeho schopnost samostatného jednání. V Alešově úspěšné kariéře v převratné a nelehké době jakou byla první polovina 15. století, vidí opodstatnění, proč jej zařadit mezi významné, i když ne právě zásadové postavy tohoto období, jimž náleží naše pozornost. Práce se věnuje jak Alešovu politickému programu, tak jeho vztahům ke spojencům a protivníkům. Současně se zabývá Alešovými majetkovými poměry,...
Prokop, Jan a ti druzí. Mladší Rabštejnové ve vírech husitského století
Kozler, David ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Práce se zabývá významným západočeským šlechtickým rodem mladších Rabštejnů v bouřlivém "husitském století", označovaném též jako krátké 15. století (1400-1485). Těžištěm výzkumu je sledování životů a kariér jednotlivých představitelů rodu, z nichž nejznámější jsou kancléř Prokop († asi 1470) a humanista Jan (1437-1473), autor slavného Dialogu. Jejich kriticky zpracované životopisy, náležitě zasazené do kontextu politických, náboženských a kulturních dějin daného období, revidují faktografické omyly dosavadního bádání a přinášejí odpověď na otázku, jak se konkrétní šlechtici z rabštejnského rodu uměli pohybovat v dramatických dějích "husitského století". Výklad zpracovaný na základě klasického genealogicko-biografického přístupu je pak doplněn partiemi o společenském a majetkovém vzestupu mladších Rabštejnů v 15. století, v nichž jsou uplatněny poznatky z moderního, dynamicky se rozvíjejícího studia sociální mobility, dvorské problematiky či šlechtické reprezentace. To spolu s rozsáhlou pramennou i literární heuristikou, z níž práce materiálově vychází, umožňuje nahlížet na dějiny studovaného šlechtického rodu několikerou optikou a zasadit je do širšího kontextu. Používané zdroje jsou přitom kriticky reflektovány a jejich výběr zohledňuje nutnost interdisciplinárního přístupu ke zvolenému tématu.
Proměna odívání v českých zemích husitského období
Feyfrlíková, Monika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je pomocí syntézy mezioborových vědních disciplín vyhodnotit, zda můžeme na základě dochovaných fragmentů historických textilií, obrazových a hmotných pramenů, spolu s odkazy v literárních pramenech, vysledovat změny ve stylu odívání v průběhu husitských válek s přesahem zaměřeným na léta 1400-1450. Práce se detailněji zabývá předchozím vývojem konstrukce mužského a ženského oděvu a jeho možnou podobou v období husitských válek. Konkrétně tak sleduje vývoj a podobu mužského a ženského spodního, základního oděvu a svrchního oděvu, dále se věnuje pokrývkám hlavy, nohavicím, botám a oděvním doplňkům nošeným ve sledovaném období. Součástí práce je velkém množství obrazových příloh, které jsou pro snadnější orientaci vřazeny přímo do textu. V závěru jsou potom připojeny tabulky, které rozsáhle zpracovávají výskyt jednotlivých oděvních součástí v iluminovaných rukopisech datovaných svým vznikem do vymezeného období. Klíčová slova: odívání, archeologické textilie, iluminace, Čechy, husitské války, pozdní středověk.
Matouš z Krakova. Působení v Praze a rukopisy jeho děl v českém prostředí
Lužný, Michael ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá osobností Matouše z Krakova, významného pozdně středověkého učence, jenž největší část svého života, tj. od 60. do začátku 90. let 14. století, strávil v Praze, na zdejší univerzitě. Taktéž většina děl z jeho objemného literárního odkazu vznikla právě během pražského působení. Nejdůležitější z nich jsou součástí širokého reformního hnutí, které v Čechách konce 14. století v době prohlubující se krize katolické církve nabíralo na stále větší intenzitě. První část práce přináší stručné shrnutí Matoušova pražského pobytu. V tomto ohledu je kladen důraz především na dochované prameny dosvědčující Matoušovo pražské působení, jež jsou konfrontovány s některými vývody a domněnkami starší literatury. Součástí práce je dále vypracovaný soupis rukopisů uložených v českých institucích, které obsahují opisy Matoušových děl. Na základě analýzy tohoto soupisu je v hlavní části práce ukázáno, jakým způsobem docházelo k recepci děl Matouše z Krakova v českém prostředí. Takovýto výzkum nebyl dosud českou historiografií realizován, a tak je zde vytvořen jistý základ, na který může navazovat budoucí bádání o krakovském rodáku i dalších příslušnících pražské předhusitské univerzity.
Sůl nad zlato? Právní a ekonomické postavení města Prachatice v pozdním středověku
Večeřová, Veronika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Velička, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vybranými kapitolami z pozdně středověkých dějin města Prachatic. V první části je pozornost věnována nejasnému právnímu postavení města a problematice jeho královského povýšení a následných zástav v 15. století. Jedná se o otázku, která dosud v literatuře nebyla dostatečně reflektována a nepanuje ani shoda v tom, zda lze Prachatice považovat za královské zastavené, nebo za poddanské město. Druhá část práce se zaobírá hospodářským postavením města Prachatic v kontextu jihočeského solného obchodu, v němž hrály Prachatice klíčovou roli. Práce vychází zejména z důkladné analýzy prachatického práva skladu a nucené cesty. Následuje rozbor prachatické konkurence v oblasti dovozu soli do Čech a nástin směrů cest, které z Prachatic vycházely a které byly předmětem mnoha sporů dalších zainteresovaných měst. Časově je práce ohraničena obdobím pozdního středověku do počátku, resp. první čtvrtiny 16. století, přičemž důraz je kladen zejména na neklidné 15. století, které do dějin města přineslo mnoho zvratů. Klíčová slova: Prachatice - město - pozdní středověk - jihozápadní Čechy - obchodní cesty - sůl - městská privilegia
Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
Předkládaná práce Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna pojednává o kazatelském díle klerika Jindřicha z Vildštejna, které se nám dochovalo v rukopise Bavorské státní knihovny v Mnichově (BSB, Clm 14256). K popsání a zhodnocení tohoto rukopisného souboru si autor vybírá pouze malou sondu (tři z celkových třinácti kazatelských textů), na níž různými způsoby ukazuje podobu, kontext a sociálně-komunikační účel pozdně středověkého kázání. Tyto tři vybrané části pramene pojí skutečnost, že zazněly v Litomyšli (v letech 1376 a 1378). Jedná se o dvě eucharistická kázání a o jednu smuteční řeč ku příležitosti pohřbu Karla IV. Na začátku celé práce je čtenář obeznámen s životními reáliemi historické osobnosti Jindřicha z Vildštejna, který byl příslušníkem minoritského řádu a zastával v průběhu svého života několik biskupských úřadů. V druhé části autor předkládá popis a klasifikaci vybraných kazatelských textů. Třetí část práce pak tvoří interpretační studie, v které se autor snaží na vytčené pramenné sondě objasnit dobový komunikační význam jednoho výrazného fenoménu středověkých kazatelských rukopisů, jakým je hojné používání citátů z Bible a autorit. Na samém konci práce je přiložena kritická edice tří litomyšlských kázání Jindřicha z Vildštejna, s kterými autor v průběhu studie pracoval. Klíčová...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 65 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.