Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Užití spojovacích prostředků v textech nerodilých mluvčích češtiny
Pečený, Pavel ; Petkevič, Vladimír (vedoucí práce) ; Škodová, Svatava (oponent) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Název práce: Užití spojovacích prostředků v textech nerodilých mluvčích češtiny Autor: Pavel Pečený Ústav: Ústav českého jazyka a teorie komunikace Filozofická fakulta, Univerzita Karlova Vedoucí práce: doc. RNDr. Vladimír Petkevič, CSc. Abstrakt V posledních několika letech vznikly dva korpusy autentických textů nerodilých mluvčích češtiny (korpus MERLIN a korpus CzeSL), díky nimž získali jazykovědci významný zdroj dat pro zkoumání češtiny jako cizího jazyka. Poprvé je tak možné provádět analýzu jazyka nerodilých mluvčích češtiny s pomocí nástrojů korpusové lingvistiky a formulovat empiricky podložené závěry výzkumu. Toho využívá i předkládaná disertační práce, která se zaměřuje na zkoumání a popis užívání spojovacích prostředků v písemných produkcích nerodilých mluvčích češtiny. Opírá se především o doklady z žákovského korpusu MERLIN, který se oproti ostatním korpusům vyznačuje spolehlivým přiřazení písemných produkcí k úrovním podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ) a zahrnuje úrovně A2-B2. Zároveň obsahuje i chybovou anotaci textů, takže umožňuje zjistit, nejen jaký vliv má úroveň jazykové kompetence na rozsah repertoáru a frekvenci spojovacích prostředků, ale také, jak se úroveň odráží ve správnosti jejich užití. Teoretická část práce shrnuje přístupy ke klasifikaci...
Výstavba odborného textu ve starší a v současné češtině: srovnávací syntaktický rozbor
Zitová, Anna ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá sémantickými vztahy ve struktuře textu (diskurzu). Na materiále dvou skupin textů vymezených shodnými stylovými charakteristikami v rámci kategorie odborného stylu, ale odlišnou dobou vzniku (1500-1620, 1950-) je zjišťována míra explicitnosti vyjadřování vztahů mezi základními textovými jednotkami, výpověďmi, pomocí specifických lexikálních prostředků, textových konektorů. Materiál byl pro účely analýzy popsán podle schématu pro anotaci diskurzu v Pražském závislostním korpusu. Výsledky analýzy potvrdily hypotézu, že jsou mezivýpovědní sémantické vztahy v textech ze střední doby vyjadřovány častěji než v textech novočeských. Podrobnější zkoumání ukázalo, že je tento rozdíl způsoben odlišnými konvencemi signalizace určitých vztahů spíše než preferovaným vytvářením určitých sémantických vztahů. Cílem práce je přispět k poznání stylu starších českých památek na pozadí moderních textů.
Chybovost v písemném projevu romských žáků 9. ročníků základních škol praktických na základě elektronické databanky ROMi
Bedřichová, Zuzanna ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent)
disertační práce Chybovost v písemném projevu romských žáků 9. ročníků základních škol praktických na základě elektronické databanky ROMi Zuzanna Bedřichová ÚČJTK FFUK Praha 2014 Disertační práce se zabývá chybovostí v psaném projevu romských žáků 9. ročníků základních škol praktických. Práce analyzuje 130 školních prací těchto žáků dostupných v databance ROMi (databanka psaného a mluveného projevu romských dětí a mládeže v češtině). Cílem disertační práce bylo zpracovat takovou kvalitativně-kvantitativní analýzu chybovosti zkoumaných textů, která by mohla sloužit jako podklad pro pedagogické účely (např. vypracování učebních materiálů). Autorka proto sestavila vlastní schéma sledovaných chyb, na jehož základě provedla ruční chybovou analýzu. Navržené chybové schéma sleduje řadu jevů, především vliv mluveného projevu na zkoumané texty, který se jeví jako jeden z hlavních rysů jejich chybovosti. Kromě chybové analýzy autorka přináší i podrobné informace o databance ROMi a dalších anotačních schématech, obecnou jazykovou charakteristiku textů (tedy jevy, které nejsou či nemusí být chybové, jako je diskurzní výstavba textů, emotivní vyjadřování přítomné v textech, vliv romského etnolektu češtiny, snaha naopak normu pro písemný text dodržovat, kolísání mezi dodržením a porušením normy ad.) a v...
O slovosledu z komunikačního pohledu
Rysová, Kateřina ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Uhlířová, Ludmila (oponent) ; Hajičová, Eva (oponent)
1 Kateřina Rysová Anotace Práce se zabývá popisem českého slovosledu kontextově nezapojených participantů. Sleduje, zda v povrchovém slovosledu existuje jejich základní (frekvenčně výrazně převažující) pořadí (srov. narodit se v Brně v roce 1950 vs. narodit se v roce 1950 v Brně). Zároveň se věnuje sledování faktorů, které slovosled ovlivňují (např. formě participantu, způsobu jeho lexikálního vyjádření nebo vlivu slovesné valence). V závěru krátce srovnává slovosledné tendence v češtině a v němčině. Pro ověření stanovených cílů užívá zejména data Pražského závislostního korpusu. Práce teoreticky vychází ze zásad funkčního generativního popisu. Výsledky výzkumu ukazují, že v českém povrchovém slovosledu lze alespoň v některých případech vysledovat určité obecnější tendence k jednomu ze dvou možných slovosledných pořadí. Abstrakt Předkládaná disertační práce si klade za cíl popsat dílčí aspekty českého (a zčásti také německého) slovosledného uspořádání výpovědí pocházejících převážně z novinových deníků. První část práce zkoumá, jaké je obvyklé místo jednotlivých typů participantů v aktuálním členění větném. Na základě toho, v kolika procentech se členy věty vyskytují v datech Pražského závislostního korpusu 2.0 jako kontextově zapojené a nezapojené,1 je sestavena stupnice kontextové zapojenosti (nejprve jen...
Alternativní vyjádření konektorů v češtině
Rysová, Magdaléna ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se zabývá otázkou, jaké jazykové prostředky mohou být zahrnuty do anotace diskurzních vztahů Pražského závislostního korpusu (PDT). Jejím cílem je prozkoumat alternativní vyjádření diskurzních konektorů (tzv. altlexů) v češtině. Analýza vychází z anotovaných dat PDT, jejím předmětem je mimo jiné srovnání českých altlexů vyskytujících se v PDT a anglických altlexů z PDTB (anotovaného pensylvánského korpusu Penn Discourse Treebank). Práce přináší lexikálně-syntaktickou a sémantickou klasifikaci českých altlexů a analýzu jejich současné anotace v PDT. V současné době PDT obsahuje 306 vyjádření (v 43 955 větách), která byla anotátory označena jako altlexy. Jak ovšem tato práce dokládá, toto číslo není konečné. Předpokládáme, že počet altlexů se po důkladném zpracování podstatně zvýší, protože altlexy nejsou syntakticky ani lexikálně omezeny a některé z nich vykazují velký stupeň variability.
K explikativním vztahům v češtině
Rysová, Magdaléna ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Cílem práce je prozkoumat a charakterizovat explikativní (vysvětlovací) vztahy v češtině vyjádřené spojovacími výrazy totiž, vždyť, přece a odlišit je od ostatních sémantických vztahů v rámci souvětí (především od vztahů kauzálních - příčinných, důvodových aj.). Výzkum proběhl na základě analýzy jazykového materiálu získaného z Českého národního korpusu (SYNPUB2006 a srovnávacího korpusu InterCorp) a Pražského závislostního korpusu (PDT). Z prohledaných 3 713 výpovědí bylo pro výzkum relevantních 902 (tj. 902 výpovědí obsahovalo výrazy totiž, vždyť, přece jako spojovací prostředky v rámci souvětí, ostatní zahrnovaly vztahy mezi větnými členy a odkazování přes větný koncový signál do předchozího kontextu, které nebyly předmětem zkoumání). Ukázalo se tedy, že se spojovací výrazy totiž, vždyť, přece sloužící k usouvztažnění obsahů propozic v rámci souvětí vyskytují poměrně řídce (v korpusových datech ve 24, 29 % z prohledaných výpovědí). Výrazy totiž, vždyť, přece se v rámci souvětí objevují v několika sémantických vztazích. Tato práce se zaměřila na dva z nich - explikaci a kauzalitu, protože právě tyto dva vztahy je od sebe mnohdy těžké odlišit (jak se ukázalo při analýze mezivýpovědních vztahů v Pražském závislostním korpusu PDT a Českém národním korpusu). Na základě výsledků analýzy jazykového materiálu...
Koreferenční řetězce s nespecifickou a generickou referencí v češtině
Pergler, Jiří ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Práce se zabývá vztahy koreference v textu a jejich klasifikací založenou na typech reference. Ve 2. kapitole uvádím základní principy anotace textové koreference v Pražském závislostním korpusu s důrazem na uplatňované rozdělení koreferenčních vztahů na typ 0 a typ NR, ve 3. kapitole pak upozorňuji na některé problematické jevy spojené s tímto rozdělením, které vyplývají především z příliš široce vymezeného typu NR. Ve 4. a 5. kapitole představuji některé významné práce věnující se problematice reference a generičnosti. V 6. kapitole následně navrhuji vlastní typologii referenčních vztahů s rozdělením reference na čtyři typy podle kritéria generičnosti (reference individuální a generická) a kritéria specifičnosti (reference specifická a nespecifická). Věnuji se též možnosti jednotlivých referenčních výrazů účastnit se vztahů koreference a dokládám, že navržené schéma je pro popis některých složitějších jevů vhodnější než typologie uplatňovaná v Pražském závislostním korpusu. V 7. kapitole pak ukazuji použití navrženého schématu na rozboru koreferenčních vztahů v několika konkrétních textech.
Větosled v současné češtině
Chudobová, Martina ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Práce se zabývá větosledem v současné češtině. Jejím cílem je odhalit principy, jimiž se řídí pořadí vět uvnitř souvětných celků, a zjistit, do jaké míry je postavení hlavních a vedlejších vět ustálené. První oddíl shrnuje práce českých a slovenských lingvistů, kteří se vyjadřují k uvedené problematice, a představuje principy, jimž podléhá řazení vět v jednoduchých souvětích. Vymezuje typy vět s vázaným, obvyklým a volným větosledem. V závěru tohoto oddílu přinášíme přehled ustálenosti jednotlivých druhů vedlejších vět, který se stal odrazovým můstkem pro empirickou část. Druhá kapitola se věnuje větosledu vybraných jednoduchých hypotaktických souvětí. Zvolen je reprezentativní vzorek spojovacích prostředků. V podobě sondy do databáze Českého národního korpusu se snažíme nastínit větosled nejfrekventovanějších typů vedlejších vět uvozených těmito prostředky, který se uplatňuje v současné češtině.
Morfologická a syntaktická charakteristika českých číslovek vyjadřujících počet entit, jejich souborů a druhů
Jínová, Pavlína ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou morfologické a syntaktické charakteristiky českých číslovek vyjadřujících počet entit, jejich souborů a druhů. Tyto tři významy se vyskytují společně u některých zástupců číslovek základních (dva, osmL číslovek typu čtvero a dvé a číslovek druhových (dvojí, dvoje). Tento společný výskyt tří jmenovaných významů je důvodem, proč jsou pojaty v rámci jedné práce. Cílem této analýzy je na základě prostudování současného jazykového materiálu přispět k obrazu užívání sledovaných typů číslovek v současné češtině. V první části diplomové práce jsou postupně charakterizovány číslovky základní, číslovky typu čtvero a dvé a číslovky druhové. V druhé části práce je přítomen pohled opačný. Sledujeme v ní, jak se v češtině počítají entity označené jmény s okrajovou distribucí čísla (kalhoty, dveře, nádobí, ovoce, přikývnutí, voda, mouka atd.). Mnoho jevů, které jsou v této práci v souvislosti s užíváním tří sledovaných typů číslovek popsány, ukazuje na mimořádné postavení slovního druhu číslovky mezi slovními druhy. Jde např. o nenáležité přiklánění různých číslovkových typů k typu pět Ueden a půl metrů) i k typu jeden, dva, tři, čtyři Ueden a půl metr, čtyři celé dva milionyL ustrnování (se čtvero lidmi, s půldruha lánem, za devatery horami), od standardu odchylné skloňování (se čtverm;...
Syntax próz Bohumila Hrabala
Hobstová, Alžběta ; Zikánová, Šárka (oponent) ; Hošnová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá syntaxí Hrabalových próz z diachronního hlediska. Zaměřuje se na odchylky od současné české normy a zkoumá, zda se v Hrabalově tvorbě vyskytují již od počátku nebo až později a kdy. Pro větší přehlednost jsem rozdělila Hrabalovu tvorbu do tří tvůrčích etap - od roku 1963, kdy vyšla první Hrabalova kniha povídek Perlička na dně, do začátku sedmdesátých let; léta sedmdesátá a osmdesátá; období mezi roky 1989 - 1993. První část práce vychází ze statistické analýzy. Z každé tvůrčí etapy jsem analyzovala ukázku o rozsahu 3000 slova výsledky porovnala mezi sebou. Na základě tohoto srovnání jsem zjistila, že k největší změně v užití jednotlivých syntaktických jevů došlo mezi prvním a druhým obdobím. Výrazně se výrazně prodloužily větné i souvětné celky. Tím se zároveň snížil počet větných celků ve zkoumaných ukázkách. Proměnila se složitost souvětí, což se projevilo se výrazným nárůstem počtu vět v souvětí. Od druhého období také začala převažovat souvětí složitá s vysokým stupněm rozvití jednotlivých souvětí. Zjištěné výsledky jsem dále porovnala s údaji, které uvádí M. Těšitelová v knize Kvantitativní charakteristika současné češtiny. Ukázalo se, že se syntaktické charakteristiky ukázek druhé a třetí tvůrčí etapy liší od údajů, které zjistila M. Těšitelová. Jednalo se zejména o neobvykle...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.