|
|
Právní pozadí a hospodářsko-politické důsledky československé pozemkové reformy prováděné v letech 1918--1929
Zembová, Nathalie ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pozemkovou reformou v období po vzniku samostatné Československé republiky mezi lety 1918-1929. Text se zaměřuje konkrétně na analýzu pozemkové reformy, a to z aspektu legislativního, národohospodářského a národnostního. Autorka se zamýšlí nad motivy jednotlivých politických stran té doby a jejich představami o cílech, podobě i nástrojích reformy, které jednotlivé strany prosazovaly. Jedním ze závěrů, které vyplynuly ze zpracování daného tématu, je v této souvislosti skutečnost, že reforma v jejich režii, hlavně v režii Agrární strany, byla přes voličský potenciál zejména venkovského obyvatelstva silným politickým nástrojem k upevnění pozic ve stranické struktuře mladého státu. V rámci politické argumentace využívaly politické strany dvou odůvodnění: první mělo podobu uspokojení tzv. hladu po půdě, kdy v počátcích státu přetrvávalo naprosto nerovnoměrné rozložení držby půdy. Její jednu třetinu vlastnila hrstka převážně německých a rakouských šlechtických rodů. V návaznosti na to, se pak reforma nesla v druhém duchu, a to v odčinění pobělohorských konfiskací, kdy reformou mělo být dosaženo nápravy křivdy spáchané na našem národě. Dalším cílem bylo zlepšení hospodářské situace odvětví zemědělství, a to cestou zrušení šlechtických a církevních latifundií a velkostatků, přičemž půda se měla následně rozdělit ve prospěch drobných zemědělců a bezzemků. Do reformy spadalo do roku 1930 přibližně 30 % státní rozlohy. Zhruba polovina z toho byla přerozdělena mezi nové vlastníky, ale značná část zůstala šlechtě, takže uspokojení výše uvedeného hladu po půdě nebylo úplné. Ostatní cíle se ale z části naplnily. Došlo k výraznému nárůstu drobných družstev, která se v průběhu let stala nejefektivnější i v zásobování sátu potravinami. Ta menší naopak krachovala nebo přežívala na úkor půjček z fondu Státního pozemkového úřadu, který tak zadlužil stát na několik následujících let. I přes nedostatky v zákonech a dalších normách, které průběh pozemkové reformy ve sledovaném období vymezovaly, byly cíle reformy částečně naplněny, takže pozemkovou reformu v Československu realizovanou ve 20. letech minulého století můžeme považovat za jednu z úspěšnějších i v rámci mezinárodního srovnání.
|
host ::
RSS.