|
|
Analýza relevantních fotoproduktů bilirubinu a jejich biologický význam v problematice novorozenecké žloutenky
Křepelka, David ; Kozlík, Petr (vedoucí práce) ; Zelenka, Jaroslav (oponent)
Novorozenecká žloutenka se objevuje u téměř 60 % donošených a 80 % nedonošených dětí, kde mírně zvýšená koncentrace bilirubinu chrání před oxidačním stresem těsně po narození. Při překročení specifické koncentrace bilirubinu (obvykle nad 340 µmol·l-1 ) může nastat kernicterus. Tomuto se předchází fototerapií modrým světlem (460 nm), jež přeměňuje bilirubin na fotoprodukty, které se snadněji vylučují žlučí a/nebo močí. Publikovaná data ukazují, že se u novorozenců s indikovanou fototerapií mohou v pozdější fázi života objevit klinické obtíže (např. vyšší incidence astmatu, alergií, diabetu 1. typu). Možným důvodem vzniku těchto onemocnění je specifická biologická aktivita fotoproduktů. Tato práce se zabývá separací neznámého fotoproduktu (bend P), který vznikl po 8hodinovém osvícení roztoku bilirubinu modrým světlem. Následně byl tento produkt izolován a separován tenkovrstvou a sloupcovou chromatografií. V další části byla vyvinuta kvantitativní metoda pro analýzu bendu P pomocí LC-MS/MS. Nakonec byly změřeny vzorky moči, plazmy a stolice odebrané 15 novorozencům před a po fototerapii. Výsledky potvrdily vznik bendu P při fototerapii novorozenců. Bend P je nezmapovaný fotoprodukt. Izolace standardu bendu P a následná kvantitativní analýza v biologických vzorcích představují další krok k porozumění...
|
|
|
Modelování prostorových interakcí na příkladu krajských měst
Zelenka, Jaroslav ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Chmelík, Jakub (oponent)
Vedení a plánování dopravy se stává důležitější z hlediska neustále narůstající intenzity prostorových interakcí, které jsou stále ve většině případů realizovány skrze dopravní sítě. Proto tímto specifickým problémem se v rámci dopravní geografie lze zabývat například za pomoci modelování prostorových interakcí. Obecným cílem předkládané diplomové práce je modelování prostorových interakcí a jejich následná komparace s dopravní intenzitou při použití kalibrace za účelem predikce hodnot reálných toků v budoucnu při zohlednění plánovaných změn v dopravní síti. Hlavním použitým metodologickým nástrojem je gravitační model aplikovaný na příkladu krajských měst Česka. Na základě výsledků lze konstatovat, že střediska s menší významností sledovaných vztahů se vyznačují vzdálenější polohou vůči většině center, malým počtem obyvatel, nízkou intenzitou modelových interakcí a nižšími hodnotami dopravních intenzit se sousedními centry. Se samotným růstem střediska se zvyšuje i jeho rozsah interakcí s ostatními středisky. Klíčová slova: modelování prostorových interakcí, gravitační model, modelová interakce, dopravní intenzita, krajská města
|
|
|
Zápas o Svídnicko-Javorsko za vlády Lucemburků
Zelenka, Jaroslav ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent)
Svídnicko - Javorsko patřilo ve 14. století do komplexu knížectví, jejichž piastovští vládci se titulovali jako duces Silesiae nebo duces Opolliensis. Dnes se toto území souhrnně nazývá Slezsko (Slqsk, SChlesien).l Do komplexu těchto; zemí patEJ-lo rovněž Svídnicko Javorsko, jež vzniklo pod vládou Boleslava I. Svídnického. Tento kníže založil rodovou linii, která bude v textu označována jako svídnická. Po Boleslavově smrti si knížectví rozdělili jeho tři synové. Bernardovi připadlo Svídnicko, Jindřichovi Javorsko, a nejmladší Boleslav získal Minstrbersko. K obnovení Svídnicko Javorska došlo roku 1346 za vlády Boleslavova vnuka Bolka II. Svídnického. Nejednalo se však o zcela totožný územní celek. Bolek I I. ovládnul po smrti svého strýce Jindřicha Javorsko, avšak větší část Minstrberského knížectví zůstala v moci potomků Boleslava Minstrberského. Osud jednotlivých knížectví, které vznikly rozpadem země Boleslava I. Svídnického bude sledován pouze do té doby, dokud si jeho potomci zachovávali alespoň fakticky nezávislé postavení vůči českému králi. Knížectví svídnických Piastovců představovalo území, kde se po celý středověk setkával německý, polský a český živel. Dalo by se proto očekávat, že se dějiny této země budou těšit zájmu badatelů zmíněných národů. Skutečnos t je ovšem jiná. Svídnicko - Javorsko...
|
|
| |
|
|
Změny v metabolismu aminokyselin u nádorových buněk a jejich využití v cílené terapii
Šafrhansová, Lucie ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Zelenka, Jaroslav (oponent)
Účinky cílené terapie v léčbě nádorových onemocnění jsou intenzivně zkoumány a testovány v mnoha klinických studiích. Na rozdíl od klasické chemoterapeutické léčby by cílená terapie měla na nádorové buňky působit specificky, s omezenou toxicitou a nižším rizikem vedlejších účinků. Jeden z typů cílené terapie využívá Achillovu patu rakoviny - specifika nádorového metabolismu. Se znalostmi metabolických odlišností nádorových a normálních buněk lze nastavit podmínky, které normální buňky snadno překlenou, zatímco nádorové buňky v jejich důsledku odumírají. Toho lze dosáhnout odstraněním některých aminokyselin z extracelulárního prostředí, na kterém jsou nádorové buňky závislé. Proslulým a po mnoho let terapeuticky využívaným enzymem je asparagináza. Asparaginázová terapie je ale úspěšná jen u některých druhů rakoviny, proto je zapotřebí další vývoj a také hledání enzymů s obdobnými účinky. V průběhu let byly objeveny další čtyři enzymy, které by se v budoucnu mohly stát nedílnou součástí léčby onkologických pacientů - arginindeimináza, argináza, methionináza a cyst(e)ináza. Minulé a současné studie zkoumají jejich účinky na nádorové buňky in vitro a in vivo. Úspěšná likvidace nádorových buněk s sebou často přináší limity v podobě imunogenicity a rezistence. S každou další studií tak přicházejí...
|
|
|
Úloha oxidačního stresu v jaterní kancerogenezi.
Kubíčková, Kristýna ; Vítek, Libor (vedoucí práce) ; Zelenka, Jaroslav (oponent) ; Fraňková, Soňa (oponent)
Předkládaná práce se zabývá významem oxidačního stresu a katabolické dráhy hemu u jaterní kancerogeneze. Hepatocelulární karcinom (HCC) je nejčastější maligní nádor jater, nejčastěji vznikající v terénu jaterní cirhózy či chronických virových hepatitid. Jaterní kancerogeneze je spojená se zvýšeným oxidačním stresem. Cílem práce bylo stanovit expresi genů zapojených do regulace oxidačního stresu u pacientů s HCC. Studie byly provedeny na souborech pacientů s HCC (n = 29) a zdravých kontrolních jedincích (n = 11), kdy byly stanoveny genové exprese hemoxygenázy (HMOX1), biliverdinreduktázy A a B (BLVRA/B), endoteliálního růstového faktoru (VEGFA), NADPH oxidázy 2 (NOX2) a proteinu p22 v jaterní tkáni; dále byly stejné genové exprese stanoveny v leukocytech periferní krve (PBL) u pacientů s HCC (n = 32) a u zdravých kontrol (n = 27). Exprese BLVRA v jaterní tkáni i v PBL byla signifikantně zvýšená u pacientů s nádorovým onemocněním, podobně významně byla zvýšena i exprese NOX2 v PBL. Významně snížená exprese VEGFA byla prokázána v játrech i v PBL pacientů s HCC. Exprese ostatních studovaných genů se u pacientů s HCC a kontrolních jedinců nelišila. Tato data jsou ve shodě a navazují na výsledky naší předchozí studie provedené u nemocných s chronickou hepatitidou C, u nichž byla exprese BLVRA také...
|
|
|
Mechanizmy regulace inhibičního faktoru IF1
Sklenář, Filip ; Dlasková, Andrea (vedoucí práce) ; Zelenka, Jaroslav (oponent)
Inhibiční faktor 1 (IF1) je jedním z hlavních regulátorů aktivity mitochondriální ATP syntázy, klíčového enzymu energetického metabolismu. Jsou známé jeho inhibiční účinky ve stavech jako je například hypoxie, nebo hladovění, avšak nejednotná je doposud hypotéza, zda IF1 inhibuje aktivitu ATP syntázy i za fyziologických podmínek. Poruchy regulace ATP syntázy mohou mít pro buňku fatální následky a byly popsány například u karcinogeneze a ischémie. Rovněž bylo zjištěno, že umlčení genu pro IF1 v pankreatických β-buňkách zvyšuje sekreci inzulinu, a tedy může mít IF1 význam v patogenezi diabetu 2. typu. Cílem této práce je shrnout aktuální poznatky týkající se proteinu IF1 a získat nové výsledky, které pomohou objasnit mechanismus, jakým tento protein reguluje mitochondriální ATP syntázu. Konkrétně se tato práce zabývá poměrem proteinu IF1 vůči ATP syntáze v pankreatických β-buňkách, v závislosti na různých kultivačních podmínkách. Dále zkoumá výskyt post- translačních modifikací proteinu IF1 v pankreatických β-buňkách (modelových buňkách INS-1E), které mohou hrát roli v regulaci aktivity IF1. Rovněž se zabývá poměrem buněčného ATP/ADP, který je jedním z klíčových faktorů pro sekreci inzulinu pankreatickými β-buňkami. Důležitou částí této práce jsou také experimenty na izolovaných jaterních...
|
|
|
Vliv rolfingu na držení těla a pohyblivost páteře
Pavelková, Anna ; Zelenka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dušánek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se svým druhem řadí mezi empiricko-teoretickou práci. Teoretická část je zpracována formou rešerše a zabývá se převážně obecnou charakteristikou rolfingu. Jsou zde vysvětleny základní pojmy, ale i souvislosti. V teoretické části byla použita dostupná literatura a články z webových portálů - Google Scholar, Pubmed, Embase. Součástí první části jsou i uvedeny provedené studie zabývající se tématem rolfingu. Praktická část se skládá z naměřených výsledků 4 probandů, fotografií, popisu metodiky práce a grafického zpracování. Mezi hodnotící parametry patří anamnéza, aspekce, měření olovnicí, měření pohyblivosti páteře, vizuální analogová škála bolesti, hodnocení emocí a posunlivosti fascií. Cílem práce je ukázat pozitivní účinky rolfingu. Získané výsledky ukázaly možný pozitivní vliv metody na lidský organismus.
|
|
|
Úloha cholesterol 7alfa-hydroxylasy v regulaci cholesterolémie
Procházková, Martina ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Zelenka, Jaroslav (oponent)
Cholesterol-7α-hydroxyláza (CYP7A1) je enzym katalyzující první krok přeměny cholesterolu na žlučové kyseliny. Aktivita enzymu je zpětnovazebně regulována tak, aby byla zajištěna produkce žlučových kyselin potřebných pro vstřebávání tuků. U některých živočišných druhů přispívá k eliminaci cholesterolu při jeho nadměrném přívodu dietou a brání tak rozvoji hypercholesterolémie. Aktivitu CYP7A1 lze terapeuticky ovlivnit podáváním sekvestrantů žlučových kyselin, které aktivitu enzymu zvyšují a přispívají k poklesu cholesterolémie, a také podáváním žlučových kyselin. Deficit enzymu je u člověka spojen s rozvojem hypercholesterolémie. V genu kódujícím CYP7A1 u člověka byla identifikována řada jednonukleotidových polymorfismů, tvořících tři velké haplotypové bloky. Největší pozornost byla věnována polymorfismu v pozici -203A>C, který ovlivňuje koncentraci cholesterolu, respektive lipoproteinů v séru, odpověď cholesterolémie na změnu diety a také odpověď na terapii hypercholesterolémie. Klíčová slova: Dieta, genetika, cholesterol, cholesterol-7α-hydroxyláza, léčba hypercholesterolémie, žlučové kyseliny
|
|
| |
host ::
RSS.