|
|
European Union as a State-Building Power
Zdrálek, Jan ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí Evropské unie jako state-building power. Zaměřuje se na zahraniční politiku EU optikou fenoménů state-buildingu ve třech vybraných regionech: západní Balkán, Východní partnerství a Jižní sousedství. Práce nejprve prezentuje EU jako stále mocnějšího mezinárodního aktéra a také jako normative power. Poté je uvedený přehled dosavadní literatury ke state-buildingu se speciálním zaměřením na neoliberální pojetí Francise Fukuyamy a kritický přístup Davida Chandlera. Práce je metodologicky ukotvena ve Kvalitativní komparativní analýze (QCA), konkrétně ve formě tzv. four-value fuzzy set, která umožňuje spojit kvantitativní a kvalitativní přístupy. Analýza operuje se 23 případy (státy) a pěti proměnnými za účelem zhodnocení unijních praktik state-buildingu vzhledem k odolnosti (resilience) cílených států. Závěr práce vychází z mírného zobecnění umožněného výsledky QCA a shrnuje, že EU lze skutečně považovat za state-building power, neboť svými kroky posiluje odolnost (resilience) států.
|
|
|
The Evolution of EU Foreign Policy towards Israel: Wars in Gaza 2008/2009 and 2014
Zdrálek, Jan ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Práce se soustředí na dva fenomény: zahraniční politiku EU a vztah EU-Izrael. Metodologický přístup je tedy dvojí. Prvním ústředním bodem práce je vývoj samotné zahraniční politiky EU, se zvláštním důrazem na situaci předtím a poté, co Lisabonská smlouva nabyla účinnosti 1. prosince 2009. Druhým ústředním bodem práce jsou dvě kvalitativní analýzy operace Lité olovo (2008/2009) a operace Ochranné ostří (2014), které srovnávají reakce unijních institucí s reakcemi dvou "pro- izraelských" členských států EU (Německo a Česká republika) a dvou "proti-izraelských" členských států EU (Francie a Švédsko) na každý konflikt. Teoretický přístup práce je odvozen od teorie normativního institucionalismu, kterou rozvinul Daniel C. Thomas. Na základě této teorie práce dochází k závěru, že [1] vzrůstající síla unijních institucí má mírnící efekt na ostrou rétoriku členských států, a že [2] institucionalismus, akcentovaný reformami provedenými Lisabonskou smlouvou, přeměňuje celý koncept zahraniční politiky EU, protože jednotlivé členské státy vnímají společné jednání jako vnitřní hodnotu a preferují konzistenci a koherenci při tvorbě politik napříč všemi tématy i časem. Na základě kvalitativní analýzy prohlášení EU k oběma konfliktům pak práce dochází k závěru, že [3] navzdory všeobecnému vnímání, naznačujícímu...
|
host ::
RSS.