|
| |
|
|
Bengálská svitková malba
Šimečková, Klára ; Knížková, Hana (vedoucí práce) ; Preinhaelterová, Hana (oponent) ; Zbavitel, Dušan (oponent)
Disertační práce analyzuje svitkovou malbu bengálské komunity patujů. Tradiční a nové formy tohoto umění jsou definovány na základě výsledků rozsáhlého terénního výzkumu v Západním Bengálsku, dokumentace muzejních i soukromých sbírkových fondů a relevantních studií publikovaných k tomuto tématu. Bengálské svitkové obrazy představují svébytnou tradici v celku indické narativní malby. Narativní prvky jsou v indickém náboženském umění patrné od starověku. Práce nejprve sleduje dějiny svitkové malby v Indii, které jsou však obtížně rekonstruovatelné kvůli nedostatku pramenů, a to jak hmotných tak textových. Pak se práce soustředí na bengálské prostředí, kde svitkové obrazy začaly být sbírány a zkoumány teprve během dvacátých a třicátých let 20. století, kdy zde bylo autentické svitkové umění již citelně narušeno, neboť původní společenské a ekonomické vazby bengálského venkova se rozpadaly a svitkoví malíři přicházeli o publikum, které je živilo. Práce dokládá, že ačkoli umění patujů ve svém původním významu neoddělitelně slučovalo výtvarnou, slovesnou a dramatickou složku (obraz, doprovodnou píseň a performanci), tak během druhé poloviny 20. století obraz vystoupil z tohoto tradičního funkčního celku a stal se samostatným uměleckým artefaktem a umění patujů se tak transformovalo z principiálně performativního...
|
|
|
Bengálská svitková malba
Šimečková, Klára ; Knížková, Hana (vedoucí práce) ; Preinhaelterová, Hana (oponent) ; Zbavitel, Dušan (oponent)
Disertační práce analyzuje svitkovou malbu bengálské komunity patujů. Tradiční a nové formy tohoto umění jsou definovány na základě výsledků rozsáhlého terénního výzkumu v Západním Bengálsku, dokumentace muzejních i soukromých sbírkových fondů a relevantních studií publikovaných k tomuto tématu. Bengálské svitkové obrazy představují svébytnou tradici v celku indické narativní malby. Narativní prvky jsou v indickém náboženském umění patrné od starověku. Práce nejprve sleduje dějiny svitkové malby v Indii, které jsou však obtížně rekonstruovatelné kvůli nedostatku pramenů, a to jak hmotných tak textových. Pak se práce soustředí na bengálské prostředí, kde svitkové obrazy začaly být sbírány a zkoumány teprve během dvacátých a třicátých let 20. století, kdy zde bylo autentické svitkové umění již citelně narušeno, neboť původní společenské a ekonomické vazby bengálského venkova se rozpadaly a svitkoví malíři přicházeli o publikum, které je živilo. Práce dokládá, že ačkoli umění patujů ve svém původním významu neoddělitelně slučovalo výtvarnou, slovesnou a dramatickou složku (obraz, doprovodnou píseň a performanci), tak během druhé poloviny 20. století obraz vystoupil z tohoto tradičního funkčního celku a stal se samostatným uměleckým artefaktem a umění patujů se tak transformovalo z principiálně performativního...
|
|
| |
|
|
Durgāpūjā in Calcutta: the poetics and politics of a ritual
Hříbek, Martin ; Preinhaelterová, Hana (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent) ; Zbavitel, Dušan (oponent)
Tato disertace se zabývá politickými a poetickými aspekty výroč ních oslav svátku bohyně Durgy v indické Kalkatě . Ač koliv není etnografickým popisem událostí, je založ ená z vě tš í č ásti na terénním výzkumu. V první kapitole reflektuji proces své č ásteč né enkulturace v terénu, zamýš lím se nad způ soby jimiž jsem do kulturní prostř edí Bengálska postupně pronikal, jakož i nad obecným problémem porozumě ní Jinému. Druhá kapitola je vě nována antropologickému pojetí rituálu. Shrnuje ně která témata, která jsou na poli antropologie rituálu relevantní se zvláš tním zř etelem k prostř edí Již ní Asie a nakonec krátce nastiň uje klíč ové koncepty Alfreda Gella, jako je sekundární jednání (secondary agency), technologie okouzlení (technology of enchantment) nebo rozš íř ená mysl (extended mind) se zamě ř ením na způ soby ‚ ož ivování' zpodobení bož stev. Tř etí kapitola je krátkým úvodem do tradice uctívání bohyní v Bengálsku se zamě ř ením na mytologický text Déví-máhátmja a bengálské př evedení eposu Rámájana, jehož autor do vyprávě ní Durgápúdž u zař adil. Č tvrtou kapitolou se vracím ke svému prvnímu terénnímu výzkumu Durgápúdž i v ř íjnu 2001 a s pomocí konceptu " omezené" a " rozš íř ené" rituální techniky Marca Augého odhaluji, jak se Durgápúdž á jako rozš íř ená rituální technika protínala s...
|
host ::
RSS.