Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Téma šílenství v díle Miguela de Cervantese a Williama Shakespeara
Ramaislová, Veronika ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Záměrem této práce je analyzovat téma šílenství v díle Miguela de Cervantese a Williama Shakespeara. V mé studii se zabývám podobností charakteru postav u obou autorů, jejich vlastnostmi a rolí, zejména v díle Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha a v díle Hamlet. Srovnávám podobnosti především u postav Dona Quijota a Hamleta spojené s tématem šílenství a vlivu renesance a karnevalového pojetí světa na tato díla.
Hopscotch by Cortázar - a game in many games
Zatlkajová, Katarína ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Zámerom mojej diplomovej práce Cortázarova Rayuela - hra v mnoha hrách je analyzovať tému hry, ktorá má v diele argentínskeho spisovateľa podobu mnohotvárneho a ambivalentného prvku. K naplneniu tohto zámeru som využila ako interpretačný nástroj termín sémantické gesto Jana Mukařovského. Mojím cieľom však nebolo interpretovať Cortázarov román v zmysle štúdia českého vedca, skôr som použila jeho termín ako oporu pri riešení problému hry. Otázka sémantického gesta mi umožnila vidieť hru v diele Rayuela ako mnohotvárny a zároveň zjednocujúci prvok. Jedná sa teda o dynamický motív (Rayuela je mnoho hier), ktorý sa zároveň v diele prejavuje dvojakým spôsobom ako hra estetická a morálna. Estetickou hrou sa myslia formálne aspekty diela. Motív hry je v románe nielen dynamickým prvkom, ale jedná sa zároveň o zjednocujúci element, ktorý spája jednotlivé aspekty diela. Z tej perspektívy som skúmala názov, žáner, štruktúra diela a tiež vzťah postáv, čitateľa a autora. Motív hry umožňuje autorovi, aby experimentoval s žánrom diela (otvorený román) a taktiež s jej štruktúrou. Vďaka hre román predstavuje nekonečné množstvo možných čítaní. Okrem toho som sa zamerala na jazyk diela. Vďaka hre autor pretvára jazykovú stránku románu. Avšak "ludens" je tým aspektom, ktorý dodáva zároveň jazyku diela jednotu. Nakoniec...
Existencialismus v díle El túnel od Ernesta Sábata
Homolová, Petra ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Cílem této bakalářské práce je nalézt motivy existencialismu v románu El túnel, který je úvodním dílem cyklu tří myšlenkově propojených románů argentinského spisovatele Ernesta Sábata. V úvodní kapitole klademe důraz na přibližné vymezení směru, neboť pro názorovou nejednotnost nelze docílit přesné definice. Následující kapitola je věnována Sábatovým životním mezníkům, okolnostem vzniku díla a specifickým rysům jeho románové tvorby. Teoretické poznatky jsou východiskem pro analýzu, která je třetí, stěžejní kapitolou této práce. Nejdříve se zaměřujeme na mužského protagonistu, Juana Pabla Castela, který je zároveň vypravěčem celého příběhu. Následně je představena María a mapován vývoj jejich svérázného vztahu. Závěrečná část této kapitoly pojednává o některých dílčích existencialistických aspektech: o způsobu interakce postav, snech Juana Pabla a motivu slepoty.
Rosalía a Bécquer: intimní romantismus
Stašová, Veronika ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Práce se zabývá rozborem hlavních témat v básnickém díle Rosalíi de Castro (zejména ve sbírkách Cantares gallegos, Follas novas a En las orillas del Sar) a Gustava Adolfa Bécquera (Rimas), čímž chce odhalit jak podobnosti, tak odlišnosti mezi nimi. Nejprve zasazuje oba autory do historického a literárního kontextu 19. století, poté uvádí životní události, které mohly mít vliv na jejich tvorbu, a dále je kladen důraz na analýzu jednotlivých klíčových témat (láska, smrt, samota, bolest, příroda, snění). Každá kapitola se věnuje právě jednomu a na konkrétních ukázkách rozebírá postoj autora k dané problematice. Nakonec se pohledy básníka a básnířky porovnávají.
Téma šílenství v díle Miguela de Cervantese a Williama Shakespeara
Ramaislová, Veronika ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Záměrem této práce je analyzovat téma šílenství v díle Miguela de Cervantese a Williama Shakespeara. V mé studii se zabývám podobností charakteru postav u obou autorů, jejich vlastnostmi a rolí, zejména v díle Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha a v díle Hamlet. Srovnávám podobnosti především u postav Dona Quijota a Hamleta spojené s tématem šílenství a vlivu renesance a karnevalového pojetí světa na tato díla.
Terezie z Avily a Augustin: Bůh v nitru
Čadilová, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Práce se věnuje tématu Boží přítomnosti v duši člověka u sv. Terezie z Ávily s přihlédnutím k téže myšlence u sv. Augustina. Zasazuje autorku do kontextu společenských proměn v 16. století a pak do kontextu literárního. Ten je sledován nejprve z diachronního hlediska, jakožto tradice mystické literatury, do níž patřili Augustin i Terezie, poté z hlediska synchronního, tedy jako španělská mystická literatura Zlatého věku. Dále je vylíčeno rodinné prostředí sv. Terezie, které ji vedlo k duchovní literatuře i k rytířským románům, vstup do kláštera a "druhá konverze" spojená s Augustinovými Vyznáními. Poté je popsána Tereziina tvorba a hlavně autorčina pozice ve společnosti, která vyžadovala poslušnost autoritám, ale přitom dovolovala i šíření vlastních názorů a jisté potěšení z psaní. Je zvláště zajímavý fakt, že se Terezie mohla dostat k původně latinsky psanému Augustinovu dílu, proto je představena nejprve celkově její četba, která zahrnovala vedle duchovní literatury také rytířské romány, poté konkrétně Augustinovo dílo, na které se Terezie přímo odvolávala jen výjimečně, ale zato v průběhu celé tvůrčí kariéry. Nakonec se práce zaměřuje přímo na Augustinova Vyznání, Tereziin Život a Hrad v nitru a v nich sleduje téma Boží přítomnosti v nitru člověka. Zjišťuje, že autorům jsou společné některé...
Galicijský folklór v povídkách Emilie Pardo Bazán
Tesková, Tereza ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Tato práce analyzuje folklorní prvky v povídkách španělské spisovatelky Emilie Pardo Bazán. Zaměřuje se na galicijský folklor, protože autorka z této oblasti pocházela a ve svých povídkách z něho čerpá. Pardo Bazán velkou část svého života strávila na cestách po Evropě, kde se setkala s vlivnými autory 19. století, kterými se nechala inspirovat. Zároveň se zasadila o práva žen, kritizovala tradiční výchovu dívek a dosažení řádného vzdělání závisejícího na pohlaví. Ačkoli to byla žena velmi pokrokového myšlení i chování, nezanevřela na hodnoty a dědictví, které jsou ve folkloru zakotvené. Největší důraz je kladen na pověry a dále na typické prostředí tohoto regionu a jeho vliv na smýšlení a chování místních obyvatel. Práce je rozdělena na 4 okruhy, které se zabývají folklorem obecně, galicijským folklorem, životem autorky a poslední okruh je rozbor povídek a jejich analýza. Klíčová slova: Galicie, Folklor, Pověry, Pardo Bazán, Feminismus, Povídky
Fenomén šílenství v Donu Quijotovi de la Mancha a jeho epoše
Ludvíková, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se nejprve zabývá pojetím fenoménu šílenství napříč rozličnými staletími. Věnuje se starověké tradici lékařského aspektu zmíněného pojmu a dále detailněji rozvíjí i aspekt symbolický, jež zachycuje prostřednictvím tzv. smíchové lidové kultury. Práce tyto dimenze, nejvíce se rozvíjející v období renesance, zkoumá z důvodu vlivu na smysl šílenství v díle Miguela de Cervantese Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha. Práce taktéž komentuje další umělecká i literární díla mající možný vliv na výše zmíněnou knihu. Posléze se shrnují existující interpretace bláznovství dona Quijota. Klíčová slova šílenství, melancholie, smích, smíchová lidová kultura, karneval, don Quijote, Cervantes, Bachtin, Foucault, Erasmus
Hopscotch by Cortázar - a game in many games
Zatlkajová, Katarína ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Zámerom mojej diplomovej práce Cortázarova Rayuela - hra v mnoha hrách je analyzovať tému hry, ktorá má v diele argentínskeho spisovateľa podobu mnohotvárneho a ambivalentného prvku. K naplneniu tohto zámeru som využila ako interpretačný nástroj termín sémantické gesto Jana Mukařovského. Mojím cieľom však nebolo interpretovať Cortázarov román v zmysle štúdia českého vedca, skôr som použila jeho termín ako oporu pri riešení problému hry. Otázka sémantického gesta mi umožnila vidieť hru v diele Rayuela ako mnohotvárny a zároveň zjednocujúci prvok. Jedná sa teda o dynamický motív (Rayuela je mnoho hier), ktorý sa zároveň v diele prejavuje dvojakým spôsobom ako hra estetická a morálna. Estetickou hrou sa myslia formálne aspekty diela. Motív hry je v románe nielen dynamickým prvkom, ale jedná sa zároveň o zjednocujúci element, ktorý spája jednotlivé aspekty diela. Z tej perspektívy som skúmala názov, žáner, štruktúra diela a tiež vzťah postáv, čitateľa a autora. Motív hry umožňuje autorovi, aby experimentoval s žánrom diela (otvorený román) a taktiež s jej štruktúrou. Vďaka hre román predstavuje nekonečné množstvo možných čítaní. Okrem toho som sa zamerala na jazyk diela. Vďaka hre autor pretvára jazykovú stránku románu. Avšak "ludens" je tým aspektom, ktorý dodáva zároveň jazyku diela jednotu. Nakoniec...
Obraz pralesa v románu J. E. Rivery La vorágine
Zatlkajová, Katarína ; Housková, Anna (oponent) ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce)
Záujmom práce bol náhľad na tému pralesa v diele La vorágine (Vír). Naším cieľom bolo študovať jednotlivé spôsoby zobrazenia pralesa, pričom sme brali do uvahy niektoré sporné aspekty (prales ako mýtická bytosť či dôsledok halucinácií). V prvej kapitole sme sa venovali zaradeniu diela do kontextu hispanoamerickej literatúry, a to k tzv. regionálnemu románu ("román zeme"). V druhej kapitole sme sa zaujímali o vplyv na Riverov román, vychádzajúc hlavne z autorovho života. Azda jeho najvýznamnejšou cestou, počas ktorej okúsil na vlastnej koži atmosféru pralesa, bola výprava v komisii, ktorá mala vyriešiť problém kolumbíjskovenezuelských hraníc. Tretia kapitola poskytuje pohľad na dielo a venuje sa typom rozprávania, rozprávačom, štruktúre románu, tématike a tiež postavám a ich premenám. Dielo La vorágine má ako štruktúru rámcové rozprávanie, kde rámec je tvorený dopisom J. E. Riveru adresovaný ministrovi. Hlavným rozprávačom je Arturo Cova, skrze ktorého perspektívu je románová realita nahliadaná. Z hľadiska tématiky, román predstavuje širokú mozaiku motívov. Jedná sa o milostný príbeh, priateľstvo, česť, násilie, osudovosť, smrť, nebezpečenstvo, mágiu a cestu. Najvýznamnejšíe motívy, i keď hodnotenie významu je vždy relatívne, sú milostný príbeh, smrť, násilie a cesta. Hlavnou postavou je Arturo Cova. Ďalšou...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.