|
|
V Zemi nikoho: etnografie uzavřené skládky ve Velké Chuchli
Herda Wallo, Anna ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Sosna, Daniel (oponent)
Tato práce je etnografií uzavřené skládky komunálního odpadu v Praze, Velké Chuchli. Jedná se o lokální a konkrétní etnografickou sondu do komplikované problematiky vztahu lidí a odpadu. Stěžejním bodem výzkumu jsou mnohé a spletité vztahy mezi uzavřenou skládkou, jež již delší dobou prochází revitalizací, a aktéry, tedy především lidmi a institucemi, kteří se dlouhodobě pohybují v jejím bezprostředním okolí. Teoreticky a metodologicky práce kotví v reflexivních etnografických přístupech zastoupených především pracemi Paula Rabinowa a Pierra Bourdieu, které kladou důraz na závislost předmětu zkoumání na vztahu ke zkoumajícímu. V první kapitole proto práce staví teoretickou kostru výzkumu a zároveň reflektuje na omezení badatelské pozice a konkrétní průběh výzkumu ze strany výzkumnice. Dále práce přibližuje krajinu a historii skládky a zároveň vymezuje širokou škálu aktérů, kteří do jejího utváření přispívali nebo kteří se skládkou intenzivně interagují. Následující kapitoly se věnují interpretaci různorodých a často nesourodých pohledů lidských aktérů na skládku, a to na základě kvalitativního výzkumu (zúčastněného pozorování, rozhovorů, práce s archivními materiály a analýzy internetových článků a diskuzí). Sestávají především z interpretace figur, které ztělesňují nejčastěji se objevující aspekty...
|
|
|
On physical and symbolic space: The case study of the House of Trade Unions Istropolis in Bratislava
Hanulová, Lenka ; Lehečka, Michal (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Ak je priestor mesta spoločensky vytváraný, možno tvrdiť, že na symbolickej úrovni predstavuje spoločenské prostredie na danom území a v danom čase (Lefebvre, 1991). V tomto ohľade by teda malo platiť, že ak sa zmenia názory spoločnosti, dominantné naratívy alebo diskurz, zmení sa aj fyzická podoba mesta a naopak. Je práve toto dôvod pre ktorý musel byť aj bratislavský Istropolis zbúraný? Táto práca preskúmava správnosť týchto predpokladov v prípade socialistického modernizmu v architektúre postkomunistického regiónu, konkrétne na príklade budovy Istropolisu v Bratislave. Hoci sú socialistické modernistické budovy architektonicky hodnotné, často sa považujú za škaredé alebo sa dokonca búrajú ako nežiaduce. Aká je dynamika, ktorá vedie k takémuto diskurzu a konaniu? Sú takéto budovy skutočne "škaredé" a nežiaduce? Ak áno, prečo? Akú úlohu v tomto vnímaní zohráva ideológia? Kľúčové slová: paláce kultúry, architektúra, socialistický modernizmus, ideológia, kultúra, kultúrnosť, hodnota
|
|
|
Život po kontejneru: Použitý textil na pomezí daru, komodity, suroviny a odpadu
Sedláčková, Markéta ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá různé životy použitého textilu darovaného do charitativních kontejnerů. Multi-sited výzkum zviditelňuje různorodé životy sesbíraného materiálu, které se mohou výrazně lišit podle typu firmy a rozsahu jejich činnost, od malých neziskových organizací až po velké recyklační firmy. Klíčovou praxí je třídění, které rozděluje heterogenní materialitu do specifických kategorií a transformuje odložené věci na dary, komodity, surovinu pro recyklaci a odpad. Nicméně tyto kategorie zdaleka nejsou pevné a jednoznačné, naopak hodnota sesbíraného postspotřebního materiálu je neustále vyjednávána a proměňuje se podle kontextu. Klíčová slova: second hand oblečení, odpad, materialita, kontejner, recyklace, hodnota, třídění, dar, komodita
|
|
|
"Hmyzí královna v říši neobvyklých pochoutek": Zážitkový turismus, jídelní festivaly a soukromé ochutnávky v perspektivě sociokulturní antropologie
Matušínská, Radka ; Slavková, Markéta (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce pojednává o tom, jak jsou konceptualizovány neobvyklé pochoutky z pohledu sociokulturní antropologie, konkrétně v kontextu subdisciplíny antropologie jídla. Neobvyklými pochoutkami jsou myšleny takové pokrmy, které se z našeho pohledu zdají být netradiční a unikátní, ale také šokující či vnímané jako "bizarní". Skrze komplexní zachycení zkušenosti jednotlivce při celém procesu konzumace těchto pokrmů bude interpretováno, co pro něj tato zkušenost znamená, jaké jsou pro ni motivace a jak je následně zvýznamňována v rámci sebeprezentace. Dále bude zkoumáno, jakou mají neobvyklé pochoutky roli v rámci poznávání cizích zemí a zda jsou nositeli kulturního a symbolického významu.
|
|
|
Kulturní a ekonomický vliv z České republiky působící v rumunském Banátu
Blahota, Kryštof ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kulturního a ekonomického vlivu jdoucího z České republiky a působícího na českou obec Eibentál v rumunském Banátu. Můj výzkum se soustředí na ekonomické činnosti a strategie v Eibentálu a zabývá se tím, kdose jich zúčastňuje a kdoje vytváří. Zároveň se ve výzkumu zabývám tím, jak danéekonomické procesy proměňují celou obec a její obyvatele. Jak krajané přistupují k procesům i k hlavním ekonomickým aktérům, kteří tento vliv vytváří. Na terén práce nahlížím pomocí klíčového konceptu post-socialismu, utvářeného nepřetržitým procesem transformace institucí a praktik, které se postupně vyvíjejí z "údolí" socialismu (Hann 2002). Práce se zaměřuje především na krajany a na obec jako takovou - jak se proměňuje a k jakým propojením dochází ve vztahu s největšími ekonomickými aktéry v oblasti, s Kluky z Banátu, kteří k obci a všem svým projektům přistupují jako k "projektu Eibentál". Ten proměňuje nejen život v obci, ale zasahuje také do tradičních krajanských praxí. Klíčová slova: ekonomický vliv, proměny, post-socialismus, Eibentál, Kluci z Banátu
|
|
|
Proměny každodennosti Erasmus studentů v anglickém Durhamu v době pandemie COVID-19
Jindráková, Karolína ; Slavková, Markéta (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnami každodennosti Erasmus studentů na jejich studijním pobytu v Durhamu v akademickém roce 2021/2022. Cílem práce je zjistit, zda a nakolik byl výjezd a každodenní život Erasmus studentů ovlivněn pandemií Covid-19, jakým způsobem a pomocí jakých strategií se vyrovnávali s měnícími se podmínkami a protikoronavirovými opatřeními ve Velké Británii, a jaká další rizika během svého pobytu pociťovali. Teoretická část se věnuje nejprve tématu každodennosti, posléze migraci, jejím typům a migrujícím studentům, a nakonec mezinárodnímu vzdělávání, rovněž jeho typům a tomu, kam se do mezinárodního vzdělávání řadí Erasmus studijní pobyty. Práce je postavena na etnografickém výzkumu, především pak na zúčastněném pozorování, polostrukturovaných rozhovorech a autoetnografii. Z interpretace dat tak vyplývá, že Erasmus studenti byli ovlivněni pandemií Covid-19 a to především během jejich příjezdu do Velké Británie. Jejich samotný pobyt již tolik poznamenán nebyl, neboť došlo nejdříve ke smíření se s opatřeními a posléze k uvolnění protikoronavirových opatření. Kromě Covidu-19 jejich pobyt významně ovlivnilo rovněž genderově podmíněné násilí. Klíčová slova Erasmus, Migrace, Mobilita, Mezinárodní vzdělávání, Covid-19, Erasmus studenti, Durham, Velká Británie, Genderově podmíněné násilí
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.