|
|
Působení trans-nerolidolu a valencenu na ovariální nádorové buňky
Zajdlová, Martina ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Králová, Věra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Martina Zajdlová Školitel: Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Působení trans-nerolidolu a valencenu na ovariální nádorové buňky Trans-nerolidol a valencen patří mezi seskviterpeny, které představují velkou skupinu sekundárních metabolitů rostlin. V praxi se s nimi můžeme setkat v potravinářském nebo parfémovém průmyslu, tvoří ale také součást tradiční čínské medicíny. V poslední době jsou studovány biologické účinky seskviterpenů, které zahrnují např. účinky protizánětlivé nebo protinádorové. Doxorubicin je jedno z nejdůležitějších cytostatických léčiv a jsou studovány různé možnosti zlepšení jeho efektivity a snížení nežádoucích účinků. Jednou z těchto možností je kombinační terapie s přírodními látkami, např. ze skupiny seskviterpenů. Cílem této práce bylo zhodnotit antiproliferační účinek doxorubicinu, trans-nerolidolu a valencenu na ovariální nádorové buněčné linie SK-OV-3 a A2780. Dále bylo cílem otestovat možný prooxidační potenciál doxorubicinu a terpenů, měřením produkce ROS. Pomocí výpočtu kombinačních indexů jsme zhodnotili vzájemný vztah mezi doxorubicinem a terpeny. Studovali jsme také možný vliv terpenů na zvýšení akumulace doxorubicinu do nádorových buněk a na...
|
|
|
Nanovlákenné materiály v inženýrství kostní tkáně
Zajdlová, Martina ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Míčová, Petra (oponent)
Tato práce je zaměřena na nanovlákenné materiály, které nacházejí perspektivní uplatnění v nové moderní mezioborové disciplíně - tkáňovém inženýrství. V minulosti se vyvíjely různé strategie při tvorbě materiálů určených k tkáňovému inženýrství, od materiálů nedovolujících adhezi žádných buněk na svůj povrch. tzv. bioinertních až po současnou snahu vytvořit tzv. "hybridní bioarteficiální orgány". Především v inženýrství kostní tkáně mají velký potenciál polymerní materiály v podobě nanovlákenné sítě, jako například poly(laktid) nebo poly(kaprolakton) s anorganickou příměsí, např. ve formě nanokrystalického hydroxyapatitu. Materiál v takovéto podobně napodobuje přirozenou strukturu kostní tkáně a tím stimuluje adhezi, proliferaci a diferenciaci buněk do žádaného buněčného typu. V experimentální části této práce byl jeden z těchto nadějných nanomateriálu otestován na jeho biokompatibilitu v podmínkách in vitro. Poly(laktid) v podobě nanovlákenné sítě s 0, 5 a 15 hmotnostními % nanokrystalického hydroxyapatitu byl připravený firmou Elmarco s.r.o., Liberec. Buňky lidských osteoblastů linie MG 63 byly na těchto materiálech kultivovány po dobu 1, 3 a 7 dní. Výsledky poukazují na výhodu příměsi hydroxyapatitu, který stimuluje buňky k tzv. osteogenní diferenciaci a zároveň umožňuje i relativně dobrou...
|
|
|
Působení trans-nerolidolu a valencenu na ovariální nádorové buňky
Zajdlová, Martina ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Králová, Věra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Martina Zajdlová Školitel: Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Působení trans-nerolidolu a valencenu na ovariální nádorové buňky Trans-nerolidol a valencen patří mezi seskviterpeny, které představují velkou skupinu sekundárních metabolitů rostlin. V praxi se s nimi můžeme setkat v potravinářském nebo parfémovém průmyslu, tvoří ale také součást tradiční čínské medicíny. V poslední době jsou studovány biologické účinky seskviterpenů, které zahrnují např. účinky protizánětlivé nebo protinádorové. Doxorubicin je jedno z nejdůležitějších cytostatických léčiv a jsou studovány různé možnosti zlepšení jeho efektivity a snížení nežádoucích účinků. Jednou z těchto možností je kombinační terapie s přírodními látkami, např. ze skupiny seskviterpenů. Cílem této práce bylo zhodnotit antiproliferační účinek doxorubicinu, trans-nerolidolu a valencenu na ovariální nádorové buněčné linie SK-OV-3 a A2780. Dále bylo cílem otestovat možný prooxidační potenciál doxorubicinu a terpenů, měřením produkce ROS. Pomocí výpočtu kombinačních indexů jsme zhodnotili vzájemný vztah mezi doxorubicinem a terpeny. Studovali jsme také možný vliv terpenů na zvýšení akumulace doxorubicinu do nádorových buněk a na...
|
|
|
Působení trans-nerolidolu a valencenu na ovariální nádorové buňky
Zajdlová, Martina ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Králová, Věra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Martina Zajdlová Školitel: Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Působení trans-nerolidolu a valencenu na ovariální nádorové buňky Trans-nerolidol a valencen patří mezi seskviterpeny, které představují velkou skupinu sekundárních metabolitů rostlin. V praxi se s nimi můžeme setkat v potravinářském nebo parfémovém průmyslu, tvoří ale také součást tradiční čínské medicíny. V poslední době jsou studovány biologické účinky seskviterpenů, které zahrnují např. účinky protizánětlivé nebo protinádorové. Doxorubicin je jedno z nejdůležitějších cytostatických léčiv a jsou studovány různé možnosti zlepšení jeho efektivity a snížení nežádoucích účinků. Jednou z těchto možností je kombinační terapie s přírodními látkami, např. ze skupiny seskviterpenů. Cílem této práce bylo zhodnotit antiproliferační účinek doxorubicinu, trans-nerolidolu a valencenu na ovariální nádorové buněčné linie SK-OV-3 a A2780. Dále bylo cílem otestovat možný prooxidační potenciál doxorubicinu a terpenů, měřením produkce ROS. Pomocí výpočtu kombinačních indexů jsme zhodnotili vzájemný vztah mezi doxorubicinem a terpeny. Studovali jsme také možný vliv terpenů na zvýšení akumulace doxorubicinu do nádorových buněk a na...
|
|
|
Nanovlákenné materiály v inženýrství kostní tkáně
Zajdlová, Martina ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Míčová, Petra (oponent)
Tato práce je zaměřena na nanovlákenné materiály, které nacházejí perspektivní uplatnění v nové moderní mezioborové disciplíně - tkáňovém inženýrství. V minulosti se vyvíjely různé strategie při tvorbě materiálů určených k tkáňovému inženýrství, od materiálů nedovolujících adhezi žádných buněk na svůj povrch. tzv. bioinertních až po současnou snahu vytvořit tzv. "hybridní bioarteficiální orgány". Především v inženýrství kostní tkáně mají velký potenciál polymerní materiály v podobě nanovlákenné sítě, jako například poly(laktid) nebo poly(kaprolakton) s anorganickou příměsí, např. ve formě nanokrystalického hydroxyapatitu. Materiál v takovéto podobně napodobuje přirozenou strukturu kostní tkáně a tím stimuluje adhezi, proliferaci a diferenciaci buněk do žádaného buněčného typu. V experimentální části této práce byl jeden z těchto nadějných nanomateriálu otestován na jeho biokompatibilitu v podmínkách in vitro. Poly(laktid) v podobě nanovlákenné sítě s 0, 5 a 15 hmotnostními % nanokrystalického hydroxyapatitu byl připravený firmou Elmarco s.r.o., Liberec. Buňky lidských osteoblastů linie MG 63 byly na těchto materiálech kultivovány po dobu 1, 3 a 7 dní. Výsledky poukazují na výhodu příměsi hydroxyapatitu, který stimuluje buňky k tzv. osteogenní diferenciaci a zároveň umožňuje i relativně dobrou...
|
host ::
RSS.