|
|
Příležitost dělá zloděje: zkoumání praktického využití teorie příležitosti k trestné činnosti
Zahradníčková, Kristýna ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Tomášek, Jan (oponent)
Teorie příležitosti k trestné činnosti je založena na třech dílčích konceptech. Prvním konceptem je teorie běžné činnosti, která pracuje s potencionálním pachatelem, vhodným objektem a schopným ochráncem. Příležitost k trestnému činu nastává ve chvíli, kdy dojde ke střetnutí pachatele s objektem bez schopného ochránce. Druhým konceptem je teorie racionální volby, ve které pachatel porovnává výši zisku z trestného činu s mírou rizika svého dopadení. Třetí koncept, teorie struktury trestné činnosti, poukazuje na důležitost času a prostředí trestných činů. Diplomová práce je zaměřena na prokázání použitelnosti teorie příležitosti k trestné činnosti, která je téměř čtyřicet let stará, v kontextu dnešní společnosti. Z tohoto důvodu je práce zaměřena na problematiku kyberkriminality, neboť některé trestné činy se z ulic přesouvají právě na internet. Pachatelé v kyberprostoru zvažují zisk a riziko obdobně jako pachatelé ve fyzickém prostředí. Objekty mají v kyberprostoru podobné vlastnosti jako objekty v reálném prostředí. Odlišným znakem mezi oběma světy je především ochránce, který se v kyberprostoru nevyskytuje náhodně, jak je tomu v reálném prostředí, ale je všudypřítomný. Teorie dále tvrdí, že příležitosti jsou velmi specifické a jsou jednou z příčin všech trestných činů, jsou ovlivněné technickým...
|
|
|
Využití sociologických metod a technik v kriminologickém výzkumu zaměřeném na zkoumání latentní kriminality
Zahradníčková, Kristýna ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je využití sociologických metod při zkoumání latentní kriminality. Sociologické metody byly vybrány na základě provázaného vztahu kriminologie a sociologie. Kriminalita obecně ohrožuje celou společnost a je považována za jeden z nejzávažnějších společenských problémů. Každoročně je objasněna zhruba polovina všech nahlášených trestných činů. Kriminologové však odhadují, že zhruba stejný podíl trestných činů, který je evidován, není nikde zaregistrován. Tato neevidovaná kriminalita je nazývána kriminalitou latentní. Neznalost latentní kriminality způsobuje řadu problémů, bližší znalost rozsahu a míry latentní kriminality se tak stává žádanou nutností. Většina dat o latentní kriminalitě je dnes získávána z viktimologických výzkumů a ze self-reportových studií. Setkat se však můžeme i s analýzou dokumentů, výzkumů veřejného mínění či s experimenty. Představa o rozsahu a míře latentní kriminality je však zatím spíše neurčitá. V této práci bylo navrženo několik sociologických metod a technik, které by mohly zlepšit zkoumání latentní kriminality. Jedná se především o pozorování, etnografický výzkum a případové studie v kombinaci s topografickou metodou. Dále jsem navrhla model následného trestného činu, který po spáchání určitého trestného činu předpokládá spáchání i jiných...
|
host ::
RSS.