|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Fyziologické úlohy Na+/H+ antiporterů v kvasinkách
Zahrádka, Jaromír
3 Abstrakt Kvasinky Saccharomyces cerevisiae patří k důležitým modelům při studiu homeostase iontů alkalických kovů. Stejně jako v jiných buňkách je pro S. cerevisiae nezbytné udržení určité koncentrace K+ uvnitř buněk, na druhou stranu Na+ a další ionty alkalických kovů jsou pro buňky toxické. K+ je akumulován pomocí uniporterů Trk1 a Trk2, zatímco export toxických iontů alkalických kovů, a také nadbytečného K+ , je zajištěn ATPasami Ena, Na+ (K+ )/H+ antiporterem Nha1 a K+ selektivním kanálem Tok1. Ačkoli jsou jednotlivé transportery poměrně dobře prozkoumány, není dosud mnoho známo o celkové regulaci homeostase iontů alkalických kovů ani o vzájemné interakci a regulaci mezi jednotlivými transportery. V rámci této práce byl studován antiporter Nha1 a jeho fyziologické úlohy v kontextu ostatních transporterů iontů alkalických kovů. Ukázalo se, že nejen Nha1p, ale také další exportery, ATPasy Ena a kanál Tok1, jsou, přes jejich výraznou odlišnost v mechanismu transportu i způsobu regulace, regulovány společně změnou aktivity importerů K+ a to prostřednictví membránového potenciálu. Vzájemná regulace a funkční propojení importerů a exporterů K+ , ale také další výsledky poprvé ukázaly, jak velice důležitá je neustálá cirkulace K+ , tedy současný vstup a výstup K+ , pro udržování homeostase iontů alkalických...
|
|
| |
|
|
Fyziologické úlohy Na+/H+ antiporterů v kvasinkách
Zahrádka, Jaromír ; Sychrová, Hana (vedoucí práce) ; Obšilová, Veronika (oponent) ; Pichová, Iva (oponent)
3 Abstrakt Kvasinky Saccharomyces cerevisiae patří k důležitým modelům při studiu homeostase iontů alkalických kovů. Stejně jako v jiných buňkách je pro S. cerevisiae nezbytné udržení určité koncentrace K+ uvnitř buněk, na druhou stranu Na+ a další ionty alkalických kovů jsou pro buňky toxické. K+ je akumulován pomocí uniporterů Trk1 a Trk2, zatímco export toxických iontů alkalických kovů, a také nadbytečného K+ , je zajištěn ATPasami Ena, Na+ (K+ )/H+ antiporterem Nha1 a K+ selektivním kanálem Tok1. Ačkoli jsou jednotlivé transportery poměrně dobře prozkoumány, není dosud mnoho známo o celkové regulaci homeostase iontů alkalických kovů ani o vzájemné interakci a regulaci mezi jednotlivými transportery. V rámci této práce byl studován antiporter Nha1 a jeho fyziologické úlohy v kontextu ostatních transporterů iontů alkalických kovů. Ukázalo se, že nejen Nha1p, ale také další exportery, ATPasy Ena a kanál Tok1, jsou, přes jejich výraznou odlišnost v mechanismu transportu i způsobu regulace, regulovány společně změnou aktivity importerů K+ a to prostřednictví membránového potenciálu. Vzájemná regulace a funkční propojení importerů a exporterů K+ , ale také další výsledky poprvé ukázaly, jak velice důležitá je neustálá cirkulace K+ , tedy současný vstup a výstup K+ , pro udržování homeostase iontů alkalických...
|
|
|
Fyziologické úlohy Na+/H+ antiporterů v kvasinkách
Zahrádka, Jaromír
3 Abstrakt Kvasinky Saccharomyces cerevisiae patří k důležitým modelům při studiu homeostase iontů alkalických kovů. Stejně jako v jiných buňkách je pro S. cerevisiae nezbytné udržení určité koncentrace K+ uvnitř buněk, na druhou stranu Na+ a další ionty alkalických kovů jsou pro buňky toxické. K+ je akumulován pomocí uniporterů Trk1 a Trk2, zatímco export toxických iontů alkalických kovů, a také nadbytečného K+ , je zajištěn ATPasami Ena, Na+ (K+ )/H+ antiporterem Nha1 a K+ selektivním kanálem Tok1. Ačkoli jsou jednotlivé transportery poměrně dobře prozkoumány, není dosud mnoho známo o celkové regulaci homeostase iontů alkalických kovů ani o vzájemné interakci a regulaci mezi jednotlivými transportery. V rámci této práce byl studován antiporter Nha1 a jeho fyziologické úlohy v kontextu ostatních transporterů iontů alkalických kovů. Ukázalo se, že nejen Nha1p, ale také další exportery, ATPasy Ena a kanál Tok1, jsou, přes jejich výraznou odlišnost v mechanismu transportu i způsobu regulace, regulovány společně změnou aktivity importerů K+ a to prostřednictví membránového potenciálu. Vzájemná regulace a funkční propojení importerů a exporterů K+ , ale také další výsledky poprvé ukázaly, jak velice důležitá je neustálá cirkulace K+ , tedy současný vstup a výstup K+ , pro udržování homeostase iontů alkalických...
|
|
| |
|
| |
|
|
Metody rozpoznávání a ohodnocení komerčního potenciálu výsledků VaV z univerzit - Aktuální výzvy v oboru Life sciences v ČR
Zahrádka, Jaromír ; Jaklová, Martina L. (vedoucí práce) ; Dvorak, Ivan (oponent)
Transfer technologií a komercializace výsledků výzkumu a vývoje z univerzit je důležitým nástrojem rozvinutých západních státu, který má za cíl zvyšovat konkurenceschopnost domácích znalostních ekonomik trpících přesunem velké části výroby do zemí rozvojových. Oproti zahraničním pracovištím je na univerzitách a výzkumných institucích v ČR transfer technologií velmi mladou disciplínou, která je v posledních letech usilovně rozvíjena, ale stále trpí mnoha neduhy. Tato práce se zaměřuje na úvodní fázi procesu komercionalizace, tedy na rozpoznání a ohodnocení komerčního potenciálu nově vzniklých výsledků výzkumu a vývoje na českých univerzitách v oborech spadajících do oblasti Life sciences. První část práce tvoří rešerše dostupné mezinárodní literatury. V druhé části jsou data a výsledky získané v rámci průzkumu, jež byl proveden formou interview na dvou největších českých univerzitách a dalších pracovištích. Důležitá zjištění byla následně konzultována s dalšími odborníky. Ačkoli je proces rozpoznávání a ohodnocení komerčního potenciálu velmi důležitý pro zajištění efektivity procesů transferu technologií, není mu zatím na českých univerzitách věnována dostatečná pozornost. Univerzitní pracoviště často spoléhají na nalezení komerčního partnera, který technologii zhodnotí ze svého pohledu. Přetrvávající nestabilita ve financování univerzitních center transferu technologii a jejich zaměření na výuku a vzdělávání v oblasti ochrany duševního vlastnictví snižuje kapacity, které jsou věnovány samotným projektům komercializace. V rámci práce bylo identifikováno několik výzev, před kterými univerzitní centra transferu technologii stojí. Mimo jiné se jedná o zavedení efektivních systému rozpoznávání a ohodnocení komerčního potenciálu, vytvoření dostatečně velkých formálních i neformálních sítí kontaktů, získání zkušeností v oblasti zakládání spin-off firem a posun k tržní orientaci center. Klíčová slova:
|
host ::
RSS.