Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Autecological study of selected Cretaceous plants using stable Carbon isotopes
Zahajská, Petra ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Diefendorf, Aaron (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá analýzou fosilních rostlin z cenomanských Perucko-korycanských souvrství České křídové pánve a Bückebergským souvrstvím z Dolnosaské pánve v Německu. Na základě dřívějších studií je známo, že obě lokality poskytují fluviální sedimenty, které byly utvářeny v oblastech ovlivněných příliv-odlivovými cykly. Mezi fosilními vzorky jsou za- stoupeny listy skupiny Ginkgoales - Eretmophyllum, Tritaenia, větve jehličnanu Frenelopsis a také listy lauroidních angiosperm - Eucalyptolaurus. Za halofytní rostliny jsou považovány Frenelopsis, Eretmophyllum a Tritaenia, zatímco lauroidní angiospermy jsou považovány za sladkomilnější druhy. Hlavní použitá metodika byla kutikulární analýza, analýza stabilních izotopů z Bulk (celkového uhlíku) a analýza stabilních izotopů listových vosků. Vzorky byly pozorovány makroskopicky a mikroskopicky pod světelným mikroskopem a skenovacím elektronovým mikroskopem. Stejnými metodami byly zkoumány jak fosilní, tak recentní vzorky. Pro nalezení podmínek prostředí byly navzorkovány a následně využity recentní rostliny pocházející ze slaných marší ve Velké Británii. Interpretace podporují hypotézu modelu založeného na sedimentologických datech, tedy prostředí slaných marší. Frenelopsis je interpretován jako slanomilná rostlina, rostl v prostředích s nízkou...
Autecological study of selected Cretaceous plants using stable Carbon isotopes
Zahajská, Petra ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Diefendorf, Aaron (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá analýzou fosilních rostlin z cenomanských Perucko-korycanských souvrství České křídové pánve a Bückebergským souvrstvím z Dolnosaské pánve v Německu. Na základě dřívějších studií je známo, že obě lokality poskytují fluviální sedimenty, které byly utvářeny v oblastech ovlivněných příliv-odlivovými cykly. Mezi fosilními vzorky jsou za- stoupeny listy skupiny Ginkgoales - Eretmophyllum, Tritaenia, větve jehličnanu Frenelopsis a také listy lauroidních angiosperm - Eucalyptolaurus. Za halofytní rostliny jsou považovány Frenelopsis, Eretmophyllum a Tritaenia, zatímco lauroidní angiospermy jsou považovány za sladkomilnější druhy. Hlavní použitá metodika byla kutikulární analýza, analýza stabilních izotopů z Bulk (celkového uhlíku) a analýza stabilních izotopů listových vosků. Vzorky byly pozorovány makroskopicky a mikroskopicky pod světelným mikroskopem a skenovacím elektronovým mikroskopem. Stejnými metodami byly zkoumány jak fosilní, tak recentní vzorky. Pro nalezení podmínek prostředí byly navzorkovány a následně využity recentní rostliny pocházející ze slaných marší ve Velké Británii. Interpretace podporují hypotézu modelu založeného na sedimentologických datech, tedy prostředí slaných marší. Frenelopsis je interpretován jako slanomilná rostlina, rostl v prostředích s nízkou...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.