|
|
Důvody zemědělců pro ekologický způsob hospodaření
Kučerová, Michaela ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Zagata, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá důvody zemědělců pro ekologický způsob hospodaření. Teoretická část práce je věnována tématu ekologického zemědělství, jeho vývoji v České republice i ve světě, legislativě EZ a dotační politice v ČR. Součástí práce je popsaná metodologie. Empirická část nabízí představení osmi ekologických farem z regionu Hané a Beskyd. Na základě empirického šetření provedeného formou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů nalézá vnitřní pohnutky, které podněcují jednání zemědělců hospodařit tímto šetrným způsobem. Poté se věnuje podrobné deskripci a interpretaci kódů vzešlých z otevřeného kódování provedených rozhovorů.
|
|
|
Ekologické zemědělství očima farmářů
Zagata, Lukáš ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Lošťák, Michal (oponent)
Současná popularita ekologického zemědělství z části staví na idealizované představě tohoto způsobu hospodaření a jeho výrobků (bioproduktů). Cílem této práce je prozkoumat způsoby pohledů zúčastněných zemědělců na jejich vlastní praxi a nabídnout srovnání, do jaké míry dané subjektivní postoje farmářů korespondují s představami a pozitivními očekáváními, která jsou do něj vkládána ze strany oficiální politiky a laické veřejnosti. Empirická studie využívá méně známého výzkumného nástroje Q metodologie, která hledá ideálně typické pohledy zúčastněných aktérů. Data byla pořízena prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů s českými ekologickými zemědělci. Provedená analýza ukázala tři faktory, které byly následně interpretovány jako tři existují přístupy mezi ekologickými farmáři. Obsah každé z těchto perspektiv dal logický základ pro jejich pojmenování - ekologické zemědělství (1) jako životní způsob, (2) jako zdroj obživy a (3) jako produkce potravin zvláštní kvality. Každý pohled zdůrazňuje odlišné prvky ekologického hospodaření a specifickým způsobem tak naplňuje (konstruuje) jeho účel. Nalezená klasifikace přispívá do teoretické diskuse o povaze současného ekologického zemědělství a jeho pozice v soudobé moderní společnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sociální významy lokálních potravin a jejich spotřeby
Loučímová, Barbora ; Zagata, Lukáš (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Farmářské trhy, systém bio-bedýnek, komunitou podporované zemědělství, prodej ze dvora a kamenné obchody, je souhrn alternativních forem prodeje lokálních potravin, které
nalezneme na našem trhu. Naopak nově vzniklé sekce či regály v supermarketech začínají lokální potraviny po tlaku spotřebitelů teprve zařazovat do svého sortimentu. Lokální potraviny nespadají do jedné konkrétní definice. Každý z nás si pod tímto názvem může sám specifikovat, do jaké míry či vzdálenosti pro něj znamená lokálnost. Tyto potraviny mají několik výhod proti běžným potravinám. Mezi výhody řadíme pěstování na území České republiky, absence dovozu se ze vzdálených zemí, sklizeň potravin v době zrání a další.
Označování potravin, způsob označování a význam značek je popsán v kapitole institucionální a administrativní rámec.
|
|
|
Vliv regionálního značení na regionální rozvoj v Kraji Vysočina
Chalupová, Martina ; Lošťák, Michal (vedoucí práce) ; Zagata, Lukáš (oponent)
Disertační práce zkoumá vliv regionálního značení potravin na regionální rozvoj v Kraji Vysočina, a to z pohledu spotřebitelů. Pozornost byla soustředěna na ekonomickou a sociální oblast: prozkoumána byla především kvalita a obsah informací o regionálních značeních v médiích, zájem spotřebitelů z regionu o původ potravin, jejich znalost regionálního značení a preference regionálních potravin, a také zájem a sklon spotřebitelů podporovat místní ekonomiku. Výzkum byl proveden ve dvou fázích. Obsahová analýza se zaměřila zkoumání obsahu mediálních výstupů, které byly publikovány o obou existujících regionálních značeních potravin Kraje Vysočina: VYSOČINA regionální produkt a Regionální potravina Kraje Vysočina. Výzkum znalosti a preference regionálních značení potravin Kraje Vysočina mezi obyvateli regionu měl kvantitativní charakter, výsledky byly zpracovány pomocí korespondenční analýzy. Kvalita znalostí respondentů byla zkoumána také tím, že součástí výzkumu bylo také neexistující (autorkou vytvořené) značení Z našeho kraje Vysočina. Výsledky obsahové analýzy ukázaly, že se média věnovala tématu značených regionálních potravin kontinuálně a poskytla jim relativně velký prostor, u obou značení zdůrazňují především spojení certifikátů s kvalitou a původem, z mediálních výstupů postupně vytrácí informace o tom, že certifikáty označují produkty výjimečné pro Kraj Vysočina, ztrácí se i zmínky o spojení zkoumaných značení s tradicí. Výzkum znalosti regionálních značení ukázal, že lidé na Vysočině jim nevěnují dostatečnou pozornost a lehce si je dokáží zaměnit (čtvrtina respondentů z 819 uvedla, že se při nákupu potravin zaznamenala logo neexistujícího značení). Hlubší analýza dále naznačila, že rozdíly mezi obyvateli jednotlivých okresů v souvislosti s regionálními potravinami a jejich značením jsou výrazné.
|
|
|
Jídlo a jeho sociální kontext (případ vybraných žáků základní školy)
Hogenová, Hana ; Lošťák, Michal (vedoucí práce) ; Zagata, Lukáš (oponent)
Jídlo a jeho sociální kontext patří v současnosti ke stále častěji studovaným tématům v souvislosti s dětmi. Zdá se, že rodinné prostředí ovlivňuje stravovací návyky dětí a ty se pak odráží v dalších oblastech jejich sociálního života, jakými je například začleňování do kolektivu vrstevníků. Proto cílem práce bylo zjistit, jak u skupiny 25 žáků druhé třídy jedné litvínovské základní školy rodinné prostředí jednotlivých žáků ovlivňuje jejich stravovací návyky a jak se tito žáci začleňují do kolektivu své třídy. Zvolenou metodou bylo zúčastněné pozorování dětí, které se uskutečnilo v průběhu jejich školního hromadného stravování (svačina a oběd). Rodinné stravovací návyky žáků byly určeny prostřednictvím otázek, které byly postaveny na Likertově postojové škále. Dále byl pro každého žáka určen socioekonomický status jeho rodiny a každému žákovi bylo přiděleno skóre na stupnici oblíbenosti.
Na sledované skupině se podařilo některé rozdíly ve stravovacích návycích propojit se socioekonomickým profilem jejich rodin. Žáci z rodin s vyšším socioekonomickým profilem přikládají větší váhu společnému jídlu při rodinných oslavách, jejich svačiny jsou bohatší a na přípravě jídla pro děti participují otcové nebo partneři matek. U rodin s nižším socioekonomickým profilem byl naopak zaznamenán snížený zájem o kvalitu stravování dětí. I když se ukazuje, že jídelní strategie oblíbených a neoblíbených žáků se od sebe liší, nepodařilo se oblíbenost v kolektivu prokazatelně propojit se socioekonomickým statusem rodin. Oblíbenost v kolektivu 2. třídy spíše souvisí s pohlavím žáků.
|
|
|
Senioři očima příslušníků mladé generace
Zemková, Petra ; Zagata, Lukáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem na životní etapu stáří očima mladé generace. V teoretické části práce je probrána problematika stáří a stárnutí. Jsou zde popsány změny, které s sebou stáří přináší. Zmíněn je také demografický trend stárnutí obyvatelstva a demografická situace v České republice. Důraz je kladen na vymezení, formování i proměnu generací v čase. V kapitole mezigenerační vztahy jsou popsány vzájemné postoje mladých lidí a seniorů, fenomén ageismu a mezigenerační solidarita. Další kapitoly teoretické části práce se věnují mezigeneračním konfliktům a mezigenerační komunikaci. V praktické části práce je provedeno kvalitativní výzkumné šetření s cílem zjistit, jak příslušníci mladé generace nahlížejí na seniory a stáří. Výzkumné šetření se zabývá hlavními čtyřmi tematickými okruhy: definice seniorů očima mladé generace, charakteristika stáří z pohledu mladé generace, současné postavení seniorů v české společnosti očima mladé generace a vztahy mezi mladou generací a seniory v rámci rodiny. Výzkumné šetření bylo provedeno na základě polostrukturovaných individuálních rozhovorů s informátory, jež jsou členy mladé generace. V praktické části diplomové práce je do hloubky prozkoumán vztah seniorů a mladých lidí.
|
|
|
Youth In Cooperatives in Georgia
Šrůtková, Petra ; Mazancová, Jana (vedoucí práce) ; Zagata, Lukáš (oponent)
After the collapse of the Soviet Union, the productivity of agriculture sector started decreasing despite of the agricultural potential of Georgia, and the subsequent civil war caused a lot of people to emigrate. There has been a long-term decreasing trend in the rural population and agricultural production. That is why The European Neighbourhood Programme for Agricultural and Rural Development in Georgia (ENPARD) with the main objectives to increase food production and reduce rural poverty in Georgia through agri-cooperatives, was established and 11 cooperatives was set up in the Imereti by the time of our research. The aim of this research was to analyse the involvement of youth in cooperatives in Imereti region in Georgia and to identify some of the factors related to the agricultural cooperatives and the rural-urban migration. The data for this qualitative research was collected through semi-structured questionnaires with young members of cooperatives (N=11) and semi-structured interviews with members of the Board (N=5) and key informants (N=2) in July 2015. The Likert-scale and the Ranking score method were used for some questions in the questionnaire. We found out that the enterprise of a cooperative could be attractive for youth and women who want to engage in agriculture and it could possibly restrict rural-urban migration. Our respondents who were already members of a cooperative seemed quite satisfied according to their statements in the coops. We also indentified two main factors that had an influence on their staying in rural areas and working in agriculture (family, family farming tradition) and the prime impulse and motivation for joining the cooperative.
|
host ::
RSS.