|
|
Collusion in Public Procurement Auctions: Evidence from Russia
Polishchuk, Valentina ; Korovkin, Vasily (vedoucí práce) ; Zacchia, Paolo (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou koluzí mezi společnostmi na základě údajů o 4,4 milionu tajných dražeb s první cenou v sektoru veřejných zakázek v Rusku v letech 2011-2017. V datech jsou kromě informací o samotných aukcích obsaženy unikátní údaje o času podání jednotlivých nabídek účastníků. Tato studie je jednou z prvních, která využívá data o času podání nabídek k vývoji metody identifikace koluzí mezi firmami na základě souběžného podání žádostí: účastníci podávají žádosti současně nebo v krátkém časovém intervalu. Metoda je testována na ověřovacích vzorcích, kterými jsou farmaceutický průmysl, známý svým sklonem ke koluzím v Rusku, a tři kartely tvořené farmaceutickými společnostmi. Metoda se osvědčuje a odhaluje tajné dohody mezi vítězem a uchazečem s nejnižší další nabídkou nejméně v 7−25% takových dvojic. V datech se všemi aukcemi se podíl párů, mezi jejichž účastníky existuje koluze, pohybuje mezi 8 a 23%. V obecnějším případě, pokud analyzujeme páry každého uchazeče s dalšími čtyřmi uchazeči, kteří jsou si cenově nejblíže, činí podíl dvojic v tajné dohodě přibližně 13%. V obou případech je podíl párů s koluzí nejvyšší v aukcích se dvěma účastníky a postupně klesá s rostoucím počtem účast- níků. Když je počet účastníků aukce malý, společnosti, mezi nimiž existují nekalé prak- tiky, častěji podávají...
|
|
|
Exogenous Crises and Technology Adoption: Evidence from the Effect of COVID-19 on FinTech Adoption
He, Tao ; Ochsner, Christian (vedoucí práce) ; Zacchia, Paolo (oponent)
ii Abstrakt Mohou exogenní krize ovlivnit přijetí technologií, a pokud ano, jak? V této diplomové práci studuji, zda by krize v oblasti veřejného zdraví, pandemie COVID-19, mohla ovlivnit adopci finančních technologií jednotlivci. Kombinuji zdravotní šok pandemie a politické reakce vlád k měření intenzity vystavení země COVID-19. Používám strategii instrumentálních proměnných (IV) využívající počet letišť a čas prvního potvrzeného případu COVID k měření intenzity pandemické expozice v dané zemi. Navíc používám k identifikaci kauzálního účinku expozice pandemie metodu difference-in-difference (DiD). Přitom kombinuji IV a DiD přístupy pro další identifikaci. Výsledky ukazují, že vyšší intenzita expozice pandemii má pozitivní vliv na přijetí finančních technologií. Tyto účinky na přijetí finančních technologií lze připsat zvýšeným obavám a strachu jednotlivců z pandemické situace, která je motivuje k přijetí finančních technologií. Výsledky této práce poskytují cenné poznatky dopadu COVID-19 na společnost a objasňuje proces přijetí technologie v kontextu krize v oblasti veřejného zdraví. Klíčová slova: Adopce technologií, Pandemie COVID-19, Finanční technologie JEL kódy: I18, O14, O16, O33
|
|
|
Revisiting Treatment Effects with Causal Forests
Bakirov, Aslan ; Zacchia, Paolo (vedoucí práce) ; Menzel, Andreas (oponent)
Analýza dopadů opatření pomocí metody Causal Forest Aslan Bakirov Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na aplikaci Causal Forests, prominentního algoritmu pro kauzální strojové učení, s cílem kvantifikovat heterogenní dopady různých opatření v rámci komplexních socioekonomických jevů. Předností algoritmu Causal Forest je schopnost při využití velkého množství vysvětlujících proměnných identifikovat takové podskupiny, pro které jsou efekty kauzálních jevů konstantní. Tento přístup je zvláště cenný při evaluaci dopadů takových opatření, u kterých se efekt napříč podskupinami daného vzorku výrazně liší, a u nichž je předpoklad konstantních dopadů tudíž nerealistický. Na rozdíl od tradičních manuálních metodam, které mohou být jednoduše zneužívány k tzv. p-hackingu, popsaný algoritmus objektivně identifikuje rozdíly v dopadech mezi testovanými podskupinami. Diplomová práce dále demonstruje, jak lze daný algoritmus využít k analýze heterogenních kauzálních efektů a studiu dopadů veřejných politik. Má práce pak na konkrétním příkladu gender wage gap ilustruje aplikaci algoritmu při modelování komplexních socioekonomických jevů. Studie tak jasně demonstruje výhody algoritmu při analýze dopadů opatření a zajištění vyšší robustnosti výsledků. Vyplňuje tak mezeru mezi odbornými poznatky vážících se k tradičním...
|
|
|
The Impact of Floods on Maternal and Newborn Healthcare in Pakistan
Kotarja, Angjelina ; Menzel, Andreas (vedoucí práce) ; Zacchia, Paolo (oponent)
Povodně se mohou objevit neočekávaně a zasáhnout určité skupiny více než jiné. K identifikaci kauzálního dopadu povodní v Pákistánu v roce 2010 na využití zdravotní péče o matky a zence používám metodu rozdílu v rozdílu. K odhadu pravděpodobnosti využití zdravotní péče používám data z Pákistánských demografických a zdravotních průzkumů dva roky před a jeden rok po události v kombinaci s georeferenčními údaji o povodních ve studovaný Prostřednictvím logistických regresí zjišťuji, zda komunity postižené po vodněmi významně predikovaly rozdíly ve využívání zdravotnických služeb. Výsledky ukazují, že pravděpodobnost účasti na požadovaném počtu prenatálních návštěv a poporodních oblastech nižší než v nezaplavených. Stejně tak velikost dítěte při narození byla v exponovaných okresech hlášena jako menší než průměr. Proto by měla být posílena lékařská ochrana pro skupiny ohrožené nemocemi a mělo by být zváženo zvláštní úsilí o zajištění přístupu ke službám zdravotní péče pro matky, aby se ochránilo živobytí těhotných žen v podobných katastrofických Klíčová slova: Rozdílu, Povodeň, Mateřská, Novorozenec, Pákistán
|
|
|
Impact of Special Economic Zones on the Domestic Market: Evidence from Russia
Dubinina, Evgeniya ; Korovkin, Vasily (vedoucí práce) ; Zacchia, Paolo (oponent)
Oblastně-specifická politika může být efektivním nástrojem vlád ke stimulaci ekonomického rozvoje země. Speciální ekonomická zóna je oblastně-specifická politika zaměřená na přilákání přímých zahraničních investic, podporu zaměstnanosti a zavádění nových ekonomických reforem v konkrétním regionu. Speciální ekonomické zóny jsou zároveň potenciálním katalyzátorem rozvoje obzvláště méně rozvinutých ekonomik (Alder et al., 2016; Grant, 2017). Zahraniční investice mohou mít dramatický dopad na produktivitu domácích firem, výnosy, tržní podíly skrze implementaci nových technologii a vytváření nových firem. Vliv speciálních ekonomických zón na domácí trh na úrovni firem je dosud velmi málo prozkoumán. V této práci využívám rozsáhlou implementaci speciálních ekonomických zón v Rusku v roce 2005, která měla za cíl přilákat zahraniční investory do konkrétních částí země skrze daňové úlevy. Primárním cílem práce bylo kvantifikovat efekt ruských speciálních ekonomických zón na lokální firmy. K prozkoumání vlivu využívám zobecněný odhad difference-in-difference a aplikuji jej na panelová data firem v Rusku za období 2006 až 2015. Data zahrnují v čase proměnlivé speciální ekonomické zóny, charakteristiky firem a účetní data. Primární zkoumanou výstupní proměnnou jsou výnosy, zisky a celkové faktory produktivity....
|
|
|
Economics of Skill Formation
Supik, Lukáš ; Münich, Daniel (vedoucí práce) ; Zacchia, Paolo (oponent)
ix Abstrakt Lidé jsou ve své přirozenosti společenské bytosti. Většina z nás má složitou sociální síť, která nás propojuje s druhými v mnoha aspektech našich životů: sousedé, spolupracovníci nebo spolužáci a přátelé. Navíc je jasné, že chování jedince je do jisté míry ovlivněno druhými v jeho sociální síti, a toto ovlivňování obvykle označujeme jako peer efekty. Proto přesné poznání chování jedince nezbytně zahrnuje poznání interakcí s druhými v rámci sociální sítě. První část naší práce, rešerše literatury, shrnuje současný výzkum peer efektů, ukazuje, které aspekty lidského chování mohou být ovlivněny sociálními interakcemi a zdůrazňuje tak význam výzkumu peer efektů. Ve druhé části, estimaci lineárního-v-průměrech modelu, přinášíme detailní popis modelu, odvození jeho alternativních formulací a podmínky identifikace. Hlavním přínosem druhé části je, že přinášíme analýzu modelu krok za krokem a detailní důkazy matematických vět na jednom místě. Třetí část podává empirickou analýzu peer efektů ve vzdělávání v České republice. Konkrétně zkoumáme, jak je testové skóre žáků ovlivněno jejich spolužáky a pozorujeme, že je negativně ovlivněno testovým skórem a pozitivně ovlivněno schopnostmi jejich spolužáků. Výsledky jsou statisticky signifikantní, ale také jsou příliš velké ve srovnání s předchozím výzkumem....
|
host ::
RSS.