|
|
Právo dítěte znát svůj genetický původ
Zýchová, Jana ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá právem znát svůj genetický původ. Jde o univerzální lidské právo každého jednotlivce garantované nejen dospělému jedinci, ale též každému dítěti mezinárodní Úmluvou o právech dítěte. Ta v článku 7 odstavec 1 stanoví, že každé dítě má právo znát své rodiče, pokud je to možné. Evropský soud pro lidská práva navíc opakovaně postuloval, že právo na znalost vlastního původu je neoddělitelnou součástí práva na ochranu soukromého a rodinného života upraveného v článku 8 Evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Cílem mé práce je rozebrat na konkrétních více či méně problematických institutech, do jaké míry je v České republice toto právo respektováno. Zda je uváděno v život v souladu s přijatými mezinárodními závazky či záměrně opomíjeno. Text vychází z právního stavu platného k 21. 6. 2011, s přihlédnutím k některým navrhovaným změnám v rámci přijetí připravovaného nového občanského zákoníku. Text je systematicky členěn do sedmi kapitol. První kapitola obecně přibližuje právo znát svůj původ v jeho lidsko-právním rozměru, následující kapitoly se pak postupně věnují vybraným úsekům rodinného práva, jeho mezerám a činnostem se zmíněným právem v mnohém kolidující. Rozebírám nejprve problematiku určování a popírání rodičovství s důrazem na vznikající záměrný nesoulad mezi...
|
|
|
Migrace za prací do města Kladna v 19. století
Burian, Petr ; Slaboch, Martin (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Téma bakalářské práce je příchod obyvatel do Kladna v druhé polovině 19. století. Cílem bylo zjistit, odkud do města lidé přišli. Sledován byl také počet svateb v daném období. Práce je rozdělena na dvě části. V první části je popsána historie a změna Kladna z vesnice na významné město. Dále je zde vylíčeno objevení uhlí a vznik oceláren. Zahrnuty jsou i informace o matrikách, migraci a demografii. V druhé části jsou zpracována data z matrik oddaných, kde byl sledován počet svateb na Kladně. Následuje vyhodnocení dat, odkud lidé do Kladna přišli a v jakém počtu. Zmíněna jsou i zaměstnání, která byla v Kladně nejvíce zastoupena.
|
|
|
Návrat k tradičním metodám duševní a tělesné očisty člověka; příklad půstu
Brandejská, Tereza ; Kokaisl, Petr (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá praktikou půstu jako jednou z tradičních očistných metod, zapadající v dnešní době do konceptu přírodní, či alternativní medicíny. V první části práce je vysvětlen samotný pojem půst a jeho princip. Dále je uvedeno, jaké motivy vedou k jeho podstupování. Tento způsob očisty má kořeny hluboko v historii, ze které je možné pochopit důležitost i tradici v různých směrech jeho využití. Ačkoliv se práce neorientuje na půst z hlediska náboženského, tak je tato stránka v práci rovněž nadnesena, a to z důvodu jeho silné vazby na obecné téma půstu. Dále se text orientuje na samotný půst. Je přiblížen princip fyziologie, na kterém jsou postaveny jeho účinky a je základním východiskem pro pochopením dané metody. Poté jsou uvedeny možné a doporučované délky postění a vysvětleny jednotlivé etapy, kterými člověk postem prochází a jak se při nich cítí. V neposlední řadě práce popisuje doporučení a zásady, které jsou důležitým aspektem očisty. Součástí je dále i negativní stránka půstu a jeho kritika vzhledem ke kontraindikacím a názorům klasické západní medicíny. Jako poslední bod práce je možnost využití půstu jakožto prostředku k určité změně v životním stylu jedince.
|
|
|
Právo dítěte znát svůj genetický původ
Zýchová, Jana ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá právem znát svůj genetický původ. Jde o univerzální lidské právo každého jednotlivce garantované nejen dospělému jedinci, ale též každému dítěti mezinárodní Úmluvou o právech dítěte. Ta v článku 7 odstavec 1 stanoví, že každé dítě má právo znát své rodiče, pokud je to možné. Evropský soud pro lidská práva navíc opakovaně postuloval, že právo na znalost vlastního původu je neoddělitelnou součástí práva na ochranu soukromého a rodinného života upraveného v článku 8 Evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Cílem mé práce je rozebrat na konkrétních více či méně problematických institutech, do jaké míry je v České republice toto právo respektováno. Zda je uváděno v život v souladu s přijatými mezinárodními závazky či záměrně opomíjeno. Text vychází z právního stavu platného k 21. 6. 2011, s přihlédnutím k některým navrhovaným změnám v rámci přijetí připravovaného nového občanského zákoníku. Text je systematicky členěn do sedmi kapitol. První kapitola obecně přibližuje právo znát svůj původ v jeho lidsko-právním rozměru, následující kapitoly se pak postupně věnují vybraným úsekům rodinného práva, jeho mezerám a činnostem se zmíněným právem v mnohém kolidující. Rozebírám nejprve problematiku určování a popírání rodičovství s důrazem na vznikající záměrný nesoulad mezi...
|
|
|
Adopce dětí v České republice
Baudyšová, Pavlína ; Slaboch, Martin (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje adopci dětí v České republice. V teoretické části je popsán vývoj ústavní péče pro opuštěně děti na území České republiky a vývoj právní úpravy adopce. Dále jsou uvedeny možnosti adopce a s tím související podmínky. Zmíněno je i samotné zprostředkování osvojení. Závěrem teoretické části jsou charakteristiky problémů, které mohou nastat jak na straně osvojeného dítěte, tak na straně osvojitele. Praktická část obsahuje vývoj počtu dětí svěřených do adopce od roku 2005 do roku 2015. Následuje shrnutí výsledku dotazníkového šetření a prezentace odpovědí osvojitelů prostřednictvím uskutečněných rozhovorů.
|
|
|
Romové a období Sametové revoluce
Tomšů, Kateřina ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Práce chce přiblížit život Romů za komunistického režimu a následnou změnu v jejich každodenních životech, kterou způsobila Sametová revoluce. První část se zabývá teoretickým vysvětlením pojmů menšina, národ, integrace a akulturace, totalitní režim a rasová diskriminace. Cílem praktické části je přiblížit, jak změny v režimu vnímali sami Romové. Výpovědi narátorů byly rozčleněny do větších skupin, jako jsou každodenní život před rokem 1989, období Sametové revoluce, po roce 1989, romský jazyk a romská identita. Práce využívá kvalitativního výzkumu ve formě polostrukturovaných rozhovorů s devíti Romy, kteří žijí na různých místech v ČR.
|
|
|
Proměny zvyků a tradic na příkladu Vietnamců v ČR
Rupprichová, Tereza ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Tato práce má za úkol zmapovat proměny zvyků a tradic na příkladu Vietnamců žijících v České republice. Cílem je rovněž zjistit, zda je vietnamská menšina v České republice více ovlivněna kulturou vietnamskou či kulturou zdejší. V teoretické části jsou popsány důležité pojmy, které souvisí s touto tematikou. Jedná se především o migraci, integraci a kulturní specifika Vietnamců. Analytická část pak interpretuje výsledky výzkumu, které jsou řazeny do několika oblastí, ty zahrnují jak pohled na Českou republiku a Vietnam, tak i zvyky, tradice a vietnamskou kulturu celkově. Bakalářská práce je založena na kvalitativním výzkumu, při kterém byly provedeny polostrukturované rozhovory s 15 Vietnamci žijícími v České republice.
|
|
|
Mezinárodní pracovní migrace na příkladu Portugalců ve Velké Británii
Král, Tomáš ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Práce má za cíl přiblížit proces mezinárodní pracovní migrace na příkladu mladých Portugalců žijících ve městě Northwich ve Velké Británii. První část práce se zabývá teoretickým shrnutím a popisem již známých migračních teorií. V první části práce jsou také definovány pojmy migrace, transnacionalismu a diaspory. Cílem praktické části je zjistit důvody, které vedou Portugalce k opuštění svých domovů a přestěhování se do Velké Británie. Práce zároveň popisuje, jak vypadá jejich život v zahraničí a jakým způsobem si udržují "svou" portugalskou identitu. Bakalářská práce využívá kvalitativního výzkumu v podobě etnografického výzkumu ve městě Northwich. Terénní poznámky zároveň doplňují polostrukturované rozhovory s deseti Portugalci dlouhodobě žijícími ve Velké Británii.
|
|
|
Popularizace historie na příkladu Lidic a Terezína
Knotková, Kateřina ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Práce chce přiblížit způsoby prezentace a popularizace historie v Památníku Lidice a Památníku Terezín. V teoretické části je nastíněno především téma kolektivní paměti s jejími základními formami. Dále se zaměřuje na produkty kolektivní paměti, jako je kolektivní trauma či politika paměti. Samostatná kapitola je pak věnována nositelům paměti, mezi které se řadí muzea, památníky, knihy, filmy a internet. Poslední část je věnována historickému kontextu. Cílem praktické části je aplikace teoretických východisek na zmíněné památníky a rozbor jejich aktivit, které vedou k popularizaci historie. Práce prezentuje formu a vzhled jednotlivých památníků, jejich projekty, vzdělávací činnosti a filmovou a knižní tvorbu.
|
host ::
RSS.