|
|
Evoluce a funkce skrytých antipredačních signálů
Ziková, Magdaléna ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Pipek, Pavel (oponent)
Skryté antipredační signály (SAS) jsou skrytá nápadná zbarvení u jinak kryptické kořisti, která jsou odhalena při setkání s predátorem. Zahrnují deimatické signály (DS) a flash signály (FS). DS se uplatňují během přímého ohrožení kořisti predátorem, zpravidla až po odhalení predátorem. Jejich pozice v predační sekvenci závisí na druhu kořisti. Často jsou spojené s deimatickým chováním, které posiluje jejich účinnost. K pozdějšímu využití DS v rámci predační sekvence přitom častěji dochází u chráněných druhů, což může vést k urychlení averzivního učení predátorů. U nechráněné kořisti mohou u predátora vyvolat úlekovou reakci, strach, zmatení nebo přetížení smyslů, a tím zpomalit či zastavit jeho útok. FS jsou kořistí odhalovány během úniku před predátorem, většinou hned v počátcích predační sekvence, předtím, než si predátor kořisti všimne. To může u predátora vést k vytvoření mylné představy o vzhledu kořisti, což mu následně ztěžuje její hledání. Při pronásledování mohou FS navíc upoutávat pozornost predátora a snižovat šanci, že si všimne počátku úhybného manévru. Dynamický FS, při kterém dochází ke střídání barev za pohybu, může predátorovi ztěžovat odhad přesné polohy kořisti. Výskyt obou typů SAS často koreluje s velikostí těla kořisti. Účinnost FS je ovlivněna útěkovou vzdáleností kořisti. Účinnosti...
|
|
|
Development of the Czech secondary preposition kvůli from a constructional perspective
Čermák, Jan ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Králová Zíková, Magdalena (oponent)
Cílem této práce je zmapovat historický vývoj české sekundární předložky kvůli, která v současném jazyce vyjadřuje příčinnost. Ve spisovném jazyce se pojí s komplementem dativním, v dialektech severní Moravy pak s komplementem genitivním. Etymologickým zdrojem současné předložky ve staré češtině byla benefaktivní předložková fráze k vóli/k vuoli, která sloužila coby příslovečné určení vyjadřující příčinu ("podle něčí vůle") či účel ("k něčí spokojenosti") události vyjádřené přísudkem. Beneficient byl vyjádřen buď běžnými způsoby značení posesivity uvnitř předložkové fráze (např. genitivní nominální frází či posesivním zájmenem), nebo externí dativní nominální frází, která představuje slovesný argument a je na předložkové frázi syntakticky nezávislá. Práce využívá teoretického rámce konstrukční gramatiky (Fillmore, 1988, 1989; Fried & Östmann, 2004) a poznatků z výzkumu gramatikalizace k analýze historického materiálu pokrývajícího období staré, střední a moderní češtiny. Důraz je kladen na rysy jednotlivých kontextů, které umožnily řadu vzájemně souvisejících změn na rovině sémantické, syntaktické, morfosyntaktické a fonologické, jež vedly k dnešnímu předložkovému použití výrazu. Původní benefaktivní příslovečné určení se rovněž do současné češtiny dochovalo, a to coby součást ustáleného slovní...
|
|
|
Vznik diskurzních markerů v češtině: případová studie slova vždyť
Doischer, Tomáš ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Beneš, Martin (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza jednoho z českých diskurzních markerů, výrazu vždyť, jak po stránce synchronní, tak diachronní. V kontextu této analýzy jsou diskutovány otázky lingvistické metodologie. Důraz je kladen převážně na jeho sémantické aspekty, k jejichž popisu byla zvolena metoda NSM (Natural Semantic Metalanguage). NSM umožňuje popsat význam funkčních slov v přirozeném jazyce, který umožňuje přesně vystihnout funkci výrazu, aniž by musel výzkumník používat obtížně srozumitelnou odbornou terminologii. Výsledná definice vždyť je porovnána s popisem vždyť, který je uváděn ve slovnících českého jazyka, jejichž autoři, na rozdíl od mého přístupu v této práci, popisují význam výrazu jako polysémní. Kromě sémantiky je pak malá část kapitoly věnována i ostatním vlastnostem vždyť, např. jeho fonetické realizaci. V diachronní analýze je formulována hypotéza o vzniku výrazu vždyť z původně časového vždy, který je vysvětlen skrze pragmatické konverzační implikatury. To dokládají příklady vždy z nejstarších dostupných českých literárních dokladů. Následně je popsán význam vždyť v nejstarší češtině, přičemž pojednání dalšího vývoje bylo pro nedostatek dat nemožné. Práce má zejména poukázat na nesmírně komplikovanou problematiku popisu diskurzním markerů, stejně jako na důležitost výběru vhodné metodologie...
|
|
|
Fonetická variabilita na úrovni slov ve veřejných projevech
Kodytková, Carmen ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fonetickou variabilitou slov ve veřejných projevech. V první části práce bylo naším cílem přehledně shrnout dosavadní poznatky o vlastnostech a principech spontánní řeči, o fonetických rysech českých hlásek a o možných faktorech ovlivňujících druh a míru redukce. Dále sumarizujeme výsledky několika starších studií provedených na jiných jazycích (zejména na holandštině a němčině) a také nastiňujeme možné využití výsledků analýz variability slov. V druhé části práce se zabýváme českými slovy protože, prostě, myslím, samozřejmě a určitě, u nichž stanovujeme několik skupin variant podle míry redukce, určujeme stabilitu jejich vlastních fonetických rysů a zjišťujeme, zda u nich má na míru redukce vliv pozice v promluvovém úseku (rozlišujeme pozici iniciální, mediální, finální a I = F) a/nebo rychlost vyslovení celého slova. Pro každé vybrané slovo se nám podařilo sestavit hierarchizovaný seznam pěti až osmi skupin variant dle míry redukce. Stabilita fonetických rysů u čtyř typů hlásek (vokály, nazály, neznělé explozívy a neznělé sykavky) se shoduje s dosavadními pozorováními (např. Machač, 2004). Vliv rychlosti vyslovení slova na míru redukce se projevil u slov protože, prostě, samozřejmě a určitě, vliv pozice v promluvovém úseku se projevil menší redukcí v pozici finální...
|
|
|
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Zíková, Magdalena ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Nedolužko, Anna (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
7 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3...
|
|
|
Dynamika fonetických redukcí na úrovni věty ve spontánní mluvené angličtině
Dalešická, Lucie ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Králová Zíková, Magdalena (oponent)
(česky): Tato práce se zabývá tématem fonetických redukcí ve spontánní řeči a jejich vztahem s rozpoznatelností řečových jednotek, přičemž výzkum byl prováděn na anglickém jazyce za použití metodologie výzkumu provedeném na jazyce českém. Cílem výzkumu je prozkoumat otázky spojené s tématem fonetických redukcí, hlavně zdali existuje a) vzorec v dynamice větných redukcí v anglickém jazyce, b) možná korelace mezi vypočtenou mírou redukce jednotlivých slov a jejich percepční srozumitelností, a c) vliv tzv. chunkingu na srozumitelnost. Výsledky práce nasvědčují přítomnosti vzorce distribuce fonetických redukcí, silnému vztahu nepřímé úměry míry fonetické redukce a rozpoznatelnosti a značnému vlivu chunkingu na percepci. Zároveň se práce zmiňuje o vlivu regionálních variet anglického jazyka na porozumění napříč varietami.
|
|
|
Formální rozlišení komitativu a instrumentálu v současné švédštině
Čermák, Jan ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Láznička, Michal (oponent)
Cílem této bakalářské práce je identifikovat míru diferenciace komutativ-ní a instrumentálové vazby v kolokaci s vybranými slovesy v současné švédštině. Švédština patří k jazykům, jež oba významy vyjadřují synkre-ticky, konkrétně předložkou med ("s"). Zároveň lze pozorovat tendenci posilovat komitativní význam ještě adverbiem tillsammans ("spolu"), takže výsledkem je složená konstrukce tillsammans med ("spolu s"). Me-todologicky práce využív á distinktivní kolexémovou analýzu (Distinctive Collexeme Analysis), pro kterou bude vybráno 200 sloves, jejichž argu-menty či adjunkty obě předložkové konstrukce tvoří. Ke každé kombinaci pak bude metodou tf-idf (term frequency-inver se document frequency) vybráno 50 nejtypičtějších komplementů předložkové fráze, které budou posléze anotovány dle životnosti. Materiál pochází ze 146 švédských kor-pusů různých žánrů z databáze Språkbanken. Analyzovanými faktory bude jak sémantika slovesa, tak životnost komplementu předložkové fráze. Předpokladem je, že kolokace určitých sloves s konkrétními sémantický-mi rysy je častější s jednou předložkovou frází než s druhou. Bude-li ten-dence posilovat komitativ pomocí tillsammans v některých kontextech silná, lze z toho usuzovat na probíhající gramatikalizac i této konstrukce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Užití demonstrativ se, tämä a tuo v mluvených finských narativech
Střítezská, Johanna Antonie ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Friedová, Mirjam (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na užití demonstrativních zájmen tämä ("tento"), tuo ("tamten") a se ("ten") ve vlastním korpusu mluvených narativů. Zvláštní pozornost je věnována adnominálnímu užití demonstrativ v konkurenci s užitím prosté jmenné fráze, a to především z hlediska anaforního odkazování neboli odkazování k již známým referentům. Inspiračním zdrojem práce jsou existující úvahy o postupné gramatikalizaci demonstrativa se na člen určitý v současné hovorové finštině (Laury 1997, Juvonen 2000), která se odráží jednak v nápadně vysoké frekvenci užití této formy, jednak v jejím rozšiřování do nových funkčních kontextů. Cílem práce je popsat distribuci finských demonstrativ v rámci korpusu mluvených narativů a identifikovat, jaké faktory ovlivňují užití zvoleného referenčního prostředku. Za tímto účelem je materiál segmentován do klauzí, ve kterých jsou identifikovány všechny jmenné a zájmenné fráze. Ty jsou dále anotovány pro sadu parametrů vycházejících z analogického výzkumu Magdaleny Zíkové (2017), který se zabývá gramatikalizačním potenciálem českého lexému ten. Materiál se skládá z patnácti nahrávek pěti rodilých mluvčích finštiny založených na třech krátkých němých videích. Analýza je rozdělená do dvou částí, z nichž první se věnuje charakteristice všech užitých referenčních prostředků...
|
|
|
Užití ingresivně realizovaných forem v konverzační norštině
Vaňková, Markéta ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Friedová, Mirjam (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ingresivně realizovanými formami (IRF) v konverzační norštině. Jedná se především o formy vyjádření souhlasu (ja, jo, okay atd.) a nesouhlasu (nei atd.). Na rozdíl od dosavadních studií usiluje tato práce o komplexní a kvantifikovatelnou analýzu IRF. Jako materiál k analýze sloužil vzorek 60 výskytů vybraný z norské televizní talk show s názvem Lindmo, jehož moderátorka i někteří hosté jsou poměrně častými uživateli tohoto jevu. Každý jednotlivý výskyt IRF je klasifikován pomocí sady parametrů různorodého charakteru, včetně fonetických (síla, přítomnost F0 and intonace) a diskurzních (téma, pozice v rámci tematického celku, signalizace turn-taking, pauza před/za IRF, překryv replik, diskurzní funkce a typ IRF předcházející repliky). Všechny výskyty jsou pak postupně hodnoceny z hlediska každého z užitých parametrů. Analýza materiálu přinesla zejména následující zjištění: (i) ukázalo se, že IRF jsou užívány i v mediálním prostředí profesionálními mluvčími (moderátorem), ačkoli se dosavadní studie přikláněly k opaku; (ii) většina (65 %) IRF se v analyzovaném materiálu vyskytuje v tematickém mediu, tedy v jeho jádru, ačkoli dle dosavadních studií jednou z hlavních funkcí IRF je uzavření tematického celku (v analyzovaném materiálu pouze 20 % případů); (iii) moderátorka pomocí...
|
|
|
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Zíková, Magdalena ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Nedolužko, Anna (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
7 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3...
|
host ::
RSS.