|
|
Šafránkova kronika města Hořice jako etnografický pramen
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá kronikou hořického řemeslníka Františka Šafránka. Kronika svým rozsahem mapuje události druhé poloviny 19. století. Jako etnografický pramen nabízí řadu témat, z nichž byly podrobnějšímu rozboru podrobeny zápisy informující o festivitách 19. století na maloměstě. Naskýtá se nám tak možnost nahlédnout na podobu festivit a průběh slavností očima současníka. Setkáváme se zde jednak s tradičními festivitami lidového rázu, ale také s těmi, které v průběhu 19. století, zvláště pak v poslední třetině tohoto století, v souvislosti se společenskými změnami, vznikají. Šafránkovy záznamy jsou dalším zdrojem přispívajícím k rozvoji bádání v otázkách vývoje festivit 19. století. Klíčová slova Lidoví kronikáři - František Šafránek - Hořice - 19. století - festivita
|
|
|
Zázemí středověkého domu. Archeologický výzkum v Hradci Králové, Malé náměstí, čp. 116-118.
Záveská, Daniela ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Práce se věnuje materiálu pocházejícímu z fekální jímky, který byl získán v roce 1999 během záchranného archeologického výzkumu zadních traktů domů čp. 116 - 118 na Malém náměstí v Hradci Králové. Z artefaktů získaných z obsahu jímky výrazně převažovala kuchyňská a stolní keramika, kachle, v menší míře se vyskytly nálezy skla a kovových předmětů. Vedle toho se dochovalo ve výplni jímky rovněž dřevo zpevňující její stěny, kosti z domácích zvířat a rostlinné makrozbytky, poskytující informace mimo jiné o skladbě jídelníčku obyvatel domu přilehlého domu. Práci doprovází katalog nálezů a obrazové přílohy. Zpracování nálezů z jímky odhalilo řadu informací týkajících se hmotné kultury a života v této části středověkého Hradce Králové. Pro přesnější představu je však zapotřebí zpracovat materiál z celé plochy výzkumu.
|
|
|
Šafránkova kronika a každodennost v kontextu východočeské kronikářské tvorby
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Předmětem zkoumání diplomové práce je pětisvazková kronika krejčovského mistra Františka Šafránka z Hořic. Pramen vznikal po větší část druhé poloviny 19. století a reflektuje významné společenské změny pohledem příslušníka lidových vrstev. Prostřednictvím kombinace záznamů soudobého dění, líčení osobního života a vzpomínek na období dětství odkrývá kronikář nepřímo okolnosti vzniku pramene i další vlivy, které formovaly jeho dochovanou podobu. Práce se blíže zaměřuje na témata každodenního života, která se nejvýrazněji projevují právě v osudech autora a jeho rodiny. Každodennost je zkoumána prostřednictvím jejich životního cyklu, a v průběhu života se rozvíjejících aktivit. Subjektivní líčení je posléze konfrontováno s širším dobovým kontextem. Bližší pozornost tak byla věnována vzdělávání, řemeslu, veřejnému životu či trávení volného času. V závěru je pak kronika jako pramen pro poznání každodennosti prezentován v kontextu dalších pramenů obdobného charakteru, které pochází z lidového prostředí v oblasti východních Čech.
|
|
|
Malé náměstí v Hradci Králové. Ke vzniku a vývoji veřejných prostranství ve středověkém městě.
Záveská, Daniela ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Ježek, Martin (oponent)
Rekonstrukce inženýrských sítí a dlažby na Malém náměstí v Hradci Králové vyvolala v roce 2006 záchranný výzkum o rozsahu, který v tomto prostoru dosud nebyl překonán. Sondy hloubené v předpokládané trase inženýrských sítí odkryly situace dokládající vývoj a změnu funkce zkoumaného prostoru v období vrcholného středověku. Výzkum zachytil několik fází zpevnění hlavní komunikace spojující město se Slezským předměstím. Nejstarší úpravu povrchu komunikace můžeme klást již do průběhu 13. století. Podél komunikace byla zbudována zástavba datovaná do druhé poloviny 13. století, která nejpozději v první polovině následujícího století zaniká. Uvolněný prostor posléze posloužil pro vytyčení veřejného prostranství, jehož historický vývoj odráží série vrstev zpevněného povrchu. Výsledky výzkumu potvrzují a zpřesňují dříve stanovenou hypotézu o vývoji východní části města.
|
|
|
Šafránkova kronika města Hořice jako etnografický pramen
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá kronikou hořického řemeslníka Františka Šafránka. Kronika svým rozsahem mapuje události druhé poloviny 19. století. Jako etnografický pramen nabízí řadu témat, z nichž byly podrobnějšímu rozboru podrobeny zápisy informující o festivitách 19. století na maloměstě. Naskýtá se nám tak možnost nahlédnout na podobu festivit a průběh slavností očima současníka. Setkáváme se zde jednak s tradičními festivitami lidového rázu, ale také s těmi, které v průběhu 19. století, zvláště pak v poslední třetině tohoto století, v souvislosti se společenskými změnami, vznikají. Šafránkovy záznamy jsou dalším zdrojem přispívajícím k rozvoji bádání v otázkách vývoje festivit 19. století. Klíčová slova Lidoví kronikáři - František Šafránek - Hořice - 19. století - festivita
|
|
|
Zázemí středověkého domu. Archeologický výzkum v Hradci Králové, Malé náměstí, čp. 116-118.
Záveská, Daniela ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Práce se věnuje materiálu pocházejícímu z fekální jímky, který byl získán v roce 1999 během záchranného archeologického výzkumu zadních traktů domů čp. 116 - 118 na Malém náměstí v Hradci Králové. Z artefaktů získaných z obsahu jímky výrazně převažovala kuchyňská a stolní keramika, kachle, v menší míře se vyskytly nálezy skla a kovových předmětů. Vedle toho se dochovalo ve výplni jímky rovněž dřevo zpevňující její stěny, kosti z domácích zvířat a rostlinné makrozbytky, poskytující informace mimo jiné o skladbě jídelníčku obyvatel domu přilehlého domu. Práci doprovází katalog nálezů a obrazové přílohy. Zpracování nálezů z jímky odhalilo řadu informací týkajících se hmotné kultury a života v této části středověkého Hradce Králové. Pro přesnější představu je však zapotřebí zpracovat materiál z celé plochy výzkumu.
|
host ::
RSS.