|
|
Karl Heinrich Heydenreich a jeho vize "kantovské" estetiky před Kritikou soudnosti
Policar, Antonín ; Hlobil, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent) ; Zátka, Vlastimil (oponent)
Karl Heinrich Heydenreich a jeho vize "kantovské" estetiky před Kritikou soudnosti Disertační práce Mgr. Antonín Policar Abstrakt Cílem mé disertace je zprostředkovat vhled do estetiky německého pozdně osvícenského filosofa Karla Heinricha Heydenreicha (1764-1801) a ukázat, jak se v jeho pojetí tato ve středoevropském německojazyčném prostoru tradičně ukotvená filosofická disciplína na konci 80. let 18. století vyrovnávala s novými výzvami souvisejícími s nástupem transcendentální filosofie Immanuela Kanta. Konkrétně budu hledat odpověď na otázku, nakolik a zda vůbec je možné Heydenreichovo estetické dílo před rokem 1790 považovat (tak, jak na to opakovaně, avšak bez pádných argumentů, poukazovala dosavadní literatura) za předchůdce, ba dokonce za srovnatelnou alternativu Kantovy Kritiky soudnosti.
|
|
| |
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Filozofické aspekty výchovy v dialogu mezi Wolfgangem Brezinkou a Zygmuntem Baumanem
Dvořáková, Jana ; Dolista, Josef (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent)
Filozofické aspekty výchovy či zkoumání teorie výchovy je filozofickou, teoretickou disciplínou, která si klade za úkol cíle a smysl výchovy jak obecně, tak především pro konkrétního jednotlivce v souvislosti s jeho posláním ve společnosti. Je to disciplína blízká pedagogice a každý správný pedagog by měl znát a postřehnout správné filozofické aspekty výchovy, které infiltruje do své profese v praxi. Analýza současné doby a role člověka v ní nám s Baumanovými východisky umožní pochopit a reinterpretovat některé sociologické fenomény současnosti. Když spojíme aspekty sociologické, získá poslání člověka ve společnosti cíl a smysl jeho výchovy ucelený komplex, na jehož základě je dále možné se zaobírat jednotlivými možnostmi s jejich pro i proti. Pro boj s "nepřítelem" je nutné více se vnořit do mechanizmů a pochodů, doslova ohýbajících náš současný svět s jeho uspořádáním hodnot, pochopit je a vyvrátit, selektovat či nahradit hodnotami skutečně hodnotnými. Analýza a syntéza patří mezi základní a nejčastěji užívané vědecké metody, a proto i zde je k tématu přistupováno z analytického hlediska. Jedná se o dekompozici celku na dílčí, hlavní a vybrané části (výchovné cíle, výchova a víra, současná, moderní a pluralitní společnost), která se snaží nalézt a identifikovat jejich podstatné vlastnosti, stejně jako...
|
|
|
Problém estetických pojmů v analytické estetice 20. století.
Kubalík, Štěpán ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Ciporanov, Denis (oponent)
Problém estetických pojmů v Autor: Štěpán Kubalík Vedoucí disertační práce: doc. Tomáš Kulka, Ph.D. Tématem disertační práce je debata o povaze estetických pojmů (výroků či soudů . Hlavní pozornost je věnována dvěma milníkům této debaty, článkům "Estetické pojmy" Franka N. Sibleyho a "Kategori umění" Kendalla L. Waltona. Sibleyho analýza estetického užívání jazyka interpretována jako původní formulace tradičního estetického problému antinomie vkusu (nárok estetických soudů na ospravedlnění jasných kritérií). Pozdější vývoj debaty ovšem vykazuje tendenci k ho vhledu, a to dvěma způsoby: buď jsou hledána pravidla, kterými se estetický soud říd anebo je redukován na pouhé sdělení osobních preferencí bez nároku na obecnou platnost. Kognitivismus Kendalla Waltona zahajující novou etapu debaty na začátku o první skupiny. Odklon od původních výsledků Sibleyho analýzy je interpretován jako přetrvávající vliv logického pozitivismu na analytickou estetiku. Práce zároveň přináší pozitivní příspěvek k podobě návrhu aplikace výsledků zkoumání metaforického užití jazyka v Klíčová slova: estetický soud, analytická estetika, metafora, Sibley F., Walton K.,
|
|
| |
|
|
Pojetí svobody v existenciální filosofii M. Heideggera
Krček, Christian ; Zátka, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tématem diplomové práce je pojetí "svobody" v existenciální filosofii Martina Heideggera. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. První se věnuje jeho obratu ve filosofii od "metafyziky subjektivity" k fundamentální analýze Dasein. Druhá kapitola se zabývá Heideggerovou koncepcí "pravdy", jako odkrytosti Dasein ve světě, kterou ve třetí kapitole oplňuje jeho koncepce "svobody", pojaté jako horizont otevřených možností. Obě vycházejí ze stěžejního díla Martina Heideggera Bytí a čas Cílem práce je určit, jakým způsobem Heideg své rané filosofii, a jak byla rozvinuta v existenciální analytice Dasein.
|
host ::
RSS.