Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Barokní sochařská dílna Ondřeje Filipa a Jana Antonína Quitainerových
Hořák, Martin ; Adamcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent) ; Zápalková, Helena (oponent)
Sochařská dílna rodiny Quitainerových působila v Praze od přelomu 17. a 18. století do roku 1765. Doba jejího trvání je vymezena na jedné straně příchodem jejího zakladatele Ondřeje Filipa Quitainera (1679-1729) ze severočeského Frýdlantu a na druhé straně smrtí pokračovatele v rodinné tradici Jana Antonína Quitainera (1709-1765). Již za života Quitainera staršího se dílna etablovala jako jeden z předních pražských sochařských ateliérů. Své postavení si O. F. Quitainer upevnil během působení ve Württembersku v letech 1709-1712, resp. 1713 a 1714, kdy se spolu s dalšími pražskými umělci podílel na výzdobě zámecké rezidence v Ludwigsburgu. Po návratu do Prahy se starší Quitainer dokázal prosadit po boku nejvýznamnějších osobností českého barokního sochařství, F. M. Brokoffa a M. B. Brauna, a vytvořil svá nejlepší díla, k nimž se řadí čtveřice soch na bočních oltářích sv. Rodiny a sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Tomáše na Malé Straně. Quitainerův syn Jan Antonín se vyučil v rodinné dílně a po smrti otce ji převzal. Východiskem jeho tvorby byl realisticky zakotvený sochařský projev jeho otce. Tento základ však syn významně obohatil o prvky estetizace a dekorativní stylizace formy. Neobvyklou kombinací realismu a vybroušeného senzualismu si získal obdiv a zájem publika a podle jednoho písemného...
Slavnostní vozy 16. - 18. století dochované ve sbírkách na území České republiky
Foltýnová, Marie ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent) ; Zápalková, Helena (oponent)
Cílem práce je popsat a zhodnotit soubor dochovaných slavnostních kočárů v českých a moravských sbírkách a zařadit je do kontextu evropské umělecké a uměleckořemeslné produkce 16. - 18. století. Kromě základního shrnutí procesu uměleckohistorického a technického vývoje hipomobilií, bylo nutné nastínit také problematiku dvorské hierarchie, ceremoniálů a vizuální demonstrace novověkého aristokrata, která vedla k proměně osobního dopravního prostředku v pompézní umělecká díla. Na výrobě a výzdobě slavnostních kočárů se podíleli významní barokní umělci, jejich podíl se snaží tato práce ukázat. Popisem a shrnutím historie dochovaných slavnostních kočárů na území Čech a Moravy, jejich srovnáním s analogickými kočáry v zahraničí, se naše exponáty mohou zařadit do konvolutu evropských sbírek a být reflektovány v zahraniční odborné literatuře.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.