|
|
Aktuální diverzifikační scénáře Ruské federace na jedné straně a zemí V4 na straně druhé v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie vzájemné asymetrické závislosti
Záhradníková, Lea ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku aktuálních diverzifikačních scénářů v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie asymetrické vzájemné závislosti zemí Visegrádské skupiny (V4) a Ruské federace. Hlavním dodavatelem zemního plynu do tohoto regionu je historicky Ruská federace, která ale v důsledku plynových válek s Ukrajinou v roce 2006 a 2009, které negativně ovlivnily zásobování zemí EU zemním plynem, ztratila status důvěryhodného partnera. Výzkum je zaměřen na aktuální možnosti zemí V4 diverzifikovat dodavatele a trasy zemního plynu s ohledem na vztah s Ruskou federací a analyzovány jsou rovněž možnosti diverzifikace odběratelských trhů Ruské federace. Autorka mj. potvrzuje hypotézu, že energetické vztahy zemí Visegrádské skupiny a Ruské federace v oblasti dodávek zemního plynu jsou do velké míry řízeny asymetrickou vzájemnou závislostí, která v současné době zhoršuje napětí mezi aktéry. V práci jsou dále představeny a zhodnoceny aktuální diverzifikační scénáře, přičemž cílem bude posouzení významu zkoumaných projektů pro zvýšení energetické bezpečnosti jednotlivých aktérů. Klíčová slova: vzájemná závislost, energetická bezpečnost, diverzifikace, dodávky zemního plynu, přeshraniční propojení, V4, energetická unie, Ruská federace, Nord Stream II, LNG
|
|
|
Aktuální diverzifikační scénáře Ruské federace na jedné straně a zemí V4 na straně druhé v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie vzájemné asymetrické závislosti
Záhradníková, Lea ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku aktuálních diverzifikačních scénářů v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie asymetrické vzájemné závislosti zemí Visegrádské skupiny (V4) a Ruské federace. Hlavním dodavatelem zemního plynu do tohoto regionu je historicky Ruská federace, která ale v důsledku plynových válek s Ukrajinou v roce 2006 a 2009, které negativně ovlivnily zásobování zemí EU zemním plynem, ztratila status důvěryhodného partnera. Výzkum je zaměřen na aktuální možnosti zemí V4 diverzifikovat dodavatele a trasy zemního plynu s ohledem na vztah s Ruskou federací a analyzovány jsou rovněž možnosti diverzifikace odběratelských trhů Ruské federace. Autorka mj. potvrzuje hypotézu, že energetické vztahy zemí Visegrádské skupiny a Ruské federace v oblasti dodávek zemního plynu jsou do velké míry řízeny asymetrickou vzájemnou závislostí, která v současné době zhoršuje napětí mezi aktéry. V práci jsou dále představeny a zhodnoceny aktuální diverzifikační scénáře, přičemž cílem bude posouzení významu zkoumaných projektů pro zvýšení energetické bezpečnosti jednotlivých aktérů. Klíčová slova: vzájemná závislost, energetická bezpečnost, diverzifikace, dodávky zemního plynu, přeshraniční propojení, V4, energetická unie, Ruská federace, Nord Stream II, LNG
|
|
|
The integration of Muslim immigrants into French and German society with emphasis on the period 2005/2006-2011
Záhradníková, Lea ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Prekladaná bakalárska práca porovnáva opatrenia integračných politík Nicolasa Sarkozyho a Angely Merkelovej v období 2005/2006-2011. Hlavná pozornosť je venovaná moslimským prisťahovalcom, ich imigrácii do Francúzska a Spolkovej republiky Nemecko a predovšetkým ich integrácii do týchto spoločností. Práca potvrdzuje hypotézu, že francúzska integračná politika v období prezidentského úradu Nicolasa Sarkozyho vykazovala restriktívnejšie prvky ako nemecká integračná politika za obdobie vlády kancelárky Angely Merkelovej. Ďalej práca skúma podobné a odlišné znaky integračných politík týchto aktérov.
|
|
|
Shale Extraction in the U.S. from the 1970s to the Turn of the Millennium: The Path to Energy Independence?
Záhradníková, Lea ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce hodnotí vliv tzv. břidlicového zázraku pozorovaného ve Spojených státech od první dekády nového milénia na energetickou nezávislost, která je jednou z priorit americké politiky již od ropných šoků ze 70. let minulého století. Vládou podpořen technologický vývoj a inovace umožňující komerční produkci z břidlicových ložisek spustili nepředvídaný a svým způsobem jedinečný boom, který výrazně posílil americkou ekonomiku. Práce zkoumá dopad ropných krizí na energetickou politiku Spojených států, vývoj v oblasti těžby nekonvenčních zdrojů energie a roli federálních institucí v něm. Energetická nezávislost je analyzována z pohledu tří základních pilířů (snižování množství dovážené ropy, snižování energetické náročnosti hospodářství a zvyšování energetické soběstačnosti), přičemž všechny sestaveny modely, přehledy a výpočty sledují období 1973-2013. Ve prospěch dosažitelné energetické nezávislosti nejpřesvědčivěji vystupují především dva indikátory - rostoucí míra energetické soběstačnosti a snižující se energetická náročnost ekonomiky. Deficitní energetická bilance však v současnosti naznačuje opak. V případě, že rozdíl produkce a spotřeby energie bude muset být i nadále vyrovnáván importy ropy ze zahraničí, které se od 90. let až dodnes pohybují v historicky nejvyšších hodnotách, pak je úplná energetická nezávislost stejně jako bezpečnost jen iluzí.
|
|
|
The social impacts of the Czechoslovak monetary reform of 1953
Záhradníková, Lea ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o sociálních dopadech měnové reformy uskutečněné v roce 1953 v Československu a primárně se soustředí na dopad na dělnickou třídu, která byla oporou a základnou pro tehdejší režim. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části je popsána společenská a hospodářská situace před měnovou reformou, druhá kapitola se věnuje příčinám a samotnému průběhu reformy a zahrnuje z části i rozbor sociálních dopadů, které jsou zkoumány prostřednictvím změny životní úrovně celého obyvatelstva. Třetí část se soustředí na vybranou vrstvu společnosti - na dělnickou třídu, podmínky života a změny životní úrovně dělnických rodin po reformě. Kapitola obsahuje také rozbor mezd obyvatelstva a změny cen, které demonstrují jeden z nejvíce negativních aspektů reformy. Poslední část se zaměřuje na poreformné roky, kde je stále přítomen bezprostřední vliv měnové reformy.
|
host ::
RSS.