Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Příslušníci rakousko-uherského letectva z českých zemí
Rajlich, Jiří ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent) ; Zářický, Aleš (oponent)
Toto pojednání si klade za cíl nastínit podíl letců z českých zemí na formování, organizační a personální výstavbě, technickém rozvoji a na operačním nasazení rakousko- uherského letectva v období předcházejícímu vzniku 1. světové války a zejména v jejím průběhu. Zároveň se pokusí o stanovení jejich percentuálního podílu v celém rakousko- uherském armádním i námořním letectvu. Národnostní (či zemská) problematika u rakousko-uherského letectva nebyla dosud předmětem historického výzkumu v žádném z nástupnických států. Důvodem byl fakt, že u této mladé zbraně nebyla - na rozdíl od jiných zbraní - statisticky sledována. Pro rakouskou historiografii nepředstavovalo národnostní složení c. a k. letectva téma hodné přiměřené pozornosti. V české, respektive československé se na dlouhou dobu prosadila dobově podmíněná teze o tom, že čeští letci byli v rakousko-uherských leteckých silách zastoupeni "v nepatrném počtu". Tato letitá teze, která ovšem nikdy nebyla věrohodně doložena, je v této práci podrobena kritice, vedoucí k jejímu přehodnocení. Především rekonstrukcí a analýzou statisticky relevantních vzorků osob došlo ke zjištění, že ve skutečnosti zastoupení letců z českých zemí bylo nadprůměrné a Češi v něm měli solidní zastoupení. Přesto však nikoli takové, jaké by odpovídalo jejich národnostnímu...
Trh stavebních hmot v Předlitavsku a Československu v letech 1873-1938. Formování, vývojové tendence, kartelizace
Gecko, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Zářický, Aleš (oponent) ; Jemelka, Martin (oponent)
Cílem disertační práce je porozumět formování a vývoji trhu se stavebními hmotami (cementem, vápnem a cihlami) v Předlitavsku a prvorepublikovém Československu. Důraz je kladen na vývojové tendence trhu (změny ve spotřebních zvyklostech, zavádění nových technologií), jeho monopolizaci, státní intervencionistickou politiku a institucionální proměny podnikatelské činnosti (přímé kapitálové vstupy bankovního sektoru a šíření kapitálových společností). Sledovány jsou jednak základní podmínky trhu a jeho struktura, jednak strategie tržních hráčů. Zahrnout je třeba také výkon trhu, tedy dopady průmyslu stavebních hmot na fungování předlitavské a československé ekonomiky. Výzkum je ohraničen obdobím tzv. velké deprese, během které se stavební hmoty začaly vyrábět na průmyslovém základě a přelomem let 1938/1939, značících instrumentalizaci českých zemí ve prospěch velkoprostorového hospodářství. Disertační práce vychází z metod průmyslové ekonomie (paradigma Structure-Conduct-Performance), ekonomie, ekonomické geografie i tradiční metodologie hospodářských dějin (zejména business history, hermeneutická a statistická metoda).
Elektrifikace Československa do roku 1938
Mikeš, Jan ; Efmertová, Marcela (vedoucí práce) ; Zářický, Aleš (oponent) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Elektrifikace (elektrisace/elektrizace), prováděná v Československu především v meziválečných letech (1918-1939), se stala symbolem budování moderního samostatného československého státu a jeho demokratické společnosti a plně vyjádřila i jeho celkový, především budovatelský, étos. Elektrizace byla postavena na zkušenostech, invenci a dobrém vzdělání (elektro)technické elity, která k tomuto úkolu přistoupila plně zformovaná (především od období poslední třetiny 19. století) a zejména výborně zorganizovaná jak spolkově, odborně-vědecky, tak z hlediska možného využití průmyslových podniků a výroben pro elektrizaci. Hlavní její platformou byl Elektrotechnický svaz československý (ESČ, 1919) úzce spolupracující se státními úřady, především s Ministerstvem veřejného průmyslu a jeho Státní elektrárenskou radou, s nezbytnou standardizační základnou, kterou se brzy stala významná Československá normalizační společnost (ČSN, 1920), s technickými vysokými školami a jejich výzkumnými centry (např. Ústavem teoretické a experimentální elektrotechniky pražské české techniky, 1906), s obchodními (živnostenskými a obchodními komorami, Ústřední jednotou hospodářských družstev, Grémii elektrotechniků aj.), zkušebními (Elektrotechnickou zkušební laboratoří - Elektrotechnickým zkušebním ústavem, 1923/1951) a výrobními...
Richard Dotzauer a osobnosti podnikatelského života 19. století
Valenta, Petr ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Zářický, Aleš (oponent)
Tato disertační práce se zaměřuje na konkrétní podnikatelskou osobnost devatenáctého století - Richarda Dotzauera. Mapuje jeho působení na poli podnikání, ale stejně tak sleduje jeho veřejnou činnost ve spolkovém a politickém životě. V rámci práce je věnována rovněž pozornost problematice podnikatelské mentality a životního stylu. Práce poukazuje formou širších exkurzů na další výrazné podnikatelské osobnosti studované epochy. Zatímco Richard Dotzauer reprezentuje typ německého podnikatele, jde v případě Andrease Haaseho o osobnost obtížněji národnostně zařaditelnou a v případě Jindřicha Fügnera o zástupce národnostně českého podnikatelstva. Práce studuje uvedené osobnosti v kontextu významných procesů devatenáctého století, jako byla industrializace, formování národního hnutí a vznik moderní občanské společnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Rakousko-uherská zahraniční služba v letech 1868-1918
Králová, Hana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Zářický, Aleš (oponent) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
1 Mgr. Hana Králová Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta RAKOUSKO-UHERSKÁ ZAHRANIČNÍ SLUŽBA V LETECH 1868-1918 Abstrakt Loajální státní úřednictvo vzešlé z reforem v druhé polovině 18. století, se postupně transformovalo v byrokratické soukolí, které zcela zabezpečovalo chod mnohonárodnostní monarchie až do jejího rozpadu. Získat místo ve státní službě znamenalo pro mnohé dosažení jisté společenské prestiže a postavení a to i přes skutečnost, že finanční situace nižšího, ale i středního úřednictva byla značně problematická. K bezesporu nejelitnější součásti patřila zahraniční služba a to zejména diplomatická a konceptní. Uchazeči kromě nezbytného dosaženého vzdělání procházeli přísným výběrem, zaměřeným především na jazykové dovednosti. Diplomatická služba si navíc svou exkluzivitu udržovala i podmínkou prokázání dostatečného příjmu, což umožnilo přístup jen uchazečům z řad majetkové elity, tedy zejména šlechticům, případně novošlechticům a dobře situovaným osobám měšťanského původu. Z výzkumu však rovněž vyplynula skutečnost, že zejména po rakousko- uherském vyrovnání v roce 1867 mohlo být přijetí na vysoký post v konceptní službě na ministerstvu zahraničí ovlivněno i vnitropolitickými faktory. Na významné posty sekčních šéfů, tak byly jmenovány osoby, které nesplňovaly stanovené podmínky a to...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.