|
|
State Financialisation and Economic Growth
Welmers, Sjoerd Sebastiaan ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Lago, Ignacio (oponent)
This thesis aims to identity the effect of state-financialisation on economic growth in the member states of the European Union (EU). In doing, so this thesis tackles one of the most empirically contested areas of research in contemporary international and comparative political economy - the process of state financialisation (Amable et al., 2019). To develop an analytically clear and concise framework, the concept of financialisation of the state and its effect on economic growth includes two dimensions: (i) the reliance on the market as a governance mechanism, and (ii) the adoption of a sense-making framework grounded in financial economics and the shareholder value model. This definition is well equipped to analyse the relationship between states and markets, because it allows to make a distinction between financial accumulation and financial logics used by governments (Schwan et al., 2021). To analyse the relationship between economic growth and state financialisation on 26 EU countries between 1995 and 2021 this thesis identifies four indicators of state financialisation which affect economic growth (marketable debt, the share of public dept, funded pensions, use of swaps, financial assets, FDI); and three control variables (the inflation rate, the degree of trade openness and the education level of the...
|
|
|
Grants as a foreign policy instrument to promote democratic values in Central Europe: The case of EEA and Norway Grants
Harvik-Wright, Eira Cornelia ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
This thesis looks at how a nation outside the EU, but inside EFTA, reacts to the illiberal changes and democratic backlashes in Poland and Hungary. To do so, it has looked at how particularly Norway positions itself in response to the said developments. The work undergone in this paper aims at contributing to the very scarcely covered topic of EEA and Norway Grants, which until this day continues to receive very little attention academically. The paper's research question is "How does Norway, through the EEA and Norway Grants, attempt to promote liberal democratic values in Central Europe?" To find evidence of how Norway aims at promoting liberal democratic values abroad, case studies on the EEA and Norway Grants in Poland and Hungary have been conducted. These two were chosen for several reasons but mainly summarised due to being objects of harsh critique both by the EU and by EFTA. Data and information were largely collected through a qualitative literature review of official reports and articles, and through talks with respective advisors. This thesis finds that Norway is attempting to promote liberal democratic values in Central Europe and that negotiations and signed agreements between Norway and Poland and Hungary serve more as an effective foreign policy tool to promote the liberal...
|
|
|
The Role of Privacy in Forming the European Union's Normative Power through Regulation
Hejtmánek, Matěj ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Otázka soukromí je již dlouho nedílnou součástí debaty o lidských právech a základních hodnotách, které by měly vlády jednotlivých států svým obyvatelům zajistit. Rychlý technologický rozvoj posledních desetiletí přinesl téma ochrany soukromí ještě více na odiv, a to především kvůli rostoucí digitální ekonomice a novým výzvám, které jsou s ní spojeny. Tato práce pojednává o roli soukromí jako základního práva při formování role Evropské unie jako globální mocnosti, konkrétně práce staví na dvou teoriích: Normativní síla Evropské unie a Bruselský efekt. Digitální ekonomika Evropské unie v posledních dvou desetiletích exponenciálně roste. Vzhledem k rostoucímu významu digitální ekonomiky začala Evropská unie od 90. let 20. století postupně zavádět zákony regulující tok osobních údajů online. Tyto nové předpisy měly často vliv na globální trhy a velké technologické společnosti působící na jednotném evropském trhu, ale sídlící mimo Evropu. Kromě analýzy vývoje evropských zákonů o ochraně osobních údajů a role, kterou v ohledu utváření globální síly Evropské unie sehrály evropské soudy, práce podává přehled o debatě evropských představitelů týkající se podnětů k zavedení nových zákonů ohledně právo na ochranu soukromého života evropských občanů.
|
|
|
Euroregions and INTERREG V-a: A comparative analysis of projects at the Czech-Polish border
Outhierová, Leticie ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Euroregiony jsou populárním druhem spolupráce mezi substátními aktéry v česko-polském pohraničí. Jejich dopad na regionální rozvoj je však stále předmětem debaty mezi akademiky. Tato práce si klade za cíl zjistit, zdali Euroregiony mají vliv na to, jakým způsobem jsou koncipovány členské projekty realizované za pomoci evropského financování. Pro tento účel jsou komparaci podrobeny projekty členů a nečlenů, které vznikly v rámci programu INTERREG V-a mezi lety 2014 a 2020. Porovnávány jsou co do ceny, počtu a typu účastníků, konkrétních témat a obecných tematických cílů. Práce je zúžena na bilaterální Euroregiony v česko-polském pohraničí - konkrétně na Euroregiony Glacensis, Praděd, Slezsko a Těšínské Slezsko. Výzkum rovněž nabízí porovnání členských projektů vybraných Euroregionů s cílem zjistit, jestli se rovněž budou lišit v analyzovaných kritériích. Výsledky výzkumu poukazují na to, že členské projekty jsou v průměru značně dražší a zahrnují větší množství účastníků. Rozdíly byly zaznamenány i na úrovni tematického zaměření. Projekty členů vybraných Euroregionů také vykazují v porovnání mezi sebou rozlišné charakteristiky. Tato práce nabízí primární výzkum toho, jestli odlišnost mezi členskými a nečlenskými projekty existují.
|
|
|
Attitudes Towards Free Movement of Workers from the Perspective of Welfare Regimes
Janáková, Šárka ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi režimy sociálního státu, jejich institucemi a postojem veřejnosti vůči volnému pohybu pracovníků v rámci Evropské unie. Cílem této práce je analyzovat, zda rozdělení do jednotlivých režimů může sloužit jako užitečný nástroj pro pochopení rozdílů mezi členskými státy EU ve veřejném mínění ohledně vnitro-evropských pracovních migrantů. K dosažení tohoto cíle používá tato práce institucionální teorii a studuje tři dimenze institucí sociální státu - univerzalitu sociálního státu, ekonomické nerovnosti a pracovní příležitosti. Analýza je prováděna na případě osmi (současných i minulých) členských států EU, které jsou rozděleny do dvojic, z nichž každá reprezentuje jeden režim sociálního státu - konzervativní, liberální, sociálně demokratický a Jihoevropský. Závěrem této práce je, že ani rozdělení do režimů ani institucionální dimenze nepředstavují dostatečný nástroj pro vysvětlení rozdílů v postojích vybraných států. Nedostatečnost použití režimů dokazují případy zemí, které jsou sice členy stejného režimu sociálního státu, ale ukazují jiné úrovně podpory vůči volnému pohybu pracovníků Zároveň země, které by podle institucionálních dimenzí měly vykazovat nejpozitivnější přístup nedosahují předvídané míry podpory. Na druhou stranu země, které by měly ukazovat...
|
|
|
The Role of Scientific Knowledge in International Policymaking: the Case of European Union's Science Diplomacy
Rosenheim, Adam ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Diplomová práce Adam Rosenheim LS 2021/2022 Abstrakt Věda je již dlouho nedílnou součástí vztahů mezi národy a zahraničněpolitických snah států. Termín vědecká diplomacie je však relativně nový, což znamená, že je třeba rozvíjet teoreticky ukotvený výzkum tohoto konceptu. Navíc s tím, jak současné světové výzvy stále více vyžadují širokou mezinárodní odpověď založenou na věrohodných vědeckých poznatcích, dochází k většímu propojení světa vědy a oblasti tvorby politik. Tato práce se proto pokouší formulovat své chápání pojmu vědecká diplomacie a později představuje inovativní konceptuální rámec pro studium tohoto konceptu. S využitím navrženého koncepčního rámce pak výzkum analyzuje roli konkrétních vědeckých poznatků při tvorbě mezinárodní politiky na konkrétním případě dvou strategií Evropské unie na ochranu biodiverzity. Práce dochází k závěru, že kategorie navrženého rámce nejsou definitivní v tom smyslu, že by mohly být přiřazeny konkrétní odborné informaci, když vstoupí do politického procesu, jež by si pak tuto kategorizaci trvale zachovala. Naopak, výzkum ukázal, že navržené kategorie slouží spíše jako dočasné označení konkrétní odborné informace, které se může v průběhu času měnit. Navržené kategorie by tudíž mohly být užitečné pro sledování cesty dané odborné informace v průběhu celého procesu...
|
|
|
Goal Setting in the Climate Policy of the EU
Vinařská, Lucie ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Diplomová práce Lucie Vinařská LS 2022 Abstrakt Tato magisterská práce se zabývá stanovením cílů v klimatické politice Evropské unie. Podrobně zkoumá dostupnou literaturu o stanovování cílů v kontextu obecného globálního, ale především evropského řízení. Cílem této práce je definovat faktory, které přispívají k úspěšnému stanovení cílů, což zajišťuje, že cíle mohou být použity jako účinná strategie řízení. Těmito faktory jsou: (a) povaha problému, (b) charakter aktérů, (c) hlavní rysy prostředí a (d) mobilizace podpory v konkrétních případech, (e) financování, (f) vědecké poznatky, (g) původ cíle (h) překlad cílů. Případy byly vybrány díky tomu, že mohou pokrýt tři různá desetiletí vývoje politiky EU v oblasti klimatu. V každém z těchto tří případů byl proces stanovování cílů popsán podle kritérií s využitím oficiálních dokumentů orgánů EU, jako jsou sdělení Evropské komise nebo závěry Rady Evropské unie, oficiálních internetových stránek orgánů EU nebo oficiálních zpráv. Na základě výzkumu se proces stanovování cílů stal mnohem obsáhlejším, pokud jde o jeho délku a množství práce potřebné pro stanovení cíle. Ačkoli splnění všech kritérií nemusí nutně sloužit jako předpoklad úspěšného stanovení cíle, předložený rámec může sloužit jako plán pro úspěšné stanovení cíle. Výzkum navíc potvrdil vývoj jak ve...
|
|
|
Švédský vzdělávací systém a vzdělávání imigrantů
Vosejpková, Tereza ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Švédsko je již tradičně vnímáno jako stát s otevřenou imigrační politikou, proto se stává častým cílem neevropských imigrantů. Kvůli tomu musí čelit vysokému podílu přistěhovalců na celkovém složení obyvatelstva a pokusit se o co nejhomogennější společnost, čemuž může výrazně pomoci povinné základní vzdělávání. Práce má prostřednictvím analýzy vzdělávacího systému a jeho dokumentů, společně s pohledem na současnou situaci v reálu, pomoci pochopit nejen základní myšlenky v oblasti vzdělávání imigrantů, ale také důsledky, které s sebou odlišná edukace žáků bez znalosti švédštiny přináší, a posoudit, zda jsou všechny prvky jejich vzdělávání opravdu pouze integrační či nikoli.
|
|
|
On the Role of the Manufacturing Industries in Economic Resilience.
Arbesleitner, Roland ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent) ; Figueira, Filipa (oponent)
Téma ekonomické odolnosti se poslední dobou těšilo popularitě v akademických kruzích, zvláště poté, co celosvětová krize v roce 2008 spustila paniku po celém světě. Od té doby je tohle téma stále ještě v plenkách: dosud není sjednocená definice a vědecké práce věnované tomuto konceptu jsou stále vzácné. Je všeobecně známo, že výrobní průmysl je v evropských ekonomikách po celá desetiletí na poklesu a že ho primárně nahrazuje odvětví služeb. V minulosti se však tvrdilo, že kvůli poměrně vysokým ztraceným nákladům je pro investory lepší, aby udržely výrobní podniky v těžkých časech naživu co nejdéle, čímž je méně pravděpodobné, že v porovnání s ostatními podniky zkrachují. To minimalizuje počáteční ránu z ekonomického šoku pro příslušné hospodářství a následně podpoří ekonomické zotavení. Zejména posledně jmenovaný předpoklad je v této práci zkoumán analýzou údajů z EU-28, počínaje vypuknutím krize v roce 2008 až do roku 2015, po které následuje podrobnější opis jednotlivých ekonomik. Výsledky ukazují, že více industrializovaným ekonomikám se v průběhu krizových let dařilo lépe a podařilo se jim také rychleji zotavit.
|
|
|
Financial Crisis in Economies with External Imbalances: A Comparative Analysis of Ireland and Spain
Semerák, Ondřej ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Finanční krize z let 2007/08 měla závažné důsledky pro většinu zemí a způsobila ekonomickou recesi na světových finančních trzích. Především byly zasaženy země s již dříve existujícími nedostatky. V Evropské Unii byly zejména dvě skupiny členských států, které trpěly specifickými nerovnováhami. Tato bakalářská práce se zabývá dopady na ekonomiky s nerovnováhami vnějšími, kde krize nebyla důsledkem špatného hospodaření s veřejnými financemi. Jejich hlavní představitelé, Irsko a Španělsko, zaznamenaly velice podobný ekonomický boom v letech předcházejících krizi, který začal být později doprovázen zvýšeným zahraničním dluhem a hypotečními bublinami. Po splasknutí bublin se však jejich cesty rozešly, navzdory silných podobnostem v ekonomickém vývoji a Irsko bylo dáváno za příklad úspěšných úsporných opatření. Tato bakalářská práce představuje rozhodující faktory, které odlišily Španělsko a Irsko v jejich rozdílných postupech pro ozdravení ekonomiky, aby mohla být zhodnocena hypotéza, že k irskému oživení došlo pouze na základě zavedených krizových protiopatření, a že Irsko tedy může být bráno jako model pro budoucí řešení krizí. Cílem práce je zaměřit se na toto tvrzení a zhodnotit jeho správnost pomocí detailního přehledu strukturálních rozdílů mezi oběma ekonomikami a jimi podniknutými kroky.
|
host ::
RSS.