Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 155 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rozhodčí řízení
Čeladník, Filip ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
1 Smyslem této práce je pojednat o rozhodných aspektech české právní úpravy rozhodčího řízení pod úhlem pohledu vybraných západoevropských vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů. Autor tímto usiluje o kritický náhled na rozhodčí řízení v právním řádu České republiky v širších světových souvislostech a prizmatem moderní západoevropské a světové právní teorie rozhodčího řízení. Intencí takového postupu je zodpovědět otázku, zda současná česká právní úprava rozhodčího řízení je v souladu s trendem, kterým se teorie a praxe rozhodčího řízení vyvíjí. Cílem této práce je rovněž zodpovědět otázku, zda by české soudy měly mít pravomoc věcně přezkoumávat aplikaci práva rozhodci, přičemž odpověď na tuto otázku hledá autor ve srovnání českého, resp. kontinentálního systému práva s právem Anglie a Walesu.
Žaloba na určení
Kubričanová, Markéta ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Žaloba na určení Abstrakt Žalobou na určení se lze domáhat vydání autoritativního výroku soudu, že určitý právní poměr či právo zde je nebo není, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem. Práce se po úvodu o žalobě obecně, žalobních náležitostech a účincích podání žaloby zabývá komplexně určovací žalobou - od stručného exkursu do jejího historického vývoje, přes její zákonnou úpravu a judikaturu soudů vyšší instance, která ji dále rozvíjí, včetně pojednání o zvláštních určovacích žalobách, které jsou výslovně upraveny v zákonech jinak hmotněprávní povahy. Za pomoci v praxi nejčastějších určovacích žalob je poukázáno na problematické aspekty, které se v souvislosti s jejich podáním mohou objevit, a je nastíněno, jak by určovací žaloba měla být konstruována. V závěru je připojeno srovnání s právní úpravou určovací žaloby na Slovensku a ve Velké Británii.
Uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení
Havlík, Tomáš ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Cílem této práce je poskytnout souhrnný výklad k jednotlivým způsobům uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení, jejich přezkumu a uspokojení a k jednotlivým druhům uplatňovaných pohledávek. Dalším z cílů této práce je zhodnocení výhod a nevýhod nyní účinného Insolvenčního zákona. Vedle právních předpisů a odborné literatury byla hlavním zdrojem judikatura českých soudů. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol, přičemž důležitější kapitoly se dále dělí na podkapitoly. První kapitola se zabývá pojmem insolvenčního řízení a s ním spojeným účelem insolvenčního řízení. Rovněž se zaměřuje na základní principy insolvenčního řízení a na proces, který vede k zahájení insolvenčního řízení. Druhá kapitola se věnuje rozboru pojmu pohledávka a základnímu členění pohledávek v insolvenčním řízení, které jsou rozděleny do několika odlišných skupin. Na to navazuje podrobný výklad o jednotlivých skupinách pohledávek vyskytujících se v insolvenčním řízení včetně způsobu jejich uplatnění. Třetí kapitola, která je klíčovou kapitolou této práce, se zaobírá uceleným výkladem uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení přihláškou pohledávky, formální a obsahovým náležitostem této přihlášky, následnou dispozicí s přihláškou pohledávky a konečně též možným sankcím spojeným s podáním přihlášky pohledávky. Čtvrtá...
Náklady civilního soudního řízení
Písaříková, Markéta ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent) ; Uhlíř, David (oponent)
Tato práce řeší otázku nákladů civilního soudního řízení, a to nákladů obecných a nákladů zvláštních. U zvláštních nákladů se zaměřuje na otázku jejich náhrady co do výše a rozsahu. Současné právní předpisy České republiky byly analyzovány pomocí komparace, ekonomické analýzy práva a teorie her na modelových případech, načež provedenou analýzou byly definovány externality, včetně důsledků, ke kterým vedou nebo vedly právní předpisy upravující otázku náhrady nákladů řízení. Aplikace základů teorie her na danou problematiku též ukázala svůj přínos pro analytiku právních předpisů a do budoucna by se mohla stát směrem, kterým by se právní analytika mohla rozvíjet. Práce přinesla matematický vzorec pro výpočet paušalizované náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky tak, aby pro věřitele bylo ekonomicky realizovatelné pohledávky žalovat a následně vymáhat, a nikoliv postupovat společnostem skupujícím pohledávky nebo je vůbec nevymáhat, a zároveň byla navržena legislativní úprava, která by zabránila externalitám, které destruují chod justice lavinou formulářových žalob, a dalším externalitám, jejichž náklady nesou daňoví poplatníci.
Advokát a klient - vzájemná práva a povinnosti
Kadlec, Vojtěch ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Shrnutí Cílem této práce bylo charakterizovat specifický právní poměr vznikající mezi klientem a advokátem. Tento právní poměr určuje do značné míry postavení advokáta v právním systému České republiky, a proto jistě zasluhuje pozornost. Základním pramenem pro zpracování této práce je zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je interpretován v jednotlivých kapitolách ve vzájemných souvislostech s jinými zákony, podzákonnými i stavovskými předpisy. Po stručném úvodu do problematiky se věnuji jednotlivým důvodům, na základě kterých může vzniknout právní poměr mezi advokátem a klientem. Důvod vzniku je určující pro vymezení vzájemných práv obou subjektů. U vzniku právního poměru se zmíním o odmítnutí a vypovězení právního poměru. Další kapitola práce se zabývá etikou v advokacii, kterou je třeba mít na paměti při výkladu jednotlivých práv a povinností. Etika do značné míry charakterizuje advokátní profesi. Kapitoly pátá a šestá jsou vlastním jádrem práce, když vykládají jednotlivá práva, ze kterých je právní poměr mezi advokátem a klientem složen. Systematicky jsem rozdělil souhrn práv a povinností dle subjektu, který má povinnost splnění povinnosti zajistit. V kapitole páté se věnuji povinnostem advokáta. Tyto povinnosti jsou specifickými povinnostmi modifikujícími obecné...
Rozhodčí řízení v České republice
Suchý, Jan ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice, které je v současné chvíli nejvýznamnější alternativou ke klasickému občanskému soudnímu řízení. Za cíl této diplomové práce si autor vytyčil zpracování přehledu všech zásadních institutů rozhodčího řízení, doplněný o jejich podrobnou charakteristiku, a to včetně komplexního popisu právní úpravy. Tato diplomová práce je rozdělena do deseti kapitol, v nichž autor detailně popisuje jednotlivé instituty rozhodčího řízení. V první kapitole se autor zabývá zejména objasněním samotného pojmu rozhodčího řízení a uvádí jeho nesporné výhody i nevýhody. V této kapitole autor popisuje i základní koncepce rozhodčího řízení. V další kapitole se autor zabývá problematikou arbitrability v rozhodčím řízení. V třetí a čtvrté kapitole této práce jsou popsány typy rozhodčích smluv, jejich náležitosti a také případy jejich neplatnosti. V rámci těchto kapitol jsou zohledněny i veškeré požadavky na osobu rozhodce a také podmínky jejich ustavení. Následující dvě kapitoly zahrnují úplný popis současného právního rámce upravujícího rozhodčí řízení, a to včetně charakteristických procesních institutů. Dále jsou zde popsány veškeré možné způsoby skončení rozhodčího řízení s důrazem na rozhodčí nález. V sedmé kapitole autor popisuje kontrolní funkci obecných...
Důkazní povinnost a povinnost tvrzení ve sporném řízení
David, Jiří ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Shrnutí Předkládaná práce pojednává o procesních povinnostech účastníků civilního sporného řízení při dokazování, a to o povinnosti důkazní a povinnosti tvrzení. Cílem práce je vyložit platnou úpravu těchto povinností, zasadit ji do historického kontextu, vyložit její vztah k dalším institutům, které se dotýkají dokazování a postupu soudu při něm (například břemena tvrzení a břemena důkazního), a v neposlední řadě se k této úpravě kriticky vyjádřit, zhodnotit ji a navrhnout případné změny de lege ferenda. Práce je rozdělena do šesti částí. První kapitola poskytuje stručné vylíčení historického vývoje civilního procesu ve vztahu k uvedeným povinnostem. Samotné povinnosti a jejich vztah k ostatním institutům jsou vymezeny v kapitole druhé. Třetí kapitola je věnována nezastupitelné úloze soudu při dokazování ve sporném řízení, která se zrcadlí především v rozhodování soudu o provádění důkazů. Čtvrtá kapitola poskytuje náhled do související rozhodovací činnosti Nejvyššího a Ústavního soudu ČR a k některým rozhodnutím těchto soudů se rovněž kriticky vyjadřuje. Pátá kapitola si klade za cíl poznat a stručně vyložit úpravu povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti v právním řádu Slovenské republiky, přičemž tato úprava je zároveň jedním ze zdrojů pro návrhy de lege ferenda - zejména ve vztahu k systematice dnes...
Rozhodčí řízení v České republice
Siška, Ondřej ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Shrnutí Tématem diplomové práce je institut rozhodčího řízení v České republice. Rozhodčí řízení je institut umožňující řešení majetkových sporů před nezávislým třetím. Výsledkem rozhodčího řízení pak je vydání závazného a vynutitelného rozhodčího nálezu. Rozhodčí řízení tak je řízením sui generis, které se odlišuje jak od obecného soudního řízení, tak i od ostatních způsobů ADR. V této práci jsem se především zaměřil na komplexní rozbor zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, a to ve spojitosti se studiem odborné literatury a judikatury. Diplomová práce je rozdělena na 9 kapitol, které jsou dále děleny do podkapitol. Diplomová práce je dále ohraničena úvodem a závěrem. První kapitola se zabývá definicí pojmu rozhodčího řízení a dále zde můžeme najít charakteristiku, výhody a nevýhody a vysvětlení teoretických koncepcí rozhodčího řízení. Druhá kapitola se zaměřuje na otázku arbitrability jednotlivých sporů. V třetí kapitole je podrobně rozebrána otázka rozhodčí smlouvy, a to včetně popsání náležitostí a rozdělení rozhodčích smluv podle jejich druhu. Čtvrtá kapitola se zabývá osobností rozhodce, požadavky na výkon funkce rozhodce, procesem jejich určení/jmenování a i případným vyloučením rozhodce z projednávání věci. Pátá kapitola se zaměřuje na samotné rozhodčí řízení a v této...
Soudní přezkum rozhodnutí orgánů veřejné správy ve věcech soukromoprávních
Křišťanová, Natálie ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Předkládaná rigorózní práce pojednává o současné právní úpravě soudního přezkumu rozhodnutí orgánů veřejné správy v soukromoprávních záležitostech, která je včleněna do páté části občanského soudního řádu. Úvodem bude předestřen historický kontext této právní úpravy, stejně jako stěžejní motivy, které vedly k utvoření stávající podoby analyzované právní úpravy. Pozornost je věnována rovněž specifickým otázkám souvisejícím se zvoleným tématem, a to jednak otázce dualistické koncepce soudní ochrany, k níž bylo přistoupeno v rámci reformy správního soudnictví účinné ode dne 1. 1. 2003, jakož i problematice kompetenčních sporů, která je jednou z konsekvencí vynětí přezkumu rozhodnutí orgánů veřejné správy o soukromých subjektivních právech z pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví a svěření této agendy civilním soudům, k čemuž došlo v rámci zmíněné reformy. Těžištěm práce je pak samotný popis platné a účinné páté části občanského soudního řádu, v rámci nějž bude zvláštní akcent kladen na problematické body této právní úpravy, přičemž hlavní snahou bude objasnit či vysvětlit sporná ustanovení, mimo jiné i za pomoci judikatury, a také publikací vyjadřujících mnohdy protichůdné názory vyřčené odbornou veřejností. Pro konkrétnější představu čtenářů budou také zmíněny vybrané oblasti, které podléhají či...
Perzistence procesněprávního vztahu v civilním řízení
Rohnová, Veronika ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Perzistence procesněprávního vztahu v civilním řízení Předkládaná práce pojednává o procesněprávním vztahu ve sporném civilním řízení. Cílem práce je definovat stálost procesněprávního vztahu jako znak civilního procesu, jako jednu ze zásad civilního řízení sporného a analyzovat výjimky z této zásady. Práce je rozdělena do dvou základních částí, v první části se věnuji změnám v procesněprávním vztahu na straně účastníků, druhá část je zaměřena na změny na straně soudu. Práce si klade za cíl pojednat o procesněprávním vztahu komplexně, proto je zahrnuta i část týkající se změn na straně soudu. Hlavní důraz je ale kladen na změny v procesněprávním vztahu na straně účastníků, kterými jsou přistoupení, záměna a procesní nástupnictví. Protože obecně platí stálost procesněprávní vztahu, která je odvozena z práva účastníků řízení na rozhodnutí ve věci samé, je nutné v případě výjimek z této zásady šetřit procesní práva účastníků řízení. V předkládané práci je proto v souladu se zásadou proporcionality řešena především vhodnost a potřebnost dané úpravy. Za nevhodně upravené instituty je v předkládané práci označena především záměna účastníků a procesní nástupnictví při singulární sukcesi. Jako změny v procesněprávním vztahu na straně soudu označuji delegaci věci, zahájení řízení před nepříslušným soudem, postoupení...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 155 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.