Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zrcadlo reality v obrazech snů 19. a 20.století. Tvůrčí individualita versus chaos doby
Šmejkalová, Adriana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent) ; Winter, Tomáš (oponent)
Práce Zrcadlo reality v obrazech snů 19. a 20. století - Tvůrčí individualita versus chaos doby, se opírá o předpoklad, že sen je v lidském životě neoddělitelně spojený s pojmem existence (Michel Foucault). Studie se dotýká způsobů zobrazování snů ve vizuální kultuře, jenž se nekryje s chronologicky řazenými dějinnými událostmi, ale je výrazem svobodného spojenectví mezi umělci, ocitajícími se v evropském prostoru, a po staletí shodnou zkušeností. Tato díla jsou zpravidla společensky kritická, vystavena nepředstavitelnému tlaku veřejné cenzury. Umělec musí předstírat, že se jedná o nezávaznou hru, bláznivý nápad, rozmar. Přitom tyto obrazy nejsou výrazem bezbřehé imaginace, ale podřizují se pevným zákonitostem prostorové výstavby obrazu, dané tradičním vymezením temných hlubin, podsvětím Vergiliova saturnského mýtu předřímské kultury, jenž se střídá s vertikálně cítěnými otevřenými nebesy, jako variantami původního Platonova mýtu o Érovi, který v obrazech 20. století nahrazuje představa otevřené krajiny, s osvětlením na nízkém horizontu. Práce pojednává o díle Albrechta Dürera, jeho mědirytině Melancholie I (1514) a jeho tzv. Velkém snu. Uvádí tzv. boloňskou malířskou školu zprostředkovanou v díle Giuseppe Maria Mitelliho s jeho knihou předloh Alfabeto in sogno (1683). K bezbřehosti lidské...
Poslední obrazy
Šiklová, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent) ; Pomajzlová, Alena (oponent)
Disertační práce s titulem Poslední obrazy se zabývá otázkou posledních děl autorů na konci tvorby. Tato otázka představuje na poli českých dějin výtvarného umění komplexně dosud nezpracované téma. Poslední obrazy bývají mnohdy oproti předchozí tvorbě tak jiné, že v konkrétních případech mohou vyvolávat diskuzi: Máme je do tvorby plnoprávně započítávat, nebo raději v umělcově díle "vyzávorkovat" jako exces a příliš se jimi nezaobírat? Dosud se děje spíše ta druhá alternativa. V širokém spektru možného fokusu se práce zaměřuje na poslední díla moderní a současné historie umění. Vzhledem ke skutečnosti, že takováto skupina či kategorie děl v rámci českých dějin umění dosud nebyla uvažována, cílí na české autory. Vybraná ikonická světová poslední díla představuje pro srovnání na konci v rychlém přehledu. Vzhledem k tématu, souvisejícímu s odchodem člověka z tohoto světa, práce nastiňuje kulturně antropologická východiska a jejich symboliku, zamýšlí se nad ikonografií posledních obrazů. Nabízí možnosti kategorií, které se jeví jako diverzní, prostupující se a tedy spíše jako pomocné. Hlavní váha práce spočívá na vybraných případových studiích jednotlivých autorů. Na základě případových studií s naznačenou oporou analytické psychologie se poslední obrazy vyjevují jako průvodci odchodem člověka na konci...
Podoby malířské exprese v současném českém umění v kontextu českého a zahraničního umění
Ropková, Barbora ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent) ; Pospiszyl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zabývá tvorbou tří současných českých umělců - Josefa Bolfa, Jakuba Špaňhela a Lubomíra Typlta. Důvodem výběru byla skutečnost, že všichni tři umělci jsou zástupci téže generace, která na uměleckou scénu nastupuje na přelomu devadesátých let 20. století a počátku nového tisíciletí a jejich plátna lze shodně označit jako expresivní, ačkoliv jsou již při prvním pohledu patrné rozdíly v intervenci pocitové a rozumové složky, které se podílejí na procesu vzniku díla, ale i jeho obsahu. Současná expresivní malba je ovlivněna vývojem umění druhé poloviny 20. století, jež je založeno na neustálém poměřování expresivní subjektivity a její negace nebo vědomé aplikace a ironizace. Důležitou pomocí o uvažování odlišností v rámci exprese se mi stala klasifikace německého filozofa Martina Seela, který pracuje se třemi stupni expresivního výrazu - "elementárním", "zpracovaným" a "kalkulovaným", jež se v rámci každého jednotlivého díla mísí v odlišném poměru. Jeho dělení se mi stalo podkladem pro uvažování nad tím, že odlišnosti uměleckých stylů jako je expresionismus, abstraktní expresionismus či neoexpresionismus pramení v tom, že v každé etapě se proměňuje vzájemný podíl těchto tří výrazových stupňů, potažmo poměr subjektivní a racionální složky. Současnost, jež je charakterizovaná jako...
Magie lidového umění
Winter, Tomáš
Článek zkoumá prostřednictvím tří příkladů proměnu recepce a intepretace magických aspektů lidového umění.
Výtvarná kritika na stránkách časopisu Dílo (1903-1949)
Bytelová, Adéla ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Výtvarná kritika na stránkách časopisu Dílo (1903-1949) Abstrakt Bakalářská práce se zabývá texty výtvarné kritiky publikovanými v uměleckém měsíčníku Dílo, časopise vydávaném Jednotou umělců výtvarných mezi lety 1903-1949. V jednotlivých chronologicky řazených kapitolách jsou vybrané kritické texty analyzovány, porovnávány s texty konkurenčních uměleckých časopisů, zasazeny do kontextu dobových uměleckých sporů a doplněny o základní informace o redakci, recenzentech a programu časopisu. V závěru je nastíněn celkový obraz výtvarné kritiky v časopise Dílo, její orientace, proměny, vývoj, význam a vliv na umělecké dění první poloviny dvacátého století.
Kánon českého moderního umění
Ficková, Barbora ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá formováním kánonu českého moderního umění v průběhu 20. století na příkladu skupin Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní. Každý umělec se okamžitě po vytvoření uměleckého díla stává předmětem zájmu kunsthistoriků, kteří se ho snaží zařadit do neustále vytvářeného příběhu dějin umění. Konkrétní interpretace díla daného umělce je podmíněna mnoha okolnostmi a vždy odráží dobu, ve které daná interpretace vznikla. Promítají se do ní aktuálí poiticko-společenská situace, preferované umělecko-historické přístupy, dostupnost děl pro reprodukci, používaná terminologie ale i stereotypní představy zakořeněné ve společnosti. Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní jsou vybráni, protože jejich činnost je velmi úzce spjata s počátky českého moderního umění a činnost jejich členů tedy je v kunsthistorické literatuře často reflektována. Proměny politicko-společenské situace 20. století také umožňuje pojmenovat i další témata, která ovlivňují podobu českého moderního umění. Analýzou významných výstav pořádaných mezi lety 1935 - 1998 a přehledovou literaturou vydanou ve stejném období, představuje tato práce způsoby proměny kánonu věnovanému konkrétnímu období českého moderního umění v závislosti na době svého vzniku. Klíčová slova kánon moderního umění, kubismus, expresionismus,...
Sopky, výbuchy a láva v českém moderním umění
Bendová, E. ; Machalíková, Pavla ; Winter, Tomáš
Příspěvek se věnuje interpretaci zobrazení sopečné erupce v českém moderním umění 19. a první poloviny 20. století, a to zejména v kresbách a obrazech Josefa Führicha, Václava Mánesa a Jindřicha Štyrského.
Tři kapitoly společného dějepisu umění. Vzájemné vztahy Čechů a Jihoslovanů na poli výtvarného umění mezi lety 1861-1922
Borozan, Vjera ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent) ; Winter, Tomáš (oponent)
Ve své disertační práci se snažím poukázat na určité aspekty vzájemných vztahů, vlivů a vazeb, které spojovaly Čechy a Jihoslovany na poli výtvarného umění v období mezi lety 1861-1922. Zájem o tuto problematiku vycházel především z mých osobních zkušeností a znalostí člověka pohybujícího se v obou vybraných kulturních kontextech. Své bádání jsem zaměřila zejména na zkoumání role jednotlivců, již významně figurují v obou analyzovaných kulturních kontextech a zároveň je překračují. Práce se tak ve výsledku omezila na tři základní kapitoly, které sledují specifické vlivy a vztahy vybraných umělců, současně však reflektují charakter proměny dobového společenského diskurzu. V první kapitole této práce se zabývám několika českými umělci, kteří vytvářeli díla s jihoslovanskou tematikou v druhé polovině 19. století. Referenční rámec pro interpretaci těchto děl tvořil specifický orientalismus klíčící na úrodné půdě romantismu, podbarvený zároveň myšlenkami o slovanské vzájemnosti. Klíčovou figurou je v tomto kontextu především malíř Jaroslav Čermák. Následování jeho vzoru sehrálo významnou roli v procesu kodifikace obrazů s jihoslovanskou tematikou nejen v českém kulturním kontextu, ale i v jihoslovanském. Druhá kapitola je věnovaná chorvatskému umělci Vlahu Bukovacovi, který se na začátku své tvorby...
Sociální skupina Ho-Ho-Ko-Ko (1925-1927) v kontextu poválečných realismů v Německu, Francii a Itálii
Mazancová, Dagmar ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Bydžovská, Lenka (oponent) ; Winter, Tomáš (oponent)
Cílem práce je podrobné zmapování tvorby Sociální skupiny Ho-Ho-Ko-Ko a její zasazení do kontextu poválečných realismů v Německu, Francii a Itálii. Práce stručně vymezuje jejich stylové varianty - neoklasicismus, primitivismus, metafyzickou malbu, novou věcnost a magický realismus a charakterizuje hlavní představitele v jednotlivých evropských ohniscích. Tvorba Sociální skupiny Ho-Ho-Ko-Ko, která je stěžejním tématem, je ukázána na základě rekonstrukce katalogů výstav, průzkumu teoretického pozadí založeného na nově objevených archiváliích a dokumentech, zhodnocení známých i nově nalezených recenzí z dobových novin a časopisů. K detailnímu průzkumu specifičnosti skupiny jsou její díla rozčleněna do ikonografických kapitol, v nichž jsou porovnávána s projevy evropských realistických tendencí. Speciální pozornost je věnována programovým proklamacím a míře, v níž se je podařilo naplnit.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.