Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 96 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Limity europeizace v Turecku: Vliv ekonomiky a náboženství na změnu zahraniční politiky vůči EU
Blažek, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén europeizace třetích států a limity, které ji omezují. Práce je jednopřípadovou studií, která se zaměřuje na Turecko a europeizaci jeho zahraniční politiky. Jako metoda výzkumu byla zvolena Foreign Policy Analysis. Ta se v tomto textu soustředí na vnitřní změny v Turecku, které přišly s nástupem vlády AKP a vedly ke změně zahraniční politiky, ve které dostávaly vztahy s EU méně prostoru. Jako dva hlavní limity europeizace jsou uvedeny ekonomika a náboženství. Ekonomika byla jedním z motivů ke změně orientace zahraniční politiky, když Turecko začalo navazovat užší vztahy se státy Blízkého východu a Afriky. Turecko se snažilo vystupovat jako hegemon a mediátor v regionu, aby zajistilo bezpečnost pro své investice. AKP je proislámská politická strana a náboženství hraje určitou roli i v zahraniční politice. V Turecku od počátku vlády AKP probíhá omezování sekularizace země, která probíhala od vzniku republiky. Islám se stal neoficiálním, avšak důležitým faktorem směřování Turecké zahraniční politiky. Tyto faktory mají vliv na europeizaci Turecka, protože se EU stává méně prioritní oblastí a dochází tak k rozdělení kapacit zahraniční politiky. Odvrácení od EU navíc potvrzuje i poměrně ostrá rétorika tureckých politických představitelů. I přes to všechno ale zůstává...
Autorské právo v Evropské unii: vliv zájmových skupin při tvorbě směrnice o kolektivní správě práv
Slabyhoudek, Václav ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem zájmových skupin při tvorbě návrhu směrnice o kolektivní správě autorských práv. Těžištěm práce je období mezi roky 2004 až 2012, tedy prelegislativní fáze. Práce pohlíží na problematiku kolektivní správy perspektivou teorie racionální volby doplněnou institucionalismem racionální volby. Hlavní metodou práce je process tracing - testování teorie. Práce na základě této metody z dosavadního akademického výzkumu týkajícího se vlivu zájmových skupin v legislativním procesu v EU odvozuje dílčí hypotézy, jež jsou následně testovány empirickými důkazy. Analyzovány jsou především primární zdroje - dokumenty EU. K doplnění informací byly provedeny čtyři polo-strukturované rozhovory. Cílem práce je následně potvrdit/ vyvrátit hlavní hypotézu: Konkrétním zájmovým skupinám se během prelegislativní fáze podařilo ovlivnit znění návrhu směrnice o kolektivní správě autorských práv.
Faktory úspěchu britského zbrojního průmyslu v Saúdské Arábii v 80. a 90. letech 20. století
Falta, Matěj ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Bakalářská práce Faktory úspěchu britského zbrojního průmyslu v Saúdské Arábii v 80. a 90. letech 20. století se zabývá dvěma tranšemi obřího obchodu s vojenským materiálem známým jako Al-Yamamah, jehož memoranda o porozumění byla podepsána právě v 80. letech. Z hlediska metodologické koncepce by práce mohla být považována za případovou studii, která analyzuje zásadní kontrakty ve stanoveném časovém období. Rozdělena je do tří hlavních kapitol, z nichž každá reprezentuje jeden zkoumaný faktor. Práce se snaží odpovědět na to, zda stanovené hypotézy, tedy že faktory úspěchu byla důvěra, korupce a vyšší míra propojení soukromé a veřejné sféry, jsou správné. Text nejdříve popisuje vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi od první světové války do normalizace vztahů v roce 1963 po Suezské krizi a první větší zbrojní kontrakty v 60. a 70. letech. Zmiňuje situaci po Operaci Pouštní štít, kdy se probíhající kontrakty ocitly v ohrožení, a dotýká se také etické stránky v rámci vzájemných obchodů. Věnuje se zárodkům korupčních praktik a následně také korupci při samotném obchodu Al-Yamamah. Na závěr se pak věnuje míře propojení soukromé a veřejné sféry, roli premiérky Margaret Thatcherové, exportním organizacím DSO/DESO a krátce také diplomatické službě Jejího Veličenstva.
Democracy assistance policies of the US and the EU: different approaches and their causes
Hornát, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; van Hüllen, Vera (oponent) ; Fawn, Rick (oponent)
Spojené státy americké a instituce Evropské Unie jsou nejvýraznějšími aktéry na poli podpory demokracie ve třetích zemích. V posledních dvou dekádách vydali tito dva aktéři na podporu zrodu a konsolidace demokratických režimů desítky miliard dolarů. Jejich zájmy se tedy mohou zdát vzájemné - oba se snaží skrz finanční spolupráci pomoci vytvořit demokratické zřízení v cílových státech, aby se tyto pak staly součástí komunity demokracií a přispívaly ke stabilitě světového ekonomického a politického systému. Avšak pokud nahlédneme na přístupy a strategie, které USA a EU používají na podporu demokracie, zjistíme, že jsou často zcela rozdílné a v některých ohledech i protichůdné. Proč se přístupy obou aktérů liší, pokud chtějí dosáhnout identického cíle? Nebo jsou po bližším zkoumání cíle těchto aktéru poněkud odlišné? Problém nastává v tom, že demokracie jako taková je rozporný koncept, a tak je nutné se dotazovat: pokud šíříme demokracii, tak jaký její typ? Pokud financujeme rozvoj té či oné instituce, jaký model demokratického zřízení tím vznikne? Práce přejímá konstruktivistický pohled na tuto problematiku a demonstruje, jak odlišné demokratické identity obou aktérů vytváří různé pohledy na proces demokratické transformace a v důsledku i rozdílné přístupy k politice podpory demokracie. První část...
Analýza očekávání EU od dohody TTIP
Barták, Petr ; Bernkopfová, Michala (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Analýza očekávání EU od dohody TTIP je přehledovou analýzou. Tento text se zabývá čtyřmi hlavními oblastmi TTIP. Těmito oblastmi jsou strojírenství, automobilový průmysl, veřejné zakázky a zemědělství. Jsou zkoumána zejména očekávání Evropské unie, v menší míře České republiky a okrajově Spojených států amerických. Autor čerpal výhradně z oficiálních zdrojů státních institucí a z odborných prací. Veškeré odborné články a oficiální dokumenty byly vydány před 8. listopadem 2016, kdy došlo (vlivem amerických prezidentských voleb) k posunu v očekávání od dohody. Neoficiální a laické texty jako podklad pro výzkum použity nebyly. Analýza sleduje témata z několika hlavních perspektiv, kterými jsou sociální sféra, tarifní omezení, netarifní omezení, možné přínosy a kontroverzní témata. Navíc jsou zohledněny nároky na zdraví spotřebitele a je analyzována možná změna v regulacích. Text je prokládán tabulkami, na kterých jsou doložena číselná data.
Proč Izrael není v EU?
Houdek, Kryštof ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o potenciálním členství Izraele v EU. Hypotéza tvrdí, že Izrael i EU mají na izraelském členství zájem. Národní státy EU by však izraelskou žádost zablokovaly z vlastních ideologických zájmů. První část práce popisuje postoje izraelských politiků a veřejnosti ke vstupu do EU. Dále dokládá rozsáhlou hospodářskou, bezpečnostní i vědeckou spolupráci. Druhá část analogicky dokládá postoje evropských politiků. Poté popisuje strategický zájem EU na izraelském členství. Výzkumná otázka se ptá, proč není Izrael členem EU. Odpověď se dělí na dvě části. Jedna část analyzuje právní dokumenty EU, aby dokázala, že na legislativní úrovni nečelí izraelské členství žádným významným překážkám. Druhá část se pokouší dokázat, že na úrovni národních států existuje dostatečně silná opozice, která by takovou iniciativu kdykoli zablokovala. Práce kombinuje dva teoretické přístupy, liberalismus a neorealismus. Liberalismus argumentuje pro vzájemnou spolupráci. Neorealismus vysvětluje, proč taková spolupráce nemá šanci se naplnit. Výzkum užívá metody obsahové a diskurzivní analýzy prohlášení politiků a právních dokumentů EU, průzkumy veřejného mínění a kontextuální analýzu vývoje vzájemných vztahů.
Limitující faktory protiteroristických mechanismů Evropské unie
Pospíšil, Petr ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Východiskem práce jsou dva probíhající trendy: výskyt teroristických útoků v Evropské unii a vytváření protiteroristických institucí na úrovni Evropské unie. Oba trendy mají narůstající výskyt: teroristických útoků na území EU přibývá navzdory stale užší spolupráci na unijní úrovni v bezpečnostní a protiteroristické oblasti, která se projevuje vytvářením nových opatření a orgánů. Autor si proto klade otázku, jaké faktory brání lepšímu fungování unijních protiteroristických mechanismů. Analýze je podrobeno šest nejvýznamnějších institucí s výlučně či převážně protiteroristickým mandátem. Jednotlivé limity jejich fungování autor zařazuje do vlastní klasifikace, kterou vytvořil na základě obecné institucionální teorie, konkrétně teorie režimů. Pozornost je soustředěna především na modus operandi mezi protiteroristickými orgány EU a jejich protějšky na národní úrovni, v rámci jednotlivých členských států. U každé ze zkoumaných institucí tak vyhodnocuje následující kritéria. Zaprvé, přítomnost ustáleného jednání ve smyslu spolupráce orgánů členských zemí s unijními protiteroristickými institucemi. Zadruhé, subjektivní vnímání této spolupráce ze strany národních orgánů jako žádoucí a potřebné. Zatřetí, vymahatelnost této spolupráce ze strany unijních orgánů.
Německo-ruské vztahy na pozadí ukrajinské krize a rusko-gruzínské války
Ksiazkiewiczová, Pavla ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Pavla Ksiazkiewiczová Německo-ruské vztahy na pozadí ukrajinské krize a rusko- gruzínské války Abstrakt Diplomová práce zkoumá německou odpověď na ukrajinskou krizi v roce 2014 a na rusko-gruzínskou válku v roce 2008. Na jejich pozadí jsou ukázány německo-ruské vztahy a jejich postupné ochlazování v posledních letech. Hlavní otázkou je, proč se Spolková republika Německo rozhodla podpořit v roce 2014 evropské sankce uvalené na Ruskou federaci kvůli jejich přičinění při destabilizaci situace na Ukrajině a anexi Krymu, když v roce 2008 při rusko- gruzínské válce žádné podobné opatření neprosazovala? Mou hypotézou je, že se zahraniční politika SRN posunula od obchodních zájmů více k liberálním evropským hodnotám. Jako teoretický přístup jsem zvolila Foreign policy analysis, která se zabývá studiem managementu zahraničních vztahů a aktivit státu. Foreign policy analysis může být chápána jako kritika dominantního strukturalistického přístupu v mezinárodních vztazích, neboť tato teorie říká, že zahraniční politika je determinována domácí politikou, z čehož ve svojí práci vycházím. Německou odpověď na ukrajinskou krizi a rusko-gruzínskou válku pak konstruuji pomocí kvalitativní diskurzivní analýzy projevů významných činitelů, které jsem zvolila na základě toho, jak moc se podílejí na ovlivňování zahraniční politiky.
Vliv institucí na klimatickou politiku Velké Británie
Stanová, Natália ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá klimatickou politikou Velké Británie, a to zejména v kontextu politických institucí, které v Británii působí. Ačkoliv britská environmentální hnutí mají v Británii dlouhou tradici, britská klimatická politika má dlouhodobě spíše smíšené výsledky. Cílem práce, jenž vychází z nového institucionalismu, je odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem ovlivňuje britský většinově demokratický systém její klimatickou politiku. Práce se nesoustředí na roli většinového volebního systému, poněvadž zde je souvislost jasně patrná, nýbrž na další dva aspekty většinově demokratických systémů, kterými jsou střídání dvou hlavních stran ve vládě a pluralistický systém zájmových skupin. Práce dochází k závěru, že ačkoliv britská klimatická politika prošla v uplynulých dvaceti letech značnou proměnou, uvedené prvky většinové demokracie působí jako prvek omezující její efektivnost. Dalším, neméně důležitým prvkem, se ukazuje být vůle hlavních politických stran, která je dlouhodobě spíše slabá v oblasti klimatické politiky.
Rozhodování o české účasti na vojenských misích a operacích Evropské unie
Vondřich, Marek ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá důvody, které vedou české politiky k rozhodnutí o vyslání ozbrojených sil České republiky do vojenských misí a operací Evropské unie. ČR se v průběhu zkoumaných let 2003-2016 zúčastnila šesti z celkových dvanácti unijních vojenských misí a operací. V průběhu těchto let se podpora zmíněným misím a operacím na české politické scéně několikrát změnila, zvláště pak v závislosti na pozici dané strany ve vládě či v opozici. Práce k výzkumu využívá obsahové analýzy rozprav, které proběhly k návrhům působení českých ozbrojených sil na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mezi lety zkoumanými roky. Jednotlivé příspěvky do těchto rozprav jsou rozřazovány do jedné ze tří kategorií: Bezpečnost, Výhodnost či Vhodnost. Hlavním předpokladem této práce je, že nejvíce příspěvků ze sledovaných rozprav spadá do kategorie Vhodnosti, a to zejména kvůli důležitosti spojeneckých závazků pro Českou republiku. Druhým předpokladem předkládané práce je narůstající počet argumentů, řadících se do kategorie Bezpečnosti, což je způsobeno zhoršující se bezpečnostní situací v Evropské unii a v České republice.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 96 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.