|
|
Role nových médií v muzejní prezentaci
Wančová, Nina ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Frank, Jiří (oponent) ; Grulich, Petr (oponent)
Muzea jsou tradiční kulturní instituce, jejichž různorodá činnost vychází ze sbí- rek. Společensko-technologické změny, ke kterým došlo od začátku 20. století, zpochybnily dosavadní tradiční přístupy a v muzeích se do popředí dostala nová témata včetně modernizace. Tato disertační práce zkoumá možnosti, jak využít technologie a myšlenky nových médií jako výchozí bod pro komplexní moderni- zaci muzeí, přičemž je kladen důraz na smysluplné využití technologií a vyvá- ženost obsahu. Byly identifikovány 3 hlavní oblasti, kde nová média v muzeích najdeme - 1. muzejní prezentace, 2. práce s návštěvníkem, 3. komunikace s návštěvníkem online a PR. Kvantitativní výzkum prostřednictvím dotazníků se zaměřil na zjištění stavu využívání nových médií v českých muzeích. Vzhledem k dynamickému vývoji ve zkoumané oblasti bylo šetření realizováno longitudi- nálně ve dvou časových sondách v roce 2015 a 2020. Tím vznikl komplexnější obraz problematiky, který zachycuje změny. Respondenty výzkumu jsou pracov- níci 358 muzejních institucí. V oblasti muzejní prezentace došlo za 5 let k výraz- nému nárůstu využívání novomediálních forem obsahu, ale online výstavní pro- jekty netvoří ani polovina muzeí. V oblasti práce s návštěvníkem téměř všechna muzea nabízí doprovodné programy a přes 80 % z nich také hry. Snižuje se...
|
|
|
Možnosti prezentace a interpretace kulturního dědictví v digitálním prostředí
Motl, Jakub ; Pýcha, Čeněk (vedoucí práce) ; Wančová, Nina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá transformací konceptu kulturního dědictví v digitálním prostředí, a to na straně prezentující instituce i na straně návštěvníka a zmapováním zkušeností s poznáváním kulturního dědictví v digitálním prostředí. V teoretické části jsou definovány základní pojmy vztahující se k zaměření bakalářské práce a uvádí čtenáře do její problematiky. Dále je představena legislativa, která se vztahuje k prezentaci a interpretaci kulturního dědictví, a čtyři vybrané projekty prezentující předměty kulturního dědictví v digitálním prostředí. Ty jsou mezi sebou porovnány a hodnoceny na základě vlastností, díky nimž je následně doporučena nejvhodnější platforma. Tato část také představuje významná teoretická díla autorů týkající se tématu práce. Praktickou část tvoří případová studie Polabského muzea v Poděbradech. Studie zhodnocuje současný stav muzea, jeho sbírek a proces digitalizace a digitální prezentace instituce. Výzkum je založen na kvalitativních polostrukturovaných rozhovorech s pracovníky muzea a potenciálními návštěvníky "digitálního muzea". Získaná data jsou zpracována metodou SWOT analýzy, která identifikuje silné a slabé stránky muzea, stejně jako jeho příležitosti a možné hrozby. Z této analýzy následně vyplývá řada doporučení. Autor se zamýšlí nad dalším možným vývojem...
|
|
|
Digitální kompetence českých muzejních pracovníků v oblasti správy sbírek
Pilnáčková, Alena ; Wančová, Nina (vedoucí práce) ; Jarolímková, Adéla (oponent)
Digitální technologie způsobily revoluci v muzejní oblasti, protože otevřely muzeím nové možnosti, jak zaujmout širokou veřejnost a muzejním pracovníkům přináší nové způsoby, jak naplňovat své pracovní poslání v muzeích. Systémy správy sbírek muzeím usnadnily evidenci sbírek a zpřístupnily je badatelům, a i širší veřejnosti. V dnešní době se od muzejních pracovníků očekává mít patřičné digitální kompetence, díky kterým plní běžné pracovní povinnosti, interagují s veřejností, provádějí vědeckou či jinou specializovanou práci. Pandemie COVID-19 urychlila digitální transformaci v muzejnictví a kulturním dědictví a přinesla nové strategie v oblasti digitalizace, komunikace s veřejností a zpřístupňování sbírek. Diplomová práce analyzuje digitální kompetence muzejních pracovníků v českých institucích a zjišťuje, zda a jak je rozvoj těchto dovedností systematicky rozvíjen v rámci zaměstnání. Práce zjistila, že muzejníci využívají ICT denně, nejvíce počítač a telefon, a považují technologie za přínosné. Největší jistotu a kompetence projevují v běžné kancelářské práci, práci s informacemi a v bezpečnosti. Zájem o rozvoj je u muzejních pracovníků největší v oblasti virtuálních výstav a při používání kreativních nástrojů, jako je např. práce s grafikou. Svoji roli sehrává organizační struktura muzeí a...
|
|
|
Zjištění uživatelských potřeb návštěvníků muzejních webů se zaměřením na rodiny s dětmi
Stará, Tereza ; Wančová, Nina (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na uživatelské potřeby rodin s dětmi v prostředí muzejních webových stránek. Bakalářská práce mapuje uživatelské potřeby rodin s dětmi a analyzuje webové rozhraní instituce Centra stavitelského dědictví Plasy. Teoretická část se zaměřila na roli webových stránek pro muzejní instituce a tato zjištění propojila s chováním rodin s dětmi v muzeích. Praktická část práce je tvořena kvalitativním průzkumem formou rozhovorů s deseti představiteli rodičů a dětí a jejich analýzou. Otázky se zaměřily jak na okolnosti návštěv, způsob rozhodování rodin i reflexi webů. Z výzkumu vyplývá, čím jsou rodiny s dětmi specifickou cílovou skupinou navštěvující muzea a jaké mají specifické potřeby, přičemž je důležité, že fyzickou návštěvu nelze oddělit od jejich uživatelských potřeb na webových stránkách instituce. Tyto uživatelské potřeby by měly být reflektovány i na webu příslušných organizací, k čemuž v dnešní době dochází stále častěji. Ačkoli se na rodiny s dětmi zaměřuje stále více muzeí, práce vymezuje i prostor pro zlepšení, a to jak obecně, tak i souborem konkrétních doporučení pro web Centra stavitelského dědictví Plasy.
|
|
|
Práce s textem v muzejních expozicích
Fournial, Monika ; Wančová, Nina (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá psaným textem v muzejních expozicích. Ačkoli jsou texty v muzeu běžnou součástí expozic, nemáme v České republice k dispozici příliš odborných materiálů nebo návštěvnických studií, které by se prací s muzejním textem věnovaly do větší hloubky. V bakalářské práci je popsána proměna využívání textu jako komunikačního nástroje mezi muzeem a návštěvníkem od 2. pol. 20. století a jeho současné využívání v různých formách expozic. Jsou v ní shrnuty poznatky a přístupy pro práci s obsahem, na základě hierarchického a funkčního členění muzejního textu a s formou, která se týká vizuální prezentace muzejního textu. Cílem bylo zhodnotit vztah mezi obsahovým zpracováním a následnou vizuální prezentací informací a posoudit jejich vliv a přínos pro návštěvníka. Metodologicky výzkumná část kombinuje obsahovou analýzu textů dvou úvodních informačních panelů a online dotazníkového šetření. Výsledky výzkumu potvrdily, že délka a srozumitelnost textu jsou zásadní faktory, které ovlivňují motivaci návštěvníků, zda a v jaké míře texty v muzeu číst. V závěru jsou potvrzeny předpoklady z dosud zjištěných výzkumů a formulována doporučení pro práci s textem, které mohou pozitivně ovlivnit zvýšení obsahové přitažlivosti, čtivosti a srozumitelnosti muzejních textů pro návštěvníky, a tím zlepšit celkový...
|
|
|
Nucená uzavření pražských muzeí a galerií v roce 2020. Důsledky nucených uzavření v roce 2020 pro pražská muzea, galerie a jejich adaptace v online světě
Peřina, Milan ; Jareš, Jakub (vedoucí práce) ; Wančová, Nina (oponent)
V březnu 2020 zasáhla Českou republiku pandemie covidu-19. Následovaly tři vlny nucených uzavření, které omezily činnost muzeí a galerií a znemožnily veřejnosti jejich návštěvu. Muzejní prezentace se proto přesunula do online oblasti, kde se instituce snažily zaujmout své online návštěvníky virtuálními prohlídkami, videi, komunikací na sociálních sítích a dalšími projekty. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaké důsledky měla nucená uzavření v roce 2020 na pražská muzea a galerie a jak se tyto instituce zvládly adaptovat v online světě. K tomuto účelu jsem zvolil metody dotazníkového šetření a rozhovoru. Celkem jsem oslovil 64 pražských muzeí a galerií, od nichž jsem získal 32 odpovědí. Výsledky ukazují na dalekosáhlé problémy, které nucená uzavření pro tyto instituce znamenaly. I po znovuotevření se návštěvnická čísla nevrátila do stavu před vypuknutím pandemie covidu-19. Přesto nehrozí v blízké budoucnosti žádnému z respondentů zánik. Optimističtěji dopadla adaptace pražských muzeí a galerií v online světě. Instituce dokázaly vytvořit celou škálu zajímavých online projektů, které zaujaly pozornost jejich návštěvníků. Problémem internetových aktivit se stalo jejich vyhodnocení, pro které instituce nemají potřebné zkušenosti ani srovnání s jinými subjekty. Ačkoliv se muzea a galerie zvládla...
|
|
|
Instagramová estetika a turismus: vzájemné ovlivňování
Šimůnková, Petra ; Šisler, Vít (vedoucí práce) ; Wančová, Nina (oponent)
konkrétní turistické destinace a způsoby, těmito dopady vypořádávají. Do analýzy je zahrnuto celkem pět celého světa a výsledkem je kromě popisu jejich přístupu a způsobu nahlížení na instagramizaci také kategorizace jejích dopadů. Práce zároveň zasazuje vztah mezi Instagramem, jeho estetikou a turismem do širšího teoretického rámce, a představuje tak jejich Klíčová slova: tourismus, instagramoví influenceři.
|
|
| |
|
|
Analýza návštěvnosti a uživatelského chování v prostředí webového portálu
Hecová, Jana ; Novotná, Jitka (vedoucí práce) ; Wančová, Nina (oponent)
Analýza dat webové stránky je jednou z možností, jak získat informace o tom, co by měla stránka vylepšit nebo naopak zachovat. Bakalářská práce se zaměřuje na počet vstupů, návštěvy, uživatele a další aspekty informačního chování na určité webové stránce. Analýza pomůže prostřednictvím získaných dat konkrétní webové stránce k vyšší návštěvnosti či viditelnosti. Praktická část je realizována pomocí nástroje Google Analytics a získaná data prostřednictvím nástroje jsou následně segmentována dle charakteru. Výstup zpracovaných dat v tabulkách je vysvětlen pomocí doprovodného textu a grafů. Získaná a zpracovaná data reflektují stav konkrétního analyzovaného webu Marbes.cz, který je pro praktickou část práce vybrán. Klíčová slova: webová analýza, návštěvnost webové stránky, vstupy, informační chování, uživatelské chování, uživatelské prostředí, analýza dat, data, analýza, segmentace dat.
|
|
|
Analýza interaktivních prvků ve virtuálních výstavách z pohledu uživatele
Doušová, Anna ; Wančová, Nina (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na virtuální výstavy, které mají podobu ucelených webových prezentací s interaktivními prvky. Cílem bakalářské práce je analyzovat způsob interakce a možnosti zapojení uživatele do virtuální výstavy. Podkladem pro samotné jádro práce, jež jsou virtuální výstavy a interaktivita, je zmapování webové prezentace muzeí a seznámení se se základními přístupy a formami. Praktická část práce byla realizována prostřednictvím obsahové a formální analýzy dvou vybraných virtuálních výstav a dotazníků. Pro analýzu a testování byly vybrány dvě virtuální výstavy. Česká Zapomenutá válka a zahraniční Where is Poland. Obě výstavy zapojují online návštěvníka do obsahu výstavy odlišným způsobem. Testování proběhlo mezi českými a zahraničními respondenty pro diverzitu výsledných dat. Na konci sběru dat byla vyhodnocena data od 79 respondentů. Z výzkumu je patrné že v případě vybraných virtuálních výstav mohou interaktivní prvky dynamicky oživit téma a zapojit návštěvníka do děje, ale zaleží i na dalších faktorech jako je téma, styl výpravy, design a obsahové rozložení výstavy. Klíčová slova: virtuální výstavy, uživatel, interakce, nová media, vzdělávací online muzea
|
host ::
RSS.