Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 60 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Absurdní konsekvence: Beckett a Berkeley
Adar, Einat ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent) ; Feldman, Matthew (oponent)
1 Abstrakt Samuel Beckett je dobře znám jako filosoficky orientovaný autor. Ve své tvorbě čerpá z řady filosofických děl, s jejichž pomocí vytváří znepokojivé obrazy a spletité texty, v nichž moderní myslitelé často spatřují vyjádření svých vlastních otázek a pochybností dotýkajících se samotných základu západního myšlení. Sám Beckett se však často zaměřuje na filosofy tvořící v sedmnáctém a osmnáctém století. Disertační práce zkoumá způsob, jímž Beckett dává nový význam názorům a metaforám významného filosofa, George Berkeleyho, a přetváří ranně novověké teorie v umělecká díla, která dodnes fascinují bezpočet diváků a myslitelů. Zkoumání Beckettových filosofických zdrojů hrálo významnou roli již v prvních kritických reflexích jeho díla. Mezi nejvýznamnější rané kritické studie patří práce Ruby Cohnové: "Philosophical Fragments in the Works of Samuel Beckett" (1964);1 Johna Fletchera: "Beckett and the Philosophers" (1965);2 či Edouarda Morot-Sira, "Samuel Beckett and Cartesian Emblems" (1976).3 Společným rysem těchto esejí, ale i ostatních kritických prací z daného období, je identifikace Beckettova myšlení s karteziánskou pozicí. Zvyšující se počet dostupných archivních materiálů - dopisů, poznámek či knih nalezených po Beckettově smrti nalezeny v jeho knihovně - přispěl významnou měrou k potvrzení faktu,...
Abjection in Selected Plays by Sarah Kane, Caryl Churchill, and Tim Crouch
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Práce Tato diplomová práce se zabývá šesti divadelními hrami tří současných britských dramatiků: Crave (1997) a 4.48 Psychosis (1999) Sarah Kane, The Skriker (1994) a Far Away (2000) Caryl Churchill, a ENGLAND (2007) a The Author (2009) od Tima Crouche, a to skrze esej o abjekci Julie Kristevy zvané v anglickém překladu Powers of Horror (1982). Kristeva vnímá abjekci jako to, co nějakým způsobem připomíná subject či objekt, ale není ani to, ani ono, či již není součástí subjektu. Konfrontace s abjektem je nepříjemná, protože subject je jím ohrožen. Obsahuje totiž vše, co ze života běžně vyjímáme, a co nepatří do symbolického řádu - mrtvoly a exkrementy. Tělo matky se taktéž musí zapudit jako abject, aby si dítě uvědomilo své vlastní hranice a tělesnou integritu. Kristeva píše, že abjekt si nachází cestu zpět do symbolického řádu skrze literature a analyzuje některé spisovatele jako autory literatury abjektu. V divadle, stejně jako v umění, se abjekce často používá jako teoretický rámec, ačkoliv ji mnoho kritiků vnímá jako něco, co nemůže být uchopeno, protože se brání popisu a slovnímu uchopení. Základem této analýzy jsou způsoby, jakým abjekt narušuje jazyk a řád, který se postavy snaží udržet, ačkoli jsou samy spíše neurčitými textovými identitami nežli tradičními, naturalistickými lidmi...
Absurdity and Crisis of Identity in Heller's Catch-22
Beták, Kryštof ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
1 Tématem této bakalářské práce je otázka absurdity a identity v Hlavě XXII, románu amerického autora Josepha Hellera z roku 1961. Děj této knihy se odehrává ke konci druhé světové války na malém italském ostrově Pianosa a vypráví příběh skupiny amerických vojáků vedené plukovníkem Cathcartem, který nikdy nedovolí žádnému z nich vrátit se domů poté, co dokončili určitý počet misí, což je v jiných oddílech vojákům dovoleno. Místo toho Cathcart vždy navýší požadovaný počet misí, takže všichni jeho muži musí pokračovat v bojích a nikdo se nedokáže dostat z války domů. Plukovník Cathcart a ostatní velící důstojníci vytvářejí absurdní svět, kterému ostatní obyčejní vojáci musí čelit, aby zůstali naživu. Hlavním cílem této práce je analyzovat absurditu světa, ve kterém se román odehrává, a v závislosti na tom popsat krizi identity, kterou zažívají vojáci ve své snaze zůstat naživu i přesto, že jak jejich nepřátelé, tak jejich nadřízení jsou proti nim. Na základě této analýzy bude v závěru vyřčena hypotéza, do jaké míry se Heller inspiroval existencialismem a filosofií absurdity. Bakalářská práce je rozdělena na dvě základní části, na část teoretickou a část praktickou. Hlavním cílem teoretické části je definovat absurditu a identitu, dva základní pojmy práce. Protože vysvětlit tyto pojmy není snadné, práce...
The Organs of Perception and Expression in Samuel Beckett's Dramatic Works
Parin, Giulia ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na tři divadelní hry, jejichž autorem je Samuel Beckett: Hru, Ne já a Footfalls. Ústředním tématem těchto děl je tělesnost a toto téma je rovněž spojnicí se známým a významným předmětem studia a zdrojem inspirace tohoto dramatika, s Božskou komedíí Dante Alighieriho. Vliv Dantových popisů těla, zvláště v kantice Peklo, jsou patrné v Beckettových dílech kvůli způsobu, kterým zachází s částmi těla smyslového vnímání a vyjadřování jak v textové, tak v divadelní rovině. V těchto třech hrách jsou středem narativu textu činnosti úst, očí, uší (a méně významněji nosu), zatímco smyslové aspekty odvozené z jejich přítomnosti na jevišti určují druh probíhající komunikace mezi herci a diváky. Autor vytváří metadivadelní jazyk vyrůstající z nestálosti a pochybnosti inscenováním znehybnělých, sevřených a sotva viditelných postav, které se snaží najít smysl svých existenciálních i fyzických situací. Po úvodní kapitole, se kapitola druhá zaměřuje na jazykovou rovinu části Danteho Pekla a tematizaci tělesnosti, rovněž uvádí spojitosti mezi tímto básnickým dílem a Becketovými dramaty. Třetí kapitola porovnává postavy a nezřejmý příběh Hry s postavami a atmosférou popisovanou Dantem v kruhu Hříchu nestřídmosti. Čtvrtá kapitola umožňuje čtení hry Ne já v kontextu dvou epizod...
Between Art and Politics: Disunity of Black Drama during the Harlem Renaissance
Polák, Ondřej ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
vi Abstrakt Cílem této práce je prokázat a zmapovat rozkol nově vzniklého afroamerického divadla během Harlemské renesance. Rozkol, který jej dělil na politické hry, využívané jako nástroj povzbuzení a zburcování Afroameričanů, a "lidové hry", které se soustředili na umělecké vyjádření, bez přímého spojení s protestem nebo politickou agendou. Tento rozkol, ztělesněný W.E.B. Du Boisem a Alainem Lockem, určoval směr černošského divadla mezi léty 1916 a 1937, a tato práce jej ukazuje jak z hlediska teoretického, tak z hlediska praktického - tedy jak z pohledu jeho hlavních myslitelů, tak přímo na jednotlivých hrách. Nejprve je v práci popsán úhel pohledu W.E.B. Du Boise, který stál za ideou "propagandistických" her, a poté pohled Alaina Locka, který se chtěl oprostit od přímočaré politické agendy a namísto ní chtěl upevnit postavení Afroameričanů kvalitou uměleckého vyjádření. Oba tyto směry si našli své podpůrce v řadách spisovatelů, což vedlo k oné rozpolcenosti. Oba směry jsou popsány odděleně, vždy spolu s hrami, které se inspirují danou ideologií. Přesněji řečeno jde o Rachel, For Unborn Children a Don't You Want To Be Free? z řad Protestního divadla a The Broken Banjo, Plumes a Balo z řad divadla Uměleckého. V práci jsou zanalyzována témata, postavy, místa a symbolika vybraných her, a je v ní popsáno,...
Monologue Plays in Contemporary British and Irish Theatre
Pavelková, Hana ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent) ; Monks, Aoife (oponent)
Tato práce se zabývá velmi rozšířeným trendem v současném britském a irském divadle - monologickými hrami. Jedním z důvodů vysoké obliby této úsporné dramatické formy je skutečnost, že monolog již svou podstatou představuje značnou výzvu pro všechny zúčastněné - dramatiky, herce, ale hlavně pro diváky. Hry využívající různé varianty monologu jsou dnes ve Velké Británii a Irsku tak rozšířené, že jen málo teatrologů se odvážilo tímto fenoménem systematicky zabývat. Největším problémem je otázka výběru vhodné metody, kterou by současný boom monologických her mohl být efektivně uchopen. Vzhledem k zásadní roli, kterou v monologických hrách hraje publikum, jež je v monolozích jediným partnerem pro osamělé protagonisty stojící na jevišti, se tato práce zaměřuje na to, jak jednotlivé varianty využití monologu zapojují diváky do hry. Pomocí systematického rámce, který vychází z jednotlivých typů nejčastějšího využití monologu, tato práce zkoumá, jaký mají jednotlivé strategie použité britskými a irskými dramatiky vliv na aktivní komunikaci s diváky. Prvním typem her, jimiž se zabývá tato práce, jsou monologického hry, v nichž jeden herec či herečka představují jednu postavu. Druhým typem jsou hry, ve kterých herec či herečka hraje více postav. Dále se pak práce věnuje velmi nezvyklým hrám, které používají...
Fin-de-siècle Elements in Flann O'Brien's Novel The Third Policeman
Brymová, Petra ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Práce se zabývá podobnostmi mezi románem Flanna O'Briena Třetí strážník a literaturou fin de siècle, přesněji dekadentní literaturou a literaturou rané avantgardy. Fakt, že kromě metafikce se O'Brienův román nezabývá estetikou (ani co do formy, ani co do tématu) nijak neruší přítomnost fin-de-siècle prvků nebo strategií v něm; prvky se pouze mění a přizpůsobují se tak novému prostředí. Mnoho z nich vyznívá ironicky, jiné aktivně přispívají k metafiktivnímu vyznění románu. První kapitola vysvětluje podobnosti mezi Třetím strážníkem a fin-de-siècle literaturou obecně. Soustředí se převážně na dekadentní literaturu a její ústřední téma "nepřirozenost." Nepřirozenost se objevuje v různorodých podobách - vynalézavost, umělost i přetvářka. Nepřirozenost se nachází i v postavách samotných a dokonce (v souladu s metafikcí románu) i v podobě O'Brienova pekelného světa, kde se vypravěč ocitne. Objevování a pociťování různých forem nepřirozenosti jde ruku v ruce se smyslovými vjemy a na to také kapitola odkazuje - Třetí strážník pozoruhodně reflektuje popisy smyslových prožitků známé z fin-de-siècle literatury. Společensky vnímaná nepřirozenost se promítá také do fin-de-siècle motivů zženštilosti a sexuální nekonvenčnosti - oba druhy se objevují v O'Brienově románu a dostávají specificky absurdní ráz. Druhá...
The Depiction of Inner Consciousness in the Short Stories by Katherine Mansfield
Bambušková, Tereza ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Cílem této práce je analyzovat prostředky, kterými Katherine Mansfieldová zobrazuje myšlenkové pochody své hlavní postavy s použitím Freudovy teorie o egu a superegu. Konflikt mezi jedincem a společností je v této práci nahlížen jako rozpor mezi egem čili nezávislým vědomím jedince, které reaguje na vnější okolnosti a superegem ve smyslu zakořeněných vlivů rodiny a společenské třídy do které jedinec náleží. Chování a myšlenky hlavní postavy v povídce jsou rozpolcené mezi jednáním a myšlením vštěpovaným společností a okamžiky jasného vnímání, které jsou v této práci považovány za projev ega. Způsoby zobrazení ega a superega jsou analyzovány jak na úrovni jazyka a naratologie, tak na úrovni témat a událostí v samotných povídkách. Dále se práce zabývá rolí autorky a otázkou, zda a jakým způsobem se autorka projevuje ve svých povídkách a popřípadě ovlivňuje čtenáře. Dalším důležitým prvkem použitým k zobrazení myšlenkových pochodů postav jsou symboly (například aloe v "Předehře" ("Prelude"), hruška v "Blahu" ("Bliss"), kožešina ve "Slečně Brillové" ("Miss Brill") moucha v "Mouše" ("The Fly"), klobouk v "Zahradní slavnosti" ("The Garden Party") atd.). Pokusím se prokázat, že autorka je používá na jedné straně k tomu, aby upozornila čtenáře na jemné nuance hlavního konfliktu, kterých si postava...
Saying Seen Again: Audio-Visual Aspects of Samuel Beckett's Company, Ill Seen Ill Said, and Worstward Ho
Kiryushina, Galina ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Prvotním záměrem této práce je prozkoumat, jakými způsoby do sebe pozdní próza Samuela Becketta přijímá prvky přejaté z médií rádia a filmu, které jsou pro tato média určující. Rozbor textů tvořících Beckettovu románovou trilogii Nohow On je založen na zkoumání dvou způsobů vnímáni, tedy sluchového a zrakového, a uskutečněn pomocí vykladového čtení Company, Ill Seen Ill Said a Worstward Ho v kontextu teorie a praxe médií a filmu. Hlavním předpokladem je, že formální přechody mezi tištěnými a netištěnými médii v Beckettově díle jsou podmíněny autorovým zájmem o rádio, televizi a kinematografii a jeho teoretickou a praktickou obeznámeností s jejich specifiky. Textový rozbor je tak doplněn o biografický a bibliografický rámec a Beckettova znalost vysílacích médií a kinematografie je kladena do souvislosti s progresivní "technologizací" jeho psaní během 80. let. Práce podává obrys počátků a transformací motivu hlasu coby jednoho z hlavních předmětů Beckettova zájmu a v jeho textech zkoumá výpůjčky, ať už praktické či teoretické, z oblasti kinematografie, aby tak osvětlila jejich simulaci pocitového vnímání. Jednotlivé oddíly vycházejí z rané teorie rádia Rudolfa Arnheima, z podrobného rozboru principů sovětské filmové montáže 20. let, jakož i z dalších čistě filmových postupů a...
Spirituality in the drama of Tom Murphy
Šmídlová, Eliška ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Diplomová práce "Duchovní rozměr dramatu Toma Murphyho" zkoumá tři hry dramatikova zralého období 70. a 80. let, ve kterých se autor zabývá otázkou Boha v současném světě. Hlavním cílem práce je odhalit, jak se Murphy dramaticky vypořádává s křesťanskou tradicí na příkladech duchovních cest jeho hrdinů. Základním tvrzením této práce je, že tyto cesty vedou mimo organizované náboženství a že na jejich konci se ono duchovno či božstvo projeví v člověku samém. The Sanctuary Lamp, The Gigli Concert a Bailegangaire jsou hry, které hluboce prostupuje otázka víry. Každé z nich je v této páci věnována jedna kapitola, ve které je porováváno, jakým způsobem Murphy dramatizuje běžnou lidskou touhu po víře jeho postav, která je ovšem v konfliktu s jejich nutkáním vzdorovat Bohu. Tato práce také analyzuje, jak Murphy zachází s náboženskou symbolikou a jazykem v jednotlivých hrách, obzvláště s podvojnými motivy, kterých autor hojně užívá, stejně jako metody zvratu, kterou Murphy často převrací ustálené významy a interpretace některých klíčových konceptů charakterizujících západní civilizaci, jako například definice Boha či člověka a jeho hranic. Tato práce ukazuje, že Murphyho "divadlo víry" a "divadlo možného" vychází z člověka samého a že ony cesty za sebenaplěním a sebepoznáním jsou v podstatě výsledkem...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 60 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.