Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Heat conduction in interstellar bubbles
Kománek, David ; Wünsch, Richard (vedoucí práce) ; Ehlerová, Soňa (oponent)
Představujeme sub grid model Hector, semi-analytický kód, zahrnující chlazení vy- zařovaním a vedení tepla, schopný najít 1D stacionární řešení v okolí kontaktních diskon- tinuit. Hector používáme ke korekci nerozlišených kontaktních diskontinuit ve Flash simulacích mezihvězdných bublin poháněných hvězdným větrem. Simulace s nízkým roz- lišením podhodnocují ∼ 2 − 3× hmotnost horkého (T > 3.5 × 105 K) plynu v bublinách. Hector reprodukuje při nižších rozlišeních výsledky simulací s vysokým rozlišením. Si- mulace jsou ve shodě se semi-analytickým řešením podle Weaver et al. [1977]. Na rozdíl od řešení Weaver et al. [1977] je Hector mnohem obecnější a lze jej použít v široké škále 1D nebo 3D simulací. 1
Supernova driven super star cluster wind
Jeřábková, Tereza ; Wünsch, Richard (vedoucí práce) ; Walch-Gassner, Stefanie (oponent)
Tato práce se věnuje studiu interakcí hmoty vzniklé při explozích supernov v prostředí mladých hmotných hvězdokup. Předchozí studije ukazují, že větry hmotných hvězd se ter- malizují vzájemnými interakcemi a vyplní tak hvězdokupu horkým a hustým plynem, který vede ke vzniku silného, tlakem hnaného, větru z hvězdokupy. Supernovy jsou diskrétní a velmi energetické jevz, které jsou velmi rozdílné od spojitých hvězdných větrů. Proto vzniká otázka za jakých okolností a zdali vůbec, mohou interakce hmoty vyvržené super- novami vést ke vzniku větru z hvězdokupy. Numerickými simulacemi explozí supernov v hydrodynamickém programu FLASH ukazujeme, že konvergece interakcí vyvržené hmoty ze supernov je kontrolována jedním parametrem ΠSN . Parametr ΠSN určuje střední počet obálek supernov, které vzájemně interagují a to tak, že porovnává frekvenci explozí super- nov s časem, který obálka supernovy potřebuje pro opuštění hvězdokupy. Pokud je ΠSN > 1 interakce obálek supernov vedou ke vzniku větru hvězdokupy. Tato analýza nám umožňuje použitím 1D semi-analytického kódu WINDCALC studo- vat vliv chlazení plynu pod vlivem přítomnosti prachu a určit za jakých podmínek je možné zachytit hmotu vyvrženou explozí supernov uvnitř...
Propagating star formation
Dinnbier, František ; Wünsch, Richard (vedoucí práce) ; Brož, Miroslav (oponent) ; Naab, Thorsten (oponent)
Hmotné hvězdy představují silné zdroje energie mající podstatný vliv na stav mezihvězdné látky v jejich blízkosti, kterou mnohdy shrnou do husté a chladné obálky. Pokud tato obálka fragmentuje a vytvoří hvězdy, které jsou dostatečně hmotné k tomu aby sami vytvořily další obálky, může docházet k postupnému šíření tvorby hvězd. V této práci studujeme, na základě trojrozměrných hydrody- namických simulací, fragmentaci těchto obálek za účelem odhadu hmotnosti frag- mentů, na které se tyto obálky rozpadají. Malou část povrchu obálky aproximu- jeme rovinnou vrstvou. K výpočtu gravitačního potenciálu v této konfiguraci jsme vyvinuli vlastní numerickou metodu. Hlavní výsledky jsou následující. Za prvé, pomocí numerických modelů testujeme prostor parametrů platnosti několika růz- ných analytických odhadů pro fragmentaci vrstev, a diskutujeme fyzikální příčinu omezené platnosti některých odhadů. Za druhé, u vrstev ohraničených externím prostředím s vysokým tlakem pozorujeme kvalitativně jiný způsob fragmentace, kolaps řízený sléváním. Zatímco vrstvy ohraničené prostředím s nízkým tlakem tvoří odpočátku kolabující fragmenty, vrstvy ohraničené prostředím s vysokým tlakem se nejprve rozpadnou v gravitačně stabilní fragmenty, které se postupně slévají. Za třetí, vyšetřujeme zda se vrstvy během kolapsu samo-organisují a...
Hydrodynamické a N-částicové simulace srážek asteroidů
Ševeček, Pavel ; Brož, Miroslav (vedoucí práce) ; Wünsch, Richard (oponent)
V práci studujeme rozpady asteroidů, tzn. fragmentaci terče při impaktu, následnou gravitační reakumulaci fragmentů a vznik malých asteroidálních ro- din. Zaměřili jsme se na mateřská tělesa o průměru Dpb = 10 km. K simulacím jsme používali kód založený na metodě shlazených částic (SPH) a efektivní N- částicový integrátor. V simulacích jsme volili různé průměry projektilu, impaktní rychlosti a úhly; celkem jsme tak provedli 125 simulací. Výsledná rozdělení veli- kostí fragmentů jsou výrazně odlišná od výsledků jednoduše škálovaných simu- lací s terči o průměru Dpb = 100 km (Durda a spol. 2007). Odvodili jsme proto nové parametrické relace popisující rozdělení velikostí fragmentů, vhodné pro ko- lizní modely Monte-Carlo. Popisujeme také rychlostní pole a úhlové rozdělení rychlostí fragmentů, které mohou být použity v N-částicových simulací aste- roidálních rodin. Nakonec diskutujeme vícero nejistot, které se vztahují k simu- lacím SPH.
Supernova driven super star cluster wind
Jeřábková, Tereza ; Wünsch, Richard (vedoucí práce) ; Walch-Gassner, Stefanie (oponent)
Tato práce se věnuje studiu interakcí hmoty vzniklé při explozích supernov v prostředí mladých hmotných hvězdokup. Předchozí studije ukazují, že větry hmotných hvězd se ter- malizují vzájemnými interakcemi a vyplní tak hvězdokupu horkým a hustým plynem, který vede ke vzniku silného, tlakem hnaného, větru z hvězdokupy. Supernovy jsou diskrétní a velmi energetické jevz, které jsou velmi rozdílné od spojitých hvězdných větrů. Proto vzniká otázka za jakých okolností a zdali vůbec, mohou interakce hmoty vyvržené super- novami vést ke vzniku větru z hvězdokupy. Numerickými simulacemi explozí supernov v hydrodynamickém programu FLASH ukazujeme, že konvergece interakcí vyvržené hmoty ze supernov je kontrolována jedním parametrem ΠSN . Parametr ΠSN určuje střední počet obálek supernov, které vzájemně interagují a to tak, že porovnává frekvenci explozí super- nov s časem, který obálka supernovy potřebuje pro opuštění hvězdokupy. Pokud je ΠSN > 1 interakce obálek supernov vedou ke vzniku větru hvězdokupy. Tato analýza nám umožňuje použitím 1D semi-analytického kódu WINDCALC studo- vat vliv chlazení plynu pod vlivem přítomnosti prachu a určit za jakých podmínek je možné zachytit hmotu vyvrženou explozí supernov uvnitř...
Interakce migrujících obřích planet a malých těles sluneční soustavy
Chrenko, Ondřej ; Brož, Miroslav (vedoucí práce) ; Wünsch, Richard (oponent)
Změny velkých poloos obřích planet, které proběhly před 4 miliardami let a uvedly sluneční soustavu do její dnešní podoby, podstatně ovlivnily tehdejší populace malých těles sluneční soustavy. Jednou z takových skupin byly i dynamicky stabilní planetky v rezonanci 2:1 středního pohybu s Jupiterem, které setrvávají ve dvou ostrovech fázového prostoru, označovaných A a B, a vykazují životní doby srovnatelné se stářím sluneční soustavy. Původ těchto planetek doposud nebyl vysvětlen. Naším cílem je vypracovat uspokojivou hypotézu jejich původu. Na základě nejnovějších observačních dat aktualizujeme rezonanční populaci a její fyzikální vlastnosti. S použitím N-částicového modelu se sedmi planetami a Jarkovského jevem ukazujeme, že difuze z ostrova A probíhá rychleji než v případě ostrova B. Následně vyšetřujeme: (i) přežívání primordiálních rezonančních planetek a (ii) zachycení populace během planetární migrace, a to v nedávno popsaném scénáři s unikající pátou obří planetou a nestabilitou "skákajícího Jupiteru". Používáme simulace s předepsanou migrací, simulace hladké pozdní migrace a výsledky statisticky vyhodnocujeme pomocí dynamických map. Modelujeme rovněž srážky během uplynulých 4 miliard let. Naším závěrem je, že skupina stabilních planetek vznikla zachycením části hypotetické asteroidální rodiny...
Propagating star formation
Dinnbier, František ; Wünsch, Richard (vedoucí práce) ; Brož, Miroslav (oponent) ; Naab, Thorsten (oponent)
Hmotné hvězdy představují silné zdroje energie mající podstatný vliv na stav mezihvězdné látky v jejich blízkosti, kterou mnohdy shrnou do husté a chladné obálky. Pokud tato obálka fragmentuje a vytvoří hvězdy, které jsou dostatečně hmotné k tomu aby sami vytvořily další obálky, může docházet k postupnému šíření tvorby hvězd. V této práci studujeme, na základě trojrozměrných hydrody- namických simulací, fragmentaci těchto obálek za účelem odhadu hmotnosti frag- mentů, na které se tyto obálky rozpadají. Malou část povrchu obálky aproximu- jeme rovinnou vrstvou. K výpočtu gravitačního potenciálu v této konfiguraci jsme vyvinuli vlastní numerickou metodu. Hlavní výsledky jsou následující. Za prvé, pomocí numerických modelů testujeme prostor parametrů platnosti několika růz- ných analytických odhadů pro fragmentaci vrstev, a diskutujeme fyzikální příčinu omezené platnosti některých odhadů. Za druhé, u vrstev ohraničených externím prostředím s vysokým tlakem pozorujeme kvalitativně jiný způsob fragmentace, kolaps řízený sléváním. Zatímco vrstvy ohraničené prostředím s nízkým tlakem tvoří odpočátku kolabující fragmenty, vrstvy ohraničené prostředím s vysokým tlakem se nejprve rozpadnou v gravitačně stabilní fragmenty, které se postupně slévají. Za třetí, vyšetřujeme zda se vrstvy během kolapsu samo-organisují a...

Viz též: podobná jména autorů
2 Wünsch, Robert
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.