|
|
Způsoby identifikace nadaného žáka s dvojí výjímečností
Wagnerová, Lucie ; Kadrnožková, Monika (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Tématem diplomové práce jsou způsoby identifikace nadaného žáka s dvojí výjimečností učitelem na 1. stupni základní školy. Cílem práce je zjistit, jaké konkrétní metody využívají učitelé pro identifikaci žáků s dvojí výjimečností. Zda využívají dostupné identifikační metody pro pedagogy, nebo mají své vyzkoušené postupy pro identifikaci této skupiny nadaných žáků. Cílem je také zjistit, jak probíhá spolupráce učitelů a odborníků školního poradenského pracoviště při identifikaci dvakrát výjimečných žáků. Teoretická část obsahuje charakteristiku základních pojmů jako je nadání, dvojí výjimečnost, identifikace, metody identifikace, specifické poruchy učení. Nadání se může vyskytovat s různými druhy handicapů, tato práce se zaměřuje na kombinaci nadání se specifickými poruchami učení, která se ve školách (účastnících se výzkumu) objevuje nejčastěji. Proto jsou v teoretické části popsány specifické poruchy učení. Dále jsou představeny základní typy identifikačních pedagogických metod a některé druhy psychologických testů pro identifikaci rozumových schopností žáka. Empirická část je řešena metodou případové studie. Předmětem této studie jsou dvě základní školy, kde na prvním stupni působí učitelky, které vyučují nebo vyučovaly žáky s dvojí výjimečností. S těmito učitelkami probíhaly polostrukturované...
|
|
|
Právní a etický status embrya očima mladé generace
WÁGNEROVÁ, Lucie
Otázka přístupu k nenarozenému lidskému plodu je řešena již od pradávna. Při diskuzích se objevují otázky nejen morální a etické, ale také právní. V této souvislosti lze najít celou řadu protichůdných názorů daných jak výchovou, náboženským přesvědčením, tak například morálkou. Nalézt celospolečenský konsenzus je těžké. S možnostmi moderní doby vyvstávají nové otázky spojené se zásahy do reprodukce, výzkumem embryonálních buněk, ale také s problematikou umělého přerušení těhotenství, jež je dnes chápáno jako právo ženy a jejich počet ve světě se pohybuje ročně kolem 44 milionů. Díky těmto problémům vzniká aktuální potřeba společenské diskuze na téma postavení embrya, odkdy jej lze považovat za člověka. V teoretické části bakalářské práce je řešen právní pohled na postavení lidského embrya a jeho ukotvení v našem právním řádu. Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR stanoví, že každý má právo na život a že lidský život je hoden ochrany již před narozením. Není a ani nemůže být právem jasně stanoveno, kdy vzniká lidský život. Hledání na odpověď na tuto otázku přísluší spíš morálním a etickým principům. Práce předkládá různé pohledy na to, zda zygota, tedy oplodněné vajíčko je nebo není lidskou osobou. Zabývá se množstvím protichůdných argumentů, od kdy lze datovat vznik lidského života. Odpověď na tyto otázky není jasná a nelze dojít jednoznačné shody. Dále se bakalářská práce zabývá etickými dilematy spojenými s umělým přerušením těhotenství a zásahy do reprodukce, ale též se dotýká i problematiky klonování. Výzkum této bakalářské práce je zaměřen na právní a etický status embrya, především na odpovědi na otázky kdy vzniká lidský život a s tím spojená problematika interrupcí (potratů). Tato práce nedává jasnou odpověď na otázku od kdy datovat vznik života, ale představuje názory vybraného vzorku mladé generace, ve věkovém rozpětí 18-30 let. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak se na dosud nenarozené dítě dívají mladí lidé v České republice, od kdy vnímají, že začíná lidský život, kdo rozhoduje o životě nenarozeného jedince a jak se staví k otázce umělého přerušení těhotenství. Podpůrným cílem výzkumné práce bylo posoudit, zda se názory mladých lidí liší podle toho, zda se jedná o muže nebo ženu, zda je to mladý člověk do 24 let nebo člověk 25 letý a starší, zda je věřící či zda už má vlastní dítě nebo děti. Výzkumná část práce proběhla formou kvantitavního výzkumu, použito bylo dotazníkové šetření. Výběrový soubor byl tvořen 250 respondenty, především formou dotazníku na webu, menší část tištěné dotazníky. Pro tuto práci byla jako mladá generace zvolena věková skupina 18-30 let. Dotazník obsahoval sedm zjišťovacích otázek a čtyři otázky rozlišovací. Ve výzkumné části bylo pracováno s daty, které byly získány z dotazníkového šetření. První hypotéza, že více jak 50% respondentů/tek se domnívá, že lidský život začíná početím, nebyla potvrzena. Pro počátek života při početí se vyslovilo pouze 30% respondentů/tek. V případě druhé hypotézy se pro možnost "schvaluji umělé přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů" vyslovilo 90% respondentů/tek a druhá hypotéza se tedy potvrdila. Třetí hypotézu se nepodařilo potvrdit. V diskuzi pak byly porovnány zjištěné výsledky s názory autorů, ze kterých bylo čerpáno v teoretické části práce. V závěru se práce věnuje celkovému shrnutí výsledků. Na otázku, kdy vzniká život, je nemožné najít jednotnou správnou odpověď. Vždy záleží na subjektivním pohledu každého člověka. Od kdy datovat vznik života bude stále více aktuálním a palčivým tématem, především díky pokroku vědy a technologií. Měli bychom si uvědomit všechna možná rizika, zamyslet se nad tím, kdo má právo zasahovat do podstaty života, kam až nechat vědu zajít. Tato bakalářská práce nepřekládá jediný jasný názor, ale může poskytnout fakta a náměty k zamyšlení, aby si každý mohl vytvořit svůj vlastní postoj k danému tématu.
|
|
|
Změny v exteriéru psa v průběhu domestikace
Wagnerová, Lucie ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Čapková, Zuzana (oponent)
Domestikace psa je dlouhodobý proces, během kterého dochází k modifikaci řady fyziologických a behaviorálních vlastností. Existují různé názory na dobu počátku domestikace psa i na to, jak k ní vůbec došlo. Archeologické nálezy vlčích koster byly objeveny např. v jihovýchodní Asii, Americe, Evropě. Nejstarší nálezy se datují do doby před 150 000 lety, to jsou především nálezy z Číny. Mladší nálezy pocházejí z doby před 15 000 - 33 000 lety. Ze studia mitochondriální DNA vyplývá, že hlavním centrem domestikace byla východní Asie. V současné době jsou za centra domestikace považovány dvě oblasti - jihovýchodní Asie a oblast Středního východu.
Kosterní nálezy, objevené např. v Německu nebo v Předmostí u Přerova v České republice a genetické analýzy objevených lebek jsou důkazem názoru, že předkem psa je vlk.
V průběhu domestikačního procesu došlo ke změnám v exteriéru psa i ke změnám etologickým. Mezi etologické změny patří chování, vokalizace a reakce na lidské signály. Exteriérové změny jsou zejména změny kůže, délky končetin, tvaru a postavení uší, změny ve velikosti lebky, ve struktuře a délce srsti a ve zbarvení srsti psa. U dnešních plemen psů lze rozeznat tři typy lebek - brachycefalickou, mezocefalickou a dolichocefalickou. Psi s brachycefalickou lebkou mohou trpět některými zdravotními problémy. O struktuře a délce srsti rozhodují tři hlavní geny RSPO2, FGF5 a KRT71. Na těchto genech byly popsány mutace, které ovlivňují různé délky srsti a různou strukturu srsti. V souvislosti s absencí srsti u některých plemen (např. peruánský naháč) byly popsány mutace v genu FOX13. Zbarvení srsti je ovlivněno produkcí dvou typů melaninu - eumelaninu a feomelaninu. Produkce těchto pigmentů je řízena převážně geny MC1R, CBD103, ASIP, TYRP1. Všechny tyto změny - exteriérové i etologické * jsou porovnávány s předkem psa - vlkem.
|
host ::
RSS.