|
|
Hodnocení finanční situace podniku
Palacký, Miloslav ; Vymazal, Jan (oponent) ; Luňáček, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na finanční situaci podniku STAMEDOP a.s. za období od roku 2006 až 2008. Na základě zjištění problémových částí jsou formulovány návrhy opatření na zlepšení finanční situace současného stavu podniku. Práce je rozdělena na dvě části a to teoretickou a praktickou.
|
|
|
Detekce anomálií za běhu virtuální elektrárny
Vymazal, Jan ; Kočí, Radek (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá implementací multiagentního systému pro detekci a predikci anomálií za běhu virtuální elektrárny. Implementována je rovněž simulace, která vkládá tento multiagentní systém do prostředí, které reflektuje postupné přidávání dat v reálném světě. Rovněž se zabývá principy komunikace mezi agenty v multiagentním prostředí dle standardů FIPA. V rámci práce byl ve frameworku JADE v jazyce Java vytvořen onen multiagentní systém a v jazyce Python skript, který implementuje onu simulaci.
|
|
|
Detekce anomálií za běhu virtuální elektrárny
Vymazal, Jan ; Kočí, Radek (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá implementací multiagentního systému pro detekci a predikci anomálií za běhu virtuální elektrárny. Implementována je rovněž simulace, která vkládá tento multiagentní systém do prostředí, které reflektuje postupné přidávání dat v reálném světě. Rovněž se zabývá principy komunikace mezi agenty v multiagentním prostředí dle standardů FIPA. V rámci práce byl ve frameworku JADE v jazyce Java vytvořen onen multiagentní systém a v jazyce Python skript, který implementuje onu simulaci.
|
|
|
Srovnání účinnosti malých balených ČOV a kořenových ČOV
Dudíková, Kristýna ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním kořenových a mechanicko-biologickými čistíren odpadních vod. Cílem je objektivní porovnání obou druhů čistíren a zhodnocení dosud obecně uznávaného předpokladu, že kořenové čistírny jsou levnější a účinnější. Výsledky byly získány porovnáním osmnácti zástupců tří velikostních skupin obou druhů čistíren (9 čistíren kořenových a 9 mechanicko-biologických). Práce srovnává účinnost čištění, investiční a provozní náklady a výhody a nevýhody obou systémů. Údaje o čistírnách byly poskytnuty od starostů obcí, provozních firem a také z MŽP. Zjišťované údaje zahrnovaly technologii čistírny, údaje o ročních rozborech vyčištěné vody, rok výstavby, investiční náklady a provozní náklady. Ke zhodnocení účinnosti bylo provedeno u některých čistíren vlastní měření vzorků vyčištěné vody. Byly vyhodnoceny ty parametry, které nejsou v malých čistírnách běžně sledovány. Jednorázově byly odebrány vzorky vody a sedimentů a kalů, ve kterých byly změřeny koncentrace vybraných těžkých kovů. Aby bylo možno posoudit provozní problémy KČOV, byl proveden telefonický průzkum. Bylo kontaktováno celkem 75 správců obecních KČOV, velikosti nad 100 EO. Výsledky ukázaly vyšší investiční náklady u kořenových čistíren, což je v souladu s literárními údaji, stejně jako nižší náklady provozní. Účinnost...
|
|
|
Stoichiometric patterns in cold oligotrophic aquatic systems
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Ekologická stechiometrie je způsob popisu a interpretace, zabývající se hlavně ekosystémem z pohledu jeho prvkového složení. Zároveň se také zabývá energetickými rovnováhami a toky prvků mezi jednotlivými komponenty. Stechiometrie ledovců je v tomto ohledu velmi specifická. Hydrologický systém na ledovcích má mnoho znaků, které nejsou srovnatelné s terestrickými systémy. To se odráží na stechiometrii živočichů, kteří musí být adaptováni na místní extrémní podmínky a jejichž výzkum je teprve v počátcích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnání účinnosti malých balených ČOV a kořenových ČOV
Dudíková, Kristýna ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním kořenových a mechanicko-biologickými čistíren odpadních vod. Cílem je objektivní porovnání obou druhů čistíren a zhodnocení dosud obecně uznávaného předpokladu, že kořenové čistírny jsou levnější a účinnější. Výsledky byly získány porovnáním osmnácti zástupců tří velikostních skupin obou druhů čistíren (9 čistíren kořenových a 9 mechanicko-biologických). Práce srovnává účinnost čištění, investiční a provozní náklady a výhody a nevýhody obou systémů. Údaje o čistírnách byly poskytnuty od starostů obcí, provozních firem a také z MŽP. Zjišťované údaje zahrnovaly technologii čistírny, údaje o ročních rozborech vyčištěné vody, rok výstavby, investiční náklady a provozní náklady. Ke zhodnocení účinnosti bylo provedeno u některých čistíren vlastní měření vzorků vyčištěné vody. Byly vyhodnoceny ty parametry, které nejsou v malých čistírnách běžně sledovány. Jednorázově byly odebrány vzorky vody a sedimentů a kalů, ve kterých byly změřeny koncentrace vybraných těžkých kovů. Aby bylo možno posoudit provozní problémy KČOV, byl proveden telefonický průzkum. Bylo kontaktováno celkem 75 správců obecních KČOV, velikosti nad 100 EO. Výsledky ukázaly vyšší investiční náklady u kořenových čistíren, což je v souladu s literárními údaji, stejně jako nižší náklady provozní. Účinnost...
|
|
|
Celkové obsahy a speciace arsenu a selenu v rostlinách rostoucích na půdách s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi.
Tremlová, Jana ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá příjmem, akumulací a přeměnou arsenu a selenu rostlinami rostoucích na půdách s odlišnými chemicko-fyzikálními vlastnostmi. Obsahy arsenu byly zkoumány v 99 volně rostoucích rostlinných druzích, pocházejících z 27 různých čeledí a 6 různých druzích zeleniny rostoucích na půdách kontaminovaných arsenem. Výsledky naznačují, že existují druhově specifické mechanismy, které některé rostliny chrání od nadměrného příjmu arsenu z půdy. Na druhou stranu se vyskytovaly i rostliny využívající strategii akumulace arsenu, které teoreticky mohou zvyšovat riziko vstupu arsenu do potravního řetězce, ať už skrze pasoucí se skot a volně žijící divokou zvěř nebo přímou konzumací v případě konzumace zelenin rostoucích na arsenem kontaminovaných půdách. Nejvíce zastoupenými sloučeninami arsenu pak byly AsV a AsIII. V daleko menší míře se pak v rostlinách nacházejí ostatní běžně se vyskytující sloučeniny arsenu. Významným zjištěním pak byl výskyt arsenobetainu v Plantago lanceolata L. a Carex praecox Schreb..
Obsahy selenu byly zkoumány v 73 druzích volně rostoucích rostlin pocházejících z 29 různých čeledí. Výsledky naznačují, že přirozeně nízké obsahy selenu v půdách vybraných lokalit spolu s nízkou schopností příjmu selenu zkoumanými druhy rostlin, vedou k nízkému obsahu selenu v biomase rostlin nezávisle na lokalitě, což může ve volné přírodě přispívat k deficientu selenu napříč celým potravním řetězcem. Foliární aplikace selenanu na volně rostoucí rostlinná společenstva, ale např. i k obohacení některých druhů zelenin, v našem případě Brasicca oleracea var. italica může mít kladný vliv na zvýšení obsahu selenu v nadzemní biomase těchto rostlin a tím potažmo zvyšovat obsah selenu ve stravě člověka. Nejvíce zastoupenými sloučeninami selenu v nadzemní biomase analyzovaných rostlin byly SeVI a selenomethionin, s proměnlivým zastoupením dalších běžně se vyskytujících organických sloučenin Se, které bylo ovlivněno zejména rostlinným druhem.
|
|
|
Adheze jednobuněčných řas Chlorella vulgaris na pevné povrchy
Širmerová, Marcela ; Vymazal, Jan (vedoucí práce) ; Mojmír, Mojmír (oponent)
I když adheze bakterií a kvasinek byly rozsáhle studovány v širokém rozsahu experimentálních a teoretických přístupů, výrazně menší pozornost byla dosud zaměřena na přilnavost jednobuněčných řas k pevným materiálům. Proto je tato disertační práce zaměřena na fyzikálně-chemické aspekty adheze jednobuněčných řas. Výsledky prezentovány v této práci jsou založeny na experimentální charakterizaci povrchových vlastností řas (Chlorella vulgaris) a pevných látek pomocí měření kontaktního úhlu a zeta potenciálu. Tyto údaje byly následně použity v procesu modelování povrchových interakcí (termodynamické, klasické a rozšířené DLVO modely), což vedlo ke kvantitativní predikci interakčních intenzit. Nakonec byly modelové předpovědi porovnány s experimentálními daty adhezních testů řas na povrchy modelových pevných látek s cílem identifikovat fyzikálně-chemické síly, jimiž se řídí interakce řasy-pevná látka. Tyto modelové pevné látky byly připraveny s cílem pokrýt širokou škálu vlastností (hydrofobitu, povrchový náboj). Výsledky ukázaly, že v prostředí s nízkou iontovou silou byla adheze ovlivněna především elektrostatickou přitažlivostí/odpuzováním mezi povrchy, zatímco se zvyšující se iontovou silou rostl význam nepolárních (hydrofobních) interakcí. Mezi testovanými materiály byla pozorována nejvyšší adheze buněk Chlorella vulgaris na 3-aminopropyltriethoxysilanem modifikované sklo (APTES sklo), simulující povrchové vlastnosti nerezové oceli. Vliv povrchových vlastností pevných látek na stupeň kolonizace jednobuněčnou řasou byl statisticky významnější než vliv složení kultivačního média na buněčný povrch Chlorella vulgaris.
|
|
|
Vliv cíleného zatravnění části povodí na vývoj koncentrací dusičnanů v drenážních a podzemních vodách
Zajíček, Antonín ; Štibinger, Jakub (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Dusičnanový dusík je jedním z nejrozšířenějších polutantů v povrchových i podzemních vodách. Jeho sledování byla a je ve světě věnována značná pozornost z důvodů jeho vlivu na zdravotní stav obyvatelstva, eutrofizaci povrchových vod a ekonomických ztrát způsobených zvýšeným vyplavováním dusičnanového dusíku z povodí. Významnou cestou vstupu dusičnanů do povrchových vod je podpovrchový odtok, velmi často reprezentovaný právě vodou ze zemědělských drenáží. Drenážní systémy představují významný nebodový zdroj znečištění vod dusíkatými látkami, zejména v malých zemědělsky využívaných povodích bez permanentních povrchového odtoku. V České republice bylo odvodněno 1,065 mil ha (přibližně 25 % zemědělské půdy), především v letech 1965 - 1989. Cílem této práce je experimentálně, v polních podmínkách pokusného povodí Dehtáře ověřit hypotézu, že zatravnění zdrojové oblasti drenážního systému má pozitivní a významnější vliv na snížení koncentrací dusičnanů v drenážních vodách než zatravnění výtokové oblasti povodí. Prostřednictvím souboru prací byly předloženy nové poznatky o místě vzniku a cestách drenážního odtoku ve svahu a o jeho složení. Hypotéza, že zatravnění zdrojové oblasti drenážního systému má pozitivní a významnější vliv na snížení koncentrací dusičnanů v drenážních vodách než zatravnění výtokové oblasti, byla potvrzena. Jednoznačně byl prokázán zásadní význam zdrojových oblastí pro velikost a jakost drenážního odtoku. Výsledky dlouhodobého monitoringu na pokusných povodích s drenážními systémy umístěnými ve svahu ve spojení s přímým experimentem se změnou využití půdy prokázaly, že na koncentrace dusičnanů v drenážních vodách má největší vliv využití půdy ve zdrojové oblasti. Zatímco zatravnění jako preventivní ochranné opatření situované přímo nad drenážním systémem (ve výtokové oblasti povodí) nemělo žádný vliv na jakost drenážních vod, zatravnění cílené do zdrojové oblasti drenážního systému (tj. od vlastní odvodněné lokality vzdálené) způsobilo snížení koncentrací dusičnanů až o 32 %. Zároveň byl experimentálně potvrzen význam trvalého travního porostu pro ochranu vod, když ochranná funkce travního porostu zůstává zachována i přes poměrně vysoké dávky dusíku aplikovaného v různých hnojivech organického i minerálního původu. Výše uvedené poznatky o významu využití zdrojových oblastí na jakost vod mají velký význam pro zlepšení kvality vody v malých vodních tocích, na jejichž kvalitu mají drenážní vody v regionu Českomoravské vrchoviny značný význam. Další praktické využití mají tyto poznatky při plánování ochranných pásem vodárenských nádrží a také při ochraně malých lokálních zdrojů pitné vody.
|
|
|
Návrh kořenové čistírny v obci Lhota u Nahořan
Havlová, Eva ; Vymazal, Jan (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kořenovými čistírnami odpadních vod (KČOV).
Charakterizuje princip čištění odpadní vody, typy kořenových čistíren a mechanismy
v nich probíhající.
Část práce je věnována místům odběru vzorků odpadní vody ve Lhotě u Nahořan
ležící v okresu Náchod v Královéhradeckém kraji a postupu při jejich vyhodnocení.
Popisuje i místo a způsob měření průtoku odpadní vody. Nasbírané ukazatele
znečištění a hodnoty průtoku Lhoteckého potoka byly využity k hydrotechnickým
výpočtům potřebným k vlastnímu návrhu KČOV v lokalitě Lhota u Nahořan.
Práce navrhuje dvě varianty návrhu pro danou lokalitu o 73 trvale žijících
obyvatelích a průměrném průtoku odpadní vody dle měření 113,18 m3/d. Cílové
hodnoty amoniakálního dusíku a celkového fosforu na odtoku byly stanoveny
na 0,5 mg/l. První varianta řešení byla návrh horizontálních a druhá vertikálních
filtrů.
K hlavním výhodám řešení pomocí kořenových filtrů patří přírodě blízký způsob
čištění a nízké provozní náklady. I z těchto důvodů jsou tyto čistírny stále více
využívány pro domy, rekreační objekty i obce.
|
host ::
RSS.