|
|
La Hojarasca: fikční svět a jeho osoby
Budáč, Radoslav ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá výhradně románem La hojarasca, jenž představuje románovou prvotinu Gabriela Garcíy Márqueze, jednoho znej významněj ších žij ících spisovatelů. V zásadě lze celou práci rozdělit do dvou základních částí: první část se věnuje souvislostem mezi mimoliterární skutečností a fikčním světem díla (kapitoly 2. Gabriel García Márquez a jeho první román a 3. Realita a fikčnÍ svět); druhá se pak orientuj e na román samotný a na jeho různé interpretace (kapitola 4. La hojarasca).
|
|
|
Problém identity v románech José Donosa
Měřičková, Kateřina ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Na začátku své práce jsem se pokusila zařadit Donosovo dílo mezi romány, jejichž hrdina střídavě svou identitu skrývá, střídavě ji vydává všanc a konfrontuje ji s identitami druhých. Při tomto hledání je zmítán touhou prchat z ochranného prostoru a znovu se do něj navracet. Při rozboru čtyř románů našeho cyklu jsme měli možnost analyzovat pohyb postav motivovaný různými pohnutkami, který nacházel svůj cíl, respektive pokoušel se jej nalézt, bud' uvnitř či vně prostoru. Překračování hranic je klíčovým momentem umožňujícím konfrontaci jednoho s druhým a může zastupovat rovněž pohyb v čase.
|
|
|
Roztříštěný svět Enrique Lihna
Synáčová, Jaroslava ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Tato práce představuje tvorbu chilského literáta 2. poloviny 20. století Enrique Uhna. Konrétně pak zkoumá přítomnost postmoderních aspektů v jeho básnickém díle. V první části práce autorka přibližuje rysy charakteristické pro současnou dobu a společnost. Pracuje s termíny postmoderna, věk prázdnoty, narcistní a fragmentarizovaná společnost. Posléze přistupuje k charakteristice postmodernismu (estetického konceptu), který vymezuje na pozadí modernismu, vysvětlením vzájemného vztahu obou estetik. Následuje stručný úvod do postmoderní literatury a stručný přehled vývojových tendencí v současné hispanoamerické poezii. Do tohoto kontextu je pak situován Enrique Uhn, jehož básně jsou podrobeny obsahovému a formálnímu rozboru. Na závěr je posouzeno, do jaké míry lze Uhna označovat za postmoderního autora.
|
|
|
Individuální a kolektivní v románu La casa grande
Obručová, Lucie ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Hlavním předmětem rozboru této práce je román Velký dům (La casa grande) kolumbijského spisovatele Álvara Cepedy Samudia (1926-1972). Vzhledem k autorovu osobnímu literárnímu vývoji se práce krátce věnuje jeho činnosti publicistické a dále jeho povídkovému souboru Všichni jsme byli v očekávání (Todos estábamos a la espera). Autor se odvrací od tematiky města, jež je dominantní u jeho povídek, a námět pro svůj román čerpá z rodného kraje a jeho historie. Tématem románu je historická událost masakru stávkujících nádeníků z banánovníkových plantáží. Ta mu posloužila jako pozadí pro ztvárnění individuálního dramatu jedné kolumbijské rodiny, jejíž vnitřní pro blematika se odráží v celé společnosti a nabývá dimenzí univerzálních. Rozbor románu se soustředí především na výpravný prostor, j ednotli vé postavy, jež lze chápat jako archetypy, a koncept času, který svou cykličností vede k opakování omylů a chyb. Fragmentární kompozice románu souvisí s pluralitou vyprávěcích perspektiva polyfonní vyprávěcí technikou. Román je třeba chápat i na pozadí kolumbijského politického života, který byl ve své historii definován bipartijním systémem a vzájemná nevraživost stoupenců konzervativní a liberální strany přerostla v polovině minulého století v několikaletý krvavý národní konflikt, jenž byl nazýván obdobím násilí. Z...
|
|
|
Povídková tvorba Juana Carlose Onettiho z let 1933-1950
Zrůstová, Monika ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Charvátová, Anežka (oponent)
V centru pozornosti Juana Car10se Onettiho jsou v jeho prvním tvůrčím období lidé, muži nebo ženy, kteří si snaží uchránit zbytek vlastní identity před okolním světem, popřípadě Sl ve své fantazii vymýšlejí identitu novou, aby pak byli schopni nalézt integritu a dosáhnout pocitu štěstí. Je jen otázkou čtenářovy ochoty ponořit se do skrytého smyslu bloumání těchto postav, jejich zdánlivé nečinnosti, snění a prvoplánové odevzdanosti. Skutečné příběhy se totiž u Onettiho odehrá vaj í jako by za povídkami samotnými, čtenář je musí vytušit, zrekonstruovat, domyslet si je a vtisknout jim smysl na základě své osobní pravdy. V tom spočívá výjimečnost a originalita Juana Carlose Onettiho a jeho povídek, patrná již v námi vymezeném období. Děj je v prvních povídkách redukován, Onetti Jen velice pomalu sděluje svá svědectví. Oproti pozdějším románům jsou povídky méně kruté a temné, dokonce v nich můžeme rozpoznat záblesky naděj e a důvěry, které hrdinové románů nemohou poskytovat ani přijímat. Onetti využívá techniku, která je výsostná pro básníky. Mario Benedetti výstižně poznamenává, že básník může považovat za samozřej mé příběhy, které zná jen on nebo jeho stín (v mnoh ých případech jen jeho stín), a na tyto příběhy pak mezi řádky odkazovat. Onetti tuto techniku přejímá, a nikdy nesklouzává do tendence vysvětlovat...
|
|
| |
|
|
Proměny románu formování: La tía Julia y el escribidor a La Habana para un infante difunto
Kučerová, Markéta ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce bylo rozebrat a porovnat romány Havana pro zesnulého Infanta a Tetička Julie a zneuznaný génius a zjistit, do jaké míry se v nich uplatňuje román formování. Zároveň jsme se zaměřili i na nové aspekty, které doplňují tradiční schéma tohoto žánru. Jak jsme mohli vidět, romány ve svých základních rysech skutečně sledují syžet klasického románu formování. Hlavními hrdiny obou románů jsou mladíci, jejichž mládí je ještě potvrzeno jménem: Infant, Chlapec, a Maroušek neboli Vargásek, jméno, které je zdrobnělinou autorových jmen Mario Vargas. Žijí ve velkém městě, dokonce v hlavním městě země, kam přišli z venkova, a postupně dospívají a seznamují se s pozitivními i negativními stránkami života dospělých. Procházejí životními zkouškami, které je posouvají na cestě za dospělostí. Oba hlavní hrdinové najdou lásku svého života, o kterou musí bojovat. Zároveň ale získávají i pracovní zkušenosti a rozvíjejí se tak na rovině profesionální. Ačkoli na to není kladen velký důraz, oba hrdinové rovněž rozvíjejí své společenské vztahy a zařazují se tak do společnosti. Současně s tím se také postupně přerušují jejich pouta k rodině. U Infanta dojde k tomuto vývoji nenásilně, jednoduše tím, jak dospívá. Se svou matkou ale vazby nikdy zcela nepřeruší. Maroušek se postaví proti celé své rodině, protože...
|
|
|
Argentinský mýtus odvahy v díle Jorge Luis Borgese
Kadlečková, Eva ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
V naší studii jsme sledovali různé variace na téma argentinský mýtus odvahy. K tomuto ústřednímu tématu jsme vztáhli jednotlivé aspekty argentinské svébytnosti, které se v Borgesově díle vyskytují. Borges se argentinskými mýty zabýval zejména po návratu z Evropy, ve 20. a 30. letech minulého století. Přesto, že sám kdysi prohlásil: "přešel j sem od mýtu předměstí k hrám s časem a nekonečnem«55, tak tento výrok neodpovídá tak docela skutečnosti. Argentinské motivy z jeho díla již nikdy nezmizí a navíc většina jeho tvorby, jež se dotýká se argentinské tematiky, pochází z pozdnějšího tvůrčího období. Borges argentinské motivy nesoustřeďuje do určitého, vytyčeného žánru, lze je lokalizovat napříč celou jeho tvorbou- v esejích, povídkách, ale i v jeho sbírkách poezie.
|
|
|
Latin American global narrative at the turn of the millenium
Zúňiga, Jorge ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Ve své práci jsme se pokusili najít styčné body nebo kritéria pro analýzu několika výpravných děl současných latinskoamerických autorů konce tisíciletí. Umění a literatura, výpravná próza obecně a román zvlášť různým způsobem odrážejí okolnosti tvorby. Základní osou našich úvah je tzv. globalizace a její bezprostřední dopady na latinskoamerickou literární tvorbu. Rozpoznání stop naše epochy v dílech samých nám pomáhá k poznání podstatných rysů této doby. Chtěli jsme proto poukázat na díla, která nám zprostředkovávají jistou změnu a v nichž vnímáme příznaky globalizace. Ve své práci jsme se pokusili tyto příznaky reflektovat v jejich formálním i typologickém aspektu. Globalizace je mohutný jev, pokud jde o homogenizaci a integraci současného světa, a její přímé důsledky ve sbližování různých kulturních reálií jsou dnes evidentní. To znamená, že dnes převažuje dialog mezi kulturami a mezi obory, a také to přináší nevyhnutelné důsledky v transkulturaci, smíšenosti, symbióze a synkretismu společnosti. V této práce jsme se pokusili postihnout několik nejvýznamnějších rysů tohoto jevu ve vztahu k literárním mezníkům. 136 Rok 1996 se stal mezníkem. Dvě skupiny spisovatelů, dnes již ne tak současných, kteří se spíše negativně vymezovali vůči dosavadní latinskoamerické výpravné próze. Skupiny tvořilo na jedné straně...
|
|
|
Současná mayská poezie
Matochová, Hana ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
V úvodu práce začleňujeme současnou mayskou poezii psanou na yucatánském poloostrově do kontextu mexické literatury. Z hlediska postmoderny nahlížíme různé výlučnosti této literatury jako například texty psané ve spanglish či indigenistický proud. Příklady mají sloužit k ustavení obrazu hranice jako tvůrčího prostoru. V další kapitole jsou uvedena některá statistická a informativní data k současné situaci yucatánské mayštiny. Následně hovoříme o rozdílnostech mezi yucatánskou literaturou psanou ve španělštině od počátku 20. století a mayskou literaturou. K druhé z nich je připojena definice mayské literatury vytvářené ve španělštině, neboť právě tato je předmětem našeho zkoumání. Autoři, kteří ji tvoří, jsou bilingvní, píší v mayštině, a pak sami své texty překládají. Dále je představen stručný přehled mayské filologie, přičemž je kladena větší pozornost na osmdesátá léta minulého století, během nichž došlo v kulturní obrodě k zásadním změnám. Oddíl je uzavřen pohledem soudobého autora na změnu situace a mediální vliv na celý kulturní fenomén po zapatistickém povstání. Další část je věnována analýze mezikulturního porozumění. Souvisle s připomenutím historického vývoje mayské slovesnosti od předkoloniálního období po současnost zdůrazňujeme úlohu jazyka při kulturním formování společnosti. Vycházíme ze...
|
host ::
RSS.