Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Evolutionary history, genetic diversity and human impact on selected leuciscids from the southern Balkans
Viñuela Rodríguez, Nuria ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Perea, Silvia (oponent) ; Kalous, Lukáš (oponent)
- ABSTRAKT - Ryby jsou nejrozmanitější skupinou obratlovců na Zemi, z nichž polovinu tvoří sladkovodní druhy, i když obývají prostor, který zabírá pouhých 0,01 % světové vodní plochy. Balkán je považován za evropský hotspot biologické diverzity, a obzvlášť jeho jižní část je uznávána jako centrum ichtyologické rozmanitosti, vyznačující se výjimečnou diverzitou a vysokým stupněm endemismu. V rámci jižního Balkánu vyniká jónský ekoregion, který je, díky velmi složité geologické historii, jednou z nejizolovanějších ichtyologických oblastí v Evropě. Téměř všechny druhy sladkovodních ryb obývajících jónskou oblast jsou endemické a většina z nich má velmi malý areál rozšíření s výraznou geografickou strukturou. Západoegejská oblast je naopak považována za druhově chudý ekoregion v rámci jižního Balkánu, přestože se zde rovněž vyskytuje značný počet endemických druhů. Jakkoli je oblast jižního Balkánu zajímavá z hlediska ichtyofauny, o mnoha druzích ryb, které ji obývají, dosud nejsou dostatečné znalosti. V této práci se zabýváme dvěma rody, Pelasgus a Telestes, patřícíh do nejrozmanitější čeledi v této oblasti (Leuciscidae), s cílem lépe porozumět historickému šíření sladkovodních ryb na jižním Balkáně, jejich kolonizačním cestám z Asie do Evropy a odhalit, které překážky v jejich šíření podnítily jejich speciaci...
How many times and why did (not) hermaphroditism evolve in Deuterostomia?
Tribulová, Lucia ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Druhoústovce sú veľká a značne diverzifikovaná skupina, ktorá zahŕňa aj stavovce. Väčšina druhov sú gonochoristy a len malé percento z nich sú hermafrodity. Prevažne hermafroditnou skupinou sú plášťovce a medzi stavovcami sú hermafrodity známe u kostnatých rýb. V ďalších skupinách je známych len niekoľko hermafroditných druhov. Podľa všeobecných ekologicko-evolučných modelov vzniká hermafroditizmus v prostredí, kde je malá abundancia jedincov ("low density model") alebo keď je reprodukčná hodnota jedného pohlavia zvýhodnená väčšou veľkosťou ("size advantage model"). Druhoústovce sú výbornou modelovou skupinou pre testovanie týchto modelov, hlavne kostnaté ryby, oplývajúce množstvom sociálnych a rozmnožovacích systémov, sú vhodné pre testovanie "size advantage" modelu. Cieľom tejto práce je z dostupnej literatúry zistiť, koľkokrát a v ktorých skupinách sa u druhoústovcov objavil hermafrodititmus, prečo sa vyvinul práve v týchto skupinách a či zodpovedá ich výskyt všeobecným ekologicko-evolučným modelom. Kľúčové slová: hermafroditizmus, druhoústovce, protandria, protogýnia, simultánny hermafroditizmus
Phylogeography and genetic diversity of the populations of Gobius niger (Gobiiformes: Gobiidae)
Hradečný, Jakub ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Perdices, Anabel (oponent)
Hlaváči (Gobiiformes: Gobiidae) jsou nejpočetnější rybí čeledí a nejvíce zastoupenou skupinou ryb obývající evropské pobřeží. Genetická diverzita evropských hlaváčů byla doposud studována pouze u několika málo druhů. Ačkoli se mořské prostředí jeví jako homogenní, existují zde bariéry bránící genovému toku, například v podobě průlivů či mořských proudů. Hlaváč černý (Gobius niger) obývá pobřežní vody Evropy, severní Afriky a také středozemní a černomořské pobřeží Blízkého východu. Jedná se o bentický druh hlaváče, který má v rámci životního cyklu planktonní larvální stadia. V rámci této práce byli studovaní jedinci z 28 lokalit napříč areálem rozšíření, s cílem studia vnitrodruhové genetické diverzity. Analýza dvou mitochondriálních genů (cytochrom b a D loop) odhalila komplexní populační strukturu a výraznou vnitrodruhovou diverzitu (maximální p-distance 6,1 %). Populace je rozčleněna na čtyři velmi rozdílné haplotypové skupiny, s neočekávaným geografickým rozložením. Zatímco populace obývající Atlantský oceán a Severní moře je geneticky homogenní a všichni studovaní jedinci nesou haplotypy patřící do stejné haplotypové skupiny, středomořská populace je velmi komplexní, a vykazuje přítomnost čtyř haplotypových skupin, z nichž některé jsou sdílené i mezi vzdálenějšími regiony. V západním středomoří...
Morphometric disparity in European lineages of gobies (Gobiidae)
Bílá, Kristina Beatrix ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Hlaváči (Actinopterygii: Gobiiformes) jsou velmi pozoruhodnou skupinou ryb, nejen tím, že jsou druhově nejbohatším řádem kostnatých ryb (Teleostei), ale i tím, že dokázali kolonizovat nejrůznější typy prostředí. Díky tomu se u nich rozvinulo mnoho forem, lišících se svou morfologií. Cílem této práce bylo zjistit, zda u evropských evolučních linií hlaváčů díky opakované kolonizaci stejných typů mikrohabitatů došlo k vytvoření ekomorf, tj. zda je morfologie (tvar těla) ovlivněna nikou, a jakou roli hraje konvergentní evoluce v adaptaci na jednotlivé typy prostředí. K tomu jsem použila kvantifikaci a porovnání tvaru těla pomocí metod geometrické morfometrie. Výsledky této práce ukázaly, že u čtyř z šesti ekologických skupin studovaných hlaváčů došlo ke konvergentní evoluci a jejich tvar je ovlivněn prostředím, které obývají a jejich způsobem života, bez ohledu na příslušnost k linii a na fylogenetické vztahy. Konvergentní evoluce byla prokázána u hyperbentických, nektonických, mořských epibentických a sladkovodních epibentických druhů. Nebyla naopak prokázána u euryhalinních epibentických druhů, ani u kryptobentických druhů hlaváčů. Klíčová slova: geometrická morfometrie, konvergentní evoluce, adaptace, Gobiiformes
Krasová polje východní Hercegoviny z perspektivy ryby rodu Telestes
Doulíková, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Oblast Dinárského krasu na Balkáně patří mezi centra diverzity s vysokým počtem sladkovodních endemických ryb. Hlavním důvodem vysokého stupně endemismu jsou četné paleoklimatické a geologické události, které měly vliv na formování celé oblasti. Toky krasových poljí Dinárské oblasti tvoří specifický ekosystém, kterému se některé druhy ryb přizpůsobily. Polje bývají pravidelně zaplavována, což vede k aktivaci různých podzemních cest a propojení poljí. Tyto ryby tráví část roku v povrchových a část v podzemních vodách a mohou využívat podzemní toky k migraci. Cílem této diplomové práce je zhodnotit genetickou variabilitu dvou endemických druhů ryb rodu Telestes žijících v krasových poljích v oblasti východní Hercegoviny a zjistit přítomnost genového toku mezi jednotlivými populacemi důsledkem spojení podzemních toků. Pro tento účel byla izolována DNA 102 jedinců z pěti různých lokalit. Pro analýzy byl použit mitochondriální marker cytochrom b a 16 mikrosatelitů. Výsledky poukazují na velmi nízkou genetickou variabilitu mezi druhy a populacemi. Analýza mitochondriálního markeru neprokázala propojení populací jednotlivých druhů, s výjimkou možného propojení populace Telestes metohiensis z řeky Mušnica s populací z řeky Zalomka, které sdílely jeden haplotyp. Jednotlivé populace jsou pravděpodobně velmi...
Parasitation of the European marine gobies (Gobiidae, Perciformes) by metazoan parasites
Slámová, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Mašová, Šárka (oponent)
Čeleď Gobiidae (Teleostei, Perciformes) s více než 1700 momentálně uznávanými druhy je jedna z největších čeledí kostnatých ryb. Hlaváči obývají celosvětově moře, s výjimkou Arktidy a Antarktidy, a také brakické a sladké vody. Většinou žijí skrytě na dně. Dorůstají malé velikosti, a tak jsou vhodnými mezihostiteli pro přenos parazitů do větších ryb, ptáků a savců. Hlavními skupinami mnohobuněčných parazitů hlaváčů jsou Myxozoa, Monogenea, Digenea, Cestoda, Nematoda, Acanthocephala a Crustacea. V práci jsou uvedeny životní cykly parazitů a je popsán dosud známý vliv parazitů na fyziologii, fitness, chování a úmrtnost ryb. Dále jsou zmíněny další efekty na hlaváče, jako je vliv na rozmnožování a na pohlavní výběr. Popsána je i imunita ryb. Nakonec je zařazen parasitismus v brakických a eutrofizovaných vodách. Publikované práce o parasitismu hlaváčů evropských moří přináší málo informací a většinou jsou zaměřeny na jednu skupinu parazitů, či popis nového druhu parazita. Vliv na hlaváče také není moc dobře znám. Jen některé části evropských břehů jsou z pohledu parazitismu mořských hlaváčů dobře prozkoumány (například Baltské či Černé moře). Klíčová slova Gobiidae, hlaváči, ryby, paraziti, mořských, evropských
Genetic variability of the genus Alburnoides in Azerbaijan
Omelchenko, Dmytro ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Vukićová, Jasna (oponent)
Region Kavkazu je charakterizován vysokou úrovní endemizmu a bohatstvím taxonů ryb. Ázerbájdžán je stát, který je situovaný na rozhrání mezi Evropou a Asii, a jeho řeky tečou do Kaspického moře. Přírodní prostředí tohoto státu představují různorodé habitaty s diversifikovanou faunou a daný region je velmi atraktivní také pro biogeografický výzkum, jelikož leží na rozhraní dvou různých ekoregionů. I v současné době stále chybějí podrobné znalosti o sladkovodních rybách z toho regionu. Ouklejky (Alburnoides Jeitteles, 1861, Actinopterygii, Cyprinidae) jsou rodem drobných sladkovodních ryb, které byly vybrány jako objekt výzkumu také kvůli početným objevům a popisům nových druhů z okolních států. Předkládaná práce je jedná z mála molekulárních studií, která se pokouší vyřešit taxonomickou situaci uvnitř rodu Alburnoides, popsat fylogenetické vztahy mezi jednotlivými populacemi a poskytnout biogeografické interpretace pro ichtyofaunu z povodí řek Kaspického moře. V práci byly použity jak mitochondriální (cytochrom b, cytochrom oxidáza podjednotka I) tak i jaderné (RAG1, rodopsin) markery a analýzy maximální věrohodnosti (Maximum Likelihood), maximální parsimonie (Maximum Parsimony) a Bayesovské analýzy byly použité k rekonstrukci fylogenetických a fylogeografických vztahů. Dále byla použita metoda...
Endemická vodní fauna krasových poljí na Balkáně
Doulíková, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Oblast Dinárského krasu na Balkánském poloostrově patří mezi "hot spot" biodiverzity a vyznačuje se vysokým stupněm endemismu sladkovodních ryb. Četné geologické a klimatické události ovlivnily formování oblasti a speciaci druhů. Krasová polje jsou charakteristickým znakem Dinárského krasu. Představují specifický ekosystém plný endemických druhů živočichů, kde hrají roli hydrogeologické pochody. Na poljích se objevují pravidelné záplavy, čímž dochází k aktivaci různých podzemních cest a jejich propojení. Životu v této oblasti se přizpůsobilo dvacet dva endemických druhů ryb, které žijí část roku v podzemních a část roku v povrchových vodách, a mohou mezi těmito polji migrovat podzemními toky. U těchto ryb proto došlo k výrazné redukci velikosti šupin i změně v komplexnosti ošupení. Šupiny jsou malé a u některých druhů sotva viditelné. Tyto druhy ryb a bohatá podzemní fauna krasu jsou ohroženy především znečištěním, destrukcí habitatu a odvodňováním poljí.
Vývoj endemické sladkovodní ichtyofauny Řecka
Kyralová, Eva ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Švátora, Miroslav (oponent)
Oblast Balkánu patří mezi horká místa biodiverzity a je známá vysokou diverzitou a stupněm endemismu sladkovodních ryb. Na vývoji území Řecka se značně podílely klimatické, geologické a orogenetické události, které ovlivnily tuto vysokou koncentraci endemismu. Mezi důležité události patřil především vznik pevninských mostů během raného oligocénu a v miocénu, přes které se na Balkán dostaly ryby z Asie a následně do Afriky, sladkovodní fáze moře Paratethys, nebo alpinské vrásnění, které začalo před 65 mil. let a které postupně formovalo řecké horské systémy, což vedlo k dlouhodobé izolaci zdejší sladkovodní ichtyofauny a následné speciaci druhů. Dalšími významnými událostmi jsou Messinská salinitní krize a klimatické změny v pleistocénu. Předpokládá se, že většina čeledí původně sladkovodních ryb Řecka pochází z jihovýchodní Asie, odkud následně kolonizovaly oblast více způsoby. Tyto kolonizace probíhaly v různých časových obdobích a odlišnými trasami. K šíření sladkovodních ryb z Asie do Evropy přes Sibiř začalo docházet ještě před výzdvihem pohoří Ural, asi před 33 mil. let a pokračovalo až do pliocénu. Další významnou kolonizační cestou z Asie byla Balkánsko-anatólsko-íránská plošina. Na šíření a následnou speciaci druhů měla vliv i Messinská salinitní krize a pleistocenní zalednění. Powered by TCPDF...
Review of knowledge on the Mediterranean marine gobies
Chalupecká, Katarína ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Petrtýl, Miloslav (oponent)
Hlaváče sú malé nenápadné ryby, ktoré sa vyskytujú v morskom, brakickom a sladkovodnom prostredí. Tvoria veľmi početnú skupinu a v súčasnosti rozpoznávame viac ako 1700 druhov a približne 260 rodov. Sú celosvetovo rozšírené v pobrežných vodách s výnimkou arktických a antarktických oblastí. Viac ako polovica sa vyskytuje v tropických moriach. V Stredozemnom mori je aktálne známych 60 druhov, ktoré rozpoznávajú štyri typy habitatov: bentický, kryptobentický, hyperbentický a nektonický. Európske hlaváče boli rozdelené do troch odlišných línií. Vo všetkých týchto líniách sú severo-východné atlantické a stredozemné druhy umiestnené spoločne, čo dokazuje spoločný vývoj hlaváčov z týchto dvoch vodných más. V každej tejto európskej línii hlaváča môže byť pozorovaná pestrosť ekologických a biologických vlastností. Nektonický spôsob života sa vyvinul trikrát nezávisle na sebe v priebehu evolúcie. Napriek tomu, že sú druhovo najbohatšia čeľaď rýb v Stredozemnom mori, existuje o nich ešte stále málo informácií. V niektorých prípadoch naše poznatky o geografickom rozšírení sú založené iba na niekoľkých nálezoch. Životnosť a reprodukcia je známa iba u tretiny druhov. Táto práca je zhrnutie zverejnených údajov o hlaváčovitých rybách v Stredozemnom mori. Pre veľkú časť druhov sú v znalostiach mnohých aspektov...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.