|
|
Využití plynové chromatografie v kontrole léčiv III
Šináklová, Barbora ; Kučera, Radim (vedoucí práce) ; Vrbatová, Ivana (oponent)
Diplomová práce Využití plynové chromatografie v kontrole léčiv III. Barbora Šináklová Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Plynová chromatografie je citlivá analytická metoda. Pro metodu GC je charakteristická především účinná a rychlá separace složitých směsí a práce s malými množstvími vzorku za použití relativně jednoduché aparatury. Butan-1,3-diol je látka, která se používá v chemickém průmyslu jako rozpouštědlo a nosič aromatických látek, k výrobě umělých hmot a třaskavin. Přidává se do nemrznoucích směsí v chladičích. Dále se používá v kosmetických přípravcích a vyskytuje se v pesticidech. Pro své antimikrobiální účinky je přidáván do čistících prostředků. Prodlužuje účinnost injekčních přípravků a zvyšuje účinnost rozpuštěných účinných látek. V diplomové práci byla tato metoda využita ke stanovení obsahu butan- 1,3-diolu a metoda byla validována. Práce byla provedena na plynovém chromatografu Shimadzu GC-2010 s plamenoionizačním detektorem. Jako nosný plyn byl zvolen vodík. Byla použita chromatografická kolona Supelcowax TM-10, Fused silica capillary column, 30 m × 0,53 mm × 0,5 µm. Pro stanovení obsahu byla využita metoda vnitřního standardu. Byl zvolen propylenglykol pro své podobné retenční vlastnosti a...
|
|
|
Identification of related compounds by GC-MS
Kušnír, Jaroslav ; Kučera, Radim (vedoucí práce) ; Vrbatová, Ivana (oponent)
Identifikace příbuzných látek pomocí GC-MS Diplomová práca Jaroslav Kušnír Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra charmaceutické chemie a kontroly léčiv Bola zisťovaná molekulová hmotnosť za účelom identifikácie troch nečistôt, ktoré boli zistené v substancií 1,3-butandiolu pri analýze pomocou GC/FID. Pre zisťovanie molekulovej hmotnosti sa využila technika GC/MS. K ionizácií vzorky boli použité nasledujúce techniky - elektrónová ionizácia, chemická ionizácia pomocou ionizačného plynu methanu a isobutanu. K získaniu stabilnejšieho molekulárneho iontu boli skúšané aj rôzne typy derivaizačných reakcií (napr. acetylácia). Výsledky neboli však uspokojivé. Ako najlepšia metóda pri zisťovaní molekulovej hmotnosti nečistôt sa ukázala chemická ionizácia pomocou ionizačného plynu isobutanu. Ten je šetrnejší ionizačný plyn ako je methan a preto sa v hmotnostnom spektre môže objaviť intenzívnejší iont (M+H)+ , z ktorého sa dá určiť molekulová hmotnosť. Okrem zisťovaní molekulových nečistôt sa skúmali aj najlepšie podmienky pri používaní ionizačného plynu isobutanu v GC/MS. Z meraní vyšlo, že najlepšie podmienky sú pri tlaku plynu 80 kPa a zvýšeného napätia na detektore o 0,4 kV oproti základnému nastaveniu. Boli stanovené molekulové hmotnosti všetkých troch študovaných...
|
|
|
Využití HPLC v chirálních separacích II.
Bartošová, Martina ; Kučera, Radim (vedoucí práce) ; Vrbatová, Ivana (oponent)
Využití HPLC v chirálních separacích II. Diplomová práce Martina Bartošová Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Heyrovského 1203, Hradec Králové. Vzhledem k tomu, že se neustále zvyšují požadavky na kvalitu, účinnost a bezpečnost léčiv, roste i potřeba separace racemických léčiv na opticky čisté látky. V důsledku toho roste i význam chirálních separací, které jsou nezbytné v oblasti výroby i kontroly léčiv. Existuje několik metod, které se dají aplikovat v oblasti chirálních separací. Nejvýhodnější se jeví chromatografické metody, z nichž vedoucí postavení zaujímá vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC). Tato metoda se neustále dynamicky rozvíjí. Klade se důraz především na vysokou účinnost a rychlé rozlišení enantiomerů. To vyžaduje stabilní chirální stacionární fáze (CSP) schopné dosáhnout oddělení enantiomerů až na základní čáru v co nejkratším čase. Aby chirální stacionární fáze mohla splnit takové požadavky, musí vykazovat vysokou selektivitu, účinnost a mechanickou odolnost. To vede k potřebě hledat nové možnosti v oblasti CSP. Nové alternativy jsou nálézány v chirálních selektorech, které jsou zodpovědné za samotnou enantioseparaci i v oblasti nosičů těchto CSP. Nejrozšířenějším nosičem se stal silikagel, ale...
|
|
|
Analýza vybraných polárních látek v HILIC módu
Brychová, Anna ; Kovaříková, Petra (vedoucí práce) ; Vrbatová, Ivana (oponent)
Vysokoúčinná kapalinová chromatografie je v dnešní době nejvýznamnější a nejpoužívanější separační metoda, která umožňuje kvalitativní i kvantitativní analýzu směsi látek. Jednou z jejích variant je hydrofilní interakční kapalinová chromatografie. Tato technika zažívá v poslední době stále větší rozmach, hlavně díky svým přednostem, mezi než patří možnost analýzy velmi polárních a hydrofilních sloučenin. Přesně takovými sloučeninami jsou i adeninribonukleotidy (ATP, ADP, AMP, cAMP), kreatin a fosfokreatin. Význam těchto látek je obrovský a to nejen v lidském organismu. Bylo provedeno a publikováno mnoho metod stanovení těchto polárních látek, kde dominuje HPLC stanovení za použití kolon reverzní fáze. Jejich základní přehled je součástí této diplomové práce. V experimentální části tato diplomová práce popisuje postup vývoje vhodných chromatografických podmínek, které by umožnily separaci ATP, ADP, AMP, cAMP, kreatinu a fosfokreatinu a případně i jejich kvantitativní hodnocení v HILIC módu. Nejlepší separace bylo dosaženo na koloně ZIC®-HILIC (150 x 2,1 mm; 3,5 μm; 200 Å) s použitím dvousložkové mobilní fáze a gradientové eluce. Mobilní fáze se skládala ze složky A, kterou byl 2 mM mravenčanový pufr, pH 6,45 a složky B - směsi (90% acetonitril, 2 mM mravenčanový pufr). UV detekce byla prováděna při...
|
|
| |
|
|
Využití separačních metod v analýze léčiv IV.
Ondrišíková, Lucie ; Kučera, Radim (vedoucí práce) ; Vrbatová, Ivana (oponent)
Využití separačních metod v analýze léčiv IV. Diplomová práce Lucie Ondrišíková Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, Hradec Králové Vysokoúčinná kapalinová chromatografie je v současné době jedna z nejprogresivnějších analytických metod, která nachází stále větší uplatnění ve všech oblastech analýzy léčiv. V současnosti je většina analýz realizována pomocí silikagelových kolon, které navzdory četným pozitivním vlastnostem (např. největší výběr různých velikostí částic, průměrů pórů a ploch povrchů; velký výběr různých reverzních fází) mají také určitá omezení - především jsou stabilní pouze v poměrně úzkém rozmezí pH = 2,0 -8,0 a teplotě cca do 60řC. Z těchto důvodů se neustále vyvíjejí a testují pro výrobu stacionárních fází materiály s výhodnějšími vlastnostmi. Jako velmi perspektivní se nyní ukazuje oxid zirkoničitý - je stabilní v celém rozmezí pH a teplotě až do 200řC. Tato diplomová práce se v teoretické části zabývá fyzikálními a chemickými vlastnostmi oxidu zirkoničitého, vlastnostmi HPLC kolon na bázi oxidu zirkoničitého a jejich srovnáním se silikagelovými kolonami. Experimentální část je zaměřena na studium a porovnání retenčního chování neutrálních, kyselých a bazických látek na Zr-PBD a...
|
|
|
Vývoj analytické metody pro studium významu hydrazonových metabolitů při intoxikaci izoniazidem II.
Charvátová, Jana ; Vrbatová, Ivana (vedoucí práce) ; Pilařová, Pavla (oponent)
Diplomová práce Abstrakt 51 Abstrakt Vývoj analytické metody pro studium významu hydrazonových metabolitů při intoxikaci izoniazidem II. Jana Charvátová Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové Klíčová slova: izoniazid, vitamín B6, hydrazon, hydrofilní interakční chromatografie Byla vyvinuta HPLC/UV metoda umožňující separaci izoniazidu - INH, jeho hlavního metabolitu (acetylizoniazid - AcINH) a potenciálních metabolitů (pyridoxal isonikotinoyl hydrazon - PIH, pyridoxal isonikotinoyl hydrazon-5-fosfát - PIH5P), vitamínů B6 (pyridoxin - PN, pyridoxal - PL a pyridoxal-5-fosfát - PLP) za užití ZIC-pHILIC stacionární fáze. Pro zjištění vlivu na retenci daných látek byly optimalizovány následující parametry: složení mobilní fáze, procentuální zastoupení organické fáze, síla a pH pufru, průtok mobilní fáze a teplota kolony. Nejlepší dostupné separace bylo dosaženo za použití 10mM mravenčanu amonného (pH 3) a ACN (40:60, v/v) při průtoku 0,10 ml/min a teplotě kolony 25 řC. Vyvinuté podmínky byly následně úspěšně použity při HPLC/ESI/MS analýze. Experimentálně bylo zjištěno, že nejintenzivnějším iontem ve spektru u všech analytů jsou protonované molekuly v pozitivním módu [M+H]+ . Analyty byly hodnoceny v...
|
|
|
HPLC analysis of the clinically used drug - dexrazoxane
Pecuchová, Vladimíra ; Kovaříková, Petra (vedoucí práce) ; Vrbatová, Ivana (oponent)
1. ABSTRAKT Vysokoúčinná kvapalinová chromatografia (HPLC) je progresívna analytická metóda, ktorá patrí medzi najpoužívanejšie separačné techniky. Železo je nenahraditeľným biogénnym prvkom, ktorý sa v tele človeka zúčastňuje mnohých dôležitých biochemických pochodoch. No aj napriek tomu sa za určitých patofyziologických podmienok môžu prejaviť jeho výrazné toxické účinky. Antracyklinové cytostatika patria do skupiny liečiv často využívaných pri liečbe rôznych hematologických malignít a solidných nádorov. Ich hlavným nežiaducim účinkom je kardiotoxicita, ktorá sa vysvetľuje tvorbou komplexov cytostatika s iónmi železa v srdečných bunkách (kardiomyocytoch), ktoré sú z redoxneho hľadiska veľmi aktívne a cyklickým mechanizmom produkujú veľké množstvo vysoko reaktívnych cytotoxických hydroxylových radikálov. Ďalším mechanizmom, ktorý sa podieľa na kardiotoxicite antracyklinových cytostatik je redoxná cyklizácia aglykonu. Dexrazoxan, derivát bisdioxypiperazinu, je jediným klinicky užívaným liečivom voči antracyklinmi vyvolanej kardiotoxicite. Predpokladá sa, že za jeho kardioprotektívny účinok je zodpovedný aktívny metabolit ADR-925, ktorý vzniká hydrolýzou dexrazoxanu vnútri kardiomyocytov a ktorý vychytáva železo z komplexov s antracyklinmi. Táto práca sa zaoberá vypracovaním optimálnych chromatografických...
|
|
|
Vývoj analytické metody pro studium významu hydrazonových metabolitů při intoxikaci izoniazidem II.
Charvátová, Jana ; Vrbatová, Ivana (vedoucí práce) ; Pilařová, Pavla (oponent)
Diplomová práce Abstrakt 51 Abstrakt Vývoj analytické metody pro studium významu hydrazonových metabolitů při intoxikaci izoniazidem II. Jana Charvátová Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové Klíčová slova: izoniazid, vitamín B6, hydrazon, hydrofilní interakční chromatografie Byla vyvinuta HPLC/UV metoda umožňující separaci izoniazidu - INH, jeho hlavního metabolitu (acetylizoniazid - AcINH) a potenciálních metabolitů (pyridoxal isonikotinoyl hydrazon - PIH, pyridoxal isonikotinoyl hydrazon-5-fosfát - PIH5P), vitamínů B6 (pyridoxin - PN, pyridoxal - PL a pyridoxal-5-fosfát - PLP) za užití ZIC-pHILIC stacionární fáze. Pro zjištění vlivu na retenci daných látek byly optimalizovány následující parametry: složení mobilní fáze, procentuální zastoupení organické fáze, síla a pH pufru, průtok mobilní fáze a teplota kolony. Nejlepší dostupné separace bylo dosaženo za použití 10mM mravenčanu amonného (pH 3) a ACN (40:60, v/v) při průtoku 0,10 ml/min a teplotě kolony 25 řC. Vyvinuté podmínky byly následně úspěšně použity při HPLC/ESI/MS analýze. Experimentálně bylo zjištěno, že nejintenzivnějším iontem ve spektru u všech analytů jsou protonované molekuly v pozitivním módu [M+H]+ . Analyty byly hodnoceny v...
|
|
|
Využití HPLC v chirálních separacích II.
Bartošová, Martina ; Kučera, Radim (vedoucí práce) ; Vrbatová, Ivana (oponent)
Využití HPLC v chirálních separacích II. Diplomová práce Martina Bartošová Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Heyrovského 1203, Hradec Králové. Vzhledem k tomu, že se neustále zvyšují požadavky na kvalitu, účinnost a bezpečnost léčiv, roste i potřeba separace racemických léčiv na opticky čisté látky. V důsledku toho roste i význam chirálních separací, které jsou nezbytné v oblasti výroby i kontroly léčiv. Existuje několik metod, které se dají aplikovat v oblasti chirálních separací. Nejvýhodnější se jeví chromatografické metody, z nichž vedoucí postavení zaujímá vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC). Tato metoda se neustále dynamicky rozvíjí. Klade se důraz především na vysokou účinnost a rychlé rozlišení enantiomerů. To vyžaduje stabilní chirální stacionární fáze (CSP) schopné dosáhnout oddělení enantiomerů až na základní čáru v co nejkratším čase. Aby chirální stacionární fáze mohla splnit takové požadavky, musí vykazovat vysokou selektivitu, účinnost a mechanickou odolnost. To vede k potřebě hledat nové možnosti v oblasti CSP. Nové alternativy jsou nálézány v chirálních selektorech, které jsou zodpovědné za samotnou enantioseparaci i v oblasti nosičů těchto CSP. Nejrozšířenějším nosičem se stal silikagel, ale...
|
host ::
RSS.