|
|
Vliv prostředí na tvarovou variabilitu ultrafialových signálů u žluťáska rodu Gonepteryx (Lepidoptera, Pieridae)
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Zapletalová, Lenka (oponent) ; Vrabec, Vladimír (oponent)
Podobně jako četní jiní živočichové disponují i motýli zrakem citlivým na takzvané ultrafialové (UV) světlo a mnozí mají na křídlech vzory patrné právě v této části elektromagnetického spektra. V posledních čtyřiceti letech se ukázalo, že UV vzory plní v životě motýlů důležitou roli, a to zejména v souvislosti s pohlavním výběrem. Uplatňují se například při rozpoznávání vhodného pohlavního partnera a pravděpodobně mohou signalizovat i některé jeho kvality jako věk, schopnost vypořádat se se stresujícími faktory prostředí či zdatnost při hledání potravy. Využití však mohou najít také v taxonomii. Tato dizertační práce se zaměřuje na komplexní výzkum ultrafialových vzorů u žluťásků rodu Gonepteryx a obzvláště se soustředí na otázku vlivu prostředí na expresi těchto znaků, jejich potenciální úlohu v pohlavním výběru či jejich evoluci. Podařilo se ukázat, že přinejmenším u některých druhů náležejících k rodu Gonepteryx prostředí UV ornamenty významně ovlivňuje, a tento vliv je výraznější než v případě znaků, jež roli v pohlavním výběru nehrají. Celkově výsledky předložených publikací naznačují, že UV vzory se v pohlavním výběru studovaných žluťásků uplatňují, není však jisté jakým způsobem. Jako nejpravděpodobnější se jeví jejich role v rozpoznávání pohlavního partnera, vyloučit však nelze ani, že odrážejí...
|
|
|
Vliv prostředí na tvarovou variabilitu ultrafialových signálů u žluťáska rodu Gonepteryx (Lepidoptera, Pieridae)
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Zapletalová, Lenka (oponent) ; Vrabec, Vladimír (oponent)
Podobně jako četní jiní živočichové disponují i motýli zrakem citlivým na takzvané ultrafialové (UV) světlo a mnozí mají na křídlech vzory patrné právě v této části elektromagnetického spektra. V posledních čtyřiceti letech se ukázalo, že UV vzory plní v životě motýlů důležitou roli, a to zejména v souvislosti s pohlavním výběrem. Uplatňují se například při rozpoznávání vhodného pohlavního partnera a pravděpodobně mohou signalizovat i některé jeho kvality jako věk, schopnost vypořádat se se stresujícími faktory prostředí či zdatnost při hledání potravy. Využití však mohou najít také v taxonomii. Tato dizertační práce se zaměřuje na komplexní výzkum ultrafialových vzorů u žluťásků rodu Gonepteryx a obzvláště se soustředí na otázku vlivu prostředí na expresi těchto znaků, jejich potenciální úlohu v pohlavním výběru či jejich evoluci. Podařilo se ukázat, že přinejmenším u některých druhů náležejících k rodu Gonepteryx prostředí UV ornamenty významně ovlivňuje, a tento vliv je výraznější než v případě znaků, jež roli v pohlavním výběru nehrají. Celkově výsledky předložených publikací naznačují, že UV vzory se v pohlavním výběru studovaných žluťásků uplatňují, není však jisté jakým způsobem. Jako nejpravděpodobnější se jeví jejich role v rozpoznávání pohlavního partnera, vyloučit však nelze ani, že odrážejí...
|
|
|
Bohatství a jeho měření
Vrabec, Václav ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Ondruš, Vítězslav (oponent)
Bohatství, blahobyt a životní úroveň obyvatelstva patří mezi velice důležitá témata hospodářské politiky a statistiky. Tato diplomová práce se zabývá statistickými koncepty měření bohatství, především bohatství domácností. Cílem práce je představit různé ukazatele, které se zmíněnou problematikou zabývají. V práci bude popsán například hrubý domácí produkt, spotřeba domácností, šetření EU-SILC nebo alternativní ukazatele hodnotící životní úroveň obyvatelstva. Nejdůležitějším ukazatel charakterizujícím bohatství domácností bude pro tuto práci čisté jmění domácnosti. Na představených ukazatelích bude dále ukázán vývoj bohatství domácností v České republice od roku 1993. Další část práce je zaměřena na popsání vztahu mezi čistým jměním a ostatními ukazateli bohatství pomocí kointegrační analýzy časových řad. V rámci této analýzy bude využit především model ADL a model EC. V poslední části práce je cílem provedení mezinárodního srovnání bohatství domácností v rámci vybraných evropských států. K tomuto srovnání bude mimo jiné využita shluková analýza, pomocí které budou sestaveny shluky států s podobnou hodnotou bohatství domácností.
|
|
|
Porovnání populačních parametrů modrásků rodu Phengaris ve víceletém časovém horizontu
Bártů, Nikola ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Byly hodnoceny změny v početnosti celkové metapopulace a početností motýlů jednotlivých zkoumaných ploch obsazených druhem Phengaris nausithous (Lepidoptera: Lycaenidae) na dvou dlouhodobě sledovaných lokacích v ČR: Slavíkovy ostrovy u Přelouče a Dolní Labe u Děčína. Data pro toto srovnání byla získána dlouhodobým monitoringem početnosti motýlů na lokalitách. Užita byla metoda zpětného odchytu značených jedinců a následné statistické zpracování výsledku značení v prostředí programu MARK. Po vyhodnocení bylo zjištěno významné kolísání v početnosti celkové metapopulace cílového druhu. Početnost celkové metapopulace v Přelouči v jednotlivých letech od 2004 do 2016 varíruje od 148 do 1369 jedinců, početnost v Děčíně v jednotlivých letech 2008 až 2016 kolísala od 273 do 1952 jedinců. Proložením křivek trendu vývoje početnosti metapopulace obou lokalit v jednotlivých letech přes sebe, lze pozorovat zhruba čtyř až pětiletou periodicitu gradací druhu (v letech 2006, 2010-2011 a 2014-2015). Ačkoliv časová řada sledování není příliš dlouhá, toto je velmi silný argument pro podporu formulované hypotézy: Z mnohaleté časové řady sledování je patrna gradační periodicita. Dále byl srovnáván trend vývoje početností populací jednotlivých ploch vůči celkové metapopulaci na obou lokalitách a bylo zjištěno, že toto sledování velmi dobře odráží aktuální meziletý vývoj. Většina ploch kopíruje trend metapopulace. Pokud jsou však zjištěny rozdíly, například celková metapopulace roste a populace jednotlivé plochy klesá, lze je vždy vysvětlit změnou prostředí dané plochy související s managementem, v daném případě špatným. Naopak poměrný nárust početnosti jednotlivé kolonie vůči trendu metapopulace většinou odráží pozitivní změnu v údržbě stanoviště. Dlouhodobé sledování tak lze jednoznačně doporučit pro hodnocení dopadů managementu.
|
|
|
Stav populace modráska Phengaris nausithous na vybraných loukách na Broumovsku
Štěpánková, Anežka ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Kamil, Kamil (oponent)
Cílem této diplomové práce s názvem Stav populace modráska Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) na vybraných loukách na Broumovsku, bylo nalézt a vyhodnotit situaci ohledně velikosti a struktury populací druhu motýla Phengaris nausithous, na vybrané lokalitě v rámci území České republiky. Pro monitoring byla zvolena metoda zpětného odchytu značených jedinců motýla na 13 cílových lokalitách v CHKO Broumovsko, pro jejichž výběr byl klíčový výskyt živné rostliny krvavce totenu, která je nedílnou součástí vývoje cílového druhu. Pro vývoj P. nausithous je též důležitý výskyt mravenců rodu Myrmica. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí programu MARK a Statistika a následně převedeny do grafů a tabulek. V roce 2016 bylo označeno 687 P. nausithous a odhad početnosti pro celkovou metapopulaci činil 1487 jedinců. Nejvíce P. nausithous s počtem 149 (prvně označených odchytů) se zaznamenalo na lokalitě Hynčice 2 (H2), která byla svou rozlohou třetí největší ze všech studovaných stanovišť. Naopak nejméně bylo označeno na ploše Hynčice 1 (H1) a to pouze 15 P. nausithous. Maximální odhady počtů pro jednotlivá stanoviště byly stanoveny programem MARK s nejvyšším počtem 367 jedinců na lokalitě Hynčice 2 a nejnižším počtem 38 jedinců na lokalitě Hynčice 1. Počty P. nausithous stanovené programem MARK byly vyšší než počty prvoodchytů, což poukazuje metodicky správně provedený monitoring. Migrací bylo zachyceno celkem 49. Celkem migrovalo 31 % chycených jedinců a 18 % v rámci předpokládaného celkového počtu. Nejvíce přeletů bylo mezi plochami H2 a H4 (11 přeletů) a mezi plochami Vižňov 1 a Hynčice 4 byl zaznamenán přelet na vzdálenost 5,3 km, jenž může být považován za jeden z rekordně dlouhých přeletů. Průměrná vzdálenost migrace u P. nausithous činila 1,46 km. Počet imigrantů u přeletů byl stanoven na 49 jedinců a počet emigrantů na 58 jedinců. Hypotéza této práce zněla: Všechny zkoumané plochy spolu komunikují prostřednictvím přeletů motýlů a systém lze považovat za jedinou metapopulaci a na základě daných výsledků byla potvrzena. Závislost cílového druhu na hustotě porostu živné rostliny nebyla podle grafického znázornění stěžejní. V rámci prvního T-testu nebyla nalezena souvislost mezi početností P. nausithous a délkou migrací mezi jednotlivými plochami. V druhém T-testu bylo zjištěno, že se zvyšujícím se počtem přeletů se postupně délka přeletů snižovala.
|
|
|
Stav populace modráska Phengaris teleius na vybraných loukách na Broumovsku
Hejretová, Kateřina ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Kamil, Kamil (oponent)
Na 13 studovaných loukách na Broumovsku v okolí Ruprechtic, Hynčic a Vižňova jsem v období od 4. července do 5. srpna roku 2016 prováděla monitorig modráska očkovaného Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779) metodou zpětného odchytu značených jedinců. Celkem jsem označila 409 motýlů daného druhu. Údaje byly vyhodnoceny za pomoci software MARK 8.1 a počet motýlů celkové metapopualce byl odhadnut na 802 jedinců, přičemž odhady početnosti pro jednotlivé plochy se pohybovaly v rozmezí od 2 do 269 exemplářů. Nejvíce jedinců jsem zaznamenala na stanovišti Ruprechtice 2.
Doložila jsem přelety jedinců P. teleius mezi stanovišti v okruhu Ruprechtice Hynčice. Zapojení Vižňova považuji za reálné, ale vzhledem k celkovému množství motýlů zde, se záchyt přeletu P. teleius nepodařil. Hypotézu formulovanou v cílech práce: všechny zkoumané plochy spolu komunikují prostřednictvím přeletů motýlů a systém lze považovat za jedinou metapopulaci, však považuji za potvrzenou.
Za významné považuji zjištění, že na Broumovsku dosud žijí stabilní populace motýlů Phengaris teleius a P. nausithous. V počtech se jedná o stovky až tisíce jedinců, přičemž je důležité připomenout, že jde pouze o populaci zkoumaných ploch, nikoliv všech ploch s výskytem modrásků v uvedených územích. Ty po prvním roce sledování nejsou známy. Rozložení zkoumaných kolonií je příznivé pro plánování cílené ochrany, u mnou studovaných stanovišť nejde o metapopulační model kontinent ostrovy.
|
|
|
Srovnání fauny vodních brouků mezi předpolím a rekultivací v krajině ovlivněné těžbou
Vostalová, Adéla ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Problematika nápravy antropogenních zásahů do krajiny je jedním z diskutovaných témat dnešní doby a to nejen v odborných kruzích, ale i mezi veřejností, jelikož těžba nerostných surovin probíhá na mnoha místech České republiky. Stále více se začínají prosazovat přírodě blízké způsoby obnovy na úkor donedávna převládajících technických rekultivací. Kromě otázky, jak vytěžená místa znovu využít či obnovit, se také zkoumá, jaký má celý proces vliv na místní faunu a floru.
Cílem této diplomové práce bylo kvalitativní srovnání vodních brouků mezi předpolím Dolů Bílina a rekultivacemi výsypek Radovesice a Pokrok v Severočeském kraji. Bylo hodnoceno 16 vodních nádrží v předpolí a 15 nádrží na výsypkách. Celkem bylo nalezeno 36 taxonů, z nichž 19 bylo určeno až na druhovou úroveň. Nejvíce taxonů se nacházelo na stanovišti R9 v předpolí, na 4 lokalitách se nevyskytoval žádný. Nejhojnější byl rod Haliplus.
Sběr proběhl standardním hydrobiologickým odběrem pomocí cedníku. Materiál byl uchován v lihu, poté roztříděn, preparován a nakonec determinován. Získaná data byla vyhodnocena a srovnána pomocí Jaccardova indexu podobnosti.
Testována byla hypotéza: Vzhledem k dobrým disperzním schopnostem vodních brouků je zastoupení druhů na předpolí stejné s druhovým složením v nově vzniklých nádržích na rekultivacích. Výpočet Jaccardova indexu mezi lokalitami předpolí a výsypek dosáhl nejvyšší hodnoty podobnosti 66,7 %, ovšem přes hodnotu 50 % se pohyboval pouze v 7 případech ze 465 možných kombinací, čímž byla hypotéza vyvrácena.
Nalezené taxony byly také vyhodnoceny z hlediska ochranářského statusu dle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Takto byl zjištěn pouze jeden druh, Laccophilus poecilus, spadající do kategorie VU zranitelný. Určení je nutno prověřit.
|
|
|
Srovnání měkkýší fauny vybraných přírodních rezervací na jihu Moravy
Bohatá, Lucie ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
V této diplomové práci je porovnána malakofauna šesti chráněných území na jihu Moravy s charakteristikou a vyhodnocením jejich stavu. Tato chráněná území patří do správy BR Dolní Morava a téměř všechny i pod CHKO Pálava: Cahnov Soutok, Křivé jezero, Pastvisko u Lednice, Ranšpurk, Slanisko u Nesytu, Trkmanské louky. Testována hypotéza byla, zda rezervace s převažujícím lesním porostem vykazují bohatší faunu oproti rezervacím s převahou otevřeného území.
Na lokalitách byla malakofauna odebírána individuálním sběrem, pomocí proplachu materiálu přes cedník a odběrem hrabanky. Následně byl materiál podrobně prozkoumán, roztříděn a určen.
Informace o zjištěných druzích jsem pomocí Simpsonova indexu dominance a Jaccardova indexu podobnosti porovnala a zaznamenala do tabulek. Dle Simpsonova indexu má největší index diverzity má NPR Ranšpurk a nejnižší NPR Slanisko u Nesytu. To znamená, že společenstvo ulitnatých plžů NPR Ranšpurk je zastoupeno podobným počtem jedinců zjištěných druhů, kdežto na NPR Slanisko u Nesytu byla zjištěna dominance zranitelného druhu Anisus spirorbis (Linné, 1758). Podle Jaccardova indexu podobnosti si je nejvíce podobná z 31% rezervace NPR Křivé jezero a NPR Slanisko u Nesytu a nejméně podobná z 6 % rezervace NPP Pastvisko u Lednice a EVL Trkmanské louky.
Hypotéza byla potvrzena na základě prostého počtu druhů zjištěných na stanovištích a Simpsonova indexu s vyšší diverzitou u rezervací s převahou lesů. Podle Jaccardova indexu podobnosti jsou si zkoumané lesní stanoviště a otevřené stanoviště podobny z 66 %. Poměrně vysoká podobnost je daná zejména abiotickými faktory, které ovlivňují daná stanoviště rezervací.
|
|
|
Přehled pářicí strategie evropských denních motýlů
Baráková, Kristýna ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Bubová, Terezie (oponent)
Denní motýli jsou velice různorodou a pestrou skupinou v rámci celé živočišné říše. edná se o hmyz s proměnou dokonalou se složitým životním cyklem. ednotlivá stádia vývojového cyklu jsou dobře popsaná a známá. Mnohé otazníky však nalézáme ve znalostech o rozmnožovací biologii denních motýlů. Proto jsme se rozhodli vyhledat prameny o pářicí strategii evropských denních motýlů. Inormace byly vyhledávány pomocí vhodně zvolených klíčových slov ve vědeckých databázích OS, Scopus a oogle Scholar. a základě těchto zdrojů jsem sepsala obecné inormace o rozmnožovacím chování motýlů, které se týkaly procesů před kopulací, podrobně pak párovacího a vyhledávacího chování denních motýlů. ásledně jsem popsala konkrétně proces páření, kde jsem sledovala hlavně data o průběhu kopulace, a to o délce kopulace, minimálním věku kopulace či o možném opakování kopulace. Vysvětlila jsem také obecné pojmy, stahující se ke kopulaci jako jsou paternita či protandrie. Další část práce byla zaměřena konkrétně na pářící strategii evropských denních motýlů. Pro většinu motýlů byly zjištěny daje týkající se pářící strategie před kopulací, a to především, jakým způsobem samci vyhledávají samice. aké byly souhrnně uvedeny u některých druhů motýlů inormace o délce kopulace, minimálním věku kopulace a možném opakovaném páření. Avšak souhrn veškerých dat ukazuje malé množství inormací k vymezené problematice. ebylo tedy možné provézt statistické vyhodnocení, kde mělo dojít k přepočtu vůči celkovému počtu evropských druhů. ypotézu, která zněla: převážná většina denních motýlů nevykazuje promiskuitní chování a kopuluje pouze jedenkrát, nebylo možné vyvrátit ani potvrdit. Konkrétně daje o promiskuitním chování denních druhů motýlů vědecké publikace obsahovaly velmi sporadicky. Výzkum se zaměřením na toto chování by vyžadoval obsáhlejší bádání a bylo by však možné utřídit inormace o denních motýlech České republiky.
|
|
|
Přehled hadů využívajících škrcení k usmrcení kořisti
Jeřábková, Adriana ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Killerová, Šárka (oponent)
Cílem studie bylo shromáždění seznamu hadů -- škrtičů. Navrženy byly hypotézy: 1. Usmrcování kořisti škrcením je více rozšířeno u velkých hadů, než u menších; 2. Mechanismy postupu při uchvacování a následném zabíjení kořisti škrcením se u jednotlivých skupin hadů škrtičů vyvinuly konvergentně a jsou obdobné. Z daného výčtu druhů hadů a údajích o jejich rozměrech je zřejmé, že škrcení, jako forma usmrcování, převládá u hadů nad 1,5 m, první hypotézu tak mohu potvrdit. Dále je z tabulky rozšíření jednotlivých rodů využívajících škrcení patrno, že tento způsob usmrcování je znám na všech kontinentech, kde hadi žijí a zároveň u fylogeneticky vzdálených skupin hadů. Můžu tak s vyšší pravděpodobností potvrdit i druhou předpokládanou hypotézu, nicméne vlastní strategie uchvacování a usmrcování kořisti se u v některých detailech liší. Některé druhy napadají kořist ze země případně z vody, některé druhy utočí na kořist ze stromů a keřů. Rozdíl v obtáčení těla kolem kořisti se liší u užovek a u hroznýšovitých hadů. Hroznýšovití ohnou krk vertikálně kolem kořisti, zatímco mnoho užovek ohýbá tělo bokem kolem kořisti. Bylo prováděno mnoho pokusů o zjištění síly a mechaniky škrcení různými metodami např. magnetická rezonance, pitva a podobně, tyto pokusy však nelze zařadit do této práce z důvodu velkého rozsahu daných pokusů a velkého množství výsledků.
|
host ::
RSS.