|
|
Prezident republiky jako součást moci výkonné
Vosáhlo, Jakub ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Práce se zabývá institutem prezidenta republiky. Popisuje specifika této ústavní funkce na pomezí hlavy státu a exekutivního orgánu. Dle zadání zkoumá jeho vztah k výkonné moci. To obnáší analýzu jeho ústavních pravomocí, jimiž může do sféry exekutivy zasahovat. Práce se však zabývá i dalšími, často opomíjenými, aspekty, ovlivňující jeho postavení a sílu v rámci ústavního systému. Nezbytnou součástí této analýzy je rozbor ústavní pozice prezidenta republiky, vycházející z parlamentního charakteru českého ústavního systému a pravomocí, jimž je prezident republiky v tomto systému nadán. K této analýze je pozice prezidenta ČR srovnána s pozicemi jiných prezidentů parlamentních a poloprezidentských republik. Při analýze pozice prezidenta republiky však není možné opomenout specifický fenomén prezidentského úřadu v České republice. Prezident ČR (resp. dříve Československa) je tradičně nadán nepříliš širokým katalogem ústavních pravomocí, ovšem zároveň disponuje silnou autoritou veřejnosti, která mu dává značný neformální vliv. K analýze tohoto fenoménu se práce zabývá historickým vývojem prezidentského úřadu, a to z hlediska ústavního zakotvení i praxe. Rozebírá působení prezidentů republiky ve všech obdobích moderní československé a české státnosti. Vývoj prezidentské funkce po přijetí současné ústavní úpravy...
|
|
|
Obraz Václava Havla v československém tisku v listopadu a prosinci 1989
Vosáhlo, Jakub ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Práce analyzuje mediální obraz Václava Havla v česky psaném tisku v období Listopadu 1989. Cílem je zachytit proměny v prezentaci disidenta a osoby bez přístupu do sdělovacích prostředků, z něhož se během krátkého období stala veřejná autorita, lídr lidového hnutí a nakonec prezident republiky. Práce představuje československý tisk ve specifickém období změny společenských vztahů a poté analyzuje, jakým způsobem média Václava Havla prezentovala. Byly voleny vlivné deníky, zahrnující celé spektrum názorů na lídra Občanského fóra. Mediální obsahy byly nejprve rozebrány v rámci jednotlivých deníků, k objasnění vývojových trendů, a poté v kvantitativní komparativní studii, analyzující rozdíly ve vztahu jednotlivých médií v závislosti na událostech Listopadu 1989. Práce potvrzuje některé již známé skutečnosti o mediální prezentaci Václava Havla, ovšem zároveň odhaluje doposud nepříliš probádané momenty, například značně ambivalentní postoj deníku Mladá fronta.
|
|
|
Obraz Václava Havla v československém tisku v listopadu a prosinci 1989
Vosáhlo, Jakub ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Práce analyzuje mediální obraz Václava Havla v česky psaném tisku v období Listopadu 1989. Cílem je zachytit proměny v prezentaci disidenta a osoby bez přístupu do sdělovacích prostředků, z něhož se během krátkého období stala veřejná autorita, lídr lidového hnutí a nakonec prezident republiky. Práce představuje československý tisk ve specifickém období změny společenských vztahů a poté analyzuje, jakým způsobem média Václava Havla prezentovala. Byly voleny vlivné deníky, zahrnující celé spektrum názorů na lídra Občanského fóra. Mediální obsahy byly nejprve rozebrány v rámci jednotlivých deníků, k objasnění vývojových trendů, a poté v kvantitativní komparativní studii, analyzující rozdíly ve vztahu jednotlivých médií v závislosti na událostech Listopadu 1989. Práce potvrzuje některé již známé skutečnosti o mediální prezentaci Václava Havla, ovšem zároveň odhaluje doposud nepříliš probádané momenty, například značně ambivalentní postoj deníku Mladá fronta.
|
|
|
Prezident republiky jako součást moci výkonné
Vosáhlo, Jakub ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Antoš, Marek (oponent)
Práce se zabývá institutem prezidenta republiky. Popisuje specifika této ústavní funkce na pomezí hlavy státu a exekutivního orgánu. Dle zadání zkoumá jeho vztah k výkonné moci. To obnáší analýzu jeho ústavních pravomocí, jimiž může do sféry exekutivy zasahovat. Práce se však zabývá i dalšími, často opomíjenými, aspekty, ovlivňující jeho postavení a sílu v rámci ústavního systému. Nezbytnou součástí této analýzy je rozbor ústavní pozice prezidenta republiky, vycházející z parlamentního charakteru českého ústavního systému a pravomocí, jimž je prezident republiky v tomto systému nadán. K této analýze je pozice prezidenta ČR srovnána s pozicemi jiných prezidentů parlamentních a poloprezidentských republik. Při analýze pozice prezidenta republiky však není možné opomenout specifický fenomén prezidentského úřadu v České republice. Prezident ČR (resp. dříve Československa) je tradičně nadán nepříliš širokým katalogem ústavních pravomocí, ovšem zároveň disponuje silnou autoritou veřejnosti, která mu dává značný neformální vliv. K analýze tohoto fenoménu se práce zabývá historickým vývojem prezidentského úřadu, a to z hlediska ústavního zakotvení i praxe. Rozebírá působení prezidentů republiky ve všech obdobích moderní československé a české státnosti. Vývoj prezidentské funkce po přijetí současné ústavní úpravy...
|
host ::
RSS.