Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Separatistické tendence v Evropě - případ Katalánska a Padánie
Voráček, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce se věnuje katalánskému a padánskému (severoitalskému) separatismu. Jejím cílem je analyzovat a komparovat separatistické tendence ve dvou evropských regionech, tedy v Katalánsku a v oblasti tzv. Padánie na pozadí historického vývoje v rámci jejich domovských států. Práce je kombinací deskripce a komparativní případové studie a je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část vymezuje základní pojmy, které jsou klíčové pro porozumění problematice separatismu a které prostupují celou prací. Dále je v teoretické části stručně představena teorie konfliktních linií Steina Rokkana a Seymoura Martina Lipseta, především pak konfliktní linie centrum-periferie, z níž pak vychází část praktická. Praktická část se pak ve dvou samostatných kapitolách věnuje původu a vzestupu katalánského, respektive padánského separatismu, a to s akcentem na historický vývoj analyzovaných regionů, jejich současné postavení v rámci Španělska, respektive Itálie, hlavní faktory ovlivňující separatistické a nacionalistické nálady a na současnou politickou reprezentaci obou regionů. V závěrečné kapitole jsou získaná data komparována s cílem najít základní podobnosti a odlišnosti mezi separatismem v Katalánsku a tzv. Padánii.
Politická komunikace českých populistických politiků
Voráček, Michal ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze politické komunikace českých populistických politiků v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021. Jejím cílem je zmapovat komunikační aktivitu vybraných politických představitelů a porovnat, jakým způsobem využívají tito aktéři sociální sítě pro svou politickou komunikaci, jaký vliv má blízkost voleb na aktivitu a narativ jejich komunikační strategie, jakým tématům se ve svých sděleních nejčastěji věnují a do jaké míry využívají prvků populismu a personalizace. Teoretická část se zaměřuje na definici a genezi termínu populismus se zvláštním akcentem na přístup ke studiu populismu jakožto komunikačního stylu. Dále je věnována pozornost politické komunikaci v souvislosti s nástupem a rozmachem internetu a sociálních sítí, zejména pak tomu, jak této transformace komunikačního prostředí využívají političtí představitelé v rámci své politickou strategii. Praktická část pak formou obsahové analýzy zkoumá komunikační aktivitu tří vybraných populistických politiků (Andreje Babiše, Tomia Okamury, Roberta Šlachty) na Facebooku v předvolebním období, povolebním období a v období běžného politického boje, a to celkově po dobu šesti týdnů. Získaná data jsou následně analyzována a interpretována ve vztahu k dosavadnímu výzkumu.
Svoboda médií v zemích Visegrádské skupiny z pohledu novinářů
Voráček, Michal ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá svobodou médií v zemích Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) z pohledu profesionálních novinářů a novinářek. Jejím cílem je zmapovat, jak žurnalisté ve čtveřici zemí vnímají svobodu ve vztahu ke své profesi - jak rozumí pojmu svoboda projevu, co podle nich ohrožuje svobodu projevu, respektive svobodu médií, jak se cítí být ve své profesi svobodní a jaký je podle nich trend v oblasti mediální svobody v nadcházejících letech. Teoretická část zevrubně zachycuje historický vývoj svobody projevu, její právní zakotvení v ústavních listinách a mezinárodních úmluvách a dokumentech, meze svobody projevu či formy jejího omezení. Dále představuje nejvýznamnější nevládní neziskové organizace monitorující míru mediální svobody ve světě a přibližuje mediální prostředí v jednotlivých zemích. Teoretická část se rovněž věnuje vnímání a přístupu profesionálních novinářů a novinářek ke svobodě projevu, svobodě médií a dalším žurnalistickým konceptům a hodnotám. Analytická část pak formou kvalitativní analýzy na základě polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s aktivními novináři a novinářkami ze zemí Visegrádské skupiny sleduje žurnalistický profesní diskurz. Pomocí postupů kvalitativního kódování (otevřené a axiální kódování ze zakotvené teorie) vytváří typologii...
Separatistické tendence v Evropě - případ Katalánska a Padánie
Voráček, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce se věnuje katalánskému a padánskému (severoitalskému) separatismu. Jejím cílem je analyzovat a komparovat separatistické tendence ve dvou evropských regionech, tedy v Katalánsku a v oblasti tzv. Padánie na pozadí historického vývoje v rámci jejich domovských států. Práce je kombinací deskripce a komparativní případové studie a je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část vymezuje základní pojmy, které jsou klíčové pro porozumění problematice separatismu a které prostupují celou prací. Dále je v teoretické části stručně představena teorie konfliktních linií Steina Rokkana a Seymoura Martina Lipseta, především pak konfliktní linie centrum-periferie, z níž pak vychází část praktická. Praktická část se pak ve dvou samostatných kapitolách věnuje původu a vzestupu katalánského, respektive padánského separatismu, a to s akcentem na historický vývoj analyzovaných regionů, jejich současné postavení v rámci Španělska, respektive Itálie, hlavní faktory ovlivňující separatistické a nacionalistické nálady a na současnou politickou reprezentaci obou regionů. V závěrečné kapitole jsou získaná data komparována s cílem najít základní podobnosti a odlišnosti mezi separatismem v Katalánsku a tzv. Padánii.

Viz též: podobná jména autorů
1 VORÁČEK, Marek
3 Voráček, Martin
1 Voráček, Miroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.