|
|
Chladné výkyvy klimatu v pozdním glaciálu a spodním holocénu
Švanda, Petr ; Vondrák, Daniel (vedoucí práce) ; Tichá, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší věnující se tématu náhlých chladných výkyvů klimatu v době pozdně-glaciálního interstadiálu a spodního holocénu (14 700 až 8 200 cal. BP). Jejím cílem bylo shrnout vědecké poznatky o šesti takovýchto klimatických výkyvech a o jejich příčinách a důsledcích. Všechny tyto události (GI-1d, GI-1c2, GI-1b, událost 11 400, událost 9 300 a událost 8 200) trvaly více než 50 let a na severní polokouli je provázelo ochlazení o více než 1 řC. Literární zdroje o tomto tématu vycházejí z interdisciplinárního studia různých přírodních archivů a interpretace tzv. proxy dat. U každé z klimatické události bylo dále provedeno zhodnocení jejích vlivů na ekosystémy a tehdejší lidské společnosti. Výše uvedené poznatky jsou nakonec diskutovány v kontextu problematiky současných klimatických změn a možného budoucího oslabení Atlantické meridionální cirkulace.
|
|
|
Chironomidae acidifikovaných horských vod
Malá, Martina ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vondrák, Daniel (oponent)
Acidifikace sladkovodních ekosystémů vyvrcholila v 80. letech 20. století. Došlo k celkové změně chemismu povrchových vod, vymizení ryb a některých citlivých druhů zooplanktonu a zoobentosu. Od té doby se emise hlavních znečišťujících látek (SO2, NOX a NH3) výrazně snížily a začal probíhat proces zotavení (‚recovery') z acidifikace. Zejména biologická recovery probíhá velmi pomalu a není zcela jasné, zda se jedná o úplně reversibilní proces. Čeleď Chironomidae slouží jako velmi dobrý nástroj k hodnocení acidifikace a recovery, zejména díky jejich druhové senzitivitě, ale i toleranci k nízkému pH, koncentracím rozpuštěného O2, obsahu živin, schopnosti adaptace ke změnám potravní nabídky a celkově vysoké druhové adaptabilitě k náročným podmínkám. Potrava a koncentrace rozpuštěného O2 jsou pravděpodobně nejdůležitější faktory ovlivňující společenstvo pakomárů v povrchových vodách. Kosmopolitní výskyt, vysoká druhová diverzita a vysoké abundance výskytu je předurčuje pro využití v biomonitoringu i výzkumu povrchových vod. Překážkou je náročná determinace, a proto se, oproti jiným skupinám zoobentosu, studiem čeledi Chironomidae zabývá mnohem méně studií. Metoda CPET, využívající sběr exuvií, má velký potenciál při biomonitoringu díky jednodušší determinaci. Bakalářská práce shrnuje současné poznatky o...
|
|
|
Sedimenty šumavských jezer a jejich využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Vondrák, Daniel ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent) ; Kyška Pipík, Radovan (oponent)
Sedimenty šumavských jezer jsou důležitými přírodními archivy. Záznam v nich obsažený zachycuje postglaciální historii samotných jezer, stejně jako historii přírodních procesů v širším regionu. Dokládá též lidské osídlení a změny způsobu využívání krajiny. Vědecký zájem tyto sedimenty poutají již od konce 19. století. Ačkoliv moderní paleolimnologický a paleoekologický výzkum započal na Šumavě už ve druhé polovině 20. století, velký potenciál jezerních sedimentů pro rozšíření vědeckého poznání nebyl dosud plně využit. Hlavním cílem této práce je proto prohloubit znalosti o těchto přírodních archivech a podpořit tak jejich využití v budoucích studiích. Pro dosažení hlavního cíle bylo stanoveno několik cílů dílčích: i) srovnat stáří sedimentů šumavských jezer s publikovanými poznatky o deglaciaci území na konci poslední doby ledové, ii) rozšířit metodické možnosti datování pozdně glaciálních sedimentů o chronostratigrafické markerové horizonty, iii) posoudit vliv bioeroze chitinizovaných subfosilních zbytků vodních bezobratlých živočichů na reprezentativnost dochovaného záznamu a iv) ověřit předpoklad o dystrofním charakteru jezer v průběhu holocénu prostřednictvím analýzy subfosilních zbytků chrostíků (Insecta: Trichoptera). S ohledem na naplnění uvedených cílů byly studovány sedimenty ze čtyř jezer...
|
|
| |
|
| |
|
|
Sedimenty šumavských jezer a jejich využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Vondrák, Daniel
Sedimenty šumavských jezer jsou důležitými přírodními archivy. Záznam v nich obsažený zachycuje postglaciální historii samotných jezer, stejně jako historii přírodních procesů v širším regionu. Dokládá též lidské osídlení a změny způsobu využívání krajiny. Vědecký zájem tyto sedimenty poutají již od konce 19. století. Ačkoliv moderní paleolimnologický a paleoekologický výzkum započal na Šumavě už ve druhé polovině 20. století, velký potenciál jezerních sedimentů pro rozšíření vědeckého poznání nebyl dosud plně využit. Hlavním cílem této práce je proto prohloubit znalosti o těchto přírodních archivech a podpořit tak jejich využití v budoucích studiích. Pro dosažení hlavního cíle bylo stanoveno několik cílů dílčích: i) srovnat stáří sedimentů šumavských jezer s publikovanými poznatky o deglaciaci území na konci poslední doby ledové, ii) rozšířit metodické možnosti datování pozdně glaciálních sedimentů o chronostratigrafické markerové horizonty, iii) posoudit vliv bioeroze chitinizovaných subfosilních zbytků vodních bezobratlých živočichů na reprezentativnost dochovaného záznamu a iv) ověřit předpoklad o dystrofním charakteru jezer v průběhu holocénu prostřednictvím analýzy subfosilních zbytků chrostíků (Insecta: Trichoptera). S ohledem na naplnění uvedených cílů byly studovány sedimenty ze čtyř jezer...
|
|
|
Sedimenty šumavských jezer a jejich využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Vondrák, Daniel
Sedimenty šumavských jezer jsou důležitými přírodními archivy. Záznam v nich obsažený zachycuje postglaciální historii samotných jezer, stejně jako historii přírodních procesů v širším regionu. Dokládá též lidské osídlení a změny způsobu využívání krajiny. Vědecký zájem tyto sedimenty poutají již od konce 19. století. Ačkoliv moderní paleolimnologický a paleoekologický výzkum započal na Šumavě už ve druhé polovině 20. století, velký potenciál jezerních sedimentů pro rozšíření vědeckého poznání nebyl dosud plně využit. Hlavním cílem této práce je proto prohloubit znalosti o těchto přírodních archivech a podpořit tak jejich využití v budoucích studiích. Pro dosažení hlavního cíle bylo stanoveno několik cílů dílčích: i) srovnat stáří sedimentů šumavských jezer s publikovanými poznatky o deglaciaci území na konci poslední doby ledové, ii) rozšířit metodické možnosti datování pozdně glaciálních sedimentů o chronostratigrafické markerové horizonty, iii) posoudit vliv bioeroze chitinizovaných subfosilních zbytků vodních bezobratlých živočichů na reprezentativnost dochovaného záznamu a iv) ověřit předpoklad o dystrofním charakteru jezer v průběhu holocénu prostřednictvím analýzy subfosilních zbytků chrostíků (Insecta: Trichoptera). S ohledem na naplnění uvedených cílů byly studovány sedimenty ze čtyř jezer...
|
|
|
Sedimenty šumavských jezer a jejich využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Vondrák, Daniel ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent) ; Kyška Pipík, Radovan (oponent)
Sedimenty šumavských jezer jsou důležitými přírodními archivy. Záznam v nich obsažený zachycuje postglaciální historii samotných jezer, stejně jako historii přírodních procesů v širším regionu. Dokládá též lidské osídlení a změny způsobu využívání krajiny. Vědecký zájem tyto sedimenty poutají již od konce 19. století. Ačkoliv moderní paleolimnologický a paleoekologický výzkum započal na Šumavě už ve druhé polovině 20. století, velký potenciál jezerních sedimentů pro rozšíření vědeckého poznání nebyl dosud plně využit. Hlavním cílem této práce je proto prohloubit znalosti o těchto přírodních archivech a podpořit tak jejich využití v budoucích studiích. Pro dosažení hlavního cíle bylo stanoveno několik cílů dílčích: i) srovnat stáří sedimentů šumavských jezer s publikovanými poznatky o deglaciaci území na konci poslední doby ledové, ii) rozšířit metodické možnosti datování pozdně glaciálních sedimentů o chronostratigrafické markerové horizonty, iii) posoudit vliv bioeroze chitinizovaných subfosilních zbytků vodních bezobratlých živočichů na reprezentativnost dochovaného záznamu a iv) ověřit předpoklad o dystrofním charakteru jezer v průběhu holocénu prostřednictvím analýzy subfosilních zbytků chrostíků (Insecta: Trichoptera). S ohledem na naplnění uvedených cílů byly studovány sedimenty ze čtyř jezer...
|
|
|
Klimatické změny ve vysoké Arktidě v průběhu holocénu
Prochová, Dominika ; Vondrák, Daniel (vedoucí práce) ; Roman, Matěj (oponent)
Klimatické změny jsou v současnosti velice často probíraným tématem ve vědecké, politické i veřejné sféře. Abychom mohli lépe porozumět jejich příčinám, průběhu, vývoji a možným dopadům, je jedním ze základních předpokladů zkoumat obdobné změny, které probíhaly v minulosti. V přírodních archivech je možné nalézt nejen záznamy o jejich parametrech, ale i o zmiňovaných dopadech - změnách ekosystémů, geomorfologických změnách zemského povrchu, či vlivu na lidskou společnost. Nejprostudovanějším obdobím geologického času je holocén. Jde o období nejmladší a žijeme v jeho třetí etapě. Díky relativně dobré znalosti jeho klimatických anomálií můžeme studovat roli klimatu velmi komplexně a zhodnotit tak i v současnosti pozorované oteplování planety, které bývá často do souvislosti s lidskou činností. Arktida je ke změnám klimatu asi nejcitlivějším místem na světě. Oteplování, které je v současnosti pozorováno v globálním měřítku, je zde znatelně vyšší - během konce 20. století zde průměrná roční teplota rostla dvakrát rychleji než na zbytku planety. Cílem této práce je formou literární rešerše popsat a zhodnotit vývoj klimatu v oblastech vysoké Arktidy, tedy na těch potenciálně nejcitlivějších lokalitách, a to od doby přibližně před 11 700 lety až do současnosti. Je zřejmé, že se podle typu využívaného...
|
|
| |
host ::
RSS.