|
|
Osobnost Celdy Kloučka a jeho dílo
Teichmanová, Jana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Vondráček, Radim (oponent)
Osobnost a dilo Celdy Kloucka obsazene v teto pnici, predstavuje umelce ve sve podstate jako "renesancni" postavu mnoha zajmu, zabyvajici se Cinnostmi nejen umelecky-mi. Nasledne zhodnoceni Klouckova prinosu v oblasti ceskeho dekorativniho socharstvi prinasi alespon hruby nastin znacneho vy-znamu tohoto sochare, ktery dosud nebyl dostatecne docenen. Zabyval se nejen dekorativni vy-zdobou fasad, kterou si ziskaval nejvice kladnych ohlasu diky jejich verejne povaze, ale take umeleckoremeslnou tvorbou, vicemene spojenou s jeho skolnim atelierem na Umelecko-prumyslove skole. Volbou tvaru, jasnosti kompozice i uzitim sveho specifickeho ornamentu vystupovaly predmety vysle z jeho skolniho atelieru z prumeru tehdejsi prazske manufakturni vy-roby. Klouckova invence nesla zretelne stopy individualismu, aplikoval ji v ruznem materiaIu, aniz by se omezoval velikosti plochy. Tento sochaf se dokazal vymanit z tehdy bezneho proudu stereotypu dekorativnich vzorU a vytvarel si sve vlastni na zaklade pilneho studia, zpocMku hlavne historizujicich stylu. Ackoliv prevzal mnohe ornamentaIni prvky minulych epoch, promenil je v kazdodennich kresbach ve specificke formy charakterizujici jeho duraz na kompozici ve vsech oborech umeleckeho prumyslu. Touha po srozumitelnosti plasticke linie vedla Kloucka k rytmicke dekorativnosti...
|
|
|
Studie k Josefu Navrátilovi. Umělec jako mnohostranný agens éry biedermeieru
Fiřtová, Marie ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
Předkládaná práce se zabývá malířem Josefem Navrátilem (1798-1865) a jeho sociálními rolemi v období biedermeieru. Jejím cílem není klasické monografické zpracování a hodnocení života a díla umělce, ale samostatně fungující (případové) studie, které poukážou především na Navrátilovu roli ve společnosti a jeho umělecký a profesní status. Zvláštní zájem je proto věnován Navrátilovým objednavatelům, kulturnímu zázemí, v němž se pohyboval, konexím, společenskému angažmá, aktivitám ve spolcích a fenoménům doby jako například tzv. Zimmerreise či stolním společnostem. Důraz je ale kladen také na jeho neobyčejnou profesní variabilitu, která byla právě pro epochu biedermeieru tolik typická. V tomto ohledu nesmí být opomenuta ani Navrátilova oficiální profese - malířství pokojů/dekoratérství, které uplatňoval se svou renomovanou malířskou dílnou na celé řadě pražských i mimopražských objektů v okruhu zadavatelů rozličných sociálních vrstev (císařský dvůr, církev, měšťané, velkostatkáři). Zakázky tohoto druhu odrážejí nejen Navrátilovu neobyčejnou kompetenci v oboru, řemeslnou zdatnost, nepochybně podmíněnou restaurátorskou praxí, ale i velkou míru umělecké, najmě malířské svobody, pro níž byl oceněn až o mnoho generací později. Klíčová slova: Josef Navrátil - biedermeier - pokojová malba 19.století -...
|
|
|
Osobnost Celdy Kloučka a jeho dílo
Teichmanová, Jana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Vondráček, Radim (oponent)
Osobnost a dilo Celdy Kloucka obsazene v teto pnici, predstavuje umelce ve sve podstate jako "renesancni" postavu mnoha zajmu, zabyvajici se Cinnostmi nejen umelecky-mi. Nasledne zhodnoceni Klouckova prinosu v oblasti ceskeho dekorativniho socharstvi prinasi alespon hruby nastin znacneho vy-znamu tohoto sochare, ktery dosud nebyl dostatecne docenen. Zabyval se nejen dekorativni vy-zdobou fasad, kterou si ziskaval nejvice kladnych ohlasu diky jejich verejne povaze, ale take umeleckoremeslnou tvorbou, vicemene spojenou s jeho skolnim atelierem na Umelecko-prumyslove skole. Volbou tvaru, jasnosti kompozice i uzitim sveho specifickeho ornamentu vystupovaly predmety vysle z jeho skolniho atelieru z prumeru tehdejsi prazske manufakturni vy-roby. Klouckova invence nesla zretelne stopy individualismu, aplikoval ji v ruznem materiaIu, aniz by se omezoval velikosti plochy. Tento sochaf se dokazal vymanit z tehdy bezneho proudu stereotypu dekorativnich vzorU a vytvarel si sve vlastni na zaklade pilneho studia, zpocMku hlavne historizujicich stylu. Ackoliv prevzal mnohe ornamentaIni prvky minulych epoch, promenil je v kazdodennich kresbach ve specificke formy charakterizujici jeho duraz na kompozici ve vsech oborech umeleckeho prumyslu. Touha po srozumitelnosti plasticke linie vedla Kloucka k rytmicke dekorativnosti...
|
|
|
Portrétní silueta v Českých zemích od 18. do 19. století
Mikulcová, Anežka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Vlčková, Lucie (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
Portrétní siluety, které jsou předmětem předkládané práce, jsou svérázným a dnes již pozapomenutým typem portrétů. Představují specifickou součást vizuální kultury druhé poloviny 18. a 19. století a prolíná se v nich řada dobových společenských, kulturních, uměleckých i vědeckých fenoménů. Po technické stránce jsou tyto zdánlivě prosté monochromní profilové portréty velmi různorodé. Stejně pestrá je i škála siluetovaných a siluetujících osob. Cílem této práce je komplexní zmapování fenoménu portrétních siluet v českých zemích s přesahem do obecnějších rovin týkajících se filozofických aspektů tohoto druhu portrétování. Text vychází z poznatků získaných detailním výzkumem domácích sbírek siluet, které jsou součástí muzejních, galerijních a zámeckých kolekcí. V ČR se dochovalo velké množství obrazového materiálu, což umožnilo formulovat i potřebné obecnější závěry. Komplexní přístup, který byl při zpracování tématu zvolen, v sobě z metodologického hlediska mísí přístupy dějin umění s jejich formální analýzou a kulturní historii, některá témata se překrývají s obsahem studií Bild-Anthropologie. Nejstarší české exempláře siluet pochází z přelomu 70. a 80. let 19. století, což je téměř analogické s hlavním rozkvětem siluet v evropských zemích. Relativně brzy se objevují také první zmínky o siluetách v domácí...
|
|
| |
|
|
České ilustrované časopisy 2. pol. 19. stol.
Dlábková, Markéta ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Vondráček, Radim (oponent) ; Sekera, Martin (oponent)
České ilustrované časopisy 2. poloviny 19. století Markéta Dlábková Abstrakt disertační práce Ilustrované časopisy představují v kultuře 19. století specifický fenomén. Zejména od šedesátých do devadesátých let přinášely obrovské množství obrazového materiálu nejrůznějšího obsahu i kvality. Vedle svého obecně společenského významu hrály velmi důležitou roli také v uměleckém světě. Dnes proto mohou sloužit jako zdroj pro studium české i evropské umělecké scény své doby. Jako předchůdci velkých ilustrovaných časopisů vznikají ve třicátých letech 19. století tzv. "penny magazines". Tyto magazíny představovaly levné lidové čtení spojující zábavu s poučením a také do té doby nevídané množství xylografických ilustrací. Skutečný boom ilustrovaných magazínů však nastal až ve druhé polovině století. K počátku čtyřicátých let se datuje vznik prvních ilustrovaných listů velkého formátu - Illustrated London News, Leipziger Illustrirte Zeitung a L'Illustration. V následujících desetiletích se po celé Evropě rodí řada dalších časopisů. V českých zemích se s prvními příklady setkáme na konci padesátých let. K nejúspěšnějším titulům patří Květy (1865-1872), Světozor (1867-1899) a Zlatá Praha (1884-1929). Disertační práce pojednává hlavní oblasti, v nichž se ilustrované časopisy stýkaly se světem umění. Jedním z nich je...
|
|
|
Uměleckoprůmyslová škola v Praze a její ateliéry v letech 1890-1910
Sklenářová Teichmanová, Jana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
Disertační práce pojednává o historii ateliérů Uměleckoprůmyslové školy v Praze v letech 1885 až 1910, přičemž hlavní důraz je kladen na stylový vývoj ve zlomovém období přelomu století, kdy došlo ke generační výměně, která zapříčinila proměnu atmosféry školy. Zvláštní přínos práce spočívá v nástinu méně známých odborných škol včetně ženského elementu, což jsou oblasti, které nebyly dosud zpracovány, stejně jako pokus nalézt metodické a vývojové analogie pražské a vídeňské Uměleckoprůmyslové školy. Cílem práce je posoudit výjimečnost postavení školy zvláště v kontextu českého uměleckoprůmyslového školství a zhodnotit v rámci podrobného archivního průzkumu historické souvislosti. Součástí práce je skutečně kompletní seznam studentů všeobecných i odborných škol vytvářející základní podklad pro budoucí badatele jednotlivých uměleckých osobností. Studie o vývoji Uměleckoprůmyslové školy je analytickou syntézou představující roli dekorativního umění a uměleckořemeslného vývoje v období před první světovou válkou.
|
|
|
Výtvarný vývoj produkce Harrachovské sklárny v Novém Světě 1850-1940
Mergl, Jan ; Kybalová, Jana (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění Studijní program Dějiny výtvarného umění Jan Mergl Výtvarný vývoj produkce Harrachovské sklárny v Novém Světě 1850-1940 Art Development of the Production of the Harrach Glassworks in Nový Svět 1850-1940 Abstrakt Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jana Kybalová, CSc. 2014 ABSTRAKT České sklo je celosvětově uznáváno za kulturní fenomén a Harrachovská sklárna v Novém Světě v Krkonoších patří jednoznačně na přední místo mezi podniky, které se v minulosti o proslulost českého sklářství zásadně zasloužily. Sklárna, zmiňovaná v písemných pramenech již počátkem 18. století, však zaujímá mezi českými výrobci dekorativního a nápojového skla jedinečné místo nejen svou třísetletou historií. Tradičně vynikající řemeslná zručnost, technologické zázemí a prozíravá snaha využívat, ale i vlastním přínosem rozvíjet nejrůznější postupy v práci s křišťálovým a barevným sklem jí vždy umožňovaly pohotově reagovat na stylové změny, jimiž sklářská tvorba během 18. až 20. století procházela. Tato práce je studií vycházející z dlouhodobého soustředěného výzkumu archivních pramenů, zejména z firemní, v nezvyklé šíři dochované dokumentace. Jejím cílem bylo předložit zpřesňující, novou, podrobnou a ucelenou analýzu vývoje harrachovské produkce od druhé...
|
|
|
Osobnost Celdy Kloučka a jeho dílo
Teichmanová, Jana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Vondráček, Radim (oponent)
Osobnost a dilo Celdy Kloucka obsazene v teto pnici, predstavuje umelce ve sve podstate jako "renesancni" postavu mnoha zajmu, zabyvajici se Cinnostmi nejen umelecky-mi. Nasledne zhodnoceni Klouckova prinosu v oblasti ceskeho dekorativniho socharstvi prinasi alespon hruby nastin znacneho vy-znamu tohoto sochare, ktery dosud nebyl dostatecne docenen. Zabyval se nejen dekorativni vy-zdobou fasad, kterou si ziskaval nejvice kladnych ohlasu diky jejich verejne povaze, ale take umeleckoremeslnou tvorbou, vicemene spojenou s jeho skolnim atelierem na Umelecko-prumyslove skole. Volbou tvaru, jasnosti kompozice i uzitim sveho specifickeho ornamentu vystupovaly predmety vysle z jeho skolniho atelieru z prumeru tehdejsi prazske manufakturni vy-roby. Klouckova invence nesla zretelne stopy individualismu, aplikoval ji v ruznem materiaIu, aniz by se omezoval velikosti plochy. Tento sochaf se dokazal vymanit z tehdy bezneho proudu stereotypu dekorativnich vzorU a vytvarel si sve vlastni na zaklade pilneho studia, zpocMku hlavne historizujicich stylu. Ackoliv prevzal mnohe ornamentaIni prvky minulych epoch, promenil je v kazdodennich kresbach ve specificke formy charakterizujici jeho duraz na kompozici ve vsech oborech umeleckeho prumyslu. Touha po srozumitelnosti plasticke linie vedla Kloucka k rytmicke dekorativnosti...
|
|
|
Kalendář a jeho vizuální aspekty v českých zemích 19. století
Holečková, Kateřina ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Vondráček, Radim (oponent)
Tématem diplomové práce je uměleckohistorický vývoj nástěnných kalendářů v českých zemích v 19. století s přesahem do 20. století. Práce srovnává nástěnný kalendář s kalendářem knižním a také s plakátem, tedy s nejbližšími typy užité grafiky. Podává vizuální vývoj nástěnného kalendáře a zabývá se jednotlivými umělci, tiskaři a nakladateli. Mezi nimi se zaměřuje hlavně na pražskou Haaseho tiskárnu a umělce, které zaměstnávala.
|
host ::
RSS.