|
|
Majuskule v staročeském Žaltáři kapitulním
Voleková, Kateřina
Článek se věnuje tomu, jaký vliv měl zápis majuskulí v staročeských žaltářích ze 14. století na obsahovou stránku textů. Majuskule mají v žaltářích odlišnou funkci než v jiných soudobých rukopisných zápisech, kde zpravidla slouží k syntaktickému členění textu, zatímco v žaltářích označují začátky veršů a jsou do textu zapisovány dodatečně odlišnou barvou inkoustu. Ve většině staročeských žaltářů rubrikátoři doplnili majuskule podle předepsané reprezentanty. To však neplatí pro Žaltář kapitulní z 80. let 14. století, jehož rubrikátor se v některých případech opíral o vlastní úsudek a doplnil do textu jiné velké písmeno, než mu předepisovala reprezentanta. Tím mohlo dojít nejen ke změně jednoho slova, ale i k celkovému vyznění daného verše, rubrikátor se tak nezanedbatelnou měrou podílel na výsledném textu staročeských žalmů.
|
|
|
Latinsko-český slovník Klementinský (obecná charakteristika, analýza překladu sloves, edice)
Voleková, Kateřina ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Latinsko-český slovník Klementinský z roku 1455 je v této práci představen jako středověké dílo, na jehož vzniku se zásadně podílí dvě hlavní tendence středověké literární tvorby, imitatio a aemulatio (napodobování a soupeření). Tyto tendence se projevují ve struktuře díla v kombinaci dílčích slovníčků, řazených věcně i abecedně, v zacházení s prameny, v závislosti na předloze a v metodě překladu. Kromě obecné charakteristiky textu je práce zaměřena na analýzu překladu, která se soustředí na slovesa ve slovesné části slovníku a věnuje se především přejímkám, kalkům a hapax legomenům. Součástí práce je též edice slovníku Klementinského.
|
|
|
Jazykový rozbor českých překladů Písně písní před Biblí kralickou
Michalcová, Anna ; Voleková, Kateřina (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Staročeský biblický překlad, který dělíme do čtyř redakcí, vycházel až do překladu Bible kralické výhradně z latinské Vulgáty. V této diplomové práci jsme prozkoumali všechny dostupné staročeské a středněčeské biblické prameny do kralického překladu a určili jsme, zda se v nich nachází Píseň písní, jedna z knih sapienčních, a pokud ano, z jakého překladu pochází, popřípadě zda se jedná o samostatné znění. Ze čtyř redakcí staročeského biblického překladu a z pozdějších tisků 16. století jsme poté zvolili prameny, z nichž jsme vytvořili reprezentativní edice Písně. Na základě vypracovaných edic jsme provedli jazykový rozbor daných textů z hlediska hláskosloví, morfologie, lexika a syntaxe, z nějž v několika vybraných oblastech jazykového vývoje češtiny vyplynuly jisté tendence.
|
|
| |
|
|
Hádání Chytrosti s Upřímností: edice a jazykový rozbor
Kunertová, Helena ; Voleková, Kateřina (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Tato práce představuje komentovanou kritickou edici skladby Hádání Chytrosti s Upřímností, která je součástí Jenského kodexu. První část obsahuje stručnou historii Jenského kodexu, shrnuje dosavadní poznatky jak o dataci, tak o jeho autorovi. V další části se zaměřuje na žánr hádání, představuje jej z několika hledisek, jednak z hlediska obsahu, jednak ukazuje jeho vývoj v průběhu staletí. Dále se pak práce zaměřuje na samotný text Hádání Chytrosti s Upřímností, nejprve analyzuje jeho obsah a dále navazuje pravopisným a jazykovým rozborem. Jazykový rozbor se zaměřuje na vybrané jazykové jevy, pro text nějakým způsobem charakteristické. Součástí práce je i nově vytvořená transkribovaná edice památky a také kritická transliterovaná edice, která slouží primárně jako podklad pro pravopisnou analýzu.
|
|
| |
|
|
Peripheral Old Czech names for Owls
Hořejší, Michal ; Voleková, Kateřina
This paper focuses on the interpretation of the Old Czech peripheral ornithonyms vap, vapek a puňek. Based on an analysis of the context for the evidence, and with the help of more recent sources and an analysis of the morphological structure, several findings have been made: a) the Old Czech vap is a deverbative formed from the Croatian vapiti, which provides further proof of contact between the two languages during the Middle Ages, b) the formant -ek performs a complex function in the names of animals, as it may simultaneously carry a diminutive and an agentive meaning, while including the information that the word is the name of an animal, c) the distribution of the names of animals was loose in earlier times, with one term frequently relating to several referents, whereas one animal commonly bore several names.
|
|
| |
|
|
Česká lexikografie 15.století
Voleková, Kateřina ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent) ; Pleskalová, Jana (oponent)
Mgr. Kateřina Voleková Česká lexikografie 15. století Czech Lexicography of the 15th Century Abstrakt Disertační práce se věnuje vývoji české středověké lexikografie. Na základě výzkumu bohatého rukopisného materiálu čítajícího přes 350 položek popisuje vývoj české lexikografie od českých glos v cizojazyčných textech ke vzniku prvních latinsko-českých slovníků a rozkvět české lexikografie v 15. století se zaměřením na překladová lexikografická díla latinsko-česká, česko- latinská a vícejazyčná. Pozornost je věnována též nečetným českým výkladovým slovníkům. Vysoké množství různorodých lexikografických památek je roztříděno podle formálních a obsahových kritérií. Z hlediska formy a makrostruktury rozlišujeme české glosy v latinském a latinsko-německém slovníku, překladový slovník s češtinou jako jedním z překladových jazyků, slovník uspořádaný abecedně (alfabetář) a věcně (nomenklátor) a neuspořádaný slovník. Z hlediska obsahu dělíme texty na rozsáhlé slovníky pokrývající co největší část slovní zásoby a krátké slovníčky zaměřené na určitou úzkou část slovní zásoby. Lexikografické památky jsou v práci uvedeny se stručným popisem, který je u vybraných textů, především krátkých a dosud nevydaných, doplněn jejich transkribovanou edicí. Součástí práce jsou sondy do pravopisu a jazyka staročeských...
|
|
|
Jmenné derivační sufixy ve slovanštině a latině
Pernicová, Jana ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Voleková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jedním z postupů tvoření slov, odvozováním (derivací), ve dvou indoevropských jazycích, latině a slovanštině. Její náplní je popis a porovnání jmenných (substantivních) derivačních sufixů i celých slovotvorných typů, jež si v daných jazycích odpovídají. Hlavním těžištěm práce je rozdělení těchto paralel z funkčního hlediska a popis jednotlivých slovotvorných typů v rámci onomaziologických kategorií. Protože latina a slovanština v jiných jazykových rovinách podobné paralely nevykazují, je nápadná podobnost derivačních sufixů (i celých slovotvorných typů) pozoruhodným jevem. Jedním z jeho možných vysvětlení je to, že oba jazyky si zachovaly původní indoevropskou strukturu slova. Proto tato práce vychází z latiny jako jazyka staršího, jenž tedy pravděpodobněji stojí formálně i funkčně blíže původnímu (indoevropskému) stavu než slovanština, a jednotlivé sufixy (slovotvorné typy) sleduje v jejich vývoji a snaží se ukázat jejich formální i sémantické změny.
|
host ::
RSS.