|
| |
|
|
The ways to aestheticize consumption and advertising in three chosen modern novels
Averina, Aleksandra ; Janišová, Míla (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tato práce se klade za cil analyzovat prostředky estetizace konzumní společnosti a reklamy ve třech dílech: 99 franců od Frédérica Beigbedera, Black Friday od Christopha Léona a Debout- payé od Gauze. Tento výběr nám umožňuje vidět obraz spotřeby ze tří různých stran. U Beigbedera nalezneme lidi, kteří vyrábějí reklamu, Christophe Leon nám otevírá svět spotřeby a nákupu, a jako hlavní problém vidíme spotřebitele. Gauz v Debout-payé nám umožňuje vidět lidi, kteří pracují "na nohou", aby ostatní mohli spotřebovat. Vypravěč v každém románu se snaží předat obraz konzumní společnosti, každý vypravěč si vybírá svou sociální úroveň. Naše analýza bude založena na teorii konzumace Jeana Baudrillarda a myšlenkách Umberta Eca na média a masovou komunikaci. Vzhledem k pozici práce na průsečíku literatury a sociologie bude jedna z kapitol této práce věnována literárním stylům, které autoři volí k estetizaci nebo "odestetizaci" spotřeby. V dalších kapitolách budeme analyzovat sociální stránku nákupu v románech.
|
|
| |
|
|
The Anticolonial Novels Published in the 50th of Last Century in ParisObjectivation, Thingification and Identity Emptiness of Sub-Saharan Character
Šarše, Vojtěch ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent) ; Vurm, Petr (oponent)
Padesátá léta v subsaharských koloniích Francie se nesla ve znamení hnutí, které lze definovat jako antikoloniální román inspirovaný sociálním realismem. V tomto desetiletí se objevili subsaharští romanopisci, kteří se později stali klasiky afrických literatur psaných francouzsky. Všichni tito autoři publikovali v Paříži, stejně jako jejich předchůdci. Ve svých románech popisují každodenní život ve francouzských koloniích na africkém kontinentu. Představují první generaci spisovatelů tohoto původu, kteří komplexním a systematickým způsobem zobrazili vztahy mezi kolonizátory a kolonizovanými, vztahy bezmála fatálním způsobem narušené přísnou a kategorickou nadvládou Západu. Významnými autory tohoto zásadního období jsou Konžan Jean Malonga (1907-1985), Bernard Binlin Dadié (1916-2019) a Aké Loba (1927-2012) z Pobřeží slonoviny, Senegaleci Ousmane Socé Diop (1911-1973), Ousmane Sembène (1923-2007) a Cheikh Hamidou Kane (1928), Camara Laye (1928-1980) z Guinei a v neposlední řadě Kamerunci Ferdinand Oyono (1929-2010) a Mongo Beti (1932-2001). Uvedení autoři, již jsou předmětem této disertační práce, však nepatří ke stejné generaci; jejich první romány byly sepsány a vydány v průběhu deseti let před dekolonizací (Nejednoznačné dobrodružství Cheikha Hamidoua Kanea vyšlo v roce 1961, avšak dobou vzniku...
|
|
|
To Be Marginalized in Morocco - the Representation of Otherness, Sexual Taboos and the Corporality in Abdellah Taia's Novels
Jalovičiar, Matúš ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na představení marginalizovaných skupin ve vybraných románech současného marockého spisovatele a režiséra Abdellaha Taïe. Autor, současně pobývající v Paříži, je sám homosexuál, muslim a romanopisec a ve svých dílech odkrývá skrytý a tabuizovaný obraz marocké společnosti. Tato práce má za cíl přiblížit a analyzovat pozici marginalizovaných občanů nejen v Taïových románech, ale i v oficiálních vládních dokumentech. Díky autofikci a tzv. estetice tělesnosti odkrývá Taïa tabuizovaná témata a dává hlas těm, kteří z různých důvodů nemohou promluvit. Diplomová práce hledá odpovědi na následující otázky: Jakým způsobem autor představuje tělesnost a marginalizované skupiny obyvatelstva? Jakou pozici má tělesnost v muslimské společnosti a jaká tabu se s ní pojí? Do jakých poloh stylizuje Taïa svého hlavního hrdinu, čím je charakteristický a jakým způsobem tělesnost ovlivňuje autorův styl psaní? Klíčová slova: maghrebská literatura, frankofonní literatury, Afrika, marginalizace, sexuální tabu, telesnost
|
|
|
The World "Down There" Portrayal of the Working Class in A Man's Place by Annie Ernaux and Returning to Reims by Didier Eribon
Strand, Matylda ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá literárním obrazem nižší sociální třídy ve dvou dílech: Místu autorky Annie Ernaux a Návratu do Remeše Didiera Eribona. Oba texty se silně opírají o myšlení francouzského sociologa Pierra Bourdieu, práce tedy shrnuje koncepty stěžejní pro interpretaci vybraných děl. Vzhledem k pozici na pomezí literatury a sociologie je jedna z kapitol věnována otázce žánru jakožto indikátoru možností čtení. Cílem obou textů je popsat kolektiv, celou sociální třídu, avšak Eribon a Ernaux volí každý jinou literární strategii. Vypravěči se pokoušejí restituovat obraz sociální třídy, z níž pocházejí, a přiblížit se tak rodnému prostředí. Popis pracující třídy není redukován na ekonomické rozdíly, ale jsou akcentovány diference sociokulturní. Působnost textů se neomezuje na literární scénu: popis marginalizovaného subjektu je politickým aktem.
|
|
|
Consent: a New Literary Genre?
Klímová, Aneta ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Mengozzi, Chiara (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat literární žánr Svolení a zjistit, zda se jedná o nově vznikající žánr. Svolení Vanessy Springory je autobiografická kniha, která se zapsala do francouzské verze hnutí #MeToo, #balancetonporc. Autorka v ní po třech desetiletích mlčení odsuzuje moc, kterou nad ní měl Gabriel Matzneff jak v osobním rovině, tak v jeho knihách. Svolení je autobiografickou knihou, která nezapadá do žádného z tradičních literárních žánrů. Aby bylo možné určit literární žánr, zkoumá tato práce Svolení z hlediska různých autobiografických žánrů. Vychází přitom ze současných tendencí analyzovaných v metodologické knize La littérature française au présent : Héritage, modernité, mutations, kterou napsali Dominique Viart a Bruno Vercier.
|
|
|
Dramaturgical and Aesthetical Development of Deux ex Machine in Selected Works by Pierre Corneille and Jean Racine
Balucha, Martin ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Práce je věnována divadelnímu principu, který se tradičně označuje latinským názvem Deus ex machina - tedy bůh na stroji. Ačkoliv je tento způsob ukončení tragického děje zmíněný již v Aristotelově Poetice, neustále se mění jeho využití a chápání. Rovněž se obměňuje i statut, který Deus ex machina má v rámci dramatických pravidel. Cílem této práce bude popsat vývoj tohoto divadelního prvku, a to jak z dramaturgického, tak i z estetického hlediska. První část práce se zaměřuje na teoretický rozbor Deus ex machina. Postupně představujeme názory tří francouzských "klasicistních" teoretiků, jmenovitě Jeana Chapelaina, abbé d'Aubignaka a Hippolyte- Julese Pilete de La Mesnardièrea. V každé z těchto teoretických pasáží se zmíněnému divadelnímu postupu věnujeme jednak v rámci jednotlivých dramaturgických doktrín, jednak v úzké souvislosti s ostatními dramatickými pravidly. Druhá část práce se zabývá praktickým využitím Deus ex Machina v šesti vybraných tragédiích, jejichž náměty čerpají z mytologických příběhů o Ifigénii a Médei. V celé práci divadelní prvek Deus ex machina rozebíráme především v rámci dalších iracionálních jevů, jejichž použití je nedílnou součástí tragického vylíčení děje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojetí ženy v dílech André Bretona z let 1928-1937
Veverková, Martina ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce zkoumá pojetí žen v prozaických dílech Andrého Bretona, čelního představitele francouzského surrealismu. Jedná se o díla Nadja (1928), Spojité nádoby (1932), Šílená láska (1937) a Arkán 17 (1944). Breton chápal ženy jako ty, které skrze lásku umožňují básníkovi přístup ke svobodě a surreálnu, a chtěl je milovat a uctívat. Četné kritiky naopak tvrdí, že v jeho tvorbě (a v surrealistické tvorbě obecně) je pojetí žen odtrženo od reálných žen a vyjadřuje pouze tužby a představy autora, které tak mají v podstatě adolescentní charakter a dělají z žen pasivní objekt definovaný mužem. V analytické části této práce je pak na jednotlivých ženách, které se v těchto dílech objevují, zkoumáno, zda je tato kritika výstižná, stejně jako soudržnost pojetí žen s Bretonovými teoretickými koncepty šílené lásky a konvulzivní krásy. Klíčová slova Francouzská literatura, surrealismus, André Breton, žena
|
|
|
Obraz lidských vášní v Histoires tragiques (1619) od Françoise de Rosseta
Kabarová, Anísa ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Ve druhé polovině 16. století se ve francouzské literatuře prosazuje nový žánr - "histoire tragique" (tragický příběh). Hlavním námětem těchto přIběhů je podrobný a realisticky vylíčený sled dramatických událostí - násilných činů, kterých se jejich hrdinové dopouštějí pod vlivem silné vášně, a tragických konců, k nimž tyto zločiny vedou. Jejich autoři se kriticky vymezují vůči rytířskému a pastorálnímu románu, ve svých výrazových prostředcích a literárních postupech však zůstávají namnoze poplatní jejich tradici. Prozaik a překladatel Franyois de Rosset (1570-1619) inovuje žánr tím, že případy odstrašujících následků slepé lásky a nezřízené ambice demonstruje na skutečných událostech své doby či nedávné minulosti. Předmětem této práce je analýza pojetí vášní v Rossetově nejslavnějším díle - Histoires tragiques (1619). V první části práce definujeme pojem vášně v dobové filozofické a literární tradici. Druhá část je věnována pojetí lásky a ambice (dvou nejsilnějších vášní podle Rosseta i dobového filozofického diskurzu) v několika vybraných tragických příbězích. V této části jsme se také zaměřili na to, jak Rossetovy příběhy odráží společenskohistorické proměny, kterými prochází Francie v 1. polovině 17. století (upevňování absolutistické monarchie a postupnou disciplinaci staré válečnické šlechty).
|
host ::
RSS.