|
|
Charakteristiky konvektivního prostředí v reanalýze ALADIN
Zacharov, Petr, jr. ; Vokoun, Martin
Pro předpověď a hodnocení potenciálu atmosféry ke vzniku konvektivní oblačnosti se používají různé charakteristiky konvektivního prostředí. Z výstupů reanalýzy ALADIN jsou k dispozici hodnoty CAPE, CIN, rychlosti větru a teploty v několika standardních hladinách, ze kterých je možné spočítat střih větru a vertikální teplotní gradient. Verifikaci umožňuje bodové srovnání s daty ze sondážních měření, např. z Prahy, Libuš.
|
|
|
Ověření platnosti měření podpory větru ve sprintu na 100 metrů
Vokoun, Martin ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Sýkora, Miloslav (oponent)
Název diplomové práce: Ověření platnosti měření podpory větru ve sprintu na 100 metrů Zpracoval: Bc. Martin Vokoun Vedoucí diplomové práce: PhDr. Aleš Kaplan, Ph.D. Cíle práce: Prakticky ověřit platnost měření větroměrem při sprintu na 100 metrů podle současných pravidel atletiky a porovnat jej s námi vytvořeným experimentálním měřením Metodika práce: Pro tuto diplomovou práci jsme použili variantu experimentu a metodologickou studii. Podstatou experimentu bylo měření pomocí pěti dalších větroměrů rozestavěných podél stometrové trati, přičemž jeden větroměr byl umístěn na opačné straně dráhy než větroměr oficiální a větroměry ostatní. Podstatou metodologické studie bylo srovnání výhod a nevýhod současného měření jedním oficiálním větroměrem a našeho experimentálního měření. Výsledky práce: Díky našemu experimentálnímu měření a následné metodologické studii jsme došli k závěru, že k zajištění větší objektivity měření podpory větru je zapotřebí dvou větroměrů postavených proti sobě (u vnitřního a vnějšího okraje dráhy). Dále jsme si ověřili, že měření s využitím většího počtu větroměrů je objektivnější než měření pouze jedním oficiálním větroměrem, nicméně údaj z tohoto větroměru ve většině případů odpovídá průměrným hodnotám z ostatních větroměrů, proto nelze jednoznačně říci, že současné měření je...
|
|
|
Chod klimatu na přelomu 18. a 19. století v pamětech F. J. Vaváka
Málková, Štěpánka ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Vokoun, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na dokumentární zdroje, především kroniky a paměti z historického i současného hlediska a jejich využití pro meteorologické účely. Klima na přelomu 18. a 19. století ovlivňoval zejména závěr malé doby ledové, která se vyznačovala výrazným ochlazením a teplotními výkyvy.
Zkoumány byly Paměti Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770 až 1816 a hodnoceny záznamy o počasí a další faktory ovlivňující klima a vývoj cen zemědělských plodin mezi léty 1770-1816. Tato práce se dále zabývá popisem historických souvislostí a zařazením do kontextu historického a klimatologického průběhu vyplývajícího ze zápisů Františka J. Vaváka a jejich dopad na život obyvatelstva.
|
|
|
Změny klimatu způsobené sopečnými erupcemi
Kolářová, Iveta ; Vokoun, Martin (vedoucí práce) ; Soukupová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá změnami klimatu způsobenými sopečnými erupcemi a vysvětluje, proč po významných sopečných erupcích následuje sopečná zima. První kapitola práce ukazuje vznik vulkanické činností a její vazbu na změny klimatu. Ve třech částech druhé kapitoly jsou blíže popsány dílčí vlivy (sluneční aktivita, problematika mořských proudů a atmosférického proudění) na změny klimatu. Ve třetí kapitole je zmíněna problematika vědeckého oboru paleoklimatologie a historické klimatologie, v nichž se spojuje spousta vědních disciplín jako geologie, botanika, zoologie a další. Čtvrtá kapitola, představuje hlavní část práce, neboť popisuje vybrané významné sopečné erupce posledního tisíciletí a jejich následky v období po výbuchu z hlediska abnormalit v počasí. V závěru bakalářské práce je hledána odpověď na otázku: Rizika silných erupci v budoucnosti a jejich dopad na lidskou populaci.
|
|
| |
|
|
Analýza protipovodňového opatření na Cehnickém potoce – suchý poldr
Předota, Michal ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Vokoun, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá povodňovou problematikou a způsobem protipovodňové ochrany na území České republiky. V rámci teoretické části jsou shrnuty poznatky týkající se vzniku, průběhu a rozdělení povodní. Popisuje systém řízení protipovodňové ochrany a rozdělení jednotlivých protipovodňových opatření. Podrobněji rozebírá suché poldry, které splňují ochranou a retenční funkci v krajině. Dále definuje pojmy typu průtok, povodňová vlna, aktivní zóna záplavového území, stupně povodňové aktivity nebo malá vodní nádrž. V rámci praktické části práce je uvedena charakteristika zájmového území a hydrotechnický popis průtočného suchého poldru Cehnice, kterým protéká Cehnický potok. Efektivnost a funkčnost tohoto poldru dosud nebyla dostatečně ověřena, a proto je hlavním přínosem práce výpočet transformace povodňové vlny suchým poldrem Cehnice s dobou opakování Q100, Q50 a Q20 pomocí "numerické metody pro posouzení efektivnosti suché nádrže", zhodnocení dosažených výsledků a rozbor současné povodňové situace na území obce Cehnice.
|
|
|
Klima Žďárských vrchů jak je popisováno v dokumentárních zdrojích
Sobotková, Nicol ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Vokoun, Martin (oponent)
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je v rámci bakalářské práce "Klima Žďárských vrchů jak je popisováno v dokumentárních zdrojích" uvedena do klimatohistorické problematiky, zejména z hlediska četnosti meteorologických extrémních jevů a jejich vlivu na společnost. Důležitost umocňuje pouhý fakt, že pro obyvatele Českomoravské vrchoviny byla znalost tehdejšího podnebí klíčem k úspěchu nejen v hospodářském rozvoji, ale především v soukromém životě, kde šlo doslova o přežití.
Základem práce je vymezení řešeného území, definice dokumentárních zdrojů z klimatického pohledu a charakteristika extremity počasí. Historická data jsou získána z archivních záznamů, zejména z přilehlých archivů a od kronikářů z oblasti Žďárských vrchů a okolí. Důraz je kladen na období před rokem 1900, kdy nebyla používána přístrojová měření. Za hodnotné zprávy lze považovat zápisy
o povětrnostních vlivech, klimatických podmínkách, katastrofách, ale i o smrtích zvoníků. Velmi důležitou roli také mají informace o výnosech obilí, úrodách nebo žních. Z hlediska charakteru počasí v řešené oblasti jsou záznamy řazeny do vytvořené sedmi hodnotové škálové stupnice extrémních jevů a uvedeny do lokálního i regionálního měřítka. Vyhodnocení je provedeno za pomocí tabulek, ve kterých jsou roky charakterizovány dle přirozených klimatických období. I přes odchylky způsobené nedostatečným množstvím dat nebo z nepřesného měření, vykazují studované údaje shodnost s jinými pozorovanými proxy daty. Rozbor klimatu CHKO Žďárské vrchy v historickém kontextu může doplnit klimatohistorickou databázi a další výzkumy.
Klima minulých století na území Žďárska vypovídá o četnosti extrémních jevů. Každoročně se lidé setkávali s drsným rázem počasí. Proč je tedy problematika extrémních jevů neustále řešenou otázkou? Budoucnost hrozí globální změnou klimatu, pokud člověk nepřestane vládnout přírodě, přirozený cyklus podnebí naruší antropogenní vývoj.
|
|
|
Podmínky vzniku tornád v ČR
Seidlová, Jana ; Vokoun, Martin (vedoucí práce) ; Soukupová, Jana (oponent)
Cílem práce je získat přehled o situaci a vzniku tornád i dalších projevů silného větru doprovázejícího bouře na území České republiky.
První část práce se zabývá podmínkami vzniku tornád od čistého nebe až po bouřkový mrak. Dále od bouřky k nebezpečným jevům až ke vzniku tornáda. Mezi hlavní podmínky patří instabilní zvrstvení vzduchové hmoty do vysokých hladin, vysoká relativní vlhkost, střih větru a vorticita. Popisuje také konkrétní případy silnějších tornád na území České republiky.
V další části jsou zpracované a okomentované vlastní výsledky s grafickými výstupy z dat ze zjištěných výskytů jednotlivých jevů. Časové pokrytí práce je limitováno dostupností historických dat (kroniky apod.) a ta jsou zpracována od roku 1500 až do roku 2015. Výsledky analýzy jsou okomentovány a rozvedeny v diskuzi. Pro další a ucelenější přehled o výskytech tornád na našem území je však potřeba více přesnějších dat.
|
|
|
Historické povodně ve Starém Plzenci a okolí
Šalomounová, Simona ; Vokoun, Martin (vedoucí práce) ; Bašta, Petr (oponent)
Tato práce je zaměřena na výskyt povodňových stavů v historii na řece Vltavě, Berounce a Úslavě. Na řece Úslavě se jedná konkrétně o měrný profil Plzeň Koterov. Cílem je sumarizace těchto povodňových událostí, dohledání v městských kronikách a zpracování dat Českého hydrometeorologického ústavu. Provedeným zpracováním dat z Českého hydrometeorologického ústavu byl zjištěn výskyt povodňových stavů na tomto území v jednotlivých měsících a ročních obdobích.
|
|
|
Polární záře - příčiny, historické případy, souvislosti.
Richterová, Jaroslava ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Vokoun, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zhodnocení, zda si lidé v minulosti polární záře všímali a jak ji vnímali. Toto pozorování uvést na příkladech ze vzácných dokumentárních zdrojů. V první části si práce bere za cíl seznámení se sluneční aktivitou, sluneční činností, slunečním cyklem a průběhem vzniku celé polární záře.
Druhá část se zabývá zařazením popisu polárních září, které byly nalezeny v kronikách, do přehledných skupin. Dále pak je výskyt září vložen do grafu a porovnán s četností slunečních skvrn.
|
host ::
RSS.