|
|
Tussentaal žije: pozice jazykové variety tussentaal v současné belgické nizozemštině
Vachalová, Martina ; Rezková, Iva (vedoucí práce) ; Vokáčová, Martina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá jazykovou varietou belgické nizozemštiny, tussentaal, která v sobě kombinuje prvky standardního jazyka a dialektů, a zkoumá její zastoupení ve dvou žánrově odlišných současných vlámských televizních seriálech. Teoretická část práce nejprve nastiňuje historii nizozemského jazyka ve Vlámsku (nizozemskojazyčná oblast Belgie), tj. od momentu rozdělení jižní a severní části tehdejšího Nizozemí, a následně stručně popisuje proces standardizace belgické nizozemštiny. Po shrnutí současné jazykové situace ve Vlámsku práce definuje tussentaal a poskytuje výčet několika morfosyntaktických, lexikálních a fonologických rysů této jazykové variety. Zaměřuje se rovněž na pozici tussentaal s důrazem na jeho status v soudobé televizní fikci. Pomocí korpusu sestaveného transkripcí prvních epizod dvou současných vlámských seriálů se analytická část věnuje popisu a srovnání zastoupení tussentaal v teenagerském seriálu wtFOCK a thrilleru De twaalf prostřednictvím vybraných typických prvků tussentaal z fonologické, morfosyntaktické a lexikální roviny. Klíčová slova tussentaal, vlámština, nizozemština, jazyková varieta, sociolingvistika, televizní seriály
|
|
|
Eenvoudige taal. Principy jednoduchého jazyka v nizozemštině ve srovnání s němčinou a češtinou.
Genserová, Barbora ; Vokáčová, Martina (vedoucí práce) ; Rezková, Iva (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat vnitrotextové vlastnosti zjednodušených textů v nizozemštině (eenvoudige taal) a srovnat je se zjednodušenými texty jak v němčině (Leichte Sprache), tak v češtině (jednoduchá čeština). Teoretická část se zaměřuje na jazykovou politiku, historii i pravidla jednoduchého jazyka, jeho legislativní ukotvení v jednotlivých jazykových oblastech a na možnosti zkoumání srozumitelnosti textů. Empirická část je založena na analýze dílčích korpusů sestavených z textů oficiální komunikace pandemických opatření nizozemské a německé státní správy občanům a jejich překladu do zjednodušené podoby a textů dostupných na stejné téma ve zjednodušené češtině. Výsledky výzkumu ukazují, že komunikace nizozemské státní správy je srozumitelná ve standardní i zjednodušené formě, eenvoudige taal dodržuje pravidla jednoduchého jazyka. Německé texty jsou naopak i ve zjednodušené formě příliš složité. Texty v jednoduché češtině jsou podle testů čitelnosti nejsrozumitelnější. Praktické poznatky tak dokládají, že z hlediska srozumitelnosti, lexikální bohatosti, morfologické a syntaktické struktury komunikace v jednoduchém jazyce v nizozemsko- a českojazyčné oblasti splňuje předpoklady pro to být komunikací funkční. Zjištění z představených analýz mohou být užitečná pro budoucí, systematičtější...
|
|
|
Classification of adjectives in Dutch
Vokáčová, Martina ; Pekelder, Jan (vedoucí práce) ; Ištván, Marcel (oponent)
Diplomová práce se zabývá sémantikou adjektiv v nizozemštině, jejich kategorizací a vnitřní klasifikací. V první části sleduje a analyzuje kritéria, která hlavní gramatiky nizozemštiny používají k vymezení adjektiv jako samostatného slovního druhu a na základě kterých vyčleňují adjektivní subkategorie. Zvláštní pozornost je přitom věnována roli, jakou při vymezování a třídění adjektiv hraje koncept stupňovatelnosti. Tyto definice a klasifikace následně konfrontuje se skalárním přístupem, podle kterého adjektiva označují škálu vlastnosti a dají se třídit právě podle typu škály, kterou vyjadřují. Praktická část je tvořena korpusovou sondou, jejímž cílem je prozkoumat platnost předpokladů o stupňovatelnosti adjektiv formulovaných v teoretické části. Na základě vzorku 100 adjektivních lemmat s nejnižší hodnotou koeficientu pravděpodobnosti stupňování, získaného z nizozemskojazyčných korpusů CGN a SoNaR, je sledována sada morfologických, syntaktických, sémantických a diskurzivních proměnných, které mohou užití komparativu nebo superlativu licencovat, a to i u adjektiv, která jsou běžně považovaná za nestupňovatelná. Výsledky analýzy ukazují, že stupňování je adekvátnější pojímat jako statistickou tendenci než jako kritérium, na jehož základě lze rozlišovat diskrétní adjektivní třídy.
|
|
|
Migrace, jazyk a integrace (srovnání Nizozemska a Vlámska v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století)
Vokáčová, Martina ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nizozemskými a vlámskými politikami vůči imigrantům v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století a tím, jaká role je v nich přisuzována jazyku. Zkoumá argumenty a koncepty, kterými byly tyto politiky motivovány a legitimizovány a kriticky hodnotí jejich tradiční periodizaci. Poukazuje na riziko nesprávného čtení nizozemského "tweesporenbeleid" sedmdesátých let jako založeného na multikulturalismu místo očekávání návratu imigrantů do jejich mateřské země. Soustředí se na Minderhedennotu z 1981/83 coby hlavní mezník vedoucí k interpretaci problematiky alochtonů jako socio-ekonomického problému a zkoumá veřejnou debatu na základě dokumentů nizozemského parlamentu. Osvojování nizozemštiny jako druhého jazyka, tvrdí, hrálo vždy klíčovou roli v daných politikách. Od osmdesátých let byla věnována větší pozornost evaluaci studijních plánů s ohledem na nediskriminaci nerodilých mluvčích. Ve vlámském případě byl konstatován méně systematický přístup. Politiky byly méně centralizovány a byly zásadně ovlivněny skutečností bilingvnosti a konkurencí mezi nizozemštinou a francouzštinou v Belgii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ditranzitivní konstrukce v současné češtině
Vokáčová, Martina ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá konstrukcemi typu naložit seno na vůz / vůz (senem), tj. alternacemi přímých objektů slovesa, v současné češtině. V těchto konstrukcích sloveso umožňuje dvěma situačním participantům střídat se v pozici přímého objektu, což s sebou může nést změny povrchové struktury. Tyto alternace jsou chápány jako změny metonymického charakteru, umožňované kombinací významu slovesa a vztahu soumeznosti mezi dvěma jeho možnými doplněními. Metodou korpusové analýzy je zkoumáno, spolu s jakými strukturními faktory (kontextová zapojenost, zájmennost, délka fráze) se jednotlivé varianty objevují a zda by na základě těchto faktorů bylo možné variantu těchto metonymických alternací predikovat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Classification of adjectives in Dutch
Vokáčová, Martina ; Pekelder, Jan (vedoucí práce) ; Ištván, Marcel (oponent)
Diplomová práce se zabývá sémantikou adjektiv v nizozemštině, jejich kategorizací a vnitřní klasifikací. V první části sleduje a analyzuje kritéria, která hlavní gramatiky nizozemštiny používají k vymezení adjektiv jako samostatného slovního druhu a na základě kterých vyčleňují adjektivní subkategorie. Zvláštní pozornost je přitom věnována roli, jakou při vymezování a třídění adjektiv hraje koncept stupňovatelnosti. Tyto definice a klasifikace následně konfrontuje se skalárním přístupem, podle kterého adjektiva označují škálu vlastnosti a dají se třídit právě podle typu škály, kterou vyjadřují. Praktická část je tvořena korpusovou sondou, jejímž cílem je prozkoumat platnost předpokladů o stupňovatelnosti adjektiv formulovaných v teoretické části. Na základě vzorku 100 adjektivních lemmat s nejnižší hodnotou koeficientu pravděpodobnosti stupňování, získaného z nizozemskojazyčných korpusů CGN a SoNaR, je sledována sada morfologických, syntaktických, sémantických a diskurzivních proměnných, které mohou užití komparativu nebo superlativu licencovat, a to i u adjektiv, která jsou běžně považovaná za nestupňovatelná. Výsledky analýzy ukazují, že stupňování je adekvátnější pojímat jako statistickou tendenci než jako kritérium, na jehož základě lze rozlišovat diskrétní adjektivní třídy.
|
|
|
Vliv gramatických profilů českých substantiv na jejich osvojování nerodilými mluvčími
Vokáčová, Martina ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Nagy, Marek (oponent)
Předkládaná práce zkoumá vliv frekvenčních charakteristik českých substantiv na jejich osvojování nerodilými mluvčími. První, teoretická část shrnuje diskuzi o významu frekvence pro reprezentaci gramatických kategorií v mysli, která se odehrává v rámci zahraniční kognitivní lingvistiky a psycholingvistiky. Druhá část představuje metodiku výzkumu, způsob získávání a anotace vzorku 20 lemmat z korpusu nerodilých mluvčích češtiny CzeSL-SGT. Ve třetí části je provedena analýza vybraných substantiv s ohledem na jejich gramatické profily (tvořené dvěma až třemi v korpusu SYN2015 nejfrekventovanějšími pádovými tvary). Ukazuje, že produkce nerodilých mluvčích má tendenci se od gramatických profilů odvíjet, což se projevuje jednak ve vysoké korespondenci frekvenčních charakteristik substantiv, jednak v nízkém zastoupení morfologických chyb v jejich nejčetnějších tvarech. Případy, kdy se chybovost od tohoto modelu odchyluje, vysvětluje pomocí typové frekvence - souběžně působícího efektu produktivity určitých deklinačních vzorů - a vyšší relevancí nominativu, jakožto základního tvaru, pro nerodilé mluvčí.
|
|
|
Migrace, jazyk a integrace (srovnání Nizozemska a Vlámska v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století)
Vokáčová, Martina ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nizozemskými a vlámskými politikami vůči imigrantům v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století a tím, jaká role je v nich přisuzována jazyku. Zkoumá argumenty a koncepty, kterými byly tyto politiky motivovány a legitimizovány a kriticky hodnotí jejich tradiční periodizaci. Poukazuje na riziko nesprávného čtení nizozemského "tweesporenbeleid" sedmdesátých let jako založeného na multikulturalismu místo očekávání návratu imigrantů do jejich mateřské země. Soustředí se na Minderhedennotu z 1981/83 coby hlavní mezník vedoucí k interpretaci problematiky alochtonů jako socio-ekonomického problému a zkoumá veřejnou debatu na základě dokumentů nizozemského parlamentu. Osvojování nizozemštiny jako druhého jazyka, tvrdí, hrálo vždy klíčovou roli v daných politikách. Od osmdesátých let byla věnována větší pozornost evaluaci studijních plánů s ohledem na nediskriminaci nerodilých mluvčích. Ve vlámském případě byl konstatován méně systematický přístup. Politiky byly méně centralizovány a byly zásadně ovlivněny skutečností bilingvnosti a konkurencí mezi nizozemštinou a francouzštinou v Belgii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ditranzitivní konstrukce v současné češtině
Vokáčová, Martina ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá konstrukcemi typu naložit seno na vůz / vůz (senem), tj. alternacemi přímých objektů slovesa, v současné češtině. V těchto konstrukcích sloveso umožňuje dvěma situačním participantům střídat se v pozici přímého objektu, což s sebou může nést změny povrchové struktury. Tyto alternace jsou chápány jako změny metonymického charakteru, umožňované kombinací významu slovesa a vztahu soumeznosti mezi dvěma jeho možnými doplněními. Metodou korpusové analýzy je zkoumáno, spolu s jakými strukturními faktory (kontextová zapojenost, zájmennost, délka fráze) se jednotlivé varianty objevují a zda by na základě těchto faktorů bylo možné variantu těchto metonymických alternací predikovat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.