|
|
Národnostní menšiny a konflikty v postkomunistické Evropě: proměna geografického obrazu
Vojtěch, Vladimír ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Práce hodnotí a vysvětluje proměny etnické struktury, jež proběhly v evropských a kavkazských postkomunistických zemích během 90. let 20. století. Zároveň se zamýšlí i nad jejich implikacemi. Důraz je kladen nejen na kvantitativní, nýbrž i na kvalitativní stránku etnodemografických proměn. Jde tedy o zhodnocení chování majority a minorit a vztahu mezi nimi, jenž byl ovlivněn rozmachem nacionalismu a separatismu. Výchozí datovou základnou jsou sčítání lidu 1989/1992 a 1999/2004, při jejich absenci pak odhady mezinárodních organizací. Hodnocení je prováděno na úrovni států a regionů. Vlastní statistická analýza využívá nejen speciálně zkonstruovaných indexů, ale i názorné a nejlépe pochopitelné regrese a korelace. Současná etnická struktura postkomunistické Evropy je výsledkem tří etnických procesů - etnické homogenizace, polarizace i heterogenizace. Homogenizace se týkala států s nižší výchozí úrovní etnické homogenity. Hojným výsledkem byla také u řady zemí jejich etnická polarizace, tj. v rámci jednoho státu zformování dvou a více etnicky odlišných homogenních jednotek. Tyto procesy byly rychlejší ve válkou zasažených územích, a to díky násilným přesunům obyvatelstva a užívání etnického čištění. V mírových podmínkách pak důležitou roli hrají přirozený přírůstek, vládní politika ve vztahu k menšinám a...
|
|
|
Národnostní menšiny a konflikty v postkomunistické Evropě: proměna geografického obrazu
Vojtěch, Vladimír
Práce hodnotí a vysvětluje proměny etnické struktury, jež proběhly v evropských a kavkazských postkomunistických zemích během 90. let 20. století. Zároveň se zamýšlí i nad jejich implikacemi. Důraz je kladen nejen na kvantitativní, nýbrž i na kvalitativní stránku etnodemografických proměn. Jde tedy o zhodnocení chování majority a minorit a vztahu mezi nimi, jenž byl ovlivněn rozmachem nacionalismu a separatismu. Výchozí datovou základnou jsou sčítání lidu 1989/1992 a 1999/2004, při jejich absenci pak odhady mezinárodních organizací. Hodnocení je prováděno na úrovni států a regionů. Vlastní statistická analýza využívá nejen speciálně zkonstruovaných indexů, ale i názorné a nejlépe pochopitelné regrese a korelace. Současná etnická struktura post- komunistické Evropy je výsledkem tří etnických procesů - etnické homogenizace, polarizace i heterogenizace. Homogenizace se týkala států s nižší výchozí úrovní etnické homogenity. Hojným výsledkem byla také u řady zemí jejich etnická polarizace, tj. v rámci jednoho státu zformování dvou a více etnicky odlišných homogenních jednotek. Tyto procesy byly rychlejší ve válkou zasažených územích, a to díky násilným přesunům obyvatelstva a užívání etnického čištění. V mírových podmínkách pak důležitou roli hrají přirozený přírůstek, vládní politika ve vztahu k menšinám a...
|
|
|
ANALÝZA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU V JIHOČESKÉM KRAJI
Kokoš, Roman ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtěch, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje ekonomické a geografické analýze firem ve zpracovatelském průmyslu působících v Jihočeském kraji. Jako teoretický koncept byla vybrána teorie globálních produkčních sítí (GPN). Netradičně byl zvolen kvantitativní přístup ke studiu vybraných GPN. Cílem práce je analyzovat ekonomickou aktivitu a výsledky 11 skupin společností v závislosti na jejich pozici v GPN při ohledu na hierarchii, formu vlastnictví, funkci a velikost. Jako ukazatele budou použity indikátory ROA (rentabilita aktiv), WTT (mzdové výdaje vztažené k obratu) a CTT (kapitálové výdaje vztažené k obratu). Tato práce předkládá výsledky, která skupina firem nejlépe ekonomicky skóruje a příznivě tak ovlivňuje regionální rozvoj. Práce také zkoumá, jestli existuje vzorec rozmístění firem dle jejich typu a ekonomických výsledků. Klíčová slova: globální produkční sítě, zpracovatelský průmysl, Jihočeský kraj, ekonomická struktura
|
|
| |
|
|
Národnostní menšiny a konflikty v postkomunistické Evropě: proměna geografického obrazu
Vojtěch, Vladimír
Práce hodnotí a vysvětluje proměny etnické struktury, jež proběhly v evropských a kavkazských postkomunistických zemích během 90. let 20. století. Zároveň se zamýšlí i nad jejich implikacemi. Důraz je kladen nejen na kvantitativní, nýbrž i na kvalitativní stránku etnodemografických proměn. Jde tedy o zhodnocení chování majority a minorit a vztahu mezi nimi, jenž byl ovlivněn rozmachem nacionalismu a separatismu. Výchozí datovou základnou jsou sčítání lidu 1989/1992 a 1999/2004, při jejich absenci pak odhady mezinárodních organizací. Hodnocení je prováděno na úrovni států a regionů. Vlastní statistická analýza využívá nejen speciálně zkonstruovaných indexů, ale i názorné a nejlépe pochopitelné regrese a korelace. Současná etnická struktura post- komunistické Evropy je výsledkem tří etnických procesů - etnické homogenizace, polarizace i heterogenizace. Homogenizace se týkala států s nižší výchozí úrovní etnické homogenity. Hojným výsledkem byla také u řady zemí jejich etnická polarizace, tj. v rámci jednoho státu zformování dvou a více etnicky odlišných homogenních jednotek. Tyto procesy byly rychlejší ve válkou zasažených územích, a to díky násilným přesunům obyvatelstva a užívání etnického čištění. V mírových podmínkách pak důležitou roli hrají přirozený přírůstek, vládní politika ve vztahu k menšinám a...
|
|
|
Národnostní menšiny a konflikty v postkomunistické Evropě: proměna geografického obrazu
Vojtěch, Vladimír ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Práce hodnotí a vysvětluje proměny etnické struktury, jež proběhly v evropských a kavkazských postkomunistických zemích během 90. let 20. století. Zároveň se zamýšlí i nad jejich implikacemi. Důraz je kladen nejen na kvantitativní, nýbrž i na kvalitativní stránku etnodemografických proměn. Jde tedy o zhodnocení chování majority a minorit a vztahu mezi nimi, jenž byl ovlivněn rozmachem nacionalismu a separatismu. Výchozí datovou základnou jsou sčítání lidu 1989/1992 a 1999/2004, při jejich absenci pak odhady mezinárodních organizací. Hodnocení je prováděno na úrovni států a regionů. Vlastní statistická analýza využívá nejen speciálně zkonstruovaných indexů, ale i názorné a nejlépe pochopitelné regrese a korelace. Současná etnická struktura postkomunistické Evropy je výsledkem tří etnických procesů - etnické homogenizace, polarizace i heterogenizace. Homogenizace se týkala států s nižší výchozí úrovní etnické homogenity. Hojným výsledkem byla také u řady zemí jejich etnická polarizace, tj. v rámci jednoho státu zformování dvou a více etnicky odlišných homogenních jednotek. Tyto procesy byly rychlejší ve válkou zasažených územích, a to díky násilným přesunům obyvatelstva a užívání etnického čištění. V mírových podmínkách pak důležitou roli hrají přirozený přírůstek, vládní politika ve vztahu k menšinám a...
|
host ::
RSS.