Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Životní sny jako motivace u dětí
VODIČKOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá životními sny u dětí, což je téma, které úzce souvisí s motivací osobnosti. Teoretická část se věnuje nejdůležitějším pojmům souvisejícím s motivací a životními cíli, dále je zde zpracováno i dané období a problematika perspektivní orientace. Praktická část se bude věnovat esejím o životních plánech respondentů a následným rozhovorům. Cílem bude poukázat především na životní sny současných dětí, zároveň zde bude zmíněno, jak se daných cílů snaží dosáhnout a jakých překážek a omezení se obávají. Získané výsledky budou následně porovnány s již provedenými výzkumy na obdobná témata.
Role zdravotnických asistentů a sester v ošetřovatelském procesu.
VODIČKOVÁ, Petra
V této diplomové práci je řešena problematika role zdravotnického asistenta v ošetřovatelském procesu. Stanoveny byly celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jakým způsobem umožňují všeobecné sestry zapojení zdravotnických asistentů do ošetřovatelského procesu. Dalším, druhým cílem bylo zjistit, jaké mají zdravotničtí asistenti možnosti podílet se na ošetřovatelském procesu. Třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy vidí manažeři v zapojení zdravotnických asistentů do systému ošetřovatelské péče. Poslední, čtvrtý cíl, zjišťoval, zda systém zařazení všeobecných sester a zdravotnických asistentů v ošetřovatelském týmu přispívá ke zkvalitnění péče o pacienta.Všechny tyto cíle byly splněny. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá ošetřovatelským procesem jako metodou práce sestry, kvalifikačním vzděláním všeobecných sester a zdravotnických asistentů a možnostmi jejich uplatnění v ošetřovatelské praxi. Praktickou část tvoří kvantitativně ? kvalitativní výzkumné šetření. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda individuálně vedených, předem připravených polostrukturovaných rozhovorů s představiteli uvedených profesí. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, a to: 1. Jaké povědomí mají zdravotničtí asistenti, všeobecné sestry a manažeři ve funkci vrchních sester o ošetřovatelském procesu? 2. Mají zdravotničtí asistenti možnost využít svých znalostí o ošetřovatelském procesu podle zákona 96/2004 Sb.? 3. Je spolupráce zdravotnických asistentů a všeobecných sester vnímaná jako pozitivní prvek pro zkvalitnění ošetřovatelské péče? 4. Jaké zkušenosti mají manažeři ve funkci vrchních sester se zapojením zdravotnických asistentů v ošetřovatelském týmu? Výzkumný soubor tvořilo šest zdravotnických asistentů, šest všeobecných sester a osm sester manažerek z menších lůžkových zařízení v Plzeňském a Středočeském kraji. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření. Osloveni byli studenti posledních ročníků studijního oboru Zdravotnický asistent a studijního programu Všeobecná sestra. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny následující hypotézy: 1. Studenti oboru Zdravotnický asistent jsou orientováni v kompetencích zdravotnických asistentů a všeobecných sester podle zákona č. 96/2004 Sb. 2. Studenti studijního programu Všeobecná sestra jsou orientováni v kompetencích zdravotnických asistentů a všeobecných sester podle zákona č. 96/2004 Sb. 3. Studenti oboru Zdravotnický asistent vnímají určené kompetence pro jednotlivé obory jako nástroj pro kvalitní profesionální péči. 4. Studenti studijního programu Všeobecná sestra vnímají určené kompetence pro jednotlivé obory jako nástroj pro kvalitní profesionální péči. Distribuováno bylo celkem 200 dotazníků, následně vyhodnoceno 142 správně vyplněných dotazníků. Výstupem této práce je ověření současného stavu uvedené problematiky. Výsledky budou poskytnuty manažerkám ošetřovatelské péče ve zkoumaných zdravotnických zařízeních, kde by mohly napomoci ke zlepšení managementu ošetřovatelských činností. Výsledky bude možné rovněž využít k vytváření informačních a edukačních setkání pro objasnění pravidel spolupráce zdravotnických asistentů a všeobecných sester. Dále by mohly být výsledky této práce nabídnuty Ministerstvu zdravotnictví České republiky, konkrétně Pracovní komisi k transformaci nelékařských zdravotnických povolání v České republice, jejímž hlavním pracovním cílem je novelizace zákona č. 96/2004 Sb.
Role sestry při edukaci pacientů se zavedeným žilním portem
VODIČKOVÁ, Petra
Žilní port je zvláštní typ centrálního žilního katétru, který zajišťuje spolehlivý, bezpečný a dlouhodobý přístup do centrální žíly technikou podkožní injekce. Během několika posledních let se žilní porty staly běžnou součástí léčby, nejčastěji jsou využívány u klientů s onkologickými malignitami k opakovanému podávání chemoterapie a léků tišících bolest. Žilní porty jsou rovněž využívány u dalších chronických stavů, kdy je třeba zajistit kvalitní a spolehlivý žilní přístup. Péče o žilní porty má svá specifika a zásadní roli v ní má přístup sestry. Důležité je zapojit klienta do péče o žilní port, efektivně s ním komunikovat a poskytnout mu dostatek informací. Tímto způsobem lze zajistit dobrou spolupráci klienta se sestrou, jejímž výsledkem je plně funkční, dlouhodobě používaný žilní port. Tato práce se zabývá rolí sestry při edukaci klientů se zavedeným žilním portem. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část osahuje obecné informace o žilním portu a edukaci klientů. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum, ke sběru dat byla použita metoda individuálně vedených, částečně připravených polostrukturovaných rozhovorů s klienty se zavedeným žilním portem. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Mají klienti se zavedeným žilním portem zájem být informováni o tomto systému, 2. Mají klienti se zavedeným žilním portem zájem o edukační materiál v tištěné podobě, 3. Je edukační materiál v tištěné formě pro klienty přínosný? Výzkumný soubor tvořilo dvanáct klientů. Výzkum byl proveden na hematologicko {--} onkologickém oddělení Fakultní nemocnice v Plzni. Prvním cílem výzkumu bylo zjistit, jaké informace klienti se zavedeným žilním portem potřebují. Druhým cílem bylo vytvoření tištěné formy edukačního materiálu pro klienty na základě získaných informací. Třetím cílem bylo zjistit, zda je vytvořený edukační materiál pro klienty přínosem. Tyto cíle byly splněny. Na základě informací zjištěných od klientů první skupiny byla vytvořena edukační brožura. Takto vytvořená edukační brožura byla následně využita k edukaci klientů druhé skupiny.Většina klientů, kteří byli edukováni prostřednictvím brožury, byla s informacemi obsaženými v brožuře spokojena. Přínos brožury spatřují klienti v možnosti kdykoli potřebné informace ověřit a v možnosti do brožury zapisovat dotazy pro sestru a psát si poznámky. Z analýzy rozhovorů dále vyplynulo, že edukaci provedenou prostřednictvím materiálu v tištěné podobě klienti chtějí doplnit pohovorem se sestrou. Role sestry edukátorky je nenahraditelná a nejefektivnější metodou edukace klientů je využití tištěného materiálu, který je doplněn rozhovorem. Výsledky této práce bude možno využít v práci sestry ke zkvalitnění edukace klientů se zavedeným žilním portem.

Viz též: podobná jména autorů
6 VODIČKOVÁ, Petra
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.