|
|
Monitorování parametrů pleurálních výpotků při léčbě hrudních empyemů
Matuchová, Inka ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Bobek, Vladimír (oponent) ; Vodička, Josef (oponent)
Souhrn Hrudní empyém představuje závažnou zdravotní komplikaci s letalitou až 40 %. Podstatou je nahromadění purulentního zánětlivého výpotku v dutině hrudní. Léčba spočívá v zavedení drénu do zánětlivého ložiska, provádění výplachů a lokální aplikaci léčiv. Tyto postupy bývají zdlouhavé a zatížené rizikem recidivy zánětu. Naším cílem je podstatně urychlit a zefektivnit léčbu jejím správným načasováním s ohledem na průběžný stav zánětlivého ložiska. Pro získávání potřebných informací jsme zavedli cytologicko-energetickou analýzu pleurálních výpotků. Ta spočívá v detekci imunokompetentních buněk v pleurálním výpotku a měření jejich aktuální energetické náročnosti. Ze získaných údajů lze přesně určit charakter a intenzitu lokálního zánětu. Opakovaná měření pak poskytují informace o jeho vývoji a efektu léčby. Cílem studie je vytvoření teoretického rámce pro aplikaci cytologicko-energetické analýzy pleurálních výpotků u pacientů s hrudními empyémy. Doplňujícím vyšetřením jsou stanovení katalytické aktivity aspartátaminotransferázy (AST) a laktátdehydrogenázy (LDH) v pleurálním výpotku coby ukazatelů rozsahu destrukce tkáně poškozující složkou purulentního zánětu. Prokázali jsme, že náš způsob vyšetřování pleurálních výpotků představuje přidanou hodnotu tradičně užívaného vyšetřování pleurálních výpotků dle...
|
|
|
Diferenciální diagnostika vybraných vzácnějších benigních nádorů plic a pleury
Mukenšnabl, Petr ; Fakan, František (vedoucí práce) ; Vodička, Josef (oponent) ; Šteiner, Ivo (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, LÉKAŘSKÁ FAKULTA V PLZNI ŠIKLŮV ÚSTAV PATOLOGIE DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA VYBRANÝCH VZÁCNĚJŠÍCH BENIGNÍCH NÁDORŮ PLIC A PLEURY Petr Mukenšnabl Autoreferát dizertační práce Doktorský studijní program : Patologie PLZEŇ 2010 Dizertační práce byla vypracována v rámci kombinované formy doktorského studijního programu v Šiklově ústavu patologie Lékařské fakulty v Plzni, Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnici Plzeň. Uchazeč : Petr Mukenšnabl Šiklův ústav patologie LF UK a FN v Plzni Dr.E.Beneše 13 305 99 Plzeň Školitel : Prof.MUDr.František Fakan, CSc. Šiklův ústav patologie LF UK a FN v Plzni Dr.E.Beneše 13 305 99 Plzeň Oponenti : Prof.MUDr.Ivo Šteiner, CSc. Fingerlandův ústav patologie LF UK a FN Sokolská 581 500 05 Hradec Králové Doc.MUDr.Josef Vodička, Ph.D. Chirurgická klinika LF UK a FN Plzeň Alej Svobody 80 304 60 Plzeň Stanoviska k dizertaci vypracovala Lékařská fakulta v Plzni. Autoreferát byl rozeslán dne : 14. května 2010 Obhajoba dizertace se koná před Komisí pro obhajoby dizertačních prací v doktorském studijním programu Patologie dne 21.června 2010 ve 14:00 hodin v Šiklově ústavu patologie LF UK a FN Plzeň, Dr.E.Beneše 13, 305 99 Plzeň. S dizertací je možné se seznámit na děkanátu LF UK v Plzni, Husova 654/3, 306 05 Plzeň. Prof.MUDr.Alena Skálová, CSc. Předsedkyně...
|
|
|
Vztah proteinu SIVA a signálních drah Hedgehog/GLI a mTOR ke vzniku a progresi nemalobuněčného karcinomu plic.
Vachtenheim, Jiří ; Lischke, Robert (vedoucí práce) ; Zemanová, Milada (oponent) ; Vodička, Josef (oponent)
Nemalobuněčný karcinom plic patří v celosvětovém měřítku mezi nejčetnější zhoubná onemocnění vůbec. I přes veškerý pokrok v poznání o jeho etiopatogenezi či vývoji cílené protinádorové terapie, základní výzkum v oblasti tohoto onemocnění a jeho efektivnější léčba představuje nadále výzvu. Signální dráha Hedgehog se v případě své nepřiměřené aktivace podílí onkogenním vlivem na rozvoji nemalobuněčného karcinomu plic. P53 je známý tumor supresorový gen fungující jako bariéra proti vzniku nádorů. Tento jeho účinek je dán především transkripční aktivací různých proapoptotických genů, z nichž jeden je gen kódující protein SIVA-1. Nedávno však bylo překvapivě zjištěno, že SIVA-1 má u nemalobuněčného karcinomu plic na myším modelu nádoru naopak proonkogenní funkci. Cílem této práce bylo více objasnit význam signální dráhy Hedghog a proteinu SIVA-1 u lidského nemalobuněčného karcinomu plic a případně objasnit jejich možný vzájemný vztah při vzniku a progresi nemalobuněčného karcinomu plic u člověka. Na vybraných nádorových buněčných liniích lidského nemalobuněčného karcinomu plic byla ověřena exprese jednotlivých komponent signální dráhy Hedgehog. Ve vzorcích získaných od 39 pacientů operovaných pro nemalobuněčný karcinom plic a ve vybraných buněčných liniích tohoto nádoru byla potvrzena exprese proteinu...
|
|
| |
|
|
Tumor infiltrující lymfocyty jako prognostický faktor prognózy kolorektálního karcinomu po radikální chirurgické léčbě
Novák, Petr ; Vodička, Josef (vedoucí práce) ; Šiller, Jiří (oponent) ; Gürlich, Robert (oponent)
Souhrn Novák P.: Tumor infiltrující lymfocyty jako prognostický faktor kolorektálního karcinomu po radikální chirurgické léčbě. Úvod: Kolorektální karcinom (KRK) patří mezi nejčastější maligní onemocnění a představuje celosvětový problém. Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem KRK vůbec. Boj s tímto onemocnění se odehrává na několika liniích jako je prevence, vlastní chirurgická a onkologická léčba a v neposlední řadě i odhad prognózy a správné stanovení individuální léčby. Cíl: Analyzovat vztah současných klinických a histopatologických faktorů a tumor infiltrujících lymfocytů, dendritických a "natural killer" buněk. Dalším cílem byla detekce pacientů s vysokým rizikem zhoršeného celkového přežívání a tendencí k časné recidivě malignity a tím i zkrácení bezpříznakového intervalu po radikálních chirurgických výkonech pro KRK. Metodika: Analýza souboru 150 pacientů (93 mužů a 57 žen), kteří byli léčeni na Chirurgické klinice FN Plzeň v období 2004-2007. Podmínkou zařazení do souboru byla radikální chirurgická operace. Ze souboru byli vyřazeni pacienti, u kterých bylo riziko ovlivnění imunitního systému jiným procesem. Hodnotili jsme endovaskulární (VI), endolymfatickou (LI) a perineurální infiltraci (PI) rakovinovými buňkami (0 - žádná, 1 - ano). Infiltrace tumoru byla detekována jako...
|
|
|
Ischemie volných laloků
Richtr, Patrik ; Vodička, Josef (vedoucí práce) ; Sukop, Andrej (oponent) ; Veselý, Jiří (oponent)
Úvod: Při přenosu volných laloků užívaných v plastické a rekonstrukční chirurgii dochází ke střídání ischemie a reperfúze - ischemicko-reperfúzní syndrom (I/R). Cíl: 1) vytvořit klinicky relevantní experimentální model volného svalového laloku musculus latissimus dorsi (MLD), 2) vypracovat metodiku, která by pomocí běžných laboratorních postupů detekovala změny vznikající během oxidačního stresu a 3) zjistit, do jaké míry má ischemie a následná reperfúze vliv na svalovou tkáň volného laloku MLD (z hlediska oxidačního stresu). Metody: U 18 prasat domácích byl oboustranně vypreparován MLD (kontrolní a zkoumaný) jehož výživa byla ponechána pouze na cévní stopce thorakodorzálního svazku. Byl odebrán první kontrolní žilní, arteriální a svalový vzorek. Následně byla cévní stopka zkoumaného MLD dočasně zasvorkován (na 60 min.) - simulace ischémie při odpojení laloku. Po uvolnění svorky - simulace reperfúze po provedení mikroanastomózy - byly v arteriální krvi, žilní krvi a svalu z kontrolního a ischemického laloku v čase těsně před zasvorkováním a dále v 1., 30., 45., 60. minutě reperfúze stanoveny: krevní obraz, laktát, pyruvát, glutathionperoxidáza, glutathion, carbonyl, superoxid-dismutáza, TBARS, isoprostany, kreatinkináza, aspartátaminotransferáza, myoglobin, D-dimery, PF4, ICAM-1, VCAM-1. Výsledky: Během...
|
|
|
Prognostické markery chirurgické léčby maligních plicních nádorů
Skála, Martin ; Vodička, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Radek (oponent) ; Neoral, Čestmír (oponent)
Prognostické markery chirurgické léčby maligních plicních nádorů Úvod: Plicní karcinom je nejčastěji se vyskytující malignitou v dospělé populaci ve vyspělých zemích. Zvolení ideální strategie léčby plicního karcinomu je závislé na včasné diagnostice tohoto onemocnění, jelikož přežití a prognóza onemocnění jsou silně ovlivněny klinickým stadiem, ve kterém je léčba zahájena. Vedle konvenčních diagnostických metod lze diagnostiku doplnit a zpřesnit stanovením imunochemických markerů. Cíl: Žádný z biomarkerů zatím nebyl vyhodnocen jako dostatečně specifický pouze pro jeden typ nádoru. V naší práci jsme se pokusili sestavit panel několika markerů, které by svou specifičností mohly být užitečné jak ke zhodnocení prognózy, tak i k diagnostice nádorů, zejména v situacích, kdy nelze odebrat validní histologický vzorek. Dále jsme stanovovali souvislost mezi klinicko-patologickými parametry plicního karcinomu a hladinou imunochemických markerů a vliv hladiny imunochemických markerů na prognózu pacientů. Metodika: Do naší studie bylo zařazeno 109 pacientů s plicním karcinomem a 109 osob s negativní onkologickou anamnézou v kontrolní skupině. Pacienti s plicním karcinomem byli operováni na Chirurgické klinice FN a LF UK v Plzni mezi 17. dubnem 2018 a 26. srpnem 2020. U každého pacienta byla stanovena hladina CEA, NSE,...
|
|
|
Detekce mikrometastáz v hilových a mediastinálních lymfatických uzlinách u primárních a sekundárních plicních nádorů metodami OSNA a imunohistochemie
Vejvodová, Šárka ; Vodička, Josef (vedoucí práce) ; Čapov, Ivan (oponent) ; Schützner, Jan (oponent)
Úvod: Doporučené postupy pro léčbu karcinomu plic, ale i plicních metastáz, se odvíjí od morfologické diagnózy nádoru a klinického stadia nemoci. Správné určení stadia nemoci umožní zvolit optimální léčebnou strategii, proto je důležité co nejpřesnější stanovení TNM klasifikace. Stav lymfatických uzlin pak determinuje, spolu s velikostí primárního tumoru či počtem metastáz, podání adjuvantní onkologické léčby. Dle doporučených postupů standardní chirurgická léčba nádorového onemocnění plic spočívá v radikálním odstranění nádoru a v systematické nodální disekci lymfatických uzlin (LU), resp. v indikovaných případech lobárně specifické lymfadenektomii. Odebrané lymfatické uzliny jsou podrobeny standardnímu histopatologickému vyšetření, které je schopné spolehlivě detektovat makrometastázy, avšak mikrometastázy nemusí být tímto postupem vždy odhaleny. Může tak nastat situace, kdy jsou sice lymfatické uzliny shledány při běžném histologickém vyšetření nepostižené nádorovou diseminací, přesto ale mohou obsahovat mikrometastázy. Jelikož karcinomy jsou nádory epiteliálního původu, jejich základními proteiny intermediárního cytoskeletu jsou cytokeratiny (CK). Tohoto poznatku lze využít i při detekci mikrometastáz v regionálních lymfatických uzlinách. Poněvadž nepostižené lymfatické uzliny jsou tvořené...
|
|
|
Ischemie volných laloků
Richtr, Patrik ; Vodička, Josef (vedoucí práce) ; Sukop, Andrej (oponent) ; Veselý, Jiří (oponent)
Úvod: Při přenosu volných laloků užívaných v plastické a rekonstrukční chirurgii dochází ke střídání ischemie a reperfúze - ischemicko-reperfúzní syndrom (I/R). Cíl: 1) vytvořit klinicky relevantní experimentální model volného svalového laloku musculus latissimus dorsi (MLD), 2) vypracovat metodiku, která by pomocí běžných laboratorních postupů detekovala změny vznikající během oxidačního stresu a 3) zjistit, do jaké míry má ischemie a následná reperfúze vliv na svalovou tkáň volného laloku MLD (z hlediska oxidačního stresu). Metody: U 18 prasat domácích byl oboustranně vypreparován MLD (kontrolní a zkoumaný) jehož výživa byla ponechána pouze na cévní stopce thorakodorzálního svazku. Byl odebrán první kontrolní žilní, arteriální a svalový vzorek. Následně byla cévní stopka zkoumaného MLD dočasně zasvorkován (na 60 min.) - simulace ischémie při odpojení laloku. Po uvolnění svorky - simulace reperfúze po provedení mikroanastomózy - byly v arteriální krvi, žilní krvi a svalu z kontrolního a ischemického laloku v čase těsně před zasvorkováním a dále v 1., 30., 45., 60. minutě reperfúze stanoveny: krevní obraz, laktát, pyruvát, glutathionperoxidáza, glutathion, carbonyl, superoxid-dismutáza, TBARS, isoprostany, kreatinkináza, aspartátaminotransferáza, myoglobin, D-dimery, PF4, ICAM-1, VCAM-1. Výsledky: Během...
|
|
|
Tumor infiltrující lymfocyty jako prognostický faktor prognózy kolorektálního karcinomu po radikální chirurgické léčbě
Novák, Petr ; Vodička, Josef (vedoucí práce) ; Šiller, Jiří (oponent) ; Gürlich, Robert (oponent)
Souhrn Novák P.: Tumor infiltrující lymfocyty jako prognostický faktor kolorektálního karcinomu po radikální chirurgické léčbě. Úvod: Kolorektální karcinom (KRK) patří mezi nejčastější maligní onemocnění a představuje celosvětový problém. Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem KRK vůbec. Boj s tímto onemocnění se odehrává na několika liniích jako je prevence, vlastní chirurgická a onkologická léčba a v neposlední řadě i odhad prognózy a správné stanovení individuální léčby. Cíl: Analyzovat vztah současných klinických a histopatologických faktorů a tumor infiltrujících lymfocytů, dendritických a "natural killer" buněk. Dalším cílem byla detekce pacientů s vysokým rizikem zhoršeného celkového přežívání a tendencí k časné recidivě malignity a tím i zkrácení bezpříznakového intervalu po radikálních chirurgických výkonech pro KRK. Metodika: Analýza souboru 150 pacientů (93 mužů a 57 žen), kteří byli léčeni na Chirurgické klinice FN Plzeň v období 2004-2007. Podmínkou zařazení do souboru byla radikální chirurgická operace. Ze souboru byli vyřazeni pacienti, u kterých bylo riziko ovlivnění imunitního systému jiným procesem. Hodnotili jsme endovaskulární (VI), endolymfatickou (LI) a perineurální infiltraci (PI) rakovinovými buňkami (0 - žádná, 1 - ano). Infiltrace tumoru byla detekována jako...
|
host ::
RSS.