Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kauza jezy: Analýza mediálního diskurzu
Vaňhalová, Adéla ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Vodáková, Alena (oponent)
Autorka se v diplomové práci zabývá mediálním diskurzem kauzy jezů na Labi. Použitými metodami jsou kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza článků deníků MF Dnes a Ústecký deník během období deseti let. Kvantitativní analýza se soustředí na vývoj typů argumentů v čase a na jejich zaměření, tzn. na strany sporu, kterým diskurz jednotlivé typy argumentů připisuje. Kvalitativní analýza se pak věnuje argumentačním prostředkům, kterými diskurz jednotlivé strany konstruuje, a především diskurzivním herním rámcům, které jsou dvěma protistranám v diskurzu připisovány. Na jevišti médií probíhal mezi oběma stranami sporu boj o definici a určování pravidel v diskurzivních herních rámcích, protože úspěšné ovládnutí důležitých diskuzivních rámců znamená výhodu v přesvědčování publika - veřejnosti. Zastánci jezů v diskurzu ovládají odborný ekonomický herní rámec, skrz něj působí na veřejnost a přesvědčují ji. Odpůrci jezů zprvu dominovali v diskurzivním odborném ekologickém herním rámci, který se ale postupem času podařilo zastáncům částečně redefinovat ve svůj prospěch. Odpůrci byli z diskuzivního ekologického rámce vytlačeni, ale plně se prosadili v jiném rámci: "petičním" politickém rámci, skrz který dnes přesvědčují veřejnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Rovné příležitosti a skloubení pracovního a rodinného života očima žen (analýza diskurzu)
Novák, Ondřej ; Vodochodský, Ivan (vedoucí práce) ; Vodáková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou skloubení rodinného a pracovního života z genderového hlediska. Hlavním těžištěm práce je diskurzivní analýza rozhovoru se ženami-matkami, které se po rodičovské dovolené nebo během ní vrátily do zaměstnání. Analýza se věnuje dvěma rovinám, na kterých se vyprávění respondentek pohybuje: diskurzivní (používané interpretační zdroje a diskurzivní rámce) a praktické (konkrétní praktiky). Jejím hlavním zájmem je, jakým způsobem respondentky konstruují svou přítomnost v problematice skloubení rodiny a zaměstnání, tj. jaké diskurzy ve vyprávění využívají, a naopak jak tyto diskurzy zpětně omezují a spoluutvářejí jejich rétorické i sociální praktiky. Analýza rozhovorů dospívá ke zjednodušené schematizaci vztahů mezi jednotlivými diskurzy a rovněž poukazuje na důsledky těchto vztahů na některé konkrétní praktiky žen. Jako důležitý závěr odhaluje ve vyprávění žen nepřítomnost diskurzu pozicujícího muže do soukromé sféry (např. muž-otec) jako podmínky pro umožnění ženám angažovat se v zaměstnání. V závěru práce srovnává výsledky analýzy rozhovorů s působením veřejného diskurzu a vyvozuje jak praktické, tak teoretické závěry. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Modely veřejné správy v Evropské unii (transkulturní perspektiva)
Mazáč, Jiří ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Vodáková, Alena (oponent)
Předmětem této práce je teoretická analýza transformace veřejné správy (státní i samosprávní) v České republice. Zvláštní pozornost je věnována komparaci veřejné správy v České republice se zeměmi Evropské unie a rozboru nové koncepce veřejné správy v podmínkách hlavního města Prahy. V ohnisku analýzy je také problematika organizační kultury ve veřejné správě a otázky fungování regionální veřejné správy. Podle mého názoru lze současné období průběhu a vlastního výkonu samosprávných činností v obcích a krajích České republiky považovat za přechodné. Definitivní podoba výkonu veřejné správy a návazných činností jejich orgánů totiž vznikne až po ukončení některých úkonů, které souvisejí s probíhající transformací veřejné správy v návaznosti na ekonomiku státu a dokončení řádné privatizace národního majetku.
"Pobyt jinde" aneb mezinárodní mobilita očima zkušených aktérů
Voldánová, Iva ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Vodáková, Alena (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo identifikovat, jakým způsobem vnímají a jaký smysl připisují aktéři (mladí Evropané) cestování a konkrétně pobytu v zahraničí, který je institučně orámován. Proto používám analýzu výpovědí samotných aktérů. Napřed jsem se zaměřila na vlivy a aspekty, kterým samy aktéři připisují význam při svém odjezdu do zahraničí. Domnívám se, že zkušenost u mých aktérů je podmíněna určitou schopností / sklonem k mobilitě, která je biograficky podmíněna především rodinou a "podobnými referenčními s k u p in a m i Další "faktory", které zasahují do odjezdu jsou privilegovaný evropský původ, jazyk a instituce. Posléze popisuji specifika pobytu jinde, který se výrazně zapisuje v jejich životních trajektoriích aktérů. V rámci těchto zkušeností bilancují cestování a hlavní smysl a hodnota aktérství , jež jim umožňuje. Na konci své analytické části proto dospívám k závěru, že tento způsob je v souladu s určitým hledáním sama sebe v postmoderní době typické absencí identity. Motivem pro cestu se pak stává samotná cesta, motivem je usilování. Na základě předchozích poznatků a analýzy konceptualizuji pobyt v zahraničí (jako určité formy mezinárodní mobility), která se těší společenskému uznání na straně jedné a zároveň je pro jedince i zdrojem osobního kapitálu, který je valorizovatelný. Powered by...
Rovné příležitosti a skloubení pracovního a rodinného života očima žen (analýza diskurzu)
Novák, Ondřej ; Vodochodský, Ivan (vedoucí práce) ; Vodáková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou skloubení rodinného a pracovního života z genderového hlediska. Hlavním těžištěm práce je diskurzivní analýza rozhovoru se ženami-matkami, které se po rodičovské dovolené nebo během ní vrátily do zaměstnání. Analýza se věnuje dvěma rovinám, na kterých se vyprávění respondentek pohybuje: diskurzivní (používané interpretační zdroje a diskurzivní rámce) a praktické (konkrétní praktiky). Jejím hlavním zájmem je, jakým způsobem respondentky konstruují svou přítomnost v problematice skloubení rodiny a zaměstnání, tj. jaké diskurzy ve vyprávění využívají, a naopak jak tyto diskurzy zpětně omezují a spoluutvářejí jejich rétorické i sociální praktiky. Analýza rozhovorů dospívá ke zjednodušené schematizaci vztahů mezi jednotlivými diskurzy a rovněž poukazuje na důsledky těchto vztahů na některé konkrétní praktiky žen. Jako důležitý závěr odhaluje ve vyprávění žen nepřítomnost diskurzu pozicujícího muže do soukromé sféry (např. muž-otec) jako podmínky pro umožnění ženám angažovat se v zaměstnání. V závěru práce srovnává výsledky analýzy rozhovorů s působením veřejného diskurzu a vyvozuje jak praktické, tak teoretické závěry. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Veřejná správa v podmínkách Evropské unie (historické a sociokulturní souvislosti)
Lukeš, Jiří ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Vodáková, Alena (oponent)
Vstup České republiky do Evropské unie představuje typ kulturní změny, která se dotýká každého občana, instituce i české společnosti jako celku. Kulturní změnu chápu jako nehodnotící kategorii sloužící k označení procesu vzniku, transformace nebo zániku konkrétních kulturních prvků, konfigurací i kulturních systémů jako celku. V případě procesu integrace naší země do struktur Evropské unie se jedná především o typ změny exogenní. Adaptace České republiky na nové politické, ekonomické a právní imperativy ovšem stimulovala také celou řadu změn endogenního typu. Vzhledem ktomu, že po dlouhá léta působím v institucích, které se zabývají veřejnou správou, vybral jsem několik oblastí, které se vstupem a členstvím souvisí a rozhodl se je ve své disertační práci podrobit kulturologické analýze. Práce je programově koncipována jako příspěvek k rozvoji aplikované kulturologie. Je proto vedená snahou nejen popsat a analyzovat změny, k nimž došlo vstupem České republiky do Evropské unie v oblasti veřejné správy, ale také postihnout mechanismy, které umožní fungování státní správy co nejvíce optimalizovat. Základní kategorií, která podle mého názoru umožňuje analyzovat daný problém komplexně a ze systémové perspektivy, je široce vymezený pojem kultury. Kulturu v této práci vymezuji z antropologické perspektivy jako...
Modely veřejné správy v Evropské unii (transkulturní perspektiva)
Mazáč, Jiří ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Vodáková, Alena (oponent)
Předmětem této práce je teoretická analýza transformace veřejné správy (státní i samosprávní) v České republice. Zvláštní pozornost je věnována komparaci veřejné správy v České republice se zeměmi Evropské unie a rozboru nové koncepce veřejné správy v podmínkách hlavního města Prahy. V ohnisku analýzy je také problematika organizační kultury ve veřejné správě a otázky fungování regionální veřejné správy. Podle mého názoru lze současné období průběhu a vlastního výkonu samosprávných činností v obcích a krajích České republiky považovat za přechodné. Definitivní podoba výkonu veřejné správy a návazných činností jejich orgánů totiž vznikne až po ukončení některých úkonů, které souvisejí s probíhající transformací veřejné správy v návaznosti na ekonomiku státu a dokončení řádné privatizace národního majetku.
Kauza jezy: Analýza mediálního diskurzu
Vaňhalová, Adéla ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Vodáková, Alena (oponent)
Autorka se v diplomové práci zabývá mediálním diskurzem kauzy jezů na Labi. Použitými metodami jsou kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza článků deníků MF Dnes a Ústecký deník během období deseti let. Kvantitativní analýza se soustředí na vývoj typů argumentů v čase a na jejich zaměření, tzn. na strany sporu, kterým diskurz jednotlivé typy argumentů připisuje. Kvalitativní analýza se pak věnuje argumentačním prostředkům, kterými diskurz jednotlivé strany konstruuje, a především diskurzivním herním rámcům, které jsou dvěma protistranám v diskurzu připisovány. Na jevišti médií probíhal mezi oběma stranami sporu boj o definici a určování pravidel v diskurzivních herních rámcích, protože úspěšné ovládnutí důležitých diskuzivních rámců znamená výhodu v přesvědčování publika - veřejnosti. Zastánci jezů v diskurzu ovládají odborný ekonomický herní rámec, skrz něj působí na veřejnost a přesvědčují ji. Odpůrci jezů zprvu dominovali v diskurzivním odborném ekologickém herním rámci, který se ale postupem času podařilo zastáncům částečně redefinovat ve svůj prospěch. Odpůrci byli z diskuzivního ekologického rámce vytlačeni, ale plně se prosadili v jiném rámci: "petičním" politickém rámci, skrz který dnes přesvědčují veřejnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Náčrt proměn českého venkova 20. století
Šmatová, Barbora ; Vodáková, Alena (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
1 A b s t r a k t Práce je pokusem přiblížit pohled na několik z proměn českého venkova dvacátého století, zejména po linii proměn životního stylu, sféry práce a trávení volného času obyvatel venkova. Hlavním zám ěrem je pojednání o příčinách a důsledcích proměn na základě srovnávací analýzy vybraných dokumentů zachycujících venkov své doby a načrtnutí jeho sociologického obrazu. Práce se pokouší zachytit a ukázat venkov v různých dimenzích a z různých pohledů, to jak byl nebo je v jednotlivých dokum entech a pramenech zobrazován a strukturován v čase, jak jsou jednotlivé obrazy vrstvené, kde se prolínají, kde se naopak rozcházejí, v jakých kontextech se objevují, jak modelují a člení načrtnutý obraz. Snahou práce s uvedenými prameny je popis a propojení různých přístupů, zachycení linie proměn a zároveň konkretizace na společnosti českého venkova v jejich dynamičnosti a kontinuálnosti, pojmenování význam ných mezníků, jejich zachycení v čase a jaké měly důsledky pro svoji a další generaci. Text je pokusem o sestavení kom parativního sociologického obrazu několika proměn českého venkova a vesnice. Klíčová slova venkov, proměny venkova, tradiční a moderní společnost, sociální struktura A b s t r a c t The paper tries to approach several of the Czech countryside changes during the 20th century, more...
"Pobyt jinde" aneb mezinárodní mobilita očima zkušených aktérů
Voldánová, Iva ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Vodáková, Alena (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo identifikovat, jakým způsobem vnímají a jaký smysl připisují aktéři (mladí Evropané) cestování a konkrétně pobytu v zahraničí, který je institučně orámován. Proto používám analýzu výpovědí samotných aktérů. Napřed jsem se zaměřila na vlivy a aspekty, kterým samy aktéři připisují význam při svém odjezdu do zahraničí. Domnívám se, že zkušenost u mých aktérů je podmíněna určitou schopností / sklonem k mobilitě, která je biograficky podmíněna především rodinou a "podobnými referenčními s k u p in a m i Další "faktory", které zasahují do odjezdu jsou privilegovaný evropský původ, jazyk a instituce. Posléze popisuji specifika pobytu jinde, který se výrazně zapisuje v jejich životních trajektoriích aktérů. V rámci těchto zkušeností bilancují cestování a hlavní smysl a hodnota aktérství , jež jim umožňuje. Na konci své analytické části proto dospívám k závěru, že tento způsob je v souladu s určitým hledáním sama sebe v postmoderní době typické absencí identity. Motivem pro cestu se pak stává samotná cesta, motivem je usilování. Na základě předchozích poznatků a analýzy konceptualizuji pobyt v zahraničí (jako určité formy mezinárodní mobility), která se těší společenskému uznání na straně jedné a zároveň je pro jedince i zdrojem osobního kapitálu, který je valorizovatelný. Powered by...

Viz též: podobná jména autorů
3 Vodáková, Adéla
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.