|
|
Stanovení olova metodou chemického generování těkavých sloučenin
Vošmiková, Anna ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
CZ Předkládaná diplomová práce se zabývá stanovením olova metodou chemického a elektrochemického generování těkavých sloučenin (hydridu olova). Chemické a elektrochemické generování jsou široce rozšířené metody pro speciační analýzu hydridotvorných prvků na stopové a ultrastopové úrovni. V této diplomové práci byly vyzkoušeny obě metody pro stanovení olova. Nejdříve bylo přistoupeno k elektrochemickému generování, které probíhalo za použití HCl (1,0 mol dm-3 ) jako anolytu, stanovovaný analyt o příslušné koncentraci byl přidán do HCl o stejné koncentraci jako zvlášť čerpaný anolyt. Během elektrochemického generování byla provedena celá řada úprav generační cely (membránová, bezmembránová, výměna materiálu elektrody), bylo vyzkoušeno použití jiných kyselin (HNO3, H2SO4) různých koncentrací. Dosažené výsledky ale nebyly reprodukovatelné. Následující metoda chemického generování, již poskytla relevantní výsledky. Stanovení probíhalo v kontinuálním a dávkovém upořádání. Jako zásadní pro vznik hydridu se ukázalo použití K3[Fe(CN)6] (17% roztok pro dávkové a 2% pro kontinuální uspořádání) v HCl o příslušné koncentraci. Bylo zjištěno, že K3[Fe(CN)6] výrazně zvyšuje efektivnost generování reakcí s redukčním činidlem NaBH4 v NaOH. Při této reakci dochází ke vzniku reakčních intermediátů ve formě boranových...
|
|
|
Vliv rušivých prvků při elektrochemickém generování selenovodíku
Vošmiková, Anna ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem vybraných hydridotvorných prvků (As, Sb), přechodných kovů (Ni, Cu, Zn), aniontů (Cl- , NO3 - , SO4 - ) a kationtů (Ca2+ , Na+ ), na signál analytu během elektrochemického generování selenovodíku. Stanovovaný analyt byl v elektrolytické cele převeden na těkavou sloučeninu a následně atomizován v křemenném atomizátoru umístěném v optické ose atomového absorpčního spektrometru, který byl použit jako detekční technika. Pro srovnání interferencí jednotlivých prvků bylo použito i chemické generování. Největší vliv na potlačení signálu byl pozorován u hydridotvorných prvků. Při vyšších koncentracích interferujícího hydridotvorného prvku (1 mg/L) byl signál potlačen téměř ze 100 %. Z přechodných kovů nejvíce ovlivnil velikost signálu nikl a měď. Studované anionty a kationty se na potlačení signálu výrazně neprojevily, u vápenatých a sodných iontů nebyl pozorován žádný vliv na snížení signálu při elektrochemickém generování selenovodíku.
|
|
|
Úloha zobrazovacích metod při diagnostice příčin hydronefrozy
VOSMÍKOVÁ, Anna
Bakalářskou práci ?Úloha zobrazovacích metod při diagnostice příčin hydronefrozy? jsem si zvolila z důvodu vyšetřovatelnosti hydronefrozy mnoha diagnostickými, ale i laboratorními metodami. Hydronefroza je diskutovatelné téma mezi zdravotníky o tom, jak vyšetřovat a která z metod je nejefektivnější, což je cílem mé práce. Cílem mé práce je porovnat nejefektivnější a nejvýtěžnější metody při zobrazování vývodného systému močového a předložit návrh vhodného postupu při zobrazení vývodných cest močových. Hypotézou je, že vylučovací urografie, dosud základní radiologická metoda v diagnostice hydronefrozy, je úspěšně nahrazována komplexem moderních zobrazovacích metod. Kvantitativní výzkum jsem prováděla ve dvou pražských akreditovaných nemocnicích, kde jsem se v každé zaměřila na skupinu 30ti nemocných s hydronefrozou i sekundárního původu. Porovnávala jsem počty vyšetření, ke kterým byli pacienti indikováni a vyšetření, která jasně ukázala na příčinu hydronefrozy. Zaznamenala jsem i příčinu hydronefrozy, což ale není cílem mé práce. Ve FNM i ÚVN se jako vyšetření první volby u pacientů s klinickými příznaky takovými, kde v diagnostické rozvaze přichází v úvahu hydronefroza používá ultrasonografie, jako metoda bez ionizujícího záření, s okamžitým výsledkem a zhodnocením struktury ledvin. U pacientů s hydronefrozou se ne vždy prokázala její příčina ultrazvukem, proto se přistupovalo k dalším metodám jako RTG, CT , IVU a MR. U pacientů byla prováděna i scintigrafie, ale pouze pro TNM staging tumorů. Prvním cílem práce je srovnání diagnostických metod. Tento cíl byl splněn ve výsledcích výzkumu doplněn grafy. Druhý cíl, předložit návrh vhodného postupu při zobrazení vývodných cest močových, není možné splnit, jelikož není možné u každého pacienta postupovat jednotným diagnostickým postupem, vzhledem k rozdílným příčinám hydronefrozy vyžadující individuální přístup. I z těchto důvodů uvádím ve své práci rozsáhlou kapitolu o příčinách hydronefrozy. Jak ukazují výsledky, nepodařilo se vyloučit hypotézu, že vylučovací urografie je nahrazována moderními vyšetřovacími metodami. Závěrem bych ráda zdůraznila, že práce radiologického asistenta se v dnešní době digitalizace a rozvoje radiodiagnostického oboru významně mění. Radiologický asistent již není pouhým vykonavatelem zhotovením rtg snímku ?mokrou cestou?, ale stává se nedílnou součástí zdravotnického týmu. Jeho práce spočívá ve významné komunikaci s pacientem, sledování pacienta v průběhu vyšetření, ale také v účelné komunikaci s ostatními členy zdravotnického týmu. Nesmíme opomenout nutnost znalostí práce s novými metodami, jejich principy, dle nichž může uplatnit snížení radiační zátěže, kontrastními látkami a v neposlední řadě práce s počítačovými programy, např. PACs.
|
host ::
RSS.